10.4.18

DVTV: Maturitní slohy? Témata jsou neuvěřitelně blbá a kritéria hodnocení gumová, kritizuje češtinářka

Vadí nám i neprůhlednost opravování prací, žáci nevědí, kde udělali chybu, říká Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Maturitní písemné práce čekají studenty ve středu. Loni je znovu začal centrálně hodnotit Cermat, což se učitelům nelíbí. Celé je to od začátku nastavené pochybně, stejná kritéria jsou na vypravování i na úřední žádost, tvrdí Valíková. Dvě hodiny času na slušný sloh jsou navíc málo, dodává.



Video na Aktuálně.cz

38 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Témata jsou neuvěřitelně blbá

Cermat by si mohl se zadáním dát alespoň tolik práce, a aby témata byla blbá uvěřitelně.
Pro pytliky je ale těžko k uvěření skutečnost, že by se maturati neměli dozvědět, kde udělali chybu. Je to jak v eNDéeR a popírá to ty naprosto základní předpoklady smysluplné práce.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Ačkoliv se nezdá, tak právě tohle je porušením Listiny základních práv a svobod. Je s podivem, že to nikomu, ale nikomu nevadí! A potom si tyto děti učte občanku. Stejně tak ji porušují ty připouštěcí testy žáků 5. tříd na VG!!!

poste.restante řekl(a)...

A pak učte občanku.

Když i učitelé mají v pojmech guláš...

Lenka Dohnalova řekl(a)...

Chtěla bych ještě zdůraznit jeden z důležitých faktů sdělení - kritéria jsou nastavená pochybně (Veronika Valíková myslím argumentuje přesvědčivě); navíc stejná kritéria jsou na vypravování i administrativní žádost. Připadá Vám to, milí diskutující, logické?
A propos - napsali byste slušnou, vycizelovanou práci za 90 minut?
Možná bychom mohli otestovat české spisovatele...jenže... co kdyby je múza nepolíbila? A nedej bože, co kdyby nenašli téma, ke kterému by byli schopní a i ochotní se smysluplně vyjádřit?
A samozřejmě - maturanti by se měli dozvědět, kde udělali chybu. Jinak nás čekají zase ty plastové lžičky v horkém čaji :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

napsali byste slušnou, vycizelovanou práci za 90 minut?

Tři slova za minutu, to by pytlici dali. S tou cizelizací by pytlici zase až tak na pilu netlačili. Šedesáti procentní úspěšnost je pořád ještě stará dobrá trojka.
Předloni, nebo tak nějak, si pytlici střihli ten didaktický test z češtiny. Bez přípravy u událostí a komentářů na čtyřiadvacítce. Ani si nezapočítali bod za tu profláknutou epizeuxis. Trvalo jim to tři čtvrtě hodiny a za slušnou chvalitebně. Humanitou nepolíbení pytlici.

poste.restante řekl(a)...

A propos - napsali byste slušnou, vycizelovanou práci za 90 minut?
V rozsahu 200 - 250 slov?
Počítala jste někdy počty slov v některých diskusních příspěvcích?
Vycizelované zrovna vždy nejsou, ale vznikají obvykle v řádech minut až desítek minut.

...navíc stejná kritéria jsou na vypravování i administrativní žádost. Připadá Vám to, milí diskutující, logické?
Myslíte kritéria:
1. Vytvoření textu podle zadaných kritérií
1A téma, obsah
1B komunikační situace, slohový útvar
2. Funkční užití jazykových prostředků
2A pravopis, tvarosloví a slovotvorba
2B lexikum
3. Syntaktická a kompoziční výstavba textu
3A větná syntax, textová koheze
3B nadvětná syntax, koherence textu
Pak ano. Připadá mi to logické.
Obzvláště při vědomí, že tato kritéria všichni češtináři i žáci znají.
Co Vám vadí? Textová koheze? Gramatika?

Možná bychom mohli otestovat české spisovatele...jenže... co kdyby je múza nepolíbila?
Ehm?
Ono je od maturitní písemné práce očekáváno, že bude nominována na cenu Magnezia Litera?
Probůh, to chcete dělat vědu i z napsání krátkého zamyšlení či referátu?
Co všechno mají ještě žáci NEUMĚT, aby toho bylo dostatečně málo? Jak moc jim budeme ještě zametat cestičku.

Paní Valíková má v tomto ohledu spíš opačný problém.
Z celého rozhovoru vyčnívá úzký a sebestředný pohled gymnaziálního učitele.
Pokud gymnazisty trapnost, či dokonce "blbost" témat uráží, nechť se realizují ve slohovkách v průběhu studia. Nechť řeší svá existenciální osobní dramata na soukromých blozích a diskutují se svými učiteli na literárních seminářích.
Jenže maturují i učni...

Můžeme se bavit o větší objektivitě hodnocení.
- Mně se třeba líbí model dvou hodnotitelů - školního a "cermatího".

Můžeme se bavit o návratu čtyřhodinových slohovek. I to bych já osobně uvítal.
Ale pak se připravte, že budete vysvětlovat, proč neodmaturuje mnohem více žáků.

Jenže dvě úrovně paní Valíková odmítá...

Jádro pudla spočívá podle mého soudu zde:
Paní Valíková novinářce klade hned v úvodu základní otázku, od které se odvíjí celá další konstrukce. Vše ostatní je jen omáčka.
"Zkuste se sama zamyslet nad tím, zda lze slohy hodnotit OBJEKTIVNĚ."
A sama si odpovídá: "Nejde."

Když jejím východiskem je, že objektivně hodnotit sloh a literaturu nelze a to u zkoušky, u které má být objektivita hlavním parametrem, pak zákonitě musíme maturitu z CJL zrušit.
Protože opakem objektivity je subjektivita.
A tak holt bude u jednoho učitele maturant hodnocen za 1 a u druhého stěží za 3.

V. řekl(a)...

musíme maturitu z CJL zrušit
Souhlasim.

Josef Soukal řekl(a)...

Rozhovor je typicky valíkovsky zmatečný a obsahuje tvrzení mnohokrát diskutovaná - a vyvrácená - viz polemiky na webu ASČ či České školy; nebudu se zde rozepisovat, protože češtinářské polemiky pravidelně přiváděly nezaujaté čtenáře takřka k zoufalství.
Ke komentáři NP se snad vysloví někdo z centrálních hodnotitelů; pokud ne, své vyjádření doplním.
A ještě: V. Valíková mj. uvádí, že narozdíl od jejího sdružení – Společnosti učitelů českého jazyka a literatury – je Asociace češtinářů zvána na jakési "schůzky" s Cermatem nebo MŠMT (přesné určení není z rozhovoru zřejmé), což je tvrzení zcela nepravdivé; navíc podle vyjádření Cermatu SUČJL nikdy Cermat oficiálně nekontaktovala.
A samozřejmě jsme - kromě jiného - nikdy netvrdili, že slohové práce se dají hodnotit naprosto objektivně.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Dohnalová,
nezlobte se, ale jestli si jako češtinářka netroufáte napsat za 90 minut 250 slov běžného souvislého textu, je to na pováženou. Nikdo po maturantech nechce, aby psali jako Čapek, to bylo řečeno již stokrát.
Z jiného soudku – když se neopravovalo centrálně, byla snad kritéria jasnější? Nebyla prakticky žádná! Co češtinář, to různý pohled, různé hodnocení, dokonce i u dvou kolegů na téže škole. Je pravda, že dnešní maturant opravu neuvidí, ale to je naprosto běžné i u jiných zkoušek, a nejen v České republice. Snad máme celé čtyři roky na to, abychom studentům jejich slohy opravovali a ukazovali.
A paní Valíková by se měla rozhodnout, co vlastně chce. Jestli prosazuje obtížnější maturitu, včetně slohové práce, naprosto nechápu logiku, s jakou vystupuje proti dvěma úrovním. Při současném stavu našeho středního školství by nestačily ani tři.

Ygrain řekl(a)...

"A propos - napsali byste slušnou, vycizelovanou práci za 90 minut?
V rozsahu 200 - 250 slov?"

Sorry, skoro 200 slov dává student i za 45 minut. Anglicky. Ti lepší, kterým musím připomínat, že se mají vejít do 150, ale kteří by na gymnáziu rozhodně nevyčnívali.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Pro kolegu Pytlika: maturitní zkouška je zkouškou certifikační, s jejím výsledkem se proto nedá pracovat nijak, nejde to. Jak uvádí Jiří Kostečka - k práci a stylistickému výcviku slouží písemné práce školní. U zkoušek typu FCE, IB ad. také účastníci nedostávají opravené texty, analogická situace je u maturitní zkoušky z cizího jazyka. Tam to asi nikomu nevadí, protože jsem od r. 2012 nikde nečetl vyjádření kritizující tento fakt.
Aby bylo možno žákům hodnocení zpřístupnit, znamenalo by to: 1) zavést jednotný způsob označování druhů chyb; 2) Nutnost skenovat opravené práce, a to tak, aby s nimi mohl komunikovat systém Certis - tzn. pro skeny by se musel užít DDT. Jak to zajistit pro cca 400 centrálních hodnotitelů? Kdo bude skenovat? Každým skenováním navíc klesá kvalita předlohy... Jiné řešení by bylo oprava "na monitoru" se záznamem chyb do dokumentu pdf, který Certis generuje - to by však kladlo na Certis obrovskou zátěž (+ problémy v případě výpadku proudu na straně hodnotitele), nehledě na velmi obtížnou technickou proveditelnost záznamu chyb do pdf.
Pokud žák dojde k názoru, že mu bylo při hodnocení ublíženo, může se odvolat, v tom mu nikdo nezabrání, nemusí ani vysvětlovat, proč tak činí.
Mám za to, že naprostá většina uvedených argumentů byla zástupných, hlavní je principiální odmítání společné části maturitní zkoušky.

Ygrain řekl(a)...

Pane Stanzele, a bylo by schůdné, aby si hodnotitel práce vytiskl a vytištěné opravené kopie zaslal na Cermat, který by je dále roztřídil a rozvezl do škol? Nebo aby takto postupoval alespoň v případě sporných prací? Je mi jasné, že by to byla spousta další práce, ale domnívám se, že nevědět, jak a proč byla práce hodnocena je problém nejen pro studenta, ale i češtináře, který nemá zpětnou vazbu. A uvítala bych tuto možnost i v angličtině - snažím se hodnotit podle kritérií po celou dobu studia, abych měla přehled, má-li student šanci projít. Zatím prošli všichni, ale to se se zavedením povinné zkoušky z jazyka může změnit, takže tu zpětnou vazbu bych opravdu brala.
Co se týká jednotného systému označování chyb: bylo by to skutečně opravdu nutné nebo tak obtížné? Opravy hrubek nebo interpunkce jsou očividné a problémy slohového rázu (syntax, stylistická vrstva) by se daly snadno rozpoznat při konzultaci s češtinářem (se kterým to asi student bude rozebírat v každém případě, protože nebude schopen pochopit, proč je jeho formulace špatně). A typologie chyb by se snad zavést dala - matně tuším, že angličtina něco takového snad i má, minimálně rozlišování chyb v lexiku a v gramatice a chyb lokálních a globálních. - Doufám, že se neptám hloupě, protože o úskalí hodnocení češtiny mnoho nevím, ale každopádně bych vám byla vděčna za objasnění.

Ygrain řekl(a)...

PS 224 slov za 35 minut. Moc jsem necizelovala, ale za těch zbývajících 55 minut bych s tím jistě něco podnikla. Navíc u maturity bych u toho nepřikusovala papriku.

Ygrain řekl(a)...

PPS Pane Stanzele, pokud už jsem se na něco z toho ptala dříve, přičtěte to, prosím, nedostatečně finančně zhodnocenému pracovnímu vytížení.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Vážená paní kolegyně, věřte, že se ptáte velmi moudře. Bohužel odpověď, minimálně uspokojující, Vám asi nejsem s to dát.
Hodnotitelé si práce mají tisknout a mají je opravovat v písemné podobě. Nedovedu si ovšem představit logistické zajištění a nárůst finanční náročnosti maturit- již jen svoz na CZVV by znamenal velký problém, protože PP je neveřejná, takže posílat opravené práce poštou by byl hazard (nemluvě o nastupujícím GDPR). Kdo by pak kontroloval celistvost prací a třídil je? Odvolat se navíc může úplně každý, takže by se jen těžko rozhodovalo, jaká práce je sporná (vzpomeňme na loňské práce medializované SUČJL). Tohle řešení by asi logisticky rozumně zajistit nešlo - ale nejsem v tomto směru nikterak poučen, jen přemýšlím o jeho úskalích. Chápu, že zpětná vazba je pro každého učitele velmi důležitá - snad se časem podaří těm motivovaným zajistit možnost pracovat s autentickými materiály a zkoušet hodnocení třeba v LMS. Ale to je běh na dlouhou trať.
Systém značení chyb svým způsobem existuje - v češtině stačí přiřadit index 2A, 2B, 3A, 3B - podle hodnoticí tabulky. Horší je to u 1A a 1B - tam nemusí jít o zjevné a zachytitelné chyby, jde o celek. Problémem také je, že 2B znamená třeba kontextuálně nevhodně užité slovo, nemotivované opakování, slovo neodpovídající svým významem ad., takže je stejně nutné vysvětlovat(jak ostatně píšete). Někdo dělá vlnovky, někdo rovné čáry, někdo přerušované, jiný šipky (rovné, lomené...), kolečka - zkrátka sjednocení by tady znamenalo pro hodnotitele dost velký diskomfort a nevím, jestli by k tomu byli svolni. Ideální by byla nějaká podoba elektronického hodnocení, ale zatím není v dohledu. I ta by ovšem byla pro mnohé hodnotitele komplikací - jak jsem psal, museli by být stále on-line, hledět do monitoru a klikat myší.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A nebylo by vážně jednodušší (a levnější) přesunout slohovku do školní části?

(Když už přistoupím na variantu, že maturita má smysl.)

Ygrain řekl(a)...

Děkuji za odpověď, pane Stanzele. Máte pravdu, předem se nedá odhadnout, která práce bude sporná, a navíc právo nahlédnout by měl mít úplně každý. Myslím, že srovnání s praxí u jazykových zkoušek zde není na místě, tyto zkoušky jsou dobrovolné a nepředstavují výstup čtyř roků studia.
Činnost hodnotitelů je záslužná a nechci, aby to vypadalo, že na jejich diskomfort nedbám, ale domnívám se, že spravedlnost a transparentnost zkoušky je mnohem důležitější. Z mého laického pohledu se systém opravy chyb podobá korekturám, pro které také existuje jednotný systém korektorských značek, které se korektor chtěj nechtěj musí naučit.
Problém s opětovným skenováním včetně vybavení by odpadl, kdyby se hodnotilo na školách a namátkou se kontrolovalo určité procento prací z každé školy (a v případech oněch nápadných statistických odchylek by se pak kontrolovalo cíleně). Anebo potřebujeme vyčerpat nějaké ty evropské fondy na nákup superskenerů pro každého hodnotitele.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pokud systém, který je prezentován jako jednotný, mnohé atributy jednotné nemá, a je-li jeho plná smysluplnost omezena tak komplikovanou logistikou, že ji lze ufinancovat jen výrazně navýšenými náklady, pak je na místě úvaha o oprávněnosti přežívání takového systému.
Pravdou ale je, že v dnešní překotně měnící se době plné neumětelství a liknavosti nejsou ředitelé škol schopni, nebo spíš ochotni garantovat takovou úroveň maturitních zkoušek, jakou si pamatujeme ještě ze začátku devadesátých let. A školní inspekce česká neni schopna, nebo spíš ochotne je k tomu přimět.
Mimo to by zmizelo pár hezkých příležitostí, kterak prošustrovávat peníze z kapitoly školství. A v tom je zřejmě zakopáno pravé jádro pudla na prameni.

Ivana Hrdinkova řekl(a)...

Je velmi zajímavé, že podobnému soustavnému kritizovaní nečelí i maturitní sloh z angličtiny. V Čechách si asi každý myslí, že když umí česky, může automaticky kritizovat. Centrální opravování slohovek z češtiny není vyjádření nedůvěry v práci učitelů češtiny, ale snaha o co největší objektivitu hodnocení. Z mnohých kritik je ovšem patrná spíš neinformovanost a účelnost.

Nicka Pytlik řekl(a)...

V Čechách si asi každý myslí, že když umí česky, může automaticky kritizovat.

Pytlici zastávají soudržný názor, že pokud už člověk česky umí, sesmolit kritiku v českém jazyce by neměl být zase až tak nepřekonatelný problém. Viz odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří.

Lenka Dohnalova řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Lenka Dohnalova řekl(a)...

Ad PR:
"Můžeme se bavit o větší objektivitě hodnocení.
- Mně se třeba líbí model dvou hodnotitelů - školního a "cermatího"."

Ano, myslím si, že to je cesta. Střet dvou názorů, ať už jde o dva učitele ze školy či o školního a "cermatího" hodnotitele.

"Můžeme se bavit o návratu čtyřhodinových slohovek. I to bych já osobně uvítal.
Ale pak se připravte, že budete vysvětlovat, proč neodmaturuje mnohem více žáků.
Jenže dvě úrovně paní Valíková odmítá..."

Paní Valíková odmítá dvě úrovně v současném systému. Jinak je nám ale samozřejmě jasné, že není možné chtít po absolventovi učňovského školství to, co po gymnazistovi. Je to kontraproduktivní,nevede to k posunu nikoho z nich. Chceme nepodkročitelnou laťku pro všechny (DT, ten budiž jednotný, a dále však chceme diferenciaci slohu a literatury podle zaměření školy.)

Lenka Dohnalova řekl(a)...

Pane Kostečko,
já jsem neřekla, že není možné napsat za 90 minut požadovaný slohový útvar. Já jen tvrdím, že by bylo dobré, abychom učili své studenty odevzdávat opravdu kvalitní práci. A v tomto kontextu si myslím, že je zdravé psát slohy nanečisto, poté je brousit a vystavovat autokorektuře. Na to 90 minut nestačí.
To je celé. Nechci rychlokvašky. Výkon v čase za každou cenu nemám ráda. Asi jsem stará škola :-)
A propos - studenti se samozřejmě naučí psát hned "načisto" a očekávaný text odevzdat v časovém limitu. Jsou to ale opravdu kvalitní texty, které by naplňovaly potenciál pisatele?
A...nemluvím o cenách Magnesia Litera, to přece nikdo z nás neřeší.....

Lenka Dohnalova řekl(a)...

A pro paní Hrdinkovou:

Slohové útvary v angličtině a jejich celkové pojetí se velmi liší od českých textů.
Mohu samozřejmě doložit, byť jsem již tuto problematiku popisovala mnohokrát, neboť učím na anglické sekci gymnázia....

Ygrain řekl(a)...

Doložte, ne všichni vaše předchozí komentáře četli, a z těch kdo četli, si je beztak nepamatují.

Pokud mohu posoudit, angličtina tolik nebazíruje na slohových útvarech, nicméně hodnocení je založeno na splnění zadání po obsahové stránce, kohezi a koherenci textu, použití lexika a gramatické správnost, v čemž opravdu nevidím žádný zásadní rozdíl. Co ale v angličtině velmi pomáhá, jsou "body zadání", co přesně má práce obsahovat - v zásadě osnova a podklad pro strukturování práce. Není příliš prostoru pro kreativitu (i když kreativní jedinci vždycky přijdou s něčím,na čem se vyřádí), ale odpadá problém s Můzou, která ne a ne políbit, a hodnotí se skutečně znalost jazyka bez závislosti na "literárním střevě".

BTW, právě jsem si přečetla letošní zadání a blbá mi rozhodně nepřipadají. Nechápu jen, proč výběr "záporáka" je omezen uvedenými příklady (loni byl, myslím, taky nějaký výběr s omezením?) - zajímavých záporných postav je obrovská spousta a nebyl by snad ani problém, kdyby si student nějakou vymyslel, ve slohu má přece prokazovat schopnost psát, ne analyzovat literaturu.

Josef Soukal řekl(a)...

S posledním odstavcem komentáře kolegyně Ygrain se ztotožňuji; jinak letos si snad vybral každý, ohlasy z řad maturantů jsou pozitivní až velmi pozitivní. Ale brát názor p. Valíkové nebudu, zřejmě je ten její pro ni důležitější než názory těch, pro něž jsou témata vytvářena.

Josef Soukal řekl(a)...

Dvě úrovně "v jiném systému"? Tedy v systému, kdy se žádná úroveň ověřovat nedá? Netřeba zavádět, úrovní bude tisíc.

Josef Soukal řekl(a)...

Model školního a centrálního hodnotitele naráží na problém zvaný kalibrace - oba by museli projít stejnou přípravou, oba by byli kvalifikováni jako centrální hodnotitelé. Finančně neúnosné, organizačně myslím neproveditelné. Ale Cermat by měl hodnocení otevřít do té míry, jak je to jen možné, aby se každý češtinář v tomto ohledu na základě konkrétních materiálů mohl připravovat podle svého zájmu; navíc by systém dostával zpětnou vazbu zvenčí, což se určitě příznivě projevilo při jeho zkvalitňování.
Jinou diskutovanou možností je, že by se centrálně hodnotila např. třetina prací z každé školy a v případě výraznějších diferencí by hodnocení plně převzal Cermat. I to má ale své nevýhody.

Josef Soukal řekl(a)...

Až teď jsem zjistil, že totéž co já už zmínila Ygrain - její komentář jsem přehlédl.

Josef Soukal řekl(a)...

Přesunout hodnocení slohovek na školu by bylo jistě jednodušší a levnější. Ale tohle řešení už jsme si vyzkoušeli, přičemž důsledky jsou zjevné.

Josef Soukal řekl(a)...

Ještě přidám odkaz na reakci z Cermatu na další diletantský a lživý článek Marka Švehly, publikovaný v nejnovějším Respektu (článek je zatím dostupný jen na FB, publikoval ho Jan Anderle):
http://www.ascestinaru.cz/nepravdy-marka-svehly-gabriela-baumgartnerova-cermat-reaguje-na-clanek-zverejneny-v-casopise-respekt/

Josef Soukal řekl(a)...

U charakteristiky svůj původní komentář koriguji, přece jen leze dost špatně hodnotit postavu, kterou neznáme; takže přimlouval bych se pouze za širší výběr.

Ygrain řekl(a)...

Ale vy přece nemáte hodnotit postavu, máte hodnotit, jak student dokáže charakterizovat. Zrovna minulý týden jsem psala s maturanty jednu ze starších slohovek, Interesting People Around Us, a v naprosté většině psali o lidech, o kterých jsem v životě neslyšela. Práce měla obsahovat popis vzhledu a povahy a uvést, proč toho kterého člověka považují za zajímavého. Zdařilé práce umožnily udělat si velmi jasnou představu, co je dotyčný zač a čím zaujal. Na gymplu jsem kdysi poctila češtinářku, která naprosto nesnášela sci-fi a fantasy, charakteristikou Fëanora, a také si s tím poradila.

Josef Soukal řekl(a)...

Samozřejmě, ale tam, kde je to možné, by se měla posuzovat i věcná správnost textu.

Ygrain řekl(a)...

A proč, proboha? Když zadáte vyprávění, co se stalo o prázdninách, chodíte si ověřovat, jestli se to opravdu stalo? Témata slohu by neměla být faktografická a věcnost obsahu by se měla posuzovat pouze vzhledem k zadání, tj. pokud si někdo vybral tu výstavu čokolády, musí uvádět údaje tak, jak byly v zadání.
Navíc, Voldemort jako padouch je naprosto nezajímavý, ten snad nemá ani dva rozměry. Nemá žádné charisma, akorát se vzteká a chvástá, jak je the best. To takový Darth Vader, Saruman nebo Loghain MacTir...

Josef Soukal řekl(a)...

"kde je to možné..."

Josef Soukal řekl(a)...

http://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-zacina-maturita-zacina-sezona-neserioznich-kritik/

Josef Soukal řekl(a)...

Jinak krásný vlastní gól kolegyně Valíkové, protože ona sama moc dobře ví, že dobré práce na maturitní témata vznikají - za tuším tři práce, prvním hodnotitelem podhodnocená, vloni zapáleně bojovala na stránkách České školy. Stejně tak se najdou žáci jiných ročníků, kteří si každoročně z cermatích témat vyberou, viz např. http://www.ascestinaru.cz/zakovske-prace-na-maturitni-zadani-2-jaro-2017-charakteristika-clanek-s-prvky-fejetonu/. O letošku ani nemluvě, kladný ohlas maturantů se nedá ignorovat a půjde těžko vydýchat. Ale to je problém jen a jen autorky neuvěřitelných tvrzení.
A marně čekám na reakci týkající se nepodložených tvrzení na adresu ASČ. Jejich autorka i vedení SUČJL zřejmě v tomto případě nějak oslepli a ohluchli...

Okomentovat