2.4.18

Dalibor Martišek: Metoda Hejného jako sabotáž

Před několika dny jsem byl dotázán, zda bych novinám nemohl sdělit svůj názor na metodu Hejného. Učinil jsem tak a rázem byli všichni vysokoškolští učitelé pasováni na zkostnatělé akademiky, kteří odmítají jakoukoliv změnu.

Nejdříve moje původní vyjádření:

Podle mého názoru není tzv. Hejného metoda nic jiného, než před čtvrt stoletím zapomenutá a posléze profesorem Hejným znovu objevená Komenského škola hrou. Stříhání papírových dortů a pochody typu "jeden krok dopředu, dva kroky zpátky" rozhodně nevymyslel profesor Hejný. I já jsem coby dítě takto pochodoval. Lámal skutečnou čokoládu a rozděloval pytlík skutečných bonbónů. Takové věci se v naší škole dělaly od nepaměti. V didaktice vyučované na pedagogických fakultách před čtyřiceti lety se tomu říkalo zásada názornosti a problémové vyučování. Zásady výborné, ovšem časově velmi náročné. Takže uplatňovat s rozumem a jen občas. Jinak nestihnete probrat skoro nic. A byli jsme důrazně vedeni k tomu, že názornost ve výuce matematiky je jen první krůček.

Matematika jako taková totiž začíná až krokem druhým - zobecňováním těchto reálných situací. Je o tom, že neexistuje jenom půl čokolády a třetina dortu, ale že existuje zlomek sám o sobě. Že zlomková čára může oddělovat téměř každá dvě čísla, která si vymyslíme, což krájením dortu rozhodně nezjistíte. A když "téměř všechna", tak která ne? Ani na to cukrář, který si hraje na matematika, určitě nepřijde.

Matematika začíná až odhozením konkrétních předmětů a operováním s abstraktními pojmy. Vyslovováním obecných závěrů (byť zpočátku velmi jednoduchých) a jejich zdůvodňováním. Právě v tom je matematika pro mnoho lidí těžká a právě v tom je třeba drtivé většině dětí alespoň zpočátku pomoci. A to je přesně to, co zastánci tzv. Hejného metody nedělají. Zamrzli v tom jednoduchém prvním krůčku a říkají tomu matematika. Ale to, co učí, je všechno možné, jen ne matematika. "Objevitel" této metody dokonce hlásá, že učitel matematiky nemusí matematiku umět. Hrůznější výrok si já osobně nedokážu představit.

Tolik k tomu, co jsem odeslal. Novinové následky se brzy dostavily:

(Brněnský deník Rovnost, 29.3.2018).

Z úst osvícených zastánkyň Hejného metody jsem se tak dověděl, že jsem zkostnatělý akademik, který v životě neviděl dítě. Tak kategorické soudy o člověku, kterého vůbec neznají, vyslovují podle mých zkušeností pouze lidé s extrémně hypertrofovaným sebevědomím. Lidé, kteří jsou tím sebevědomější, čím méně toho vědí, a ani o tom málu, co vědí, nejsou schopni přemýšlet.

Matematikové naší školy, kteří odmítají jakoukoliv změnu, jsou spolu se svými zaostalými studenty zváni do výzkumných týmů tak zkostnatělých firem, jako je Nokia či Olympus, vyvíjejí autopiloty pro upadající firmu Boeing a podílejí se na vesmírných misích krachujících vesmírných agentur, jako je NASA a ESA. A jen tak mimochodem, až si příště budete vylepovat dálniční známku, pak vězte, že autorem jejich ochranných prvků je můj diplomant. Ochranné prvky jsou zcela nenapodobitelné a jejich zastaralý a zkostnatělý matematický princip podléhá zákonu o utajovaných skutečnostech.

Učitelka v mateřské škole nechápe. Jak by také mohla? Pětiletý Jirka, který poprvé radostně stříhnul do papíru, je nejspíš celý její svět. Tentýž Jirka, který pak ve dvaceti není schopen sečíst dva zlomky, už je zcela mimo její duševní obzory.

Za své brožované čtyřicetileté pedagogické praxe jsem viděl možná víc dětí než Alena Šafrová. Od šestiletých prvňáčků až po čtyřiadvacetileté a sedmadvacetileté "děti" přebírající inženýrské a doktorské diplomy. A žádné z nich se neučilo matematiku jako nutné zlo. To, jak dítě matematiku bere, totiž nezávisí na žádné metodě, natož na "metodě Hejného", která žádnou metodou není. To, jak dítě přistupuje k matematice, je dáno především jeho učitelem. Dobrý učitel žádné návody a pseudometody nepotřebuje. A učitele špatného žádná metoda kantorskému řemeslu nenaučí. Ani kdyby byla pozlacená.

Zažil jsem několik dětí, které učitelé učící podle Hejného zcela zničili. Po čtyřech letech strávených na hejnovské škole přišly tyto děti do pátého ročníku školy normální. Hýřily sebevědomím a nad svými novými spolužáky ohrnovaly nos. Až do chvíle, než zjistily, že tak nepředstavitelně složitou věc, jako je malá násobilka, zvládají jejich hloupí spolužáci zpaměti, zatímco oni dali dohromady čtyři krát pět až po pětiminutovém listování v jakýchsi tabulkách. I ten desetiletý klučina v tu chvíli pochopí, že dosavadní čtyři roky ve škole ho sice možná bavily, ale to jen proto, že je vlastně proflákal. Že všechny ostatní děti jsou kilometry před ním a on je už asi nedožene. A je to pro něj pořádná rána, to mi věřte.

S originálním vysvětlením současného rozmachu nejrůznějších prapodivných "metod" přišel jeden můj (rovněž zcela zkostnatělý) kolega. Říká: "Co se divíš? Nejvěhlasnějším světovým firmám stále víc lezeme do zelí a pořád víc ukazujeme, že jsme v řadě věcí lepší než ti dosavadní páni tvorstva. Začínáme pro ně být velmi nepříjemnou konkurencí, kterou je potřeba zlikvidovat. A protože inženýra už nezblbnou, tak štvou různé waldorfy, montesory a Hejné na naše nejmladší. A bohužel jim to vychází - za pár let budou mít po konkurenci."

Profesor Hejný hlásá, že učitel matematiky nemusí umět matematiku. Nedivím se. On sám ji totiž neumí. Pro dokonalou ilustraci tohoto pitoreskního faktu si můžete pustit (pokud ještě neznáte) následující video. Od věhlasného profesora se dovíte zajímavé věci o "obvodu kružnice", "obsahu kužele" a budete poučeni, že cihla má tvar krychle. Dort se musí krájet na malilinké kousky. Prý proto, aby se ušetřilo. Co se tím má ušetřit, to pan profesor neobjasnil. Jeho žáci to možná chápou, já jsem ovšem rozumu mdlého a bez patřičného vysvětlení jsem to jaksi nepochopil. Redaktor Veselovský po tomto vysílání řekl, že byl zcela vykostěn.

Vám snad kosti v těle zůstanou. Přeji hluboký umělecký zážitek.



Svoje čtenáře zdraví

Dalibor Martišek,
zkostnatělý akademik, který v životě neviděl dítě

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz

15 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Žáci si doma změří pokličku. Doma??? Doma se nic nesmí!
A proč pracně objevovat něco, co bylo už objeveno tisíckrát. Ostatně, děti by se danou problematikou měly začít zabývat teprve tehdy, až je to začne samotné zajímat proto, že to budou k něčemu opravdu potřebovat. Navíc, proč by děti měly pracně zjišťovat a pak si dokonce i pamatovat číslo, které kdykoli najdou na internetu.

krtek řekl(a)...

Co pamatovat, čísla zrušit. Vedou ke klasifikaci a ta demotivuje. Čísla nepotřebujeme, ty jsou akademické a zkostnatělé. Příště zrušit písmena a psaní, audioknihy přece znamenají, že už neptořebujeme číst. A stroje se naučí poslouchat na slovo, takže ani nemusíme psát!

Radek Sárközi řekl(a)...

Nebyl by k dispozici jiný argument proti Hejného matematice než násobilka?

V. řekl(a)...

nez nasobilka?
To nestaci?

pratavetra řekl(a)...

"nez nasobilka?"
"To nestaci?"

Nezapomeňte, že pan Sárközi je češtinář, tudíž nechápe, že se na to nabaluje další učivo. Nicméně přidám problém s přechodem přes desítky.

Pavel Doležel řekl(a)...

A byl by nějaký argument pro Hejného metodu?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tedy promiňte pytlikům jejich disorientaci, ale násobilka má být argumentem proti Hejného metodě? Proč?
A pokud ano, pak by to snad mělo znamenat, že to budo muset Hejného dítka dohánět běžným biflováním? To by se ale pytlikům zhroutil svět. Nebo lépe, představa o budoucnosti, jíž by se ti pytlici ještě tuze rádi dožili.
Pytlici neznají tu metodu, protože od jaktěživa učí, jak jim tykatla narostla. Tak dlouho problém převracejí ze strany na stranu, až většina žactva ztratí nerv, a radši se to naučí. A nebo vyšle rodiče, aby prosadili výměnu pytliků za stehlíky.

Josef Soukal řekl(a)...

Prosím ochotné zájemce z řad přítomných matematiků, zda by neposoudili využitelnost žákovského výukového materiálu uvedeného v odkazu. Zatím mám pět kladných ohlasů z řad učitelů matematiky na ZŠ a dva ohlasy negativní (bez sdělení důvodů). Děkuji předem za jakýkoli kvalifikovaný soud.
http://www.ascestinaru.cz/zdarile-zakovske-prace-vyukove-materialy-zlomky/

Eva Adamová řekl(a)...

Žádná hitparáda to sice není, ale vzhledem k tomu, že autorkou je žákyně kvinty, přihmouřila bych oko a řekla bych, že se s problémem poprala docela solidně, alespoň pokud se týká struktury výkladu. Dětem zadávání takovýchto úkolů může jen a jen prospět.

Ptal jste se však na využitelnost. No tak si tedy představme využití tohoto materiálu při výuce na úrovni čtvrtého ročníku a hned nám vypluje základní a dost zásadní nedostatek, a to příliš mnoho textu bez názorného zobrazení a bez zajímavých úkolů. Děti by to takto nebavilo. Propříště bych učiteli, který úkol zadal, doporučila, aby děti podobné úkoly zpracovávaly v Powerpointu a aby je vedl především k využití názornosti a k možnosti okamžité zpětné vazby, což právě v PowerPointu není problém.

Nicka Pytlik řekl(a)...

jakýkoli kvalifikovaný soud.

Pytlici nesoudí, pytlici popichují.
Na celý text je uplatněn právě a jen styl Normální, jakkoli kromě běžného textu v odstavcích, je použit i nadpis a něco jako podnadpisy. Mezera na začátku odstavce není vhodná. Jednotlivé položky seznamu dílů nejsou zarovnány tak, aby odpovídající řády byly pod sebou. Odstrkání názvů zlomků u spojování se zápisem je z kategorie zvrhlostí. U pytliků jednoznačně nedostatečně!!!
Vložený objekt ilustrace se pytlikům po grafické stránce jeví jako povedený.
Vzhledem k tomu, že pytlici nevědí, jestli je ten text to jediné, co je k dispozici, nebudou bazírovat na nutnosti pojednat přinejmenším i o krácení zlomků.
K zamyšlení 1:
Pokud se jeden ze tří kamarádů vzdá svého dílu čokolády jen ve prospěch jedno ze dvou, aniž by svůj díl rozdělil na šestiny původní čokolády a z těch dvou třetin tak udělal poloviny, nejedná se patrně o tři kamarády, ale o dva partnery a třetího křena.
K zamyšlení 2:
Pokud malá i velká ručička hodin ukazují na šestku, jsou ty hodiny nejspíš rozbitý.
Závěr:
Pytlici by uvedený text, až na tu ilustraci, pro výuku nepoužili.
Přijde jim poněkud bifloidní.

Josef Soukal řekl(a)...

Děkuji za soudy i za popichování. Technickou stránku věci ponechávám stranou (byť si poznámky znamenám). Jen pro pořádek uvedu, že autorka je žákyní kvarty a že její práce byla shledána spolužáky zábavnou a zajímavou; dále dvě vyučující na druhém stupni ZŠ už ji při výuce využily (netuším ovšem, do jaké míry). Podobně byly už využity další práce uvedené na našem webu, zejména Tropické cyklóny a tornáda a Osobnostní typy.
Bohužel z mnoha důvodů nelze realizovat další krok - praktická zkouška provedená samotnými autory.

Nicka Pytlik řekl(a)...

autorka je žákyní kvarty

Pytlici v té svojí textově procesní deformaci na zmínění technikálie poukazují už od primy, byť i přímo nesouvisejí s určením toho kterého textu, aby se pak, ostatně jako každý rok, v oktávě ubezpečili, že je to marné, je to marné... je to marné.

Josef Soukal řekl(a)...

Poznámka o kvartě byla jen upřesněním k jinému komentáři.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici si toho jsou vědomi. Viz paní Adamová 'autorkou je žákyně kvinty'.

tyrjir řekl(a)...



CENZURA NA ČESKÉ ŠKOLE POKRAČUJE

Viz
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/tamara-kuncarova-srovnani-vykonu-deti.html


tyrjir řekl(a)... 5. dubna 2018 21:40 

Dalibor Martišek: Metoda Hejného jako sabotáž

Podle mého názoru není tzv. Hejného metoda nic jiného, než před čtvrt stoletím zapomenutá a posléze profesorem Hejným znovu objevená Komenského škola hrou... Takové věci se v naší škole dělaly od nepaměti. V didaktice vyučované na pedagogických fakultách před čtyřiceti lety se tomu říkalo zásada názornosti a problémové vyučování. Zásady výborné, ovšem časově velmi náročné. Takže uplatňovat s rozumem a jen občas. Jinak nestihnete probrat skoro nic...

Matematika začíná až odhozením konkrétních předmětů a operováním s abstraktními pojmy... A to je přesně to, co zastánci tzv. Hejného metody nedělají... "Objevitel" této metody dokonce hlásá, že učitel matematiky nemusí matematiku umět. Hrůznější výrok si já osobně nedokážu představit.

Zažil jsem několik dětí, které učitelé učící podle Hejného zcela zničili. Po čtyřech letech strávených na hejnovské škole přišly tyto děti do pátého ročníku školy normální. Hýřily sebevědomím a nad svými novými spolužáky ohrnovaly nos. Až do chvíle, než zjistily, že tak nepředstavitelně složitou věc, jako je malá násobilka, zvládají jejich hloupí spolužáci zpaměti, zatímco oni dali dohromady čtyři krát pět až po pětiminutovém listování v jakýchsi tabulkách. I ten desetiletý klučina v tu chvíli pochopí, že dosavadní čtyři roky ve škole ho sice možná bavily, ale to jen proto, že je vlastně proflákal... 

S originálním vysvětlením současného rozmachu nejrůznějších prapodivných "metod" přišel jeden můj (rovněž zcela zkostnatělý) kolega. Říká: "Co se divíš? Nejvěhlasnějším světovým firmám stále víc lezeme do zelí a pořád víc ukazujeme, že jsme v řadě věcí lepší než ti dosavadní páni tvorstva. Začínáme pro ně být velmi nepříjemnou konkurencí, kterou je potřeba zlikvidovat. A protože inženýra už nezblbnou, tak štvou různé waldorfy, montesory a Hejné na naše nejmladší."... 

Profesor Hejný hlásá, že učitel matematiky nemusí umět matematiku. Nedivím se. On sám ji totiž neumí. Pro dokonalou ilustraci následující video. Od věhlasného profesora se dovíte zajímavé věci o "obvodu kružnice", "obsahu kužele" a budete poučeni, že cihla má tvar krychle...

https://youtu.be/HSuQIY0L-oA 

Viz
http://www.pedagogicke.info/2018/04/dalibor-martisek-metoda-hejneho-jako.html

Souhlasím a nemám téměř co dodat. Snad až na ten třetí citovaný odstavec. Podle mého názoru jde o vcelku pravdivý a vcelku rozšířený názor, jak o tom svědčí o odpor mnoha rodičů k tzv. Hejného metodě. Tedy nikoli o názor značně originální.

J.Týř


TENTO KOMENTÁŘ BYL SMAZÁN S TÍMTO ZDŮVODNĚNÍM:

tyrjir řekl(a)... 5. dubna 2018 21:40
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

Michal Komárek řekl(a)...5. dubna 2018 21:56
Pane Týři, opakovaně jsem upozorňoval na nepřiměřenou délku citace... Ostatně i na citované zdroje... Hezký večer!


J.Týř




Okomentovat