23.4.18

Bořivoj Brdička: Resnickovy mýty o kreativitě

Upoutávka na knihu Mitchela Resnicka, vědce známého na poli vzdělávacích technologií (autora Scratche), s ukázkou zabývající se rozvojem kreativity, tedy kompetencí, jejíž význam neustále roste.

Jeden z našich největších současných inspirátorů a hybatelů vědeckého pokroku v oblasti vzdělávacích technologií, žák Paperta, profesor MIT Mitchel Resnick vydal v létě 2017 knihu Lifelong Kindergarten: Cultivating Creativity through Projects, Passion, Peers, and Play, v níž tvrdí, že kreativní může být každý a že kreativitu lze naučit. Jen na vysvětlenou k názvu knihy – Lifelong Kindergarten (celoživotní školka) je název Mitchelova pracovního týmu na MIT, 4P je akronym principů učení zavedený profesorem Papertem.

Ukázku z knihy vydala Edutopia [1]. Vybraná upoutávka se týká popisu kreativity. Řeší problém, který spočívá v tom, že se ani odborníci nejsou schopni přesně shodnout na její definici. Navíc se ukazuje, že existuje mnoho mylných představ o ní. Mitchel v této ukázce popisuje 4 nejčastější mýty ke kreativitě se vztahující:

Mýtus 1: Kreativita vyžaduje schopnost uměleckého vyjádření.Rodiče si většinou spojují kreativitu se schopností dětí kreslit. Něco na tom je. Ti nejlepší malíři či sochaři skutečně musí být mimořádně kreativní. Jenže zrovna tak musí být kreativní i vědci, lékaři, manažeři, politici ad. Kreativita rozhodně není výsadou umělců. Musíme ji vnímat jako základní schopnost, kterou budou naše děti v budoucnu potřebovat.

Mýtus 2: Jen malá část populace je kreativní.Někteří lidé si myslí, že být kreativní znamená vymyslet něco nového pro celé lidstvo. To je Kreativita s velkým K, kterou disponují nositelé Nobelovy ceny či umělci, jejichž díla vystavují světové galerie. Jenže ona je i kreativita s malým k. A ta je pro nás mnohem důležitější. Je to ta, která člověka vede k vymýšlení něčeho nového pro něj samotného, bez ohledu na to, že ta myšlenka (výtvor) není z globálního pohledu zcela originální.

Je chybou orientovat výuku jen na velké K, tj. vyhledávat jedince vrcholně kreativní. Musíme pomáhat každému dosáhnout svého maximálního kreativního potenciálu.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

2 komentáře:

mirek vaněk řekl(a)...

Nic nového. Známé věci. Ale jak kreativitu učit?
Když se učivo omezuje jen na to, co údajně bude žák v životě potřebovat.
Kdysi byly v matematice tzv. komplexní úlohy. Úlohy řešené s využitím více oblastí matematiky. Řada byla řešitelná více postupy. To rozvíjelo kreativitu. Dnes už takové úlohy hraničí podle reformátorů s přetěžováním žactva. Dnes žáci už ani karty nehrají. A kolik jich hraje na mobilech něco strategického, kdy musí použít mozek a něco vymyslet místo bezduchých stříleček. Takže na kreativitu zapomeňte.

Charlie řekl(a)...

Vzpomínám na asistenta na VŠ, který zápočet z Pravděpodobnosti a statistiky "dával" v restauračním zařízení za kvalitní hru. Na výběr byl mariáš nebo šachy. Dal jsem to v licitovaném za 2. Tomu říkám kreativní přístup.

Okomentovat