11.3.18

Zdeněk Sotolář: Teze k zaměření revize RVP ZV

Přinášíme sadu tezí k zaměření revize RVP ZV, které autor publikoval na webu Asociace češtinářů. Netransparentnost přípravy ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Národního ústavu pro vzdělávání je třeba "rozbít" veřejnou diskusí. A je jedno, kde bude probíhat, dílčí podněty budeme shromažďovat a zasílat oběma institucím.


  • Je potřeba ihned zahájit průběžnou debatu s učitelskou veřejností, vyplňování dotazníku samozřejmě není debata, není možné se vymlouvat na kapacity, je velice nebezpečné tuto debatu odkládat, nevezmou-li právě učitelé revizi za svou, bude naplňována pouze formálně

viz kulatý stůl SKAV a EDUin, P. Skalická: „Mně přijde strašně důležitý … participační proces. A pokud učitelé nebudou těmi, kdo se na tom budou podílet, a bude to dokument, který jim bude jen předložen… pak to zajištění vidím jako velmi komplikované…“

  • Je potřeba co nejdříve jednoznačně vymezit pojmy revize, vztah mezi kompetencemi a gramotnostmi, sjednotit obecné cíle vzdělávání ve všech závazných dokumentech

viz NÚV, v čem bude revize spočívat: „Pomocí výsledků učení bude vymezeno závazné vzdělávání pro všechny, výsledky učení budou vyjadřovat, co má žák skutečně umět, tedy kterými znalostmi, dovednostmi, vědomostmi bude disponovat a které bude připraven prokázat.“ Znalosti a vědomosti?

  • Je potřeba dobře nastavit upřesňování výsledků učení tak, aby nehrozilo jeho zúžení na snadno testovatelné položky, jak tomu bylo dříve při tvorbě standardů a jak aktuálně ukazují baterie testů ČŠI, toto riziko ještě posílí tzv. příklady výstupů

viz J. Straková v prezentaci D. Dvořáka: „Konkretizace pomocí úloh s ukázkami žákovských výstupů a jejich hodnocení mi připadá správná a užitečná. Dovedu si představit, že oponenti budou argumentovat, že chceme zglajchšaltovat vzdělání. Je možné, že to bude i reálně hrozit, bude-li rozsah standardu neúměrný, tomu je třeba zabránit.“

  • Je potřeba včas zabránit tomu, aby se RVP ZV tvářil ještě v duchu reformy, ale v praxi se vracel k osnovám, zvážit význam dvoustupňového kurikula, ve kterém bude pevně stanoveno učivo na 70 %, stejně jako průřezová témata zřejmě ztratí průřezovost

viz J. Činčera, podkladová studie Environmentální výchova jako průřezové téma: „(…) je zřejmé, že návrh počítá s de facto rozpuštěním průřezových témat jako samostatné části RVP. Vzhledem k charakteru takové změny lze také předpokládat podstatnou redukci obsahu průřezových témat oproti současnému stavu.“

Teze ke vzdělávací oblasti Český jazyk a literatura


  • Pro očekávané výstupy dílčích částí oblasti (Komunikační a slohová, Jazyková a Literární výchova) nadřadit a stručně a jasně formulovat cíle vzdělávací oblasti; dnes v charakteristice vzdělávací oblasti najdeme oddíl Cílové zaměření vzdělávací oblasti, ten je zaměřen především na postoje, avšak bez dalších souvislostí s očekávanými výstupy, není jasné, jak mají být tyto postoje dosahovány
  • Prodiskutovat postavení Literární výchovy ve vztahu s oblastí Umění a kultura, vidět také literaturu jako „jiné než pouze racionální poznávání světa“ a chápat ji „jako specifický způsob poznání“, položit důraz na rozvoj čtenářství, čtenářských dovedností a návyků, ne na rozbor textu a zvládnutí literární terminologie; zcela vypustit očekávané výstupy zaměřené na literární historii
  • Cíleně propojovat Jazykovou výchovu a Komunikační a slohovou výchovu, tedy tvořím texty a k tomu potřebuji; to ale neznamená ústup od gramatiky a zužování českého jazyka pouze na jakousi čtenářskou gramotnost (jak např. vidíme v testech Kalibro), ale vypustit některé učivo, např. slovotvorné rozbory, 11 druhů příslovečných určení nebo „proslulé“ doplňky
  • Respektovat skutečnost, že texty již vznikají více psané na počítači než psané rukou, tedy ne „v písemném projevu zvládá pravopis…“, ale vytváří pravopisně správné texty (i s) pomocí ITC technologií (s ohledem na základní typografická pravidla); oponenti obvykle mají námitky proti závislosti na počítači, ale určité závislosti na technologiích se v 21. století jistě neubráníme ani jinde
  • Při tvorbě očekávaných výstupů postupovat od základního vzdělání ke střednímu, nikoliv opačně od maturity k základnímu vzdělání, střední školy mají občas nepřiměřené požadavky na to, co by žáci měli ze základního vzdělání umět; zdá se, že se velice rozumným směrem vydal Cermat při tvorbě jednotné přijímací zkoušky, stále platí, že nejméně 25 % žáků nebude z českého jazyka maturovat

Převzato z webu Asociace češtinářů

41 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Myslím si, že celé to RVP a ŠVP je v učitelské praxi naprosto k ničemu, ať už je to RVP revidované nebo nerevidované. Každý učitel jaxi taxi intuitivně tuší a ví, co má děti v tom či onom předmětu naučit a k jakým dovednostem je má přivést. Pokud to netuší a není k tomuto poznání schopen sám o sobě schopen do dvou let od nástupu do školy dospět, tak nemá ve školství co pohledávat. A obávám se, že současný systém obludných elaborátů RVP - ŠVP je mu na cestě k tomuto poznání dobrý asi tak jako mrtvému kabát.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Souhlasím

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Co tedy konkrétně naučit a k jakým dovednostem přivést češtině? Díííky.

Petr řekl(a)...

Teze pana Sotoláře mi připadají mimořádně trefné, tohle všechno je určitě potřeba!

Nicka Pytlik řekl(a)...

A to by pytliky zajímalo, jestli je ta revize pojímána spíš jako poupravení, a nebo spíš jako přehodnocení. A tak by se asi patřilo jasně formulovat, jestli zkompetentňovací kurikulární reforma naplnila očekávání, a nebo alespoň ta podstatná. Je ale klidně možné, že vše už bylo rozklíčováno napadrť, a je nutno najít nové záminky k dalšímu počerpání evropských fondů.
A také by pytliky zajímalo, jaký je vztah mezi kompetencí a gramotností. Co je podmnožinou čeho, co je čeho nadstavbou a co z toho má vyšší prioritu. Pytlikům to kdysi už někdo vysvětloval. Ale pytlici jednak neví, jestli to platí i v té dnešní překotně se měnící době, a pak už zapomněli, jak to vlastně bylo.

Josef Soukal řekl(a)...

Když už se zde shodujeme na kvalitě tezí - nemohla by je PK zabudovat do svých aktivit?

Radek Sárközi řekl(a)...

Pedagogická komora v současnosti usiluje o to, aby se mohla oficiálně zapojit do pracovních týmů NÚV k revizi RVP... :-)

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Máme zaneřáděné mozky slovním balastem. Místo "cílů" mluvíme o "cílovém zaměření vzdělávací oblasti" bla bla bla. Potřebujeme především změnit cíl těchto dokumentů. Mohlo by to jít prostřednictvím radikálního omezení jejich rozsahu. Co takhle češtinu na jednu normostranu?

mirek vaněk řekl(a)...

Pane Bělecký, tož do toho. Vy jste schopen popsat vše co má umět žák základní školy v jednom předmětu na jednu normostranu?
Uvědomte si, že učí i neaprobovaní, co neví co a kdy má žák umět.
Osnovy byly lepší, nebylo tam tolik omáčky a balastu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

1/ Proč se mnozí tak úporně brání osnovám? nechápu. Byly jednoduché, jasné. Učitel měl kdykoli možnost, když měl štěstí na dobrou třídu nebo i pár jedinců, dělat s nimi něco více. Na to učitel nepotřebuje mít hladu papírů, dělá to intuitivně.

2/ Proč máme potřebu o všem "napsat"? Klíčové kompetence i průřezová témata se zase vždy dělala intuitivně.No neříkalo se tomu tak vznešeně. Dobrý učitel to dělal automaticky. Nedobrý učitel to nedělá ani dnes. Nebo něco dělá proto, aby splnil, nic víc. Má to tedy význam?

Kdo z vás za poslední rok četl vaše ŠVP? Moc rukou nevidím. Zelenou knížečku jsem měla v šupleti a občas jukla. podle čeho jede většina učitelů ? Podle dávno sepsaných vlastních témaťáků. Na papír se toho vejde až hanba. A tak se sepisují set stránkové elaboráty, jak se staráme o SVP žáky ( a mnozí na ně stejně kašlou), jak se staráme o nadané (a mnozí je ani neumí rozeznat), jak se prořezáváme do mediální ekologické a jiné výchovy. Sepisujeme tabulky, čmáráme do třídnic. papíry, papíry, papíry. Na co? Aby bylo co kontrolovat? To, že mám v třídnici, že jsme ekologičtí neznamená, že jsme.

čeština:
-první tři roky nechat na opravdové naučení se číst a psát. Minimálně gramatiky (max nějaké úů, co je věta, slovo slabika. Tečka, víc nic) Mnoho problémů ve všech předmětech napříč je způsobeno špatným čtením a porozuměním čtenému, neschopností pořádně psát a sepsat jednoduchou větu z hlavy.

-zbytek prvního stupně - vyjmenovaná slova, měkké a tvrdé souhlásky, poznat slovní druhy základní(ne všechny). Nástřel gramatiky podstatných jmen.
-druhý stupeň - zbytek gramatiky, vynechat kraviny typu vedlejší věty a jejich druhy, nebo to dát jen jako rozšiřující učivo. Stále dbát na čtení, psaní vlastních děl, málo se mluví o schopnosti se ústně vyjadřovat (děti koktají, neumí o jednom tématu říct více jak tři věty). Literaturu učit ne vyjmenováváním děl , ale čtením ,poslechem e-knih, povídáním si o dojmech (což je něco jiného než :"co tím chtěl autor říci"?), podpora ke čtenářství ve volném čase, rozvoj slovní zásoby.

Josef Soukal řekl(a)...

Paní Karvaiová,

v rychlosti - s bodem 2 naprosto souhlasím, osnovy beru jako možnou pomůcku pro začínající a méně pokročilé, ovšem s tím, že při zachování jistých mantinelů si je schopný učitel schopen vytvořit sám.
K češtině - ať chcete nebo nechcete, bez znalosti skladby bude vaše schopnost uvědoměle pracovat s jazykem omezená, bude vám v daném ohledu chybět schopnost a možnost reflexe jazykových jevů. Vypouštěl bych jen věci typu souvětí souřadné a podřadné, VV zřetelové apod., tedy jevy, které k bezprostřední práci s jazykem žák nepotřebuje. S důrazem na schopnost text přečíst a porozumět mu naprosto souhlasím, o schopnosti se vyjádřit nemluvě. V LV nejen dojmy, i když u těch recepce textu začíná.
Vypichuji Sotolářovu formulaci "Cíleně propojovat Jazykovou výchovu a Komunikační a slohovou výchovu, tedy tvořím texty a k tomu potřebuji (...)".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Vyjmenovaná slova jistě. Ale kolik z nich se vlastně reálně používá? Kdo z nás se v poslední době pýřil, když držel babyku? Ale pyj učebnice úspěšně tají.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"1/ Proč se mnozí tak úporně brání osnovám? nechápu. Byly jednoduché, jasné."

A teď jsou složité a nepřehledné. Protože jsme si je napsali sami.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Nicka Pytlik řekl(a)...

U pytliků žádné osnovy nemají. Pytlici si každý rok na základě předchozích zkušeností a v souladu se školním vzdělávacím programem sestaví tématický plán, kterého se přidrží, pokud to okolnosti umožní. Aby v následujících letech vyšlo najevo, že míra zkompetentnosti není v souladu s představou pytliků o znalostech a dovednostech budoucích elit nejméně okresní úrovně. Nejsou podmínky k potřebnému procvičování a případně i drilu, který by otevřel cestu k zcela rutinnímu zvládání základních pracovně funkčních návyků v rámci požadavků na gramotnost v dnešní překotně se měnící době.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"Osnovy byly lepší, nebylo tam tolik omáčky a balastu."

- literatura - skutečnost
- autor - literární text - čtenář -
- významová a tvarová výstavba textu
- lyrika - lyrický subjekt - různé druhy lyriky
verš, strofa, rým, rytmus, metrum
jazyk básně, básnické figury (stylistické, zvukové)
prvky kompozice
žánry a formy: píseň, elegie, sonet, pásmo, epigram
ukázky z tvorby významných básníků
staročeská lyrika - ukázky
atd. atd. atd.

Toto bylo opravdu lepší?

Jirka řekl(a)...

Já bych vyjmenovaná slova učil a pořádně. Takhle nevím, proč bych se měl pýřit, když držím babyku (javor polní)? Ale jsem smutný, když vím, že některé slečny už se nepýří, ani když drží pyj. To se pak jinoch nemusí ani čepýřit, aby zahlédl alespoň lýtko vnadné. Vyžlata usychají, cavyky nedělají a svědomí nezpytují.
A polní pych už je tak zastaralý, že se na polích normálně krade.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jo! Vyjmenovaná slova jsou základ všech základů, tvrdí pitlici od jaktěživa. Není to tak dávno, vyšlo najevo, že mládež má problémy se zpytováním toho svědomí. Pitlici jim to nařídili, když je potřebovali zaměstnat na letmou chvíli, než vyřídí jakousi neodkladnou záležitost. Což o to, svědomí si dítka čile vygůglila, ale prý, jak jej správně zpytovat. To je dneska mládež, vzpomněli si pitlici na babu Jagu z Mrazíka.
A je tedy správně šmitec, a nebo šmytec?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pýření a lýtka jsem rozhodně používala v psané i mluvené formě. Co jsem však opravdu skoro nikdy nepotřetřebovala vědět, byly větné rozbory. když jsem hodně napnula paměť, potřebovala jsem to pouze na přijímačky na vejšku (kde jsem pilně opisovala od sousedky, neb ona byla z pedagogické střední školy, kdežto sousedky opisovala ode mě biologii, ve které jsem zase excelovala já.) No a pak ještě na jednu zkoušku z češtiny na vejšce. A od té doby nikdy více. Ta vyjmenovaná slova ,jsem rozhodně užila více.

Trocha humoru:
kámoška má dítě v anglii, pomalu zapomínajíc na češtinu, učil se chlapec vyjmenovaná slova po P- a používal striktně anglickou výslovnost písmene CH jako Č.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A kdo pozná ve slově pyču vyjmenované slovo?

Jana Karvaiová řekl(a)...

V davnych dobach muj kolega opravovaĺsesit: Deti splhaly po tyci. Jenze ditko misto T napsalo P. Pan ucitel opravil I

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jo my jśe si je napsali- ty svp. Ale protoze tam ty kraviny byt maji! Nam to tvrdili koordinatori. Musite tam mit tohle a zamto a tohle taky. A nakonec zntoho je bible v hloubce skrine zastrcena.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Nevím, co vám tvrdili koordinátoři, ale my jsme při školení tvrdili koordinátorům, aby byli při psaní švp struční a nic zbytečně neslibovali. A proč by tam mělo být zbytnělé a nabobtnalé učivo, to opravdu nevím. Mnohdy opravdu stačí ta normostrana, o které píše kolega Bělecký výše.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Kdysi v pravěku jsme jako skupinka studentů při zaměstnání jeli vlakem do města, kde jsme studovali tehdy žádanou dramatickou výchovu. V kupé seděla jakási babka, která nás chvíli poslouchala a pak položila záludnou otázku: A co to vlastně je ta vaše dramatická výchova? Nastalo trapné ticho, nikdo z nás na to neuměl jednoduše odpovědět. Až po měsících a letech mě napadají snad vhodné odpovědi: Děti si hraním her a rolí zkoušejí různé životní situace a způsoby jednání... A o tom to je. Tedy ty strategické dokumenty. Srozumitelně a stručně pojmenovat, co mají děti ve škole dělat a co mají dělat učitelé. Podrobné návody na vyjmenovaná slova opravdu nikdo nepotřebuje. A pokud ano, od toho jsou lexikony, metodické příručky a přípravy apod., nikoli koncepční dokumenty.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Děti si hraním her a rolí zkoušejí různé životní situace a způsoby jednání

Na tohle pytlici nikdy žádnou dramatickou výchovu tak nějak nepotřebovali. K tomu úplně postačí běžné školní aktivity zadané jako práce na zakázku s přihlédnutím na celkové zpracování a jeho kvalitu v souladu se zadáním, dodržení termínu odevzdání práce, popřípadě k přidané hodnotě nad rámec zadání. Mnohdy docela dramatický průběh takto pojatého zkompetentňovacího procesu předčil všechna očekávání.

Josef Soukal řekl(a)...

Souhlasím s tím, že by koncepční dokumenty měly být stručné a hutné. Ale konkrétní učivo - oněch povinných 70 procent - někde být vymezeno musí; znamenalo by to, že RVP by pak měl takovéto přílohy (třeba i se vzorovými - nepovinnými - "osnovami").

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A bude-li 70 % vyjmenováno, má ještě smysl mluvit o dvoustupňovém kurikulu?

A jedny vzorové osnovy už máme.

- Žák interpretuje stručně smysl přečteného díla v kontextu doby, v níž vzniklo, charakterů postav, výstavby děje (syžetu) a užitého jazyka, v literárním textu nalezne neobvyklé nebo neobvykle užité jazykové prostředky (příznačné pro umělecký styl) a s pomocí učitele, odborné literatuy a ve skupinové práci je zařadí

Josef Soukal řekl(a)...

"A bude-li 70 % vyjmenováno, má ještě smysl mluvit o dvoustupňovém kurikulu?"

Tomu přesně nerozumím. 30 procent nechť si škola naplní podle svého (svých učitelů).

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Jasně, ale je 30 % ještě dvoustupňové kurikulum? Tak RVP zabalme a nechme si napsat osnovy, je už jedno na kolik procent.

Radek Sárközi řekl(a)...

Revize rámcových vzdělávacích programů by měla začít vyhodnocením přínosů a problémů spojených s přechodem na dvoustupňové kurikulum (RVP-ŠVP). To se ale nestalo. Dalším krokem by měla být diskuze o Národním programu vzdělávání, který stále neexistuje, přestože to požaduje školský zákon. Ani to se neděje. Místo toho se začalo zprostředka - máme novou verzi vzdělávací oblasti ICT, "analýzy" k průřezovým tématům, pracuje se na očekávaných výsledcích učení v matematice od mateřských škol až po maturitní obory SŠ. Víme, že v nové verzi RVP nebude učivo. A to je vše. Zbytek probíhá v utajení...

Nicka Pytlik řekl(a)...

v nové verzi RVP nebude učivo

No konečně!
Do školy jak do zábavního parku. Pytlici sublimují v obláček nekonečné blaženosti.
Tágoland vůkol rozprostřen...

Radek Sárközi řekl(a)...

No, ono tam nebude jen jako samostatná kolonka, jak je tomu nyní. Bude obsaženo v očekávaných výsledcích učení... :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

obsaženo v očekávaných výsledcích učení

Tím myslíte, pane Sárközi, nynější očekávané výstupy z procesu zkompetentňování.
Chcete tím snad naznačit, že slovo 'učit se' bude zproštěno kladby? A co slůvka 'znát' a 'umět'? Omluví se případně někdo všem nešťastníkům, kteří byli školními inkvizitory popotahování za jejich uvedení ve zkompetentňovacích dokumentech? Nebo to bude zase ve stylu, no a co, když se kácí staré pořádky, letají propisky?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Očekávané výstupy budou přejmenovány na očekávané výsledky učení. Nové ptydepe.

Radek Sárközi řekl(a)...

Tak já dám jeden náhodný příklad očekávaného výsledku učení v 7. ročníku ZŠ: "žák... zapíše daný text pomocí výrazu s proměnnými"

Nicka Pytlik řekl(a)...

"žák... zapíše daný text pomocí výrazu s proměnnými"

Co! Že???

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

To jako S = ab ?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

+A v -A = N (W. Shakespeare)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kdežpak, pane Sotoláři. Pokud může proměnná nabýt vždy jen jedné ze dvou hodnot, potom se nejedná o disjunkci, ale o exkluzivní disjunkci. To jest disjunkci dvou konjunkcí vždy jedné proměnné a negace proměnné druhé. Tedy buď, a nebo. Být, či nebýt.
Pokud ale je nebýtí negací bytí, pak jde o disjunkci dvou prázdných množin, protože konjunkce množiny se svojí negací prázdná bezesporu je. Pytlikům z toho striktně logicky vychází, že Hamlet nikdy neexistoval.. a kdoví, jestli vůbec ten Šejkspír.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Na češtináře ale dobrý, ne?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Na češtináře ale dobrý

O tom by se, pane Sotoláři, dalo bavit, až pytlikům pochválíte alespoň jeden jejich komentář.

Okomentovat