13.3.18

Zdeněk Sotolář: Selekcí ke společnému vzdělávání? Budou si žáci selektivních škol rozumět?

Prý je naším ideálem společné vzdělávání, říkávala Valachová. Děti by se měly učit žít společně, bez rozdílu. Říkat to v situaci, kdy na víceleté gymply odchází v Praze a v Brně čtvrtina žáků, je drzost. Ale selekce pokračuje dál.


Pomineme-li soukromé školy a rodičovské trucškoličky, máme tu další „příspěvek“ k tzv. společnému vzdělávání po česku. Třídy pro talentované budou v Brně i v Břeclavi, hlásá titulek brněnského deníku.cz. Co bude tím sítem? Přijímačky a... 1 500 KČ měsíčně. Za to budou děti trávit ve škole o hodinu déle každý den, přibydou jim tři angličtiny, matematika a osobnostní rozvoj. Selektivní školství se tak propadá až do prvních tříd.

Takže talentované děti raději utečou ze společného vzdělávání, ale budou se rozvíjet v osobnostním rozvoji? Namísto přirozeného společenství jakýsi učební předmět, ve kterém se mají učit chápat svět kolem sebe? Selektivní svět? Dává to někomu smysl?

A jako vždy rozjásaný plakátek láká na 22-24 žáků ve třídě. Zatímco ti ostatní - pravděpodobně i se speciálními vzdělávacími potřebami - ti se mohou utopit ve třídě třeba třicetihlavé. Tam stačí podpůrná opatření a nekvalifikovaný asistent. Dává to někomu smysl?

A aby bylo jasno i halasným obhájcům: když někdo chce platit, tak ať si platí. Má právo. Ale v těch normálních třídách, inkluzívních, veřejná škola nesmí vybrat ani korunu podobající se školnému. A není těch 1 500 vlastně skryté školné?

Za vším stojí projekt spolku Svět vzdělání, „který nabízí rozšířenou výuku pro talentované děti od první do páté třídy.“ Přípravka na víceletý gympl, připouští ředitel školy. „Když jde třída rychleji, žáky to nutí, aby se více soustředili a zabrali. Naučí se víc než v klasické třídě, která musí tolerovat i průměrné či podprůměrné,“ míní psycholožka. Tolerovat průměrné či podprůměrné? Fuj, rychle pryč! - Ale budou si žáci takových škol navzájem ještě rozumět?

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz

27 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Naučí se víc než v klasické třídě, která musí tolerovat i průměrné či podprůměrné

To je snad ještě větší prasárna, než posčítávání dětí podle domělých znaků.
Kde je inkluzní Valachová s těmi svými ideologickými kydy? Takhle si to představovala?

Pavel Doležel řekl(a)...

O tom přece přesně je inkluze - o výchově k toleranci k podprůměrnosti a hendikepovanosti s využitím živých exemplářů. Pošleme tam těm "normálním" nějakého blbečka, aby se naučili se mu nesmát. To je prasárna. Naopak snaha o to, aby studijně nadaní žáci probírali učivo rychleji, než ostatní, nebo aby pro matematicky nadané bylo více matematiky a pro jazykově nadané zase více jazyků, to mi připadá jako naprosto logické. Reálný život není o tom, jak bojovat proti realitě, ale jak se jí co nejefektivněji přizpůsobit.

Nechali jsme se dotlačit k inflaci pojmů. Influenceři, sami obvykle ducha mdlého, se nás snaží přesvědčit, že to, čemu jsme odjakživa říkali základoškolská látka, nyní máme říkat středoškolská a to, čemu jsme říkali vysokoškolská, nyní máme říkat středoškolská. A to, co jsme znali pod pojmem vysokškolská látka, se nově označuje jako kryptoautismus pošahaných přírodověd. Komutativita se vlivem marketingové doby a jejích přisluhovačů stává zbytečnou jednotlivostí. Pojmy se nedefinují, ale nálepkují. Dělí se na pojmy potřebné a pojmy nepotřebné. Pro koho? No přece pro aktivního občana. Pro instantní googloidní odborníky na všechno.

Přišla mi nedávno slečna na pracovní pohovor. Byla asi tři roky po škole a chtěla plat 65-70 tisíc. Když jsem se ptal na to, co brali ve škole, tak řekla několik pojmů, ale vysvětlit je už nebyla schopna. Když jsem se ptal na to, co to je RPSN, tak řekla název, ale výpočet prý jedině v Excelu. V zájmech měla napsánu moderní historii a politiku, no tak jsem se zeptal, co přesně jí zajímá. Prý historie po únoru 1948, ale spíše ta politika. Prý byla včera na demonstraci proti zvolení Ondráčka předsedou výboru pro kontrolu GIBS (to neřekla, to jsem si dovodil - netuším, jestli věděla, proti čemu vlastně demonstruje). Ocenil jsem její angažovanost, ale sdělil jsem jí, že její názory mě nezajímají, že mě zajímají znalosti. A tak jsem se zeptal na to, jak vypadá volební systém do PSP ČR. Prý poměrné zastoupení. Hm, pěkné, ale to je popis. Chtěl jsem něco o dvoukolovém systému, o uzavírací klauzuli, o Hagenbach-Bischoffově kvótě a d'Hondtovu děliteli, chtěl jsem nějakou hlubší úvahu. Doufal jsem, že zájem o politiku, znamená snahu znát základní principy fungování politiky a dočkal jsem se zase jen marketingu. Slečna chtěla asi jen říci, že je aktivní občanka s názorem. Do historie po roce 1948 jsem se už raději ani nepouštěl.

Josef Soukal řekl(a)...

Státní školství ale musí nabízet stejnou šanci všem, školné je diskriminující faktor. Nechť rodiče pečují o vzdělání svých dětí, a mají-li na to, investují - ovšem nad rámec toho, co zajišťujeme všem, nikoli na úkor ostatních; tedy formou kroužků apod. "Vymazlené" státní třídy se školným neznamenají nic jiného než pokrytecký hybrid.

Pavel Doležel řekl(a)...

Veřejné skolství musí být dostupné všem a placené z veřejného rozpočtu. Pokud má být kvalitní a efektivní, tak ale musí být také vnitřně specializované. Pokud někomu tato specializace a orientace na výkon nevyhovují, nechť si zaplatí nějakou alternativu, v jejímž rámci dítě domotivují a dochválí až k popelářskému autu a k tomu správnému "globálnímu myšlení v souvislostech".

Josef Soukal řekl(a)...

Tady primárně nejde o diferenciaci, tady jde o zvýhodnění části dětí, paradoxně tech, které mají nejlepší podmínky ke vzdělávání (zajímající se a solventní rodiče) na úkor ostatních, protože ti jejich lepší podmínky odnesou zhoršením podmínek.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Ale zrušením přílohy rvp byla pod praporem společného vzdělávání jedna větev "specializace" odříznuta. A z druhé strany raší nové a nové výhodky selektivního přístupu. Dává to smysl? Nemyslím jednotlivcům, ale celému systému.

hospodsky kecal řekl(a)...

Doležel napsal.

"O tom přece přesně je inkluze - o výchově k toleranci k podprůměrnosti a hendikepovanosti s využitím živých exemplářů. Pošleme tam těm "normálním" nějakého blbečka, aby se naučili se mu nesmát."

Vy jste pane, s prominutím, vůl.

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Doležele,

doplňuji svoje "přestávkové" reakce. V odsudku společného vzdělávání jdete podle mne hodně přes čáru. Jakkoli nesdílím barvotiskové představy o vzdělávání dětí různého nadání aj., protože realita je jiná, za skutečně funkční a nediskriminační cestu považuji tu, kde část výuky (zejména výchovy) proběhne v různorodých kolektivech a část děti absolvují podle svých dispozic. K tomu je nutné vytvořit podmínky (menší počet dětí ve třídě, resp. větší počet půlených hodin). Odděleně by se na ZŠ měly vzdělávat jen děti mentálně handicapované a zdravotně těžce postižené (fyzicky či psychicky), od vyšších ročníků mimořádně nadané (cca 5 procent žáků v ročníku).

Miloslav Novotný řekl(a)...

Nemělo by se zapomínat, že plošná inkluze po Valašsku není opatření vzdělávací, ale výhradně sociálně politické řešení tzv. romské otázky, vnucené neznalými hlupáky, kteří se inspirovali bojem proti vlastní rasové segregaci, jíž jsou prolezlí.

Píšu to dokolečka: České školství řeší pod kuratelou ministrů na dálkové ovládání problémy, které nemá.

Je třeba se vrátit k pokračování v rozvoji staletého českého speciálního školství a školství mateřského.

Jesle nejsou vzdělávací zařízení.

První krok předpokládá konečně vypráskat z ministerstva školství politický aktivismus. Zákaz vstupu Laurenčíkové, Felcmanové, parazitů s písní, beduínů a podobných zemských škůdců. Na jejich hrubost je třeba upozorňovat a nešetřit hrubými záplatami na hrubé pytle.

Amnesty International ať drží hubu a pokusí se např. odzbrojit děti, střílející ve školách své spolužáky.

Pavel Doležel řekl(a)...

Zcela souhlasím s panem Novotným. Pane Soukale, píšete, že jdu hodně přes čáru, ale nepíšete v čem.

Ono je to v tom našem školství takové marketingové. Když se to hodí, říká se tomu individuální výuka, individuální přístup, individuální potřeby. Když se zcela totéž nehodí, nazve se to diskriminací, segregací, selekcí. Mně je fuk, jak se to nazve, ale zastávám názor, že vzdělávání má být efektivní a že škola je primárně institucí vzdělávací. Už kvůli těm dětem je ohavné, že někdo tohoto marketingu zneužívá, aby na tom trhnul nějaké erární peníze, ale je to opravdu jak u dementů na dvorečku. Jediný způsob, jak čerpat donekonečna je stále něco měnit. A protože představivost a důvtip aktivistů jsou poněkdu omezeny, je logické, že se změny dějí v uzavřených cyklech. A tak se s velikou slávou posouváme od starého k novému a pak naopak.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Vy jste pane, s prominutím, vůl.

Kdysi někdo před jednou institucí vykonal potřebu. Jakýsi občan do instituce zašel, a upozornil je, že se jim někdo vysral na schodech. Místo toho, aby mu poděkovali, vyčinili mu, že je nevychovanec nevychovaná.
Dětem, které potřebují speciální péči, byla tato péče upřena, z důvodů poněkud diskutabilních. Pod vyhlašovanou dobročinností se pokrytecky skrývají pohnutky především osobně prospěšné. Je to až odporné. O dětech, které mají vdělávací potřeby ale doopravdy hodně specifické, se mnozí jejich vrstevníci jako o blbečcích doopravdy vyjadřují. Jenom proto, že někdo stav té naší inkluze a myšlenkové pochody zdejších inkluzionistů popíše popravdě, volem není, hospodský kecale.
A tak mnohé děti byly zasazeny do prostředí, které jim prospívá jen málo, a nebo vůbec. A když vyjde najevo, že jiné děti pak toto prostředí naopak zdržuje, jsou z něj vyvedeny, pod záminkou péče o talenty. A hle! dokonce je to pojato jako konečně ten správný směr vývoje a záchrany naší vzdělanosti. Pak se tu ale vyloženě nabízí otázka, kdo je tady ten vůl, a snad i výstižněji pitomec.

hospodsky kecal řekl(a)...

Prahnete po pojmenovávání věcí pravými jmény? Ať je po Vašem. Umělé oddělování žáků s svp od "normálních" mohou propagovat jen krátkozrací pitomci s velkou klapkou na svém buranském ksichtě. Hodnoty jako je pomoc slabším, rozeznání a ocenění specifických talentů a vloh různých lidí k různým oblastem lidského snažení, rozvoj empatie, soucítění a vzájemné pomoci, to jsou hodnoty, které nejsou lehce měřitelné, nejsou to možná kvantifikovatelné přidané hodnoty, ale pro fungování společnosti jsou stejně, pravděpodobně více důležité, než schopnost pojmenovat lišejníky a vypočítat přímou úměru.

Pokud děti s svp označíte za blbečky brzdící rozlet těch normálních, krom hrubé urážky těch dětí a jejich rodičů, zjednodušujete vzdělávání na plnění vybraných nádob a sami sebe zasadíte do kategorie přitroublých výhybkářů, bez schopnosti nebo vůle nahlédnout pod povrch toho, co se ve školách a ve společnosti děje. Alles klar, meine herren?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Tajný, už ti to leze na mozek. Vždyť ty do hospody nechodíš...

Jirka řekl(a)...

Kecale, už jste někdy prakticky empatizoval syna obroublého burana nebo dceru uječené hysterky? Čert sere na větší hromádku. Musíte začít doma! Ohýbaj mňa mamko, dokud su ja Janko! Až ja budu Jano - soucítit nebudu ani s tebou Mamo!

Nicka Pytlik řekl(a)...

O přibržďování nadaných žáků těmi nenadanými se veřejně vyjadřuje především patřičně dospělá, vzdělaná a kultivovaná psycholožka. To, že jsou děti, které potřebují kvalifikovanou speciální péči, této péče zbaveny mimo jiné i proto, aby se jiné děti konečně už možná naučily s někým soucítit, je prasárna prasáren nejprasárovanější.
K soucitu, empatii, toleranci a pomoci druhým mají být děti vedeny v rodině od svého narození a především ve věku capartím. Ve škole je už pozdě. Možná tak v pubertě by se s tím zanedbáním dalo ještě něco dělat. A přenést v tomto směru odpovědnost na školu a spoléhat se na ni je v pravém slova smyslu trdlovina v té nejkrystaličtější podobě.

Pavel Doležel řekl(a)...

Pytlíci to už řekli za mě. Ať se každý stýká s kým chce, ale když mě budou bolet zuby, tak s tím, k velkému překvapení nejrůznějších tajných kecalů, jenom tajných a jenom kecalů, nepůjdu ani na gynekologii, ani na stavební úřad. Nejsem totiž tak empatický, abych poskytoval gynekologům a úředníkům službu “praktické realizace inicializace soucítění s pacientem s bolestmi zubů” a to - považte - dokonce zdarma! Věřím totiž tomu, že: 1) Zuby mě bolet nepřestanou, 2) Inicializace soucítění se nedá naučit, snad jedině jeho vnější projevy lze natrénovat a 3) Ani úředníci na stavebním úřadu, ani gynekologové výše zmíněnou službu nepoptávají.

Kecale, až zase začnou vymáhat obecné dobro, které se jim objevilo v hlavě, štípnou se do nosu, než začnou slintat.

Petr řekl(a)...

Je mi vždy podezřelé, když tu někdo horuje za odaktivizování školské politiky za pomocí vlastní politické deformace. Smiřte se s tím, že neexistuje žádný neutrální odborný názor na školství. Nepochybně existují modelově levicová řešení s důrazem na rovné šance, pozitivní diskriminaci atd. (nazývaná zde "aktivismem") či modelově pravicová řešení s důrazem na neoliberální komponenty typu efektivita, výkon, odpovědnost (zde bůhvíproč implicitně prezentovaná jako neutrální). V praxi jsou vzdělávací politika a její nástroje v naší zemi výsledkem nasazování a vysazování různorodých receptů tu z levicového, tu z pravicového instrumentária. Jaký div, že dohromady to nijak libozvučně nehraje - na druhou stranu se ty jednotlivé nástroje nějak drží v šachu, čímžto je způsobeno, že systém se cíleně nikam moc nevyvíjí, spíš se tak posouvá směry, které určují těžko změnitelné vnější okolnosti (nejsilněji demografie).
V každém případě neoliberální recepty jsou úplně stejně ideologické jako socialistické. Čas velkých vyprávění nám jaksi skončil, velké ideové reformy jsou předem odsouzeny k nezdaru, tak zbývá už jen ta drobná práce na základní úrovni. A naděje, že se budou ostrůvky pozitivní deviace dál propojovat všem Novotným a Doleželům navzdory.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Ony Kecalem do "buranského ksichtu" vrhané "Hodnoty jako je pomoc slabším, rozeznání a ocenění specifických talentů a vloh různých lidí k různým oblastem lidského snažení, rozvoj empatie, soucítění a vzájemné pomoci, to jsou hodnoty, které nejsou lehce měřitelné, nejsou to možná kvantifikovatelné přidané hodnoty, ale pro fungování společnosti jsou stejně, pravděpodobně více důležité, než schopnost pojmenovat lišejníky a vypočítat přímou úměru. " zná a aplikuje české školství už sto let a učitelé lišejníků a přímé úměry je denně aplikují bez hospodského hulákání.

Už jsem to psal nahoře: Vnucená inkluze nemá s žádnými hodnotami nic společného.

Ona ze Štrasburku a Bruselu nařízená „inkluze“ spočívá v „desegregaci“ českých dětí romského původu zrušením praktických škol. K uskutečnění této prasárny bylo třeba zrušit zákonnou oporu existence praktických škol, která byla naplněna tzv. přílohou prováděcí vyhlášky. Takže „desegregaci“ romských dětí byly obětovány např. děti s LMP a jako tišící prostředek použita tzv. nároková podpůrná opatření (rozuměj peníze, které vznikají hledáním). Ať to stojí, co to stojí, ať to ubližuje komukoliv jakkoliv, všichni musí do tzv. běžné školy, aby se vyhovělo skutečným rasistům, kterým teprve před pár lety došlo, že rasovou segregaci už neudrží, tak s ní začali „bojovat“. Jako domnělí páni světa s tím bojují po celém světě. V Čechách to bylo k smíchu do té doby, než nám přikázali „desegregovat“ romské děti. Na tomto místě musím Kecalovi připomenout: Čeští Romové vždy byli nejvzdělanější příslušníci svého etnika na světě. Ovšem čeští Romové začínají být mezi Romy v Čechách menšinou. Totálně zanedbané děti, nejen romské, z nichž řada ani neumí česky, potřebují mnohem volnější tempo k dohánění svého rodinným prostředím zaviněného hendikepu, než jaké si může dovolit první třída běžné školy, aniž by se výuka úplně zhroutila. Pro tyto děti byla praktická škola „vyrovnávací třídou“, ne brzdou v jejich rozvoji. Byla to naopak zkratka na cestě k návratu mezi ostatní.
K tomu by se vůl nepropůjčil. Není pitomec. Je to dobrosrdečný tahoun. Naštěstí pitomec je termín džendrově vyvážený, takže zjištění, že ministryně může být pitomec, je korektní.

P.S.
Ani ten Kecal není na místě. Tato proslulá značka patří skutečnému Kecalovi (bas). V hospodě se nekecá, v hospodě se žvaní, Žvanile.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Myslím si, že názor na to, že když budou všechny děti chodit do jedné třídy, že se naučí větší toleranci, je zcela mylný. Není tomu tak. Prvotní je výchova v rodině. Jestliže budete celé dny učit děti třeba k toleranci s tělesně postiženým,ale doma bude dítě ze všech stran slyšet hloupé poznámky o mrzákovi, spíš se bude "opičit" po rodičích.Další vliv mají samozřejmě party. Škola má vliv také,ale ne tak velký. Jako příklad uvedu vztah ke starým lidem. Dříve se žilo ve vícegeneračních rodinách. I tenkrát býval často vztah ke starým lidem špatný. Dnes se v takových rodinách žije minimálně- Chce někdo říci. že dnešní generace (nepoznavši babičku a dědu doma v obýváku) ,bude na potkání staré lidi dehonestovat? No někteří určitě. A jiní se k nim budou chovat hezky, ačkoli s nimi neměli žádné každodenní soužití.
Umělohmotné začlenění bez rozmyslu je naopak katastrofální. jsem v několika FB skupinách a velice často se tam řeší, že byť je ve třídě něklik let dítě s MP, nikdo ho nebije,ale taky ho většinou nikdo nemá rád a nekamarádí s ním. Stálo nám to zato? Protože ty děti nikdo nebil ani před tím. nehovořím o vylízancích, co si šikanou léčí komplexy na komkoli, nezávisle na tom jestli daný jedinec je nebo není postižený.

Řešení, které v ČR proběhlo, je více než blbé. Je to skoro žalovatelné. A již po nějaké době se hledají cestičky, jak z toho marastu mohou někteří legálně vycouvat. Viz třídy pro nadané. Musíme si uvědomit, že asi nikdo z nás nechce nechat nadané stranou. Pokud to lae vezmeme z hlediska propagovaného společného vzdělání, jsou opravdu tyto snahy a pokusy vyloženě diskriminační. Diskriminační z toho hlediska, že opačné spektrum žáků ( mentálně postižení nebo velice velice podprůměrní) takovou možnost vůbec nemají. Nebo je ta možnost velice složitá a nezáleží na rodičích, kteří zaplatí a na dětech, které projdou nějakým testíkem. Záleží na blahovůli kraje, zda nějaké takové třídy zřídí a záleží na blahovůli poradenského zařízení, zda dítě do takové třídy navrhne. Tudíž podmínky zcela nesrovnatelné.
Takž, když budu ošklivá, trvám na tom, že buď se tedy všichni budou vzdělávat stejně nebo musí být cesta bokem stejně jednoduchá pro všechny.

Pavel Doležel řekl(a)...

Podle mého mínění je mnohem horším řešením plošná inkluze s vyloučením nadaných, než specializovaná oddělená péče o ty nejslabší. Ve všech ohledech. To první může vést k mnohem větší míře segregace, než to druhé. A co na to soudruzi? Inu, možná už někteří začínají chápat, že chtít plošnou inkluzi a zároveň individuální přístup s přihlédnutím k individuálním schopnostem je stejné, jako chtít si jít zaplavat, a přitom zůstat suchý. Jó, leda by soudruzi vymysleli speciální vodě odolný skafandr pro každého. Jenže, soudruzi, proboha proč? Ono to něco stojí a ta hromada, do které nepřispíváte, ale jen si činíte nárok na to, ji rozdělovat podle svého, na to tak nějak nestačí.

Soudruhu Petře,

k smíchu je mi vaše dělení na levicová a pravicová řešení. Pro mě je neomarxista stejný debil, jako ultraliberál. Já posuzuji, a píši to opakovaně, lidi podle toho, co umí, jak jim to myslí, jak se chovají (ale nikoliv nominálně, nýbrž reálně, jestli ráčejí chápat ten rozdíl) a jaké mají hodnoty. Proto pro mě učeň není odpad, proto v mém světě má cikán právo na to dostat stejnou šanci jako černoch, běloch, nebo třeba indián. Nikdo nesmí být předem diskvalifikován kvůli tomu, v co věří, jak vypadá, jakou má barvu kůže. Kohokoliv ale budu kdykoliv diskriminovat kvůli tomu, co neumí, jak je hloupý, jak se chová k ostatním, atd. Stejně jako vždy budu hájit práva těch, kteří se chovají slušně a nesnaží si osobovat práva, která jim nikdo nepřiznal - například na přerozdělování eráru podle vlastního uvážení, aniž by před tím prošel procesem demokratických voleb. Soudruzi jsou pro svět stejným nebezpečím, jako ultraliberální hovada. Vše vychází z toho, že svoboda člověka končí tam, kde začíná svoboda druhých lidí. Vše ostatní je jen důsledek tohoto základního principu.

Petr řekl(a)...

Ano, to je v zásadě neoliberalismus v kostce. Proč ne? Ale rozhodně to není žádná hodnotová ani politická neutralita.

P. Vršecký řekl(a)...

No páni. Soudruh Petr Pavlík (kdybych měl za sebou takové "úspěchy", taky bych se styděl podepsat), z KSČM "B", totiž ČSSD, nás tady školí o tom, co je to neoliberalismus. To, co ještě před pár lety byly zásady zdravého rozumu, je dnes podle neobolševiků neoliberalismus. A muziku tvrdí Tajný, který tady záškodničí pod novým nickem "hospodský kecal". Když už, tak "hospodský tajtrlík", jestli mohu prosit.
Děkuji! Hezký den!:-)

Pavel Doležel řekl(a)...

Pane Vršecký, vaše příspěvky lahodí mému oku a naplňují mne jistou nadějí, že ještě není vše ztraceno.

Petře, efektivita není politickým konceptem, stejně jako třeba stabilita. Politiku do toho vnáší lidé jako vy, kteří nedokáží myslet nepoliticky, protože se v životě nedostali ke skutečné vědě a k opravdovému poznání. Žijete v omylu, že vědou je hlásání nějakého pána a vědeckou prací kompilát citací, ale tak tomu není. Ekonomie je vědou pozitivní a nedává odpověď na to, co je správné. Dává ale odpovědi na to, co je za jakých okolností stabilní a co efektivní. Neoliberalismus není utilitarismus, je postaven na úplně jiných hodnotách, které nesdílím. Odmítání hlouposti a nevzdělanosti nepovažuji za ideologii. Mám-li býti označen za ideologa, pak jedině snad za ideologa racionality, vědeckého poznání a Popperovské falzifikovatelnosti. Však už se mé oddanosti racionalitě kdejaký zdejší tajtrlík vysmíval. Nesnažte se mě ale zasunout do té vaší přiblblé hry na pravičáky a levičáky. To, že kritizuji neomarxisty a nejrůznější jiné nominální mozky ještě neznamená, že se modlím k nějakým poblouzněným neoliberálům, ultraliberálům, či dokonce minarchistům. Ostatně kdybyste rozuměl tomu, co píšu, už dávno byste musel pochopit, že jsem velikým příznivcem všem dostupného veřejného vzdělávacího systému. To nevím, který neoliberál by s tímto souhlasil. Já žádného neznám. Budete si muset ty škatulky nějak přeskládat a dát na ně jiné, přiléhavější nálepky. Jinak se v tom ztratíte.

Pavel Doležel řekl(a)...

Petře, jste-li skutečně Petr Pavlík, pak by mne zajímalo, kdo vám do životopisu napsal, že VŠCHT byla v roce 1989 součástí ČVUT, ale nepůsobí to dobře na lidi, kteří mají alespoň čtyři z pěti pohromadě. Bylo by možné někde nahlédnout váš diplom z VŠCHT? Věřím, že jej máte, ale nevěřím, že je na něm uvedeno ČVUT.

P. Vršecký řekl(a)...

To je vzájemné, pane Doležele. Ale barbaři už jsou za branami.

P. Vršecký řekl(a)...

Já bych, pane Doležele, diplom z VŠCHT "přítele" Pavlíka neřešil. Vždyť soudruh se už dlouhá léta úspěšně živí genderovou a neomarxistickou politikou. Prostě dobrý oddíl:-)

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Doležele,

zapomněl jsem, že vám dlužím odpověď: Přes čáru je vaše formulace s "blbečkem", i když je mi jasné, že je to sarkasmus, nikoli urážka handicapovaných.

Okomentovat