26.3.18

Vladimír Barák: Matematika: stíny nad Hejného metodou

Hejného alternativní metoda výuky matematiky je nebezpečný experiment, který musí skončit, tvrdí přední čeští vědci. Problematikou se už zabývá i ministerstvo školství. Zastánci moderního přístupu tvrdí, že jsou akademici odtrženi od reality.

Z článku v časopisu TÝDEN vybíráme:

Pravda ale je, že kritika se čím dál častěji ozývá i ze škol. Na odborné konferenci nazvané Nové metody ve výuce matematiky? se se svými zkušenostmi podělila například Jana Mazáčová, učitelka ze základní školy v Litoměřicích. „Já a mí kolegové již pátým rokem vidíme naprosto evidentní rozdíly mezi matematickými dovednostmi těchto žáků ve chvíli, kdy
přijdou na druhý stupeň. U těch opravdu nadaných dětí, tedy jednoho až dvou ve třídě, nejsou následky příliš znatelné, ale u ostatních žáků ano, hlavně u těch podprůměrných jsou až katastrofální,“ řekla Mazáčová. „Hejného žáci“ prý mají hluboké nedostatky v základních počtech, nezvládají vypočítat součet dvojciferných čísel z hlavy, neumějí malou násobilku, tudíž nezvládnou ani dělení, mají problém s písemným počítáním a mají zafixované chybné symboly a také postupy.

„Jelikož do šesté třídy přijdou bez znalosti malé násobilky, mají problémy s určováním společných násobků a dělitelů
a v sedmé třídě s počítáním se zlomky. Jednoduchý příklad pět krát dvanáct řeší tak, že si napíší pod sebe pětkrát číslo dvanáct a sčítají. Jednoduchou aritmetiku potřebuje člověk skoro každý den. Má si pokaždé znovu kreativně odvozovat, kolik je osm krát devět? Slyšela jsem argument, že na to přece stačí kalkulačka. Ano, ale je to nedůstojné zdravého člověka,“ vyjmenovávala problémy kantorka.

Podle H-matu je ale kritika přehnaná. „Pokud se někde vyskytnou problémy, okamžitě je systematicky řešíme. Je smutné, že kritici si notují mezi sebou, nás ale do společné diskuse nepozvou,“ kroutí hlavou Hejného mluvčí Šedo.

17 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Je smutné, že kritici si notují mezi sebou, nás ale do společné diskuse nepozvou

Je-li toto smutné, jaké potom je, když hejní metodisti nejenže z prvorepublikové zabetonovanosti osočují skeptiky, ale každého, kdo se metodou profesora Hejného neholedbá na potkání.

Pavel Doležel řekl(a)...

Ale tohle asi není úplně otázkou diskuse, ale popis stavu, který by se dal dobře i otestovat. Proč se tedy neprovede randomizovaná studie? Mám obavu, aby to nebylo tak, že největšími zastánci HM budou jazykáři a humanitní vzdělanci, jejichž jedinou motivací je pomstit se té “tradiční” matematice tím, že z ní udělají pohádku o zvířátkách. Ti vzdělanci, pro které je dovednost násobit mezi sebou jednociferná čísla zpaměti přežitkem, případně aspergerovskou úchylkou, pochopitelně budou hájit metody jakékoliv, aniž by pro to existoval jediný racionální důvod. Nechci HM šmahem zavrhovat, ovšem nebudu jí podporovat jako novou zázračnou metodu, která konečně zajistí, že všichni tu magii konečně pochopí. To je jako propagace perpetuum mobile a nikdo vzdělaný by na to neměl naleťet. Můžeme se bacit o tom, jestli HM nemûže posunout chápání nadaných dětí coby doplněk ke stávající výuce. Nejsem si tím jist, ale šanci bych tomu klidně dal. Ty hysterické projevy některých věřících bych ale oželel. Metodě nijak neprospívají-naopak.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici nadevše adorují biflování. Nejlépe, je-li to vyloženě tupé biflování. Jeví se jim jako naprosto nejúčinnější metoda ze všech jim známých metod. Věřili byste, že naprosto, ale naprosto drtivá většina populace přečte bez problémů i deseti místné číslo, aniž by vůbec tušili, proč to tak je? A nejkrásnější na tom je, že je to vůbec netrápí. Mozek jim mimo jejich vědomí dodá informaci, a šmytec. Takhle to funguje. Důležité je dodat svému mozku co nejvíce informací, lépe, vtlouct mu je. A on si to už nějak přebere.
Na to přišli před tisíci lety v Číně. Lidé od těch dob leta denně cvičí tai-či, aniž by tušili, jak to vlastně funguje. Desítky let cvičí sestavu pořád dokola. Stále stejné pohyby. Pořád. Desítky let. Až to po těch letech některým hodně nadaným a trpělivým šťastlivcům zčista jasna docvakne. Cvak...

krtek řekl(a)...

On na té konferenci profesor Hejný nebyl?

Eva Adamová řekl(a)...

Ale samozřejmě že byl. Jenže jako podporu si tam sebou vzal dvě příznivkyně, které měly demonstrovat metodu na ukázkách hodin. No a ty ukázky byly natolik příšerné, že spíš přihrály odpůrcům metody. Zejména ukázka hodiny, kde zhruba páťáci řešili příklad typu - součet dvou čísel je 16 a jedno číslo je o dvě větší než druhé, naprosto jasně ukázala spíš zápory metody než nějaké její klady. Ve třídě byl naprostý chaos. Učitelka moderaci diskuze vůbec nezvládala. V konečném důsledku se tam o správnosti řešení dohadovali dva žáci, chytrý chlapec s děvčetem, které bylo sice řečné, ale evidentně hloupé. Zbylí žáci, kteří řešení odhalili se ke slovu vůbec nedostali, natožpak, aby se tam vůbec kdo dostal k tomu, jakým způsobem se ke správnému řešení dopracoval. No, ono bylo vcelku evidentní, že většina z nich na to šla zkusmo, takže ani nebylo, co vysvětlovat. Dobrá polovina žáků, kteří jaxi taxi neodhalili nic, se nudila, škrábala v nose či hledala něco pod lavicí. Jestli toto měla být VZOROVÁ hodina, tak raději a ni nedomýšlím, jak vypadají ty obyčejné, běžné hodiny s hejného metodou.

mirek vaněk řekl(a)...

On profesor Hejný má svá léta a sám svou metodu nikomu nevnucuje. Když na něj navíc bylo auditorium nachystané tak neměl šanci.
Je to problém fanatiků na obou stranách. Ať už zastánců tak odpůrců.
Místo aby se hledaly metody, které fungují, a řešilo se na jakých žácích a v jakém věku,tak si otloukají o hlavu své ideologie, jak je v našem školství zvykem. A rány pod pás jsou používány zhusta, protože chybí pravidla boje.

Pavel Doležel řekl(a)...

Prdagogický, či didaktický konstruktivismus, tak jak je chápu já, vycházejí z představy, která určitě není zatraceníhodná. V praxi ale máme dva problémy, s nimiž se konstruktivismus nedokáže vypořádat a to: 1) část dětí a lidí obecně nemá dostatečné kognitivní schopnosti, či schopnosti abstrakce, aby sami nalézali řešení a 2) nalézání řešení je extrémně pomalé.

Eva Adamová řekl(a)...

Ad 1) část dětí a lidí obecně nemá dostatečné kognitivní schopnosti, či schopnosti abstrakce, aby sami nalézali řešení

Dobrá čtvrtina dětí není v páté třídě schopná nalézt řešení uvedeného úkolu se dvěma čísly ani zkusmo, natožpak, aby na to šla nějakým exkluzivním postupem. To jsou pak ti, kteří se škrábou v nose a hledají něco pod lavicí.


Ad 2) nalézání řešení je extrémně pomalé

No a ono tady nejde jen o nalézání řešení, ale i o obhajobu před ostatními, či vysvětlení postupu ostatním, což potřebný čas ještě prodlužuje. A navíc dost dětí vysvětlovaný postup ani nepochopí. Vždyť by ho sotva chápali od učitele, který vysvětlovat umí, ale je mu vysvětlovat doslova zakázáno, takže ho budou těžko chápat od spolužáka, který vysvětluje většinou překotně a nesrozumitelně. Při pěti hodinách matematiky týdně (a na některých školách na druhém stupni dokonce při čtyřech) si výuku čistě touto metodou nedovedu představit.

A zajímavé je, že ve včerejších článcích, se učitelé, kteří využívají Hejného metodu na druhých stupních, přiznávají, že při přípravě na přijímačky drilují číselné výrazy i výrazy s proměnnými. Podle mne tím přiznávají, že výuka Hejného metodou děti nepřipravuje dostatečně na výuku matematiky na středních školách. A zase na druhou stranu, ona že hejného metoda není o drilu? A japatože ne! Vždyť se tam driluje pohyb v jednotlivých prostředích. Nenadrilované děti, které se setkají s metodou až třeba v šesté třídě a rodiče, kteří byli drilováni jinak, pak mají problémy. Takže se driluje, ale hold něco jiného a jinak než v klasické metodě.

Tajný Učitel řekl(a)...

Zrušit. A vrátit se ke staré dobré metodě, která se tak osvědčila. Nebo vlastně neosvědčila, ale mohou za to neo-liberální sluníčkáři, děti a rodiče, stát, globální oteplování, Franz Jozef.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Ty humanitní CML, metoda se samozřejmě osvědčila.

Eva Adamová řekl(a)...

Nic není potřeba rušit. Jen je potřeba:

1. přestat tuto metodu agresivně propagovat např. tvrzeními, že je s ostatními metodami neslučitelná

2. uvědomit si, že nemusí vyhovovat všem žákům, a umožnit žákům, kterým nevyhovuje, jiný postup při výuce

3. přiznat si, že Hejného metoda, či spíše Hejného počty mají své limity, a to zejména v budování algebraického aparátu, který je potřebný na SS

4. přiznat si, že se nestíhá vývoj učebnic, ono totiž učebnice do čtvrté třídy jsou docela promyšlené, protože se vyvíjely řadu let, kdežto už s učebnicí pro pátý ročník byly problémy, a to s její přemrštěnou náročností, a učebnice pro druhý stupen už nejsou nic moc, jsou evidentně šité horkou jehlou a o promyšenosti a návaznosti už se nedá moc hovořit, o učebnicích pro gymnázia se už mluví velmi opatrně, ve smyslu snad či možná budou, on je totiž obrovský rozdíl napsat promyšlenou a hravou učebnici na počítání do 100 a naprosté základy geometrie a napsat dobrou knstruktivistickou učebnici např. na funkce od linearních, přes exponenciální a logaritmické až po goniometrické. Docela by mne zajímalo, kolik podobných učebnic po světě běhá.

5. přiznat si, že matematické limity mají bohužel i naše učitelky na prvních stupních, a že výuku touto metodou, přes všechna absolvovaná školení, nemusí dost z nich vůbec vládnout, protože vážení, ona jen víra v cosi nového a zázračného nestačí.

Jirka řekl(a)...

Vždyť by ho sotva chápali od učitele, který vysvětlovat umí, ale je mu vysvětlovat doslova zakázáno, takže ho budou těžko chápat od spolužáka, který vysvětluje většinou překotně a nesrozumitelně.

Já bych tuto metodu nezavrhoval. Častokrát jsem ji volil ve chvíli, kdy všechny mé pokusy selhaly a nechtěl a nemohl jsem ztrácet další čas. Ten, kdo právě pochopil a našel řešení sám pro sebe, je nejlepším učitelem. Ví jak na to, uvědomuje si obtížnost a není zatížen rutinou. Avšak pokud bude inkluze po česku pokračovat, brzy o takové pomocníky přijdu. Nebude nikdo, kdo právě pochopil a je navíc schopen i vysvětlit pochopené někomu dalšímu. V tom s paní Adamovou souhlasím.

Eva Adamová řekl(a)...

Ale inkluze Vám přece žádné pomocníky nebere, jen Vám přidává ty, kterým je potřeba vysvětlovat.

A nikdo přece ani při klasické výuce nebrání dětem, aby si navzájem učivo vysvětlovali a pomáhali si. Jen se to neděje vyloženě prvoplánovitě a není na tom postavena celá výuka.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nikdo by neměl nikomu bránit v ničem, co vede k vyšší úrovni poznání.
Když pytlici učili matematiku a fyziku na druhém stupni zš, říkali svým žákům, že chtějí-li do problematiky doopravdy proniknout, nechť vymyslí pro svého spolužákovského kamaráda úlohu, s jejíž řešením bude mít nebohý kamarád převeliké starosti.
To byla polovina devadesátých let. Už tenkrát si údajně někteří rodiče stěžovali, že po dětech pytlici požadují, aby myslely. To bylo nejspíš v souvislosti s tím, že žákům čas od času zadávali pytlici v testu pořešit problém, který byl něčím nový, s kterým se doposud nesetkali. Například jiné vstupní hodnoty, které navíc, a nedejbože nevedly k očekávanému celočíselnému výsledku.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Opakuji se,ale opakování je matka moudrosti.
Žádná metoda čehokoli v učení není samospásná. Měli bychom vždy hledět na náš cíl - naučit násobilku, naučit číst, naučit se kotrmelec. A jestli toho dosáhnu Hejnýho nebo běžnou didaktikou nebo oběma v kombinaci je šumák. Mě bude těšit, že dítě počítá, čte, myslí. U nás máme Hejného pro slabší žáky.Jenže oni pak mají problém opravdu spočítat příklad - máš koupit to a to a to , kolik ti vrátí na pětistovku. Ale je fakt, že je matika baví.

Eva Adamová řekl(a)...

Ale tak hlavně, že je děda Leson naučí abstraktnímu myšlení a že budou umět indicky násobit a po egyptsku dělit chleba.

Jirka řekl(a)...

Inkluze po česku mi pomocníky bere, protože utíkají na školy, kde inkluze neprobíhá.

Okomentovat