15.3.18

Vláda navrhuje odklad reformy financování regionálního školství o rok

Vláda uložila ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona a předložit je předsedovi vlády k podpisu; ministryni financí ve spolupráci s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy promítnout do střednědobého výhledu na rok 2020 částku 11,476 mld. Kč na realizaci reformy financování regionálního školství, a
ministru školství, mládeže a tělovýchovy zabezpečit nastavení všech parametrů reformy financování regionálního školství zakotvené zákonem č. 101/2017 Sb. rozpočtově odpovědně a pro rok 2019 pilotně propočítat rozpočet škol a školských zařízení podle stávajícího i nového systému financování regionálního školství,

Návrh
ZÁKON
ze dne          2018,
kterým se mění zákon č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Čl. I
Zákon č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1. V čl. II bodu 1 se číslo „2018“ nahrazuje číslem „2019“.
2. V čl. IV se číslo „2018“ nahrazuje číslem „2019“ a za slova „1. září 2017,“ se vkládají slova „čl. I ustanovení bodů 1, 7, 22, 24, 25 a 32, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2018,“.


Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA


Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Zákon č. 101/2017 Sb. (dále jen „novela školského zákona“) přinesl principiální změnu právní úpravy v oblasti financování regionálního školství, zejména pak škol zřizovaných územními samosprávnými celky. Právní úprava obsažená v novele školského zákona představuje odklon od dosavadního způsobu financování „na žáka“, který se aplikuje od 1. 1. 2005 a který vychází z vysoké míry rozhodovacích pravomocí krajských úřadů. Za dobu aplikace současného způsobu financování regionálního školství došlo k významným mezikrajovým rozdílům ve výši poskytování finančních prostředků státního rozpočtu prostřednictvím krajských normativů na jedno dítě, žáka a studenta. To má za následek, že stejně velká škola se stejným počtem žáků dostává odlišný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu.
Právní úprava obsažená v novele školského zákona vycházela i z následujících doporučení OECD uvedených v materiálu Czech Republic: OECD School Resources Review – First draft: Preliminary version:
- Přenést odpovědnost za financování základních a mateřských škol přímo na stát. Dvojitá role krajů v alokování prostředků a zřizování škol znamená zásadní konflikt zájmů a představuje hlavní překážku pro správné fungování systému financování škol.
- Vytvořit takové nástroje, aby ministerstvo mohlo ovlivňovat vzdělávací soustavu a celý systému vzdělávání. Tímto nástrojem je stanovení priorit financování z centra (od státu).
Změny předpokládané novelou školského zákona budou více respektovat specifika vzdělávacích institucí v jednotlivých krajích (např. počet menších základních škol, potřebu delšího provozu mateřské školy v konkrétním regionu atd.).
Jako další principy nového systému financování zavedeného novelou školského lze uvést následující:
  1. oddělí se objem finančních prostředků pro školy zřizované obcí od prostředků pro školy zřizované krajem, čímž se naplní doporučení OECD,
  2. zmírní se přijímání žáků do oborů středních škol tzv. „za každou cenu“,
  3. dojde k zásadní změně ve financování pedagogické práce v mateřských školách, základních školách, středních školách, školních družinách a konzervatořích – rozsah bude stanovován z centra (MŠMT), kterou se prostředky na platy spravedlivěji zacílí ke konkrétním školám, a tím i k pedagogům v nich,
  4. financování nepedagogické práce nebude „na žáka“, ale na školu, což zohlední „ředitelství“, pracoviště, či počet tříd v rámci jedné právnické osoby, což více respektuje objektivní potřebu nepedagogické práce v konkrétní škole,
  5. nový systém lépe zohlední reálnou potřebu vzdělávání ve školních družinách v a uměleckých oborech základních uměleckých škol.
Předkládaný návrh zákona obsahuje posunutí účinnosti pravidel a přechodného ustanovení obsažených v novele školského zákona. Školy a školská zařízení potřebují mít jistotu, podle jakých pravidel se bude jejich financování řídit, s dostatečným předstihem, aby mohly vhodně nastavit svou organizaci a zejména pak personální zajištění vzdělávání. Navrhovaná právní úprava tak vytvoří časový prostor pro seznámení ředitelů škol a úředníků krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností s podrobnostmi změn v oblasti výkaznictví, které se týkají zejména oblasti pedagogické práce a představují „poukázku“ na peníze pro financování pedagogické práce v mateřské, základní, střední škole, konzervatoři a ve školní družině. Odklad právní úpravy přinese i dostatek času seznámit zainteresované osoby se souvisejícími prováděcími právními předpisy, u nichž v současné době ještě nebyl legislativní proces ukončen.
Navrhuje se, aby změny v oblasti financování zavedené novelou školského zákona byly účinné pro financování od kalendářního roku 2020. Dodatečný časový rámec umožní provedení zkušebního výpočtu rozpočtů škol a školských zařízení pro rok 2019 obojím způsobem, tj. podle stávajícího systému financování prostřednictvím krajských normativů i podle nového systému financování.
Dodatečný čas bude možné využít i pro úpravu a otestování dodatečných softwarových modulů stávajícího programového vybavení škol, které by uměly z evidence převést údaje nutné pro nový systém financování a tím by se eliminovaly chyby i administrativní zátěž škol.
Dalším důvodem pro odložení realizace reformy financování regionálního školství o jeden rok je zabezpečení finančních prostředků na všechny pozitivní efekty, které může nové nastavení financování přinést.   
Obecně lze konstatovat, že novela školského zákona č. 101/2017 Sb. sama o sobě negeneruje zvýšené náklady spojené s jejich implementací. Vzhledem k tomu, že jedním ze společných prioritních cílů řešení je sjednocení v současné době mezikrajově rozdílné úrovně financování srovnatelných škol, popřípadě i části srovnatelných školských zařízení, je však nutno zároveň konstatovat, že implementace schválených řešení by bez zvýšení nákladů znamenala sjednocení úrovně financování na bázi jeho současné průměrné úrovně. Pro školy (popřípadě školská zařízení) v krajích, kde je současná úroveň jejich financování nadprůměrná, by tak implementace měla bez zvýšení nákladů negativní dopad. Za náklady nového způsobu financování lze tedy označit náklady, které by vyplynuly z případného rozhodnutí vlády tyto negativní dopady na jednotlivé školy a školská zařízení RgŠ ÚSC částečně zmírnit, popřípadě zcela eliminovat. Proto se pro rok 2019 a další léta v současné době požaduje částka 4,967 mld. Kč, aby negativní dopady do jednotlivých škol byly zcela minimální.
Současně vedle vyrovnání mezikrajových rozdílů ve výši 4,967 mld. Kč je součástí realizace reformy (tedy parametrů nastavených podzákonnými předpisy a normativy) i kvalitativní prvek, a to postupné zvyšování počtu učitelů v mateřských, základních, středních školách a konzervatořích, které souvisí se státem garantovým maximálním počtem odučených hodin (tzv. PHmax), kdy se umožňuje vyšší míra dělení hodin (u MŠ rozšíření délky provozu), která má být garantována připraveným nařízením vlády (u MŠ novelou vyhlášky o předškolním vzdělávání). Předpokládá se, že počty úvazků se v následujících třech letech budou zvyšovat. Pokud budeme vycházet z průměrného rozpočtovaného platu učitele v roce 2020, pak by náklady v roce 2020, resp. 2021 představovaly nárůst o cca 3 mld. Kč.
Další vícepožadavky na prostředky státní rozpočtu vyplývají ze současného způsobu financování nepedagogických zaměstnanců.  
Současný model financování nepedagogických zaměstnanců má tyto parametry:
  • počet nepedagogických zaměstnanců se odvíjí od počtu žáků v této škole;
  • rozpis prostředků na nepedagogické zaměstnance provádějí jednotlivé krajské úřady prostřednictvím krajských normativů (ty se v jednotlivých krajích liší);
  • některé školy mají další nepedagogické zaměstnance, kteří jsou hrazeni z prostředků od zřizovatele, tyto počty nejsou vedené v žádných rezortních statistických výkazech;
  • skutečný počet nepedagogických zaměstnanců vykázaných školami ve statistických výkazech je v základních školách a středních školách vyšší, než počet nepedagogických zaměstnanců odvozených od krajských normativů. Model chování takovýchto škol pak může být takový, že šetří počet úvazků pedagogických pracovníků s tím, že prostředky z ušetřených úvazků použijí na zlepšení nadtarifních složek platu a dále pro posílení počtu nepedagogických zaměstnanců.
Nový systém financování nepedagogické práce bude mít tyto parametry:
  • počet nepedagogických zaměstnanců připadající na školu se bude odvíjet od počtu nepedagogických zaměstnanců připadajících na ředitelství školy, samostatné pracoviště a třídu dle oboru vzdělání. Zavedení těchto 3 parametrů (ředitelství, pracoviště, počet tříd dle kategorie oboru vzdělání) umožní lépe postihnout specifika konkrétní školy oproti stávajícímu systému s 1 parametrem (kterým je počet žáků);
  • v novém systému financování dostanou školy zaplaceny pouze tu pedagogickou práci, kterou skutečně budou realizovat.
Plánovaný postup navyšování počtu nepedagogických zaměstnanců bude v rozmezí od 5 do 10 % v závislosti na druhu školy.
Při navýšení je nutné respektovat skutečnost, že výše finančních prostředků se odvíjí:
    • jednak od samotného navýšení počtu nepedagogických zaměstnanců,
    • tak zohlednění toho, že agendy spojené s právní subjektivitou a nárůstem administrativy vykonávají zaměstnanci, kteří jsou zařazení do vyšších platových tříd.
Model nepedagogických zaměstnanců, při průměrném předpokládaném platu roku 2020 (vyšší o 10 % oproti roku 2018) by znamenal požadavek na státní rozpočet pro rok 2020 navíc 1,060 mld. Kč.  
Nový systém financování a také zvýšení počtu žáků základních škol sebou nese tlak na zvýšení kapacit školních družin, což v prvním roce reformy (2020) představuje cca 2 mld. Kč.
Shrnutí vícepožadavků do střednědobého výhledu na rok 2020 související s reformou financování je v celkové částce 11,476 mld. Kč:
Přímý dopad:
  • vyrovnání mezikrajových rozdílů – 4,976 mld. Kč
Další dopady:
  • dopad nárůstu počtu pedagogických úvazků související s PHmax – 3 mld. Kč
  • dopad nárůstu počtu nepedagogických úvazků – 1,5 mld. Kč
  • dopad růstu počtu žáků ve školních družinách – 2 mld. Kč.
Bez této garance zvýšení rozpočtu regionálního školství pro rok 2020 o 11,476 mld. Kč není možné reformu financování spustit tak, aby se naplnil cíl kvalitativního zlepšení regionálního školství v těch aspektech, které byly dlouhodobě zanedbávány. V usnesení se proto vláda zavazuje zajistit od roku 2020 i tyto zvýšené požadavky na státní rozpočet, aby se plně využil pozitivní efekt, který může reforma přinést.
2. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a slučitelnost s právem Evropské unie
Návrh novely zákona je plně v souladu jak s ústavním pořádkem České republiky, tak s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh novely zákona se nedotýká práva Evropské unie, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů Evropské unie. Rovněž se předmět novely netýká ani judikatury soudních orgánů Evropské unie. Návrh novely zákona je tak s právem EU plně slučitelný.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Přímé dopady novely se nepředpokládají. Lze jenom počítat s odložením nákladů spojených se změnami v oblasti financování o jeden rok.
Věcný přínos samotné novely školského zákona č. 101/2017 Sb. lze vnímat v odstranění rozdílů ve vzdělávací soustavě na území některých krajů, kdy se jedná o zmírnění či odstranění nedůvodných rozdílů. Pro náležitou aplikaci nových pravidel financování je však nutný dodatečný čas pro přípravu u všech zainteresovaných subjektů.
4. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žena ani na životní prostředí.
5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Posunutí náběhu reformy financování regionálního školství nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů, rovněž nelze v tomto návrhu nalézt žádná korupční rizika ani případné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
6. Odůvodnění návrhu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby Sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení
Školy a školská zařízení potřebují mít jistotu, podle jakých pravidel se bude jejich financování řídit, s dostatečným předstihem, aby mohly vhodně nastavit svou organizaci a zejména pak personální zajištění vzdělávání. Jelikož se návrh dotýká odložení účinnosti ustanovení, která je stanovena již k 1. 9. 2018, mohla by v případě pomalejšího legislativního postupu tohoto návrhu nastat situace, že návrh bude ve Sbírce zákonů publikován jen krátce před jejím nabytím, nebo by se dokonce nemusela publikace stihnout včas. Návrh je pouze technickou úpravou původního textu, kdy u těch novelizačních bodů, které se vztahují k reformě financování, posunuje účinnost o jeden rok. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.


Zvláštní část
K čl. I
Ve srovnání s původním textem novely dochází k odsunutí účinnosti ustanovení, kterými jsou zavedena nová pravidla v oblasti financování regionálního školství, a to k 1. září 2019. Již k 1. září 2018 však vstoupí v účinnost ta ustanovení, která s reformou financování přímo nesouvisejí.
Rovněž dochází k posunutí rozhodného data v přechodném ustanovení. K uplatnění nových pravidel v oblasti financování škol a školských zařízení dojde až od 1. ledna 2020.


K čl. II
Navrhovaná právní úprava by měla nabýt účinnosti již samotným vyhlášením. Vzhledem k tomu, že předmětem novelizace je posunutí účinnosti novelizačních bodů a přechodného ustanovení obsaženého v novelizačním předpisu, je třeba zajistit účinnost právní úpravy ještě v termínu před nabytím účinnosti předmětných novelizačních bodů.  

5 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Přiznám se, že po prozkoumání možností dělení hodin na jednotlivých typech škol v novém financování jsem dospěla k názoru, že je to paskvil ze všech paskvilů nejpaskvilovatější. Na prvním stupni škol by podle současného návrhu ph max byla možnost dělení nejmenší, pak by následoval druhý stupen a na středních školách by možnost dělení hodin byla největší, a to i na gymnáziích. Tomu, kdo tohle vymyslel by měly za trest narůst oslí uši, protože by to mělo být přesně naopak.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Odkládat se dá leccos. Školní docházka, povinná maturita z matematiky, reforma financovní... Někdy je to dobře, někdy ne. Nejlepší by ale bylo, kdyby si mnozí reformátoří a odbornici na vzdělání vůbec odložili hlavu. Stejně jim není k ničemu.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Aby bylo jasno. Buď reforma financování, nebo zvyšování platů učitelů. Reforma financování totiž povede k nárůstu počtu učitelů až o 10 % (to je i v důvodové zprávě k zákonu).

Stát nedá 20 mld na platy, minimálně 10 na reformu financování a 5 mld na inkluzi. A k reformě financování navíc nejsou jasné dobré důvody, má jen sporné přínosy a veliká rizika a napáchá zjevné škody.

Musím konstatovat, že jak nemám ANO rád, ministr Plaga se chová velmi rozumně.
První bod má za odkázání "dílen" do patřičných mezí - do neformální vzdělávání (tam ať si to podnikatelé řeší)
A druhý bod za odložení (perspektivně revizi či zrušení, což ale nemůže teď říct nahlas) reformy financování.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tak ještě odložit povinnou maturitu z matiky alespoň o deset let, a je to na hudlana.

Josef Soukal řekl(a)...

Jestliže si někdo myslí, že výrazně pohne českým školstvím bez toho, že by do něj dal více peněz nejen na mzdy učitelů, je na velkém omylu. A jestliže si někdo myslí, že čerstvá tzv. analýza inkluze odráží skutečný stav věcí a že stačí nakrást na inkluzi peníze z jiných kapitol školského rozpočtu a nic se nestane, je buď zcela mimo, nebo pragmaticky sází na to, že si tímto udělá menší problémy než tím, že by problémy skutečně řešil.
Co se týče povinného znovuzavedení dílen, je to tak fantasmagorický a finančně nákladný záměr, že nezamítnout ho by mohl pouze hlupák.

Okomentovat