6.3.18

Revize RVP: Environmentální výchova jako průřezové téma (podkladová studie)

V úvodu studie se uvádí: "Environmentální výchova představuje ve světě i v českém prostředí společensky respektovaný obor, jehož diskurs je vytvářený v dialogu vědecké komunity, národních i mezinárodních institucí, neziskových organizací i školní praxe. Odrazem tohoto respektu je i jeho zakotvení v Rámcových vzdělávacích programech (RVP), ve kterých je zastoupen jedním průřezovým tématem.

V souvislosti s připravovanou revizí průřezových témat se objevila potřeba toto postavení kriticky reflektovat. Podkladem ke zpracování této studie se stala zvažovaná možnost takové revize rámcových vzdělávacích programů, která by stávající průřezová témata (včetně environmentální výchovy) v redukované podobě začlenila do tzv. vzdělávacích oblastí, povinné části školního kurikula."


Podle aktuálních informací publikovaných na webu Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) mají být průřezová témata „rozvíjena prostřednictvím různých vzdělávacích oblastí. Závazné výsledky učení vhodné pro rozvíjení průřezových témat budou symbolicky označeny (např. ikony)“ (NÚV, 2017a). Přestože tento záměr není zcela jednoznačný (není zejména zřejmé, zda každé průřezové téma má být zařazeno pod jednu či více vzdělávacích oblastí), je zřejmé, že návrh počítá s de facto rozpuštěním průřezových témat jako samostatné části RVP. Vzhledem k charakteru takové změny lze také předpokládat podstatnou redukci obsahu průřezových témat oproti současnému stavu.

Na základě informací publikovaných NÚV nelze přesně určit důvody pro takto koncipovanou změnu.

V odůvodnění potřeby revize se NÚV odvolává na nutnost reagovat na proměny světa, růst poznání a změny na trhu práce (NÚV, 2017b). Specificky pak revize má pomoci žákům účinněji dosahovat požadovaných výsledků učení, poskytnout jim čas na získání a upevnění znalostí a dovedností, vybavit je dovednostmi a postoji k celoživotnímu učení, řešení problémů a adaptaci na změny (NÚV, 2017d).

Revize má dále přispět k vyšší srovnatelnosti výsledků žáků a usnadnit jejich ověřování, např. formou státem zadávaných zkoušek (NÚV, 2017a). Vysvětlení, jak k těmto cílům má přispět rozpuštění průřezových témat do vzdělávacích oblastí, ale v dostupných zdrojích chybí. Návrh po zveřejnění vyvolal kritiku některých odborníků i institucí (Z průzkumu NÚV (N=932) vyplývá, že o potřebě nové koncepce průřezových témat je přesvědčena pouhá čtvrtina respondentů a. Na základě průzkumu zpracovaného NÚV se zdá, že nekoresponduje ani s pociťovanými potřebami pedagogické veřejnosti provázání průřezových témat s výsledky učení ve vzdělávacích oblastech považuje za důležité o něco více než 20% respondentů. - NÚV, 2017c).

Předložená studie byla zpracována na základě zakázky NÚV. Jejím cílem je odpovědět na následující otázky:

  • Do jaké míry koresponduje diskutovaný návrh s mezinárodním diskursem oboru?
  • Do jaké míry koresponduje diskutovaný návrh s domácím diskursem oboru a souvisejícími dokumenty?
  • Jakou podobu revize průřezového tématu lze na základě provedené analýzy doporučit k realizaci?
Studie vznikla na základě analýzy dostupné literatury a opírá se o expertní zkušenosti autora. V první části stručně charakterizuje mezinárodní vývoj diskursu environmentální výchovy a upozorňuje na hlavní existující přístupy. Ve druhé shrnuje vývoj na našem území a představuje klíčové dokumenty, které u nás v současné době obor vymezují. V poslední části přikládá vlastní návrh revize průřezového tématu.

Studie neprošla recenzním řízením ani širší diskusí, na jejímž základě by prezentovaný návrh získal společenskou legitimitu. Je možné ji proto chápat především jako podklad pro další, navazující diskuse, které by mohly vést k vytvoření odborně akceptovatelné podoby revidovaného průřezového tématu.


Žádné komentáře:

Okomentovat