26.3.18

Radka Hrdinová: Přijímačky z matematiky aneb Spor o rovnice

Experti se přou o Hejného metodu, podle které se už učí na téměř pětině škol. „Když měla dcera domácí úkol, nebyl jsem schopný zkontrolovat, jestli má dobře výsledek, a to chodila do první třídy. Byl to divný pocit,“ říká Tomáš Jiřík z Prahy. Řada rodičů pak obzvlášť propadá obavám ve chvíli, kdy se začnou blížit přijímací zkoušky na střední školu. Zvládnou jejich děti testy?

Z článku v MF DNES vybíráme:

„Na 2. stupni základních škol u nás nebyla úroveň podrobněji sledována, žáků, kteří doposud touto metodou prošli, je málo. Nelze tedy zatím říct, že takto pojatá výuka matematiky zajistí lepší znalosti a dovednosti, stejně jako nelze říct, že takto pojatá výuka matematiky povede k jejich zhoršení,“ říká ústřední školní inspektor.

Na to, zda metoda ohrozí rozvoj nadaných matematiků, jak to předpokládají členové Jednoty českých matematiků, kteří promluvili na půdě školského výboru v parlamentu, zatím inspekce podloženou odpověď nemá. (...)

„Naše skupina měla vynikající výsledky, všichni se dostali. Samozřejmě to tak nemusí být všude,“ hodnotí výkon svých loňských žáků u přijímacích zkoušek Hana Kotíková. Stejně jako tam, kde se neučí Hejného metodou, se žáci i v její třídě na přijímací testy zvlášť připravovali. Některé úlohy procvičovali důkladněji, aby nebyli oproti jiným v nevýhodě.

„Algebraické nebo číselné výrazy je třeba v 9. třídě nadrilovat, v testu nemají čas hledat řešení. Trénujeme také postupy, naši žáci umějí řadu úloh vyřešit metodou pokus-omyl, ale za chybějící postup by ztratili body,“ říká Hana Kotíková.

12 komentářů:

V. řekl(a)...

nebyl jsem schopný zkontrolovat, jestli má dobře výsledek, a to chodila do první třídy.
No, to snad ne. Dobrá, beru, že nejste schopen zkontrolovat postup, jestli je "podle pravidel". Ale výsledek? Úkol si tedy vypočtěte svou metodou, kterou znáte ze své první třídy a porovnejte výsledek s dcerou.

Nicka Pytlik řekl(a)...

žáci umějí řadu úloh vyřešit metodou pokus-omyl

O této metodě pytlici už slyšeli. To se prý vezmou vstupní hodnoty té které úlohy, a podrobí se různým variantám základních aritmetických operací. Celočíselný výsledek se pak zapíše jako řešení dané úlohy. Pokud se shodou okolností vyskytne větší počet takových výsledků, rozhodne rozpočítávadlo. Nejlépe 'enten týky, dvašpa líky...'
Pytlici netuší, jaká je úspěšnost této metody v matematice, ale jim se metoda pokus-omyl velmi osvědčila v navazování partnerských vztahů. Nemuseli se zdržovat dlouholetým studiem psychologie, sociologie a sexuologie, a poznali tímto způsobem značné množství zajímavých lidí. Ententýky...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Metodu pokus omyl používá mnoho mých žáků a uplatňují ji u všech odpovědí. U operací vyžadujících znalost malé násobilky, je to pak poněkud úsměvné až k pos...í.

Pepouš řekl(a)...

Jo, jo. Metoda pokus omyl je taky velmi účinná u znamének plus a mínus. Většinou se to podaří určit správně už na druhý pokus...

Pavel Doležel řekl(a)...

Drahý V., já jsem matematiku vystudoval na Matfyzu - jednooborovou, nikoliv učitelství. A přiznám se, že ani já nejsem schopen občas dovodit, jaký má být výsledek v úloze pro druhou třídu ZŠ, když je zadání vyjádřeno pregnantně: "Vyřešte." a pod tím je několik obrázků a prázdných čtverečků. Na první pohled je rozdíl mezi tou tzv. tradiční matematikou a matematikou Hejného (neznalé upozorňuji, že matematika je pouze jedna a že toto členění je pouhým trapným marketingovým pokusem "inovátorů", kteří se snaží získat ovečky z řad nevzdělanců, které potřebují nějakou "druhou" matematiku, protože ta tzv. tradiční jim jako nejde) v tom, že "Hejného učebnice" obsahuje podstatně méně textu a podstatně více obrázků. Jen si říkám, v pytlíkovském duchu, že je škoda, že se ty obrázky nehýbají a nereagují na dotek. To by tu metódu mohlo brzy pohřbít.

Pepa řekl(a)...

"... se žáci i v její třídě na přijímací testy zvlášť připravovali..." To se pak těžko hodnotí, jestli je ta metóda lepší než tradiční dril. Jen to vypovídá něco o tom, že si zastánci metody H asi tak úplně nevěří, když na přijímačky připravují zvlášť (leda by na ty přijímačky připravovali metodou H)...
Dotaz na Cermat: jak by rateři hodnotili správný výsledek s poznámkou že použitá metoda byla Pokus - Omyl? Taky postup, ne? Takže jaképak sražené body za postup :-).

Tajný Učitel řekl(a)...

"... se žáci i v její třídě na přijímací testy zvlášť připravovali..." To se pak těžko hodnotí, jestli je ta metóda lepší než tradiční dril.

Lze zhodnotit to, cermatesty nehodnotí nic. Testy nemají vypovídající hodnotu o ničem, krom toho, kdo, jak dlouho a jak často nacvičoval vyplňování testů. Drahý a blbý tyátr.

Pepouš řekl(a)...

Testy nemají vypovídající hodnotu o ničem, krom toho, kdo, jak dlouho a jak často nacvičoval vyplňování testů.

Tak já tomu moc nerozumím. V čem je problém přijímačkových testů obsahově? Na úvod se ověří jestli žáci po základní škole umí pracovat s čísly (celými, desetinnými, zlomky) včetně mocnin a odmocnin, zda zvládnou něco málo s výrazy a spočítají rovnici a zmáknou převod jednotek. Pak nějaká ta slovní úloha, kde je potřeba pochopit o co jde a najít nějaké vhodné řešení, něco málo z geometrie a v návaznosti na to třeba nějaký ten obsah, obvod, případně nějaký úhel. No a nakonec nějaká ta "jiná" úloha.

V čem je problém vlastní přípravy na Cermatesty? Jak si mám představit nacvičování vyplňování těchto testů? To že dopředu vím, že tam bude rovnice a že si v přípravě spočítám dvacet rovnic? To že vím, že tam budou v nějaké podobě převody jednotek a tak si je procvičím? To že už konečně je potřeba zvládnou určit obsah čtverce a objem kvádru? To že si žáci zopakují, procvičí, upevní, připomenou základní postupy, které by si měly ze zš matematiky odnést?

Jak by tedy měla vypadat "smysluplná" příprava žáků na nějaké přijímačky?

krtek řekl(a)...

Podle Tajného žádná smysluplná příprava neexistuje, nejlepší metodou, jak zjistit schopnosti žáka, je pohovor. Znalci České školy již vědí ...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jakékoli zjišťování schopností žáka je ale naprosto nepřijatelné!
Jedná se o akt narušení integrity jeho osobnosti a omezení autonomie.

Eva Adamová řekl(a)...

Reči Tajného angličtináře, který ví o výuce matematiky prd a který na státní přijímačky nepřipravil ani nohu, jsou opravdu vcelku irelevantní. Ony ty testy totiž vůbec nejsou špatně postavené a po mých tříletých zkušenostech s přípravou žáků na ně, jsem dospěla k názoru, že nad čtyřicet bodů se dostanou jen skutečně inteligentní a pracovití žáci. Záci líní či nteligencí průměrní je pak zvládají na max. 30 bodů. No a se slabým žákem se čtyřkou z matematiky se můžete při přípravě i rozkrájet a většinou ho nad dvacet bodů nevytáhnete, bo, kde nic není, ani Cermat nebere. Rozlišovací schopnost tedy ty testy mají velmi slušnou, a o to snad u přijímaček jde. A nechápu proč pořád vidí někdo problém v tom, že se žáci na přijímačky připravují. Pokud chce člověk v čemkoliv uspět, musí tomu přece věnovat určité úsilí, takže ta příprava má i výchovný dosah a rozvíjí osobnost žáků. A nech se na mne Tajný a jemu podobní nezlobí, i dovést žáka k poznání, že na něco nemá, i kdyby se rozkrájel, a dovést ho ke smíření se s tím, je výchova.

Nicka Pytlik řekl(a)...

poznání, že na něco nemá, i kdyby se rozkrájel

Jenže k takovému poznání už dávno nikdo nedospívá. Pytlici si vzpomínají, že švagrové jejich spolužáka ze základní školy vyprávěl jakýsi neznámý člověk u bývalé cukrárny v Kardašově Řečici, že znal hajného, jehož dědeček spatřil stopy posledního rozkrájeného žáka v listopadu roku 1926 tři kilometry severovýchodně od obce Závist v Českém lese.
Není to tak dávno, kdy žáci museli svoji nechuť se cokoli naučit poměrně pracně zdůvodňovat tím, že tomu nerozumí, aby pak čelili dotěrným otázkám, čemu přesně a proč tomu nerozumí. Pak museli ještě sehrávat hereckou etýýdu na téma panický strach z učitele. Dnes stačí, aby suše oznámili, že je to nebaví, a učitel se poroučí. Tak jaképak ověřování žákovy neschopnosti od přírody a narození nějakým krájením. Či co...

Okomentovat