4.3.18

Pavel Roubal: O (ne)současnosti a (ne)budoucnosti českého školství

Přemýšlel jsem, zda mám přispět k mnoha článkům kritizujícím současné školství. Nakonec jsem došel k názoru, že jsou ještě hodně optimistické a že by stálo za úvahu upozornit na možná ještě zásadnější problémy, než jsou platy učitelů srovnatelné s platy nekvalifikovaných zaměstnanců v nejmenovaném obchodním řetězci.

Opravdu zásadní se mi zdá to, že naše školství vyučuje minulost, nemá téměř žádný vztah k současnosti a o tom, že bude nějaká budoucnost, vůbec neuvažuje. Občas se snaží řešit aktuální provozní palčivé problémy (inkluze…). Ale pokud slyší o budoucnosti, zavírá oči, uši a ignoruje vše, co nasvědčuje opravdu zásadním změnám ve společnosti. Současné osnovy (tedy RVP, já vím) a zejména obsahy výuky jednotlivých předmětů (ŠVP) jsou přeci osvědčené staletími, tak proč by se měly měnit?

Slovníček: AI = Artificial Intelligence = umělá inteligence






Pokud zatím nic netušíte o AI, tak zkuste toto krátké TED.com video (má možnost zapnout české titulky):









Stručně: co již nastalo a co téměř jistě nastane:
  1. Digitální technologie již změnily naši společnost (výrobu a obchod). 
  2. Digitální technologie mění způsob, jak lidé získávají a zpracovávají informace, kolik jich mají k dispozici a tím mění myšlení lidí. A tedy celý svět, protože lidé z větší části žijí ve světě svých myšlenek a představ.
  3. AI již nyní ovlivňuje společnost a do 5 let způsobí nedůvěryhodnost (falzifikovatelnost) většiny mediálních sdělení.
  4. AI a robotika během cca 20 let zásadním způsobem ovlivní/nahradí 30–50 současných pracovních pozic.
  5. Virtuální realita bude do 20 let tak skutečná (realita), že bude obtížné ji odlišit od opravdové skutečnosti.
  6. Současná mládež a děti žijí ve světě stále více zprostředkovaném a propojeném pomocí digitálních technologií. To bude ještě narůstat a digitální technologie budou všudypřítomné. 
AI, virtuální realita, robotika, změny trhu práce (+ genetické manipulace a nanotechnologie) zásadně promění svět do 30–50 let. Změna myšlení lidí změní celou společnost, vzniknou nové fiktivní příběhy, tj. „víry“, které utvářejí naše myšlení a naše hodnoty a které určují „realitu“, kterou svým myšlením vytváříme. 

Z původních fiktivních příběhů, o kterých se učí v dějinách filosofie, nejspíše přežijí peníze. Přehodnotí a změní se pojetí státu, národa, současných náboženství, změní se manželství, možná neobstojí ani pojmy demokracie a lidská práva. (Člověk jako biologická jednotka žádná lidská práva nemá, je to (velmi pozitivní) myšlenkový produkt humanismu, který nahradil židovsko-křesťanské pojetí: člověk byl stvořen k obrazu Božímu, které také bránilo házení nemocných ze skály do moře). 





Stručně například zde (české titulky jde zapnout): 










 


Během 20–30 let bude mít každý žák ve vyspělých zemích svého osobního digitálního asistenta (AI), který s ním bude komunikovat a bude ho učit faktografické a obecné znalosti. 

Škola se zásadně promění na místo setkávání, diskuze, objevování, spolupráce atd. 

Výuka bude pro každého žáka individuální.



Takto na 99,99999 % osobní výuková AI vypadat nebude :-)


Co na to české školství? Nic. Nás se to netýká.

1. Digitální technologie již změnily společnost

Digitální technologie nejsou jen (učiteli nenáviděné) mobily žáků. Jsou to zejména nové výrobní (počítači řízené) technologie, které během minulých dvaceti let znásobily produktivitu výroby, obchodu i služeb a díky kterým jsme zdaleka nejbohatší společností všech dob. 

Internet neumožňuje jen webové stránky a videa, ale zejména umožnil zkrácení obchodního cyklu (kde jaký materiál/výrobek za kolik koupit, objednávka, fakturace, platba, dodávka) z mnoha týdnů na dny až hodiny. Miliardy výpočtů za sekundu a neuvěřitelná přesnost moderních strojů umožňují dostupnost nesmírně složitých výrobků v ceně poloviny průměrné mzdy.

Již nyní máme k dispozici technologie, které by lidem v roce 1900 připadaly jako božské schopnosti: můžeme během sekund mluvit s téměř kýmkoliv na světě, můžeme získat kdekoliv (je signál mobilní sítě), videa a záběry z celého světa, můžeme získat téměř jakoukoliv faktickou informaci kdekoliv a kdykoliv atd. atd. 

České školství to ignoruje

Ne? Zeptejte se (sebe i žáků): kdo a kdy vynalezl tranzistor, kdo integrovaný obvod, kdo mikroprocesor a kdo koncepci současných počítačů nebo webové stránky? A kdo vládl ve Francii v 17. století (to možná vědět budou)? Jak funguje parní stroj budou žáci vědět nejspíše lépe, než to, jak funguje současný počítač, Internet a web.

2. Digitální technologie mění způsob práce s informacemi

  • Celou historii měli lidé k dispozici málo informací. Navíc, jejich šíření bylo drahé/pracné a tedy bylo vyhrazeno pouze nemnoha autoritám. 
  • Cílem tedy bylo získání a udržení (zapamatování, zapsání) informací. Zpracování a využití bylo okrajové a často předem určené. 
  • Dnes mají lidé k dispozici téměř nekonečné množství informací, navíc okamžitě a kdekoliv dostupných. Cílem by mělo být jejich kvalifikované získávání, posouzení kvality, validity a relevantnosti a následné zpracování a využití.
  • Lokální šíření informací je dnes na ústupu. Většina aktuálních, relevantních a odborně přesných informací bude dostupná pouze v angličtině, která se stala jazykem mezinárodní inteligence. (Toto může rozvoj AI ještě ovlivnit, viz dále.)
  • Dnes navíc může šířit informace kdokoliv velmi levně a díky webu a sociálním sítím neomezeně. To vytváří nové možnosti i nové problémy.

České školství to ignoruje, chová se, jako by informací byl nedostatek a žáci si je museli zapamatovat.

Dominantním způsobem vyučování je frontální předávání znalostí učitele žákům formou výkladu. Často/většinou jsou to faktická data, která žáci dokáží najít za několik sekund na webu. K samostatnému posuzování kvality informací nejsou žáci vedeni téměř vůbec.

Dominantním využitím digitálních technologií ve školství je promítání prezentací na interaktivní tabule. Díky tzv. šablonám si učitelé vyrobili DUMy velmi rozdílné odborné i didaktické kvality a ty nyní využívají. Někteří učitelé již také objevili skvělé výukové zdroje. K českým patří např. (Ne)zkreslená věda od Akademie věd České republiky. Do češtiny je přeložená např. i část Khanovy školy. V angličtině je výběr zdrojů téměř nekonečný.

Informatika jako kvalifikovaný způsob nakládání s informacemi včetně základů informatického myšlení a objektového programování v českém školství zatím oficiálně neexistuje. (Více na konci článku.)

3. AI již nyní ovlivňuje společnost

A to zejména softwarová umělá inteligence, tedy počítačové programy, které se umí samostatně učit z velkých vzorků dat a pak si vytvářet strategie, které vedou k zadaným výsledkům (tzv. neuronové sítě). 



  • Vítězství v šachu, hře Go nebo vědomostních soutěžích jsou pouze špičky ledovce. Automatické lékařské, fakturační, účetní a překladové systémy se blíží.
  • AI od Facebooku dokáže předpovídat chování lidí lépe než jejich rodiče a životní partneři, stačí jí k tomu jen 400 a více „lajků“. AI od Googlu ví o našem životě a našich (skutečných, ne deklarovaných) hodnotách více než my sami. 
  • AI už solidně (se zachováním významu) zvládá překlady mezi desítkami jazyků včetně rozpoznání a syntézy mluvené řeči. Během dalších maximálně 10–20 let bude překládat zcela plynule.
  • Rozpoznávání obličeje již funguje u běžných mobilů i počítačů a během několika let změní náš způsob identifikace ze jmen a hesel na biometrické údaje. Využití této technologie plánuje například Čína do systému statisíců kamer, které najdou kohokoliv, kdo bude zadán do systému…
AI umí (bude brzy umět) podle zadání vytvořit nápodobu čehokoliv, k čemu dostane dostatek vstupních dat. Bude umět psát seminárky, vytvářet neexistující fotografie a videa s existujícími lidmi, bude umět napodobit hlas kohokoliv. Již umí „malovat“ obrazy jako holandští mistři nebo skládat menuety podle Bachova vzoru. Drobní softwaroví „boti“ budou komunikovat za firmy i za lidi ve stále více věcech a oblastech. Pár ukázek třeba na: http://www.vekstroju.cz/

České školství to ignoruje

Výukové aplikace využívající AI mají obrovský potenciál, ale jejich vývoj bude drahý. Je jasné, že se o nich u nás ani nemluví.

Rizika negativních důsledků zneužívání AI jsou obrovská. Prvním stupněm k alespoň základní obraně je vědět o nich a rozumět jim. Většina českých učitelů se cíleně vyhýbá informacím o IA, tváří se, že je to nezajímá, oni přeci o ty (zatracené) počítače vůbec nestojí. Problém, o kterém nevím, se mne přece netýká…

A umět kvalifikovaně mluvit se žáky o tom, jak fungují sociální sítě, kterým svěřují svá data, své názory, své fotky, „své životy“ neumí ani část učitelů informatiky, natož ostatní.

Mnozí učitelé nechápou, že jiný/nový svět nemusí být horší a zejména to, že hodnocení, co je lepší a co je horší, je kulturně a dobově velmi závislé. A že jejich děti/žáci jejich hodnoty prostě nesdílejí a sdílet nebudou. Zato jinak sdílejí i to, co by možná sdílet neměli :-)









4. AI a robotika během cca 20 let zásadním způsobem ovlivní/nahradí 30–50 současných pracovních pozic

AI zvládne jakékoliv opakující se činnosti mnohem rychleji a přesněji než lidé. Obecně, pokud jsou lidé vlastně organismy realizující (evolucí vzniklé) algoritmy, mohla by (podobné) algoritmy realizovat i AI. Zatím jen ty, které vycházejí z velkého množství dat. Těch je však překvapivě mnoho. 

To způsobí zásadní posuny na pracovním trhu srovnatelné pouze s přechodem z víceméně manuálního zemědělství k mechanickému. Během první poloviny 20. století došlo k uvolnění desítek procent pracovníků v zemědělství a k jejich přesunu do výroby. Během první poloviny 21. století dojde k podobně zásadní změně vlivem AI.

Viz obecně (české titulky jsou k dispozici):





Optimisticky (vzniknou nové obory a místa):













Méně optimisticky (nová místa budou vyžadovat nové dovednosti, které uvolnění pracovníci nebudou mít):









České školství to ignoruje

Využití nových pracovních míst bude vyžadovat zejména informatické myšlení, kreativitu, komunikaci, schopnost celoživotního učení a práce v týmu. Ne stovky a tisíce pojmů, dat a názvů.

Tedy vlastnosti, které současné (české) školství nijak nepodporuje, spíše je cíleně ubíjí.

Samozřejmě, slyším námitku, že myšlení probíhá v pojmech a bez znalosti pojmů nemohou žáci myslet. Jistě, ALE: tisíce letopočtů, které se učí v dějepisu, nejsou pojmy, bez kterých není možné myslet. Stovky názvů prvoků, baktérií, hub atd. nejsou pojmy, bez kterých nejde chápat biologii. Stovky chemických vzorců a sloučenin nevedou žáky k pochopení chemie. Stovky vzorců nevedou většinu žáků k chápání fyzikálních dějů. Stovky názvů děl autorů je nevedou k pochopení společnosti ani sebe samých ani k tomu, aby si tato díla přečetli.

Stručně: Zahlcení daty, fakty a pojmy rozvoj myšlení, celkový přehled a pochopení světa ztěžuje, až znemožňuje.

Podívejte se na opravdu skvělý TED o výuce (nejen) biologie:











Virtuální realita je už téměř zde

Virtuální realita bude do 10 let tak skutečná (realita), že bude obtížné ji odlišit od opravdové skutečnosti. 

Opět to ukazuje úžasné TED video:



VR může změnit náš pohled na práci, bydlení a vlastně celý život. 







Stručné pozitivní video je zde:







Filmy a videa už jsou tady a všude.

Historie filmu a popularita serveru youtube.com jasně ukazují, že lidí chtějí žít ve vysněném světě. Naši žáci v něm částečně již žijí, mnoho jejich „životních zkušeností“ je zprostředkováno technologiemi. Ve 3D to bude úplně „jiné kafe“.

České školství to ignoruje

Učitelé si opět většinou myslí, že to žáky omezuje až ohrožuje, a tedy, že je to „špatně“. 

Přijmout to jako fakt a zkusit například se žáky shlédnout a rozebírat (více než jednou před Vánoci) nové filmy a ne staré knihy, to asi nikdo z češtinářů zatím nezkusil. 

Ale tyto filmy a tato videa ovlivňují myšlení dětí zásadním způsobem. Zahrnují nejen zabíjení času „béčkovými“ tituly, ale často také kvalitní filmy obsahující závažná současná společenská sdělení. Reflektují současnost, zobrazují minulost lépe než hodiny dějepisu, popisují možné scénáře budoucnosti. 

Zapojil nějaký učitel angličtiny do výuky pravidelné sledování seriálů (například Victoria, The Crown apod.)? Platí nějaká škola Netflix nebo HBOGo? Pokud ano, zmiňte se ev. v diskuzi.

Opět slyším námitku: ale kvalitu uměleckých děl musí prověřit čas. Musíme počkat pár (desítek či stovek) let, abychom rozpoznali to nejlepší. Přesněji: aby se literární a filmoví teoretici shodli na to, co bylo tenkrát nejlepší a co se tedy naši žáci budou učit. A přeci nebudou žáky vést k tomu, aby se místo čtení knih dívali na nějaké filmy. 

A co na to žáci: Who cares?

A co na to české školství celkově?

Zamrzlo v 19. století:

„Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům, a jsme zde Zemí spjatí. Nám zdá se, z hvězd že vane hlas: Nuž pojďte, páni, blíže, jen trochu blíže, hrdobci, jimž hrouda nohy víže! My přijdem! Odpusť, matičko, již jsi nám, Země, malá, my blesk k myšlenkám spřaháme a noha parou cválá.“

Možná bychom měli přestat řešit, co myslel básník slovem hrdobci a cválat parou, když (vyspělý) svět varuje před riziky AI a přechází na automaticky (tj. pomocí AI) řízené elektromobily. 

Pokud se jen usmějete a řeknete si, že hrdobci se řešili jen ve skvělém českém filmu, tak neznáte současnou realitu výuky ČJ v českých školách: většinu času se rozebírají „klasická“ díla, životopisy autorů a žáci se učí (zpaměti) přehledy jejich děl. 

Zde musím ocenit státní maturitu z češtiny: většina otázek vyžaduje pochopení textu, nesoustředí se na encyklopedické znalosti.

Nové „výmysly“, jako efektivní hledání informací na webu, mediální výchova, kritické myšlení, logické klamy, ověření zdroje a kvality informace, rozpoznání alespoň části dezinformací, práce s textem na počítači, jsou většinou češtinářů ignorovány. Nezbývá na ně čas, protože v ŠVP jsou ti klasici a jejich díla a další hodiny češtiny školy nedostali, tak co si vymýšlíme?

Odmítá cokoliv nového

Většina současných zaměstnanců pracuje většinu své doby s počítačem, většina lidí využívá IT pro svoji zábavu, nakupování a tráví s technologiemi svůj volný čas.

Ve škole se až na výjimky neučí IT používat (hraní her a malování obrázků se takto nedá nazvat). 

Nové osnovy IT

V současnosti se vytvářejí nové RVP pro práci s informacemi a pro digitální gramotnost. 

To je snad dobrá zpráva. Trošku ji kazí dvě věci:

  • Na nedávné prezentaci Digikolaice byly na mapě Evropy modrou barvou vyznačeny země, které již informatiku a digitální technologie zavedly do svých osnov. Celá Evropa byla pěkně modrá. Vlastně, ne úplně celá Evropa. Hádejte, který stát byl „hezky“ šedý? Tedy za prvé, už teď máme zpoždění.
  • Současné hodinové dotace pro IT předměty jsou směšné, ty nově navrhované budou o málo lepší, ty potřebné neprojdou přes „vyšší autority“. Tedy za druhé: odmítání reflexe stavu technologií a jejich významu pro současný a zejména budoucí svět je tak „zažrané“, že bez zásadní a všeobecné politické podpory nebude změněno. (A politici se jako obvykle hádají mezi sebou o hnízda a teplá hnízdečka.)

Hodiny by se našly

Pokud by byla opravdová snaha něco změnit, pak ano. Například by se mohl druhý cizí jazyk dát jako volitelný předmět a povinné hodiny dát jazyku budoucnosti, tj. informatice. Opravdu by mne zajímalo, kolik žáků se naučí dva cizí jazyky současným způsobem výuky? Podle našich RVP prý všichni…

Ignorování tak očividných nesmyslů (protože je tuším nařizuje/doporučuje EU) je jedním z největších kostlivců školství. 

Žáci zabíjejí stovky hodin výuky s nulovým efektem. A my se divíme, že není čas na více pohybu, zvládnutí IT, na mediální a finanční gramotnost…

Čas by byl. Není ochota a schopnost ho využít. 

Deváťáci slabikují angličtinu a nikdy nepochopí, proč je německy TEN Jablko. A pokud by nějaký „vyšší princip“ trval na dvou cizích jazycích, tak myslím, že ho můžeme uklidnit: pro většinu našich současných deváťáků je spisovná čeština cizí jazyk, takže se dva už nyní učí.

Jinde to jde

Na stáži v Německu jsem zažil (v roce 2016) pokročilou výuku informatiky, objektového programování blokovým způsobem v Javě atd. (Na všeobecném víceletém gymnáziu.)

Hodinová dotace pro IT byla 2 hodiny týdně na nižším stupni gymnázia, 3 hodiny týdně na vyšším stupni. Tedy 8 hodin na druhém stupni ZŠ a 12 na střední škole.

Jestli u nás projde polovic, jsem opravdu zvědavý. Ale politici jistě ohlásí splnění Strategie digitálního vzdělávání a budou čekat, až ty Němce doženeme a předeženeme. A čekat, a čekat, a čekat… 

  • Zažil jsem také výuku fyziky zaměřenou na aktivní práci žáků, ne na výklad vzorců (ano, těch probrali méně než my), výuku dějepisu bez memorování dat, zaměřenou na důvody a důsledky událostí atd.
  • Můj student zase při pobytu v USA zažil minimálně jednu hodinu sportovních her či tělocviku denně. Američané zjistili, že děti se nehýbou a tloustnou a dali hodinu pohybu každý den. Podle studenta úspěšně, děti vypadaly OK. 

U nás se o tom bude 5 let mluvit a pak se zjistí, že to prostě nejde (důvodů bych našel hned několik). 

Dopadne to nejspíše špatně

České školství má na noze kouli 30. let neřešených problémů. Věci, které jinde jsou již běžné nebo prostě fungují, u nás prostě nejdou. 

Tyto důvody jsou podle mne zásadní:
  • Vědecké názory a postupy nejsou ve školství aplikovány a zohledněny. Převládá (kdysi nějak vzniklá) tradice a případné drobné změny jsou vyvolávány mediálními tlaky (viz inkluze), nikoliv komisemi expertů.
  • Obsah výuky ustrnul v historii a stále není vůle s ním jen o něco výrazněji pohnout.
  • Přístup VŠ, vyžadujících u přijímaček zejména faktické znalosti, limituje snahu SŠ o modernizaci výuky. 
  • Zoufalá situace odměňování učitelů stále trvá.
  • Moderní technologie ovlivňují žáky z hlediska „klasického“, na faktografické znalosti zaměřeného školství, negativně. Přebytek informací jim brání si pamatovat nové věci a očividný rozpor mezi současnou společností a obsahem výuky je výrazně demotivuje.
  • Výrazné narušení prestiže učitelského povolání je už jen důsledek předchozích bodů.
Co říci na konec? Mám dobrého přítele, zkušeného manažera, který vždy, když vidí nějaký naprosto nepřipravený projekt, jen stručně poznamená: „tuším komplikace“.

Převzato z autorova blogu TrochaFilosofie.blogspot.cz.

11 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Zmíním jen jednu drobnost: Už asi deset let mluvím o tom, že školy potřebují profesionalizovat správu sítí (stejně jako výkon řady dalších profesí, které učitelé dělají na koleně). V praxi to často dopadá tak, že učitel, který zavede žáky do PC učebny, zjistí, že z dvaceti počítačů jich pět není připojeno, u dvou není klávesnice, na dalších pěti je potřeba udělat aktualizaci, ke které nemá práva... Dataprojektoru odešla lampa, nová se koupí možná za měsíc, když budete hodně dupat. Počítač ve třídě ztratil tiskárnu, k jejímu nalezení má opět práva jenom admin, kterým nejste. Chcete umožnit dětem, aby se připojily na školní wifinu, ale bohužel před měsícem externí ajtík změnil heslo, což vám ovšem nikdo neřekl. Chcete tedy alespoň s žáky sdílet něco na google sites, aby mohli pracovat aspoň z domova, ale večer zjistíte, že se zhroutil školní server, protože běží v místnosti bez chlazení a venku jsou už dva týdny třicítky. Jenomže to je tak, že na profíka, který kolem toho bude skákat sedm dní v týdnu, zkrátka nemáte. A o nějaké modernizaci si můžete nechat zdát, vždyť nemáte ani na licence...

Jiri Janecek řekl(a)...

No, nevím, jako že když Ludvíka XIV. nahradíme Konradem Zusem a Neumann Jánosem bude školtví up to date?
Ale možná jsem to jen špatně pochopil... To asi ta přemíra barev, tučného textu, videí z TEDu a kartouziánských jalovin typu "Škola se změní v místo setkávání..."

Nicka Pytlik řekl(a)...

byly na mapě Evropy modrou barvou vyznačeny země, které již informatiku a digitální technologie zavedly do svých osnov. Celá Evropa byla pěkně modrá. Vlastně, ne úplně celá Evropa. Hádejte, který stát byl „hezky“ šedý?

Pokud se jedné o šedou Českou republiku, tak jestli to nebude třeba tím, že žádné učební osnovy nemáme! A tak si pytlici říkají, jak by ta mapa Evropy asi tak vypadala, kdyby měly být zelené státy, kde mají informační, komunikační a digitální technologie zavedeny v rámcových vzdělávacích plánech.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Na stáži v Německu...
Hodinová dotace pro IT byla 2 hodiny týdně na nižším stupni gymnázia, 3 hodiny týdně na vyšším stupni. Tedy 8 hodin na druhém stupni ZŠ a 12 na střední škole.


Dodnes mají pytlici v živé paměti, jak se na počátku naší kurikulární pozastavovali, a nejen oni, nad pro ně nedostatečnou hodinovou dotací pro ICT. Také si pamatují, jak je vizionáři, kovaní to odborníci na vzdělávání peskovali, že zatuhli ti pytlici v předminulém století. Prý dokonce samostatného předmětu netřeba, prý vše potřebné prolne všemi ostatními vyučovacími předměty. Kdyby na to přišlo, našli by pytlici ve svém archivu komentáře z té doby, v kterých se zabývali implementací dílčích imformatických témat do jednotlivých předmětů. I na ten tělocvik došlo.
Tak to se tedy nejspíš nepovedlo. Takže, s jakými vizemi přicházejí odborníci dnes?
Nemohli by nám z Bruselu krom dotací peněžních přeposlat i nějakou tu dotaci hodinovou?

Jana Karvaiová řekl(a)...

1/ Sdílím stejné zkušenosti jako pan Bělecký. A ještě zapomněl na permanentní aktualizaci SW, dokupování licencí. Věčně rozflákaná sluchátka,ale i třeba židle. A to při počtu 1 počítač na 2-3 žáky v hodině, pokud tam jdou jako třída třeba na češtinu nebo zeměpis, a jen na ITK je jeden počítač na žáka.

2/Ona ta vize budoucnosti je možná správná. Ale už teď se jí lekám.(zbytečně, v tu dobu již budu rozptýlená). Už nyní technologie pomáhají,ale zároveň dělají z lidí otroky a blby.(bez mobilu jsou nemocní, neumí nic, protože údajně všechno ví strejda Gůgl).Jenže si promítám v hlavě vize nejen podobných chytrolínů,ale i spisovatelů a podobných vizionářů). A tady narážíme na představy různé. Od podoby absolutně přetechnizovaného světa (viz poslední druhý díl Black mirror), přes lehce přetechnizovaný až p ten postapokaliptický, kde lidstvo místo kompjůtrů používá pomalu znova pazourky a pije vlastní moč.A teď babo raď, kdo z těch současných Nostradamů má pravdu. Kdo přesně ví, co všechno by se děti měly učit. Ppodle mě asi oboje. Ovládat technologie a umění s nimi pracovat přes umění používat vlastní mozek a orgány. protože kdo ví, zda za padesát let bude více potřeba ovládat hologramovéhou slouhu nebo umět si nasekat dříví do kamen?

3/ Ať se na mě autor nezlobí, ale určité znalosti bychom určitě v hlavě měli mít. Asi nepotřebujeme znát spoustu datumů z historie a všechny možné fyziální vzorce. Jen si neumím představit, jak pracuji na nějakém úkolu a hledám si na internetu kdejakou blbinu z matiky nebo fyziky, nehledě na to, že ji vlastně můžu hledat jen ve chvíli,kdy tuším ,že vůbec něco takového existuje. Příklad. nemusím znám výpočet a vzorec pro Ohmův zákon, ale asi je dobré vědět, že nějaký takový zákon a je a čeho se týká.A takto to beru jedno po druhém. Těžko se bavit o teorii strun v rámci kvantové fyziky, když nevím nic o Newtonových zákonech obecné fyziky.ATD,ATD

Nicka Pytlik řekl(a)...

dokupování licencí

Pardon, teď se pytlici zeptají, protože je to zajímá, neb o tom mnoho nevědí.
Čeho že to dokupování licencí? Pytlici v okruhu svojí působnosti používají uživatelské programy tak nějak bezúplatně. To jest
Total Commander, PSPad, Libre Office, Scribus, Gimp, Inkscape, GeoGebra, Scratch...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Výukových programů, v současnosti se dávají časově omezené (některé).Příklad: program pro dys poruchy - Včelka. A jiné

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici rozumějí a děkují.
V každém případě jsou znechuceni zavržení hodným faktem, že stát nechává v tomto směru školy na holičkách a pokud už se k něčemu rozhoupe, pak peníze radši nastrká do kdejakých připitomělých projektů a reklamy na jejich ozvláštnění.
Nechť se takto trdlovitý stát ráčí bodnout, laskavěěě.

mirek vaněk řekl(a)...

Hezký vizionářský článek. Ale neměl by cílit na české školství, ale na kormidelníky. Za to, že loď pluje na útes nemůže její ocelová konstrukce a strojníci v podpalubí, ale kapitán a lidé na můstku. Loď lze modernzovat, ale nelze ji sešrotovat a nahradit novou, když pluje a je plná pasažérů.

Jsem trochu skeptický k těm růžovým zítřkům. Něco podobného jsem slýchával za mého mládí před třiceti lety při ústním budování komunismu. Takže vize jak všechny nahradí roboti mne nechávají chladným. Už aby to bylo.

Nesdílím optimismus se vznikem nových pracovních pozic. A už vůbec ne o využitelnosti nekvalifikované pracovní síly. Ten problém tady vždy byl, je a roste. Nekvalifikovaní a nízko kvalifikovaní budou mít vždy problém se zaměstnatelnstí. A doud se tohle nevyřeší, vidím velké sociální a politické problémy.
Protože učím obtížně vzdělavatelné, vím, že smysluplná práce s technologiemi je u nich těžce limitována.

Pavel Doležel řekl(a)...

Já nesdílím mnohé z těch předestřených vizí, nicméně automatizace je skutečností a bude postupovat. Nemyslím si, že by řešením problému nahrazení nekvalifikovaných, či méně kvalifikovaných pracovních sil stroji byl řešitelný jakousi hypotetickou modernizací školství. Ten problém je v tom, že levá polovina Gaussovy křivky prostě nebude potřeba ani k prosté reprodukci, ani k dalšímu vývoji. A je úlohou té pravé poloviny, nějak smysluplně se o tu levou postarat, tak, aby nevznikalo sociální napětí a aby tato nemohla alespoň škodit. Nezbytná může být změna základních demokratických principů - vážení volebních hlasů zaplacenými daněmi, apod. Nikdo ale nemá tu moc, učinit z té levé půlky pravou - obrazně řečeno, protože vzato technicky, je to samozřejmě nesmysl z definice. A pokud se někdo snaží někomu nalhávat, že býti v levé půlce jest čistě otázkou volby anžto každý může přece být kým chce, tak nepokrytě lže. Otázkou jest, zda vědomě, nebo jsa pohlcen jakousi dogmatickou vírou svatou.
Vyučovati algoritmickému myšlení jest, pravda, nezbytné a školy v tomto dramaticky zaostávají, nicméně to neznamená, že bychom meli místo dějepisu zařadit do kurikula projektovou výuku o multi-kulti, genderblbismu, alarmismu, nebo jiných politických ideologiích, jak to občas vidíme na divokém západě. A to vše jen proto, že není dost lidí, kteří by chápali více, než jen pár přiblblých názorů.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Vyučovati algoritmickému myšlení jest, pravda, nezbytné a školy v tomto dramaticky zaostávají

Ono tedy, jak se to vezme. V pytlickém pojetí světa je algoritmizací jakékoli stanovení postupu činností, který vede k požadovanému výsledku. A to bez ohledu na oblast činnosti.
Teď právě se pytlici se svými žáky zabývají základy použití tabulkových procesorů. Pytlíků oblíbené řezání dvoumetrové tyče na třiceti centimetrové tyčky, když je šířka řezu dva milimetry. Taková prkotina na funkci INT.
Zaprvé vyšlo najevo, že nejméně tři základní školy v okolí nestihly za celé čtvrtstoletí překotně měnící se doby zavádění digitálních technologií, umělé inteligence a robotizace lidstva zrušit výuku v dílnách, takže dítka vědí, v čem spočívá rozdíl mezi řezem a střihem, a dokonce proč jsou zuby na pile do šraňku.
A zadruhé, nechme žákům zjistit, kolik nařežou tyček o délce devadesát devět centimetrů a devět milimetrů. Začnou se dít věci! Tak jim radši nechme ještě spočítat, kolik jim zbude po tom řezání. Deobné cvíčko pro talentíky i bez 'programování'.

Okomentovat