10.3.18

Kateřina Valachová: Něco do diskuse

Paní ředitelka Pavla Kicková je proti dvouletým dětem v mateřských školách. Ale v mnoha ohledech přináší zajímavou argumentaci, kterou je nutné vzít v potaz. Hned na začátku se nicméně ve dvou věcech mýlí. První je, když tvrdí, že odborníci byli jednotně proti povinnému roku předškoly. Nikoliv - v této věci mnoho odborníků naprosto souhlasí a mnoho je proti, odborná obec je rozštěpená. Osobně vidím spíše větší "lidskou sílu" na straně příznivců povinného roku předškolní výchovy. Ale to je možná dáno úhlem pohledu každé z nás. Každopádně odmítám, že by v této věci existovala nějaká "jednotná odborná fronta". Druhý omyl pak je tvrzení, že "po celou dobu přípravy zákona" byli odborníci proti dvouletým ve školkách. Neměli šanci. Nárok na přijetí dvouletých dětí do mateřských škol nebyl součástí vládního návrhu, který jsem dávala tehdy jako ministryně do parlamentu, ale šlo o poslanecký pozměňovací návrh, který získal skutečně velkou podporu napříč politickými stranami.


Ale o to mi nyní nejde. To, co mi připadá na textu paní ředitelky velmi zajímavé, to jsou její apely na rozumný přístup rodičů a především na to, aby se i v této poněkud nervní a složité době věnovali svým dětem. A já tam čtu i řadu výborných praktických a přitom velmi jednoduchých poznámek, jak to dělat. Co si z toho ale beru za sebe. Ať přivede rodič do mateřské školy dítě dvouleté nebo tříleté, pak platí, že pokud tento rodič či rodiče na svoje dítě nepůsobí dobře, dostatečně, nevzdělávají ho, nepečují o ně a o jeho rozvoj, pak rozdíl mezi dvouletým a tříletým vlastně není příliš velký...

A tím se vracím ke svému hlavnímu tématu v této věci. Neměla by naopak stát otázka 2 versus 3 roky vlastně jinak? Neměla by stát tak, že jde o kvalitu, jakou jsme ve školkách schopni vytvořit? Neumíme změnit rodiče, jsou tací, jací jsou a budou tací, jací budou. Nemůžeme jim bránit vychovávat děti "špatně", ostatně - kdo si troufá říci, co je "správná" a co "špatná" výchova? A i kdybychom to řekli, opravdu chceme stát, který by rodičům tu správnou výchovu vnucoval?

I když je tedy tento text v mnohém zajímavý, pořád jsem přesvědčena o tom, že diskuse o dvouletých dětech by se měla soustředit na to, za jakých PODMÍNEK mohou mateřské školy plnit svou funkci i u dětí mladších, co je k tomu POTŘEBA, kolik dětí by mělo být maximálně ve třídách, jaké podmínky je třeba vytvořit UČITELKÁM, kolik potřebujeme CHŮV a podobně... A také tu věc vidět skrze tyto děti. Co je pro dítě lepší a podnětnější? Kvalitní mateřská škola nebo nekvalitní péče doma, o které velmi přesvědčivě hovoří autorka a kterou označuje za častou (a protože má nezpochybnitelné praktické zkušenosti, měli bychom tento názor brát v potaz)?

Ráda si přečtu vaše názory, zvláště z praxe. Samozřejmě i stesky o tom, že 28 dětí je moc - i když to dobře vím a osobně jsem přesvědčena, že se musíme co nejrychleji dostat na maximum dvacet dětí (a klidně i méně) a do takové situace, kdy ve třídě s dvouletými a případně s dětmi vyžadujícími specifický přístup bude ten maximální počet definován ještě níže. A ano, stejně tak bych viděla velmi ráda více chův a celkově podstatně výraznější personální obsazení našich mateřských škol. O to mi ostatně jde. To je pro mne jedno téma do této diskuse: jaké by měly být ty podmínky, aby MŠ byla skutečně přínosná. A v tomto případě mne zajímají i vaše zkušenosti s rodiči, s tím, jak funguje trojúhelník dítě - učitelka - rodič. Mám třeba takový soukromý pocit, že zájem o to, "jak vychovávat dítě", se soustřeďuje především v relativně úzkých skupinách rodičů (kde navíc někdy slaví úspěch dosti extrémní představy) a celospolečensky se mu věnuje spíše menší či naprosto nedostatečná pozornost. Dalo by se s tím něco dělat? Máte nějaké nápady?



1 komentář:

Eva Adamová řekl(a)...

A já jsem nedávno někde v diskuzi četla také zajímavou argumentaci, a to že sociální problémy matek dvouletých dětí by mělo řešit MPSV a ne MŠMT, které je vzdělávací institucí. MPSV by mělo zapracovat na obnovení jeslí, ve kterých by pracovaly s malými dětmi do tří let věku zdravotní sestry.

Jenže ono je to takto pro stát jednodušší a levnější. Dvouleté děti se narvou do již stávajících institucí, do přeplněných tříd MŠ. Levnější a jednodušší to určitě je, ale lepší rozhodně ne.

Okomentovat