22.3.18

Kamil Kopecký: Posouvání věkových hranic pro vstup do prostředí sociálních sítí nic neřeší - ochranu dětí a jejich dat v kyberprostoru toto opatření nezajistí

Zní to dobře, že? Posuneme věkovou hranici pro vstup do prostředí sociálních sítí třeba na 15 let a zajistíme tak ochranu dětí a jejich osobních údajů. Ve skutečnosti však tento posun neřeší vůbec nic a přinese s sebou jen komplikace.

V tuto chvíli je minimální věkový limit pro vstup do sociálních sítí (a celé řady dalších internetových služeb) 13 let. Přesto Facebook aktivně využívají i děti podstatně mladší - desetileté, jedenáctileté i dvanáctileté. Většina dětí vlastně ani nevnímá, že překračují nějakou určenou věkovou hranici - ke vstupu jim jednoduše stačí padělat datum narození a stanou se součástí komunity.

V roce 2015 jsme realizovali menší výzkum České děti a Facebook (E-Bezpečí, Seznam.cz, Vodafone a Linka bezpečí), který jsme doplnili daty loňské studie Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru (E-Bezpečí a O2). Z obou studií jasně vyplynulo, že ve většině případů (v případě první studie až v 92 %) většina rodičů ví, že má jejich dítě účet na Facebooku. A to i rodiče dětí, které jednoznačně věkový limit nesplňují. Jinými slovy - již v tuto chvíli rodiče tolerují, že mají jejich děti (často mladší 13 let) účet na sociální síti Facebook. Jinými slovy, rodiče povolují dětem lhát o svém věku v online prostředí.

Většina odborníků (psychologů, pedagogů) v čele s prof. Soňou Livingstone (vedoucí týmu EU Kids Online z London School of Economy) potvrzuje, že sociální sítě nejsou pro děti mladší 13 let určeny. Když jsem s ní o tomto tématu před dvěma lety diskutoval na Summitu v Dublinské centrále Facebooku a Google, upozornila na to, že většina dětí mladších 13 let, které měly účet na Facebooku, neměly od svých rodičů nastaveny žádné mantinely co se týče používání internetu (např. víc než 55 procent dvanáctiletých), velké procento těchto dětí pak měly tyto účty založeny se souhlasem rodičů.

Základním článkem v této oblasti je tedy rodič. A ten dokáže dítě ovlivnit především tehdy, když je dítě hodně malé - ve věku od cca 6 let. Zjednodušeně řečeno - malé děti rodiče poslouchají, puberťáci ne. Ústřední úlohu tedy nehrají žádné technické věkové limity, ale rodič jako centrální článek prevence (+samozřejmě škola), který nesmí zaspat a musí s dítětem pracovat o malička, dokud to ještě jde. S věkovými hranicemi jednotlivých online nástrojů můžeme posouvat libovolně, bezpečí dětí to však nezajistí.

Sociální sítě nejsou jediné služby, které jsou limitovány věkem - v podstatě všechny služby Google mají věkový limit 13 let (s výjimkou rodičovských účtů), limitována je pornografie (zpravidla 18 let), limitovány jsou také erotické videochaty (18 let) a další tisíce služeb. Mimochodem, limit 13 let má třeba také populární Dropbox, a třeba i operační systém Android, který najdete ve většině mobilních zařízení (s výjimkou speciálních rodičovských profilů). A přesto tyto služby využívají děti - nezávisle na jakékoli formální restrikci.

Představa, která byla prezentována vládou ČR a představiteli ÚOOU (Idnes), vypovídá o naprosté neznalosti problému. Za zvláště úsměvnou považuji představu o existenci formuláře - “kolonky” - kterou rodič vyplní a povolí tak dítěti vstup na Facebook. Umíte si představit mechanismus ověření takovéto kolonky? Bude snad stát předávat Facebooku databázi rodičů konkrétních dětí? Bude snad rodič předávat Facebooku úředně potvrzený rodný list? Matriční záznamy? Nebo snad potvrzení ze školy? Nebo bude Facebooku podávat údaje o své platební kartě? Jak Facebook ověří, že jde o rodiče? V době GDPR naprosto nepředstavitelné. A absurdní. Navíc to bude mít dopad i na české služby, které nabízejí obsah pro děti starší 13 let.

Přístup, který je rozumný a kompromisní, kompatibilní s mezinárodním právem, představuje podle mého názoru stávající hranice 13 let. Ta totiž na jedné straně dostatečně zajišťuje ochranu dítěte vzhledem k internetovým službám, které pro něj nejsou určeny, na druhou stranu mu umožní využívat celou škálu služeb, které pro něj určeny jsou (třeba klasický balíček služeb Google). Zvýšení věkové hranice povede k jedinému - děti budou v online prostředí více lhát a podvádět, aby se dostaly ke své oblíbené službě.

Kamil Kopecký, E-Bezpečí

Další užitečné zdroje:

Komentář nemusí vyjadřovat postoje celého projektu E-Bezpečí a jeho redakce, prezentuje pouze názory konkrétního autora.

3 komentáře:

Zdeněk Nutz řekl(a)...

A jak Facebook pozná, že se registruje dítě z Česka? Že je ze země, kde mají ve vládě takové odborníky"
A nejlepší je to oznámení:
Dnes má narozeniny tvůj přítel. tak ně něj mysli!!! Přitom všichni vědí, jak se datum narozeni na Fejsbúku vyplňuje!!!
Pamlsková vyhláška skromně bledne závistí.
Asi někdo soutěží o největší kravinu. A co bude až nebudou v demisi?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Mohl by pytlikům někdo naznačit, v čem tkví podstata problému? Proč by měl být přístup do sociálních sítí limitován věkem, když samotný přístup k netu není omezen snad vůbec ničím?
Pytliky spíš zajímá otázka, proč cesta do parlamentu nevede přes testy inteligence a detektor lži. Takže volební právo s občanským průkazem, tedy od patnácti let, a volitelnost kamkoli od plnoletosti a způsobilosti k právním úkonům, tedy o osmnácti let.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Proč existují věkové limity pro řízení motorových vozidel, letadel, konzumaci alkoholu, kouření? Stejně půlka kluků poprvé sedla za volant ve dvanácti a devadesát procent patnáctiletých má zkušenost s alkoholem a cigaretami. Tak co řešíme, když podvod je životní normou? Jo klíčoví jsou rodiče? To je objev Ameriky!

Okomentovat