16.3.18

Daniel Tričkov: V Anglii se neučí fakta, ale principy

Sedmnáctiletý student Gymnázia Jana Keplera Daniel Tričkov obdržel v minulém roce stipendium od Open Society Fund, díky kterému od září studuje na Chigwell School, soukromé střední škole v anglickém Essexu. „K získání stipendia je nejdůležitější prokázat motivaci tvrdě na sobě pracovat,“ říká. Hlavní rozdíl v českém a britském vzdělávání vidí ve způsobu výuky a přístupu ke studentům.


Z rozhovoru Josefa Škrdlíka s Danielem Tričkovem v E15.cz vybíráme:

Jedním z důvodů, proč se myšlenka upřednostňovat potřeby studentů v českém prostředí zavrhuje, je obava učitelů z toho, aby takové opatření jen nezvýšilo vyvíjený tlak na jejich osobu. Nevíte, zda se s tímto problémem potýkají i britští učitelé?

Myslím, že ne. V porovnání s českými učiteli jsou totiž v daleko výhodnější situaci. Ve třídě mají jen pár studentů, například na němčině jsme čtyři, na matice je nás devět. Mají tak spoustu prostoru se individuálně věnovat každému. Nahrává jim také přístup studentů – ti zpravidla berou každý ze svých čtyř zvolených předmětů vážně. Baví je a intenzivně se jim věnují. To není na české střední škole možné. Těžko se dá očekávat, že si někdo vyvine vztah ke všem dvanácti předmětům, na které musí chodit nedobrovolně, a ještě se na ně bude intenzivně připravovat. Čeští učitelé jsou tak často nuceni pracovat s demotivovanými studenty, které to, co na hodinách učitelé vysvětlují, absolutně nezajímá.



5 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...

Úryvek jakžtakž OK, titulek o chlup horší... To je nějakou podmínkou OSF stipendií, to hlásání eduínských budů?

Rád si nechám na nějakém příkladu ukázat, jak lze učit principy bez faktů... Třeba že samovolné děje probíhají po potenciálu, ne proti němu... Platí od chemických reakcí přes gravitaci a elektrostatiku až ke společenským jevům...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ale to je skvělé, že tuzemští žáci odjíždějí do ciziny tvrdě na sobě pracovat.
Na celém širém světě první česko romské děvče získalo magisterský titul na kterési britské právnické fakultě. Británie země zaslíbená. Učitelé tam mají na starosti vždy jen několik tak silně vnitřně motivovaných žáků, že s nimi snad ani nemají žádnou práci.
Pytlikům jen není jasné, proč se tam tak úspěšní studenti obdobným způsobem neangažují ve svojí domovině. Pro přiměřeně zdatného mládence by snad neměl být žádný problém ušmrdlat předměty, které nebaví na slušnou čtyřku, a svoje mentální a morálně volní kapacity nasměrovat k těm několika předmětům v oblasti svého zájmu.
A aby nezapadlo, pytlici od jaktěživa neučí nic jiného, než principy. Snad jediný fakt, který fakt vyžadují, je ten, že žáci ukládají všechny školní soubory na svůj osobní disk. A vlastně ještě druhý, že soubory k odevzdání se kopírují do složky učitelé\Blaha Luděk\žáci. Na sklonku třetího ročníku to má nabiflováno téměř devadesát osm procent žáků.

P. Vršecký řekl(a)...

Já jsem četl, že v případě té Olašky šlo o jakýsi dvouletý kurs za 8 tisíc liber. V Plzni šlo vystudovat magisterský stupeň práv v některých případech ještě rychleji, ale že by už i Británie?:-)

P. Vršecký řekl(a)...

Standardní studium magisterského stupně práv trvá v ČR 5 let. Názor, co že to vlastně ta Olaška (Olachům fakt neříkejte Romové, nepotěšíte je tím) vystudovala, ať si udělá každý sám. Podle jejího vlastního popisu činnosti na DVTV bych to viděl na něco jako sociální pracovnici.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"Angličané jsou otevření a je snadné se s nimi začít bavit. Vše ale probíhá na zcela povrchní bázi, navázat s někým hlubší přátelský vztah je těžké."

Hlavně, že jsou otevření...

" V porovnání s českými učiteli jsou totiž v daleko výhodnější situaci. Ve třídě mají jen pár studentů, například na němčině jsme čtyři, na matice je nás devět."

Namísto toho, aby učitel stál u tabule a vykládal, na hodinách o probírané látce diskutujeme. Díváme se na ni z různých aspektů a pokoušíme se v ní orientovat. Neučíme se fakta, ale obecné principy a mechanismy."

Strašně, strašně moc bych chtěl někdy od takového mladého hlasatele (i starého) slyšet ty předměty, v nichž diskutují. Jestli diskutují o kuželosečce, komplexních číslech nebo o obyčejných mocninách, jak ty principy pak v matematice nebo fyzice uplatní, když potřebuje základ a on nic neví. Jak na tom principu dovodí složitější věci, jejichž princip zákonitě nejde pochopit a vidět výsledek bez znalosti předcházejících zákonitostí.

Okomentovat