12.3.18

ČŠI: Tematická zpráva - Vybrané aspekty implementace společného vzdělávání

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu komentující vybrané aspekty implementace společného vzdělávání v mateřských, základních a středních školách v období 1. pololetí školního roku 2017/2018.

Závěry

Česká školní inspekce se ve školním roce 2017/2018 v rámci hodnocení implementace společného vzdělávání detailněji zaměřuje na oblast poskytování podpůrných opatření, především pak na práci a působení asistentů pedagoga (už jen proto, že počet asistentů pedagoga každoročně narůstá).
Činnost asistentů pedagoga je jednoznačně nejnákladnějším podpůrným opatřením, efektivita jejich využívání je však snižována faktory, mezi něž patří např. relativně vysoký podíl asistentů bez získané potřebné kvalifikace, rezervy ve správném rozvržení činností mezi učitele a asistenty pedagoga nebo čerpání prostředků na činnost asistentů pedagoga školami zřízenými podle § 16 odst. 9 školského zákona (s vědomím, že jim to platná legislativa umožňuje).

Při hodnocení poskytovaných podpůrných opatření byla porušení v jejich rozsahu zaznamenána pouze výjimečně (max. 10 případů v jednom typu podpůrného opatření). Dále bylo zjištěno, že v případě pořizování kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a pomůcek a softwarového a IT vybavení jsou reálné ceny často odlišné od doporučených cen. Ušetřené prostředky školy nevracejí, ale používají je pro dofinancování jiných pomůcek a vybavení. V rámci shrnutí Česká školní inspekce uvádí několik vybraných silných a slabých stránek týkajících se popisovaných vybraných aspektů implementace společného vzdělávání v první části roku 2017/2018.

4.1 Vybrané silné stránky

• 98 % dětí v mateřských školách, 97 % žáků v základních školách a 97,7 % žáků ve středních školách se vzdělávalo v běžných třídách v hlavním vzdělávacím proudu.
• Převážná většina navštívených škol poskytuje žákům se SVP doporučená podpůrná opatření ve stanovených termínech a ve stanoveném rozsahu.
• Finanční prostředky, které školám zůstávají v případě pořízení podpůrného opatření (např. kompenzační pomůcky) levněji, jsou využívány pro další formy podpory poskytované dětem a žákům se SVP.
• Z hospitací vyplývá, že podpora asistenta pedagoga je pro žáka/žáky se SVP převážně přínosná.
• Bylo zjištěno, že spolupráce učitelů s asistenty pedagoga se na 1. stupni základních škol úspěšně daří – oproti 2. stupni jsou asistenti pedagoga na 1. stupni častěji zapojováni do přípravy hodin, ve větší míře se podílejí na činnostech ve výuce společně s učitelem, častěji pracují také s ostatními žáky, nejen se žáky se SVP, a celkově byla na 1. stupni zaznamenána vyšší míra přínosu podpory asistenta pedagoga (jak pro žáky se SVP, tak pro ostatní žáky).
• Meziročně se zvýšil podíl mateřských, základních i středních škol, které poskytují podpůrná opatření 1. stupně bez vypracování plánu pedagogické podpory.

4.2 Vybrané slabé stránky

• V rámci implementace společného vzdělávání a v kontextu komentovaných podpůrných opatření přetrvává administrativní zátěž pedagogických pracovníků, zejména v případech žádostí o asistenty pedagoga.
• Školy se potýkaly s nedostatečnými personálními podmínkami – zejména s nedostatkem asistentů pedagoga, chyběli někteří specialisté (školní speciální pedagog, školní psycholog).
• V nezanedbatelném podílu případů byla doporučení vydávaná ŠPZ pro vzdělávání žáka ve škole hodnocena jak Českou školní inspekcí, tak samotnými školami, jako nedostatečně podrobná, nedostatečně konkrétní či nedostatečně srozumitelná, tak, aby školy na základě těchto doporučení byly schopny žáka se SVP efektivně vzdělávat.
• Nezanedbatelný podíl asistentů pedagoga dosud nezískal kvalifikaci pro výkon této pozice (19,9 % v MŠ, 11,6 % v ZŠ a 18,8 % v SŠ).
• Pozice asistentů pedagoga ve středních školách je poměrně obtížná – často nejsou učiteli zapojováni do přípravy hodiny, ze strany učitelů dostává podporu pouze malý podíl z nich. Efektivita vynaložených finančních prostředků se tak snižuje.
• Rezervy v podpoře asistentů pedagoga ze strany učitelů byly shledány také v mateřských a základních školách, i když je zde situace výrazně lepší než ve středních školách.
• Asistent pedagoga ve středních školách pracuje především se žákem se SVP, ostatním žákům se nevěnuje. Plní tak roli spíše osobního asistenta, nikoliv asistenta, který poskytuje podporu jinému pedagogickému pracovníkovi. Efektivita vynaložených finančních prostředků se tímto snižuje.
• V necelé pětině hospitovaných hodin v základních školách bylo vzdělávání žáka se SVP ponecháno zcela na asistentovi pedagoga, učitel se věnoval pouze ostatním žákům.
• V nezanedbatelném podílu hodin asistenti pedagoga vykonávali činnosti, které by samostatně vykonávat neměli (dovysvětlení nového učiva, podpora při vypracování úkolů, podpora očekávaného chování žáků), případně by měly být ponechány zcela v kompetenci učitele (výklad nové látky).
• Jako nejméně účinná byla vyhodnocena spolupráce učitele a asistenta pedagoga při vyhodnocování výsledků vzdělávání.
• Ačkoliv ohledně přínosu asistenta pedagoga pro ostatní žáky ve třídě převažovaly kladné názory, učitelé jsou o tom přesvědčeni méně rozhodně než v případě přínosu pro žáky se SVP. Často to bylo odůvodněno absencí pozornosti věnované ostatním žákům, případně celkovou pasivitou asistenta pedagoga a narušováním výuky komunikací s přiděleným žákem.
• Nebylo výjimkou, že se asistent pedagoga dostal do situace, kdy musel zastupovat za chybějícího pedagoga, přestože by výuku žáků vést samostatně neměl (samostatná výuka neodpovídá jeho pracovní roli, často pro ni nemá příslušnou kvalifikaci). Takovou zkušenost uvedlo 29,6 % asistentů pedagoga v MŠ, 65,1 % v ZŠ a 41,9 % v SŠ.

4.3 Doporučení

• Zjednodušit administrativní procesy spojené s poskytováním podpory všech stupňů.
• Vytvořit jednotný systém pro evidenci a kontrolu doporučených podpůrných opatření, návazně pak žádostí škol o financování těchto podpůrných opatření a skutečně realizovaných (pořízených) podpůrných opatření.
• Jednoznačně stanovit přípustné způsoby financování podpory dětí a žáků vzdělávaných ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, tak, aby tyto školy byly schopny zajistit efektivní vzdělávání žáků s respektem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám.
• Zlepšit personální podmínky ve školách – podpořit možnosti získávání školních speciálních pedagogů, školních psychologů a zejména asistentů pedagoga (motivace uchazečů, získání kvalifikace, finanční ohodnocení, motivace k setrvání ve škole).
• Posílit spolupráci učitelů a asistentů pedagoga ve třídě, do dalšího vzdělávání více zapojovat také asistenty pedagoga.

2 komentáře:

Josef Soukal řekl(a)...

Tematická zpráva vynechala to nejdůležitější - každý inkludovaný žák chtě nechtě zhoršuje podmínky pro vzdělávání dalších žáků; proškolení učitelů a návody pro ně nenahradí speciální pedagogy, kvalita výuky se tedy pro některé děti zhoršuje; inkluze po česku hrozí "odumřením" škol, které soustřeďují žáky s handicapy; inkluze stojí víc, než se předpokládalo (tedy než tvrdilo MŠMT), odsává peníze z rozpočtu školství.
Bohužel na základě této tendenční zprávy bude ministr zavádět další opatření: https://www.denik.cz/z_domova/ministr-skolstvi-plaga-inkluzi-vylepsime-vyhlaskou-20180313.html

Nicka Pytlik řekl(a)...

Naštěstí ale žádná katastrofa nenastala!

Okomentovat