2.2.18

Slavomír Horák: Politická korektnost versus realita: Co s Krymem ve školním atlasu?

Českými médii v posledních dnech probleskla zpráva o protestech ukrajinského a gruzínského velvyslance kvůli vydání nového atlasu světa, na kterém jsou podle nich nesprávně vyznačená území, jež patří oficiálně Gruzii, respektive Ukrajině. České ministerstvo školství na protesty reagovalo odebráním schvalovací doložky a jednáním s vydavatelem ohledně nápravy.

Z článku v iHNed.cz vybíráme:

Mimochodem, co kdyby si pro změnu otevřel atlas ruský velvyslanec a jal se protestovat proti tomu, že atlas nezobrazuje Krym jako součást ruského území? Politická korektnost na jednu stranu se nám může lehko vymstít na straně druhé. Ve zmíněném atlasu (ale i v jiných podobných pomůckách) lze totiž nalézt politických „nekorektností“ mnohem více a našli bychom celou řadu velvyslanectví, která by mohla proti tomu vznést protest. Namátkou mohu poslat na příslušné ambasády tyto náměty:

Zůstaneme-li v regionu jižního Kavkazu, potom bych navrhl protestní nótu velvyslanectví Ázerbájdžánu, neboť na jeho výsostném území je vyznačen de facto stát Náhorní Karabach, a to včetně tzv. okupovaných území (s. 92).

Velvyslanectví Srbska bych doporučil podat stížnost na hranice Kosova, které jsou jasně určeny jako hranice nezávislého státu (například s. 49–63 či s. 75), což je sice „korektní“ v českých atlasech, nikoliv ovšem třeba ve slovenských, o srbských nemluvě.

Velvyslanectví arabských států okolo Perského zálivu mohou vznést protest, že Perský záliv je pro ně zálivem Arabským (proti tomu však může naopak vystupovat velvyslanec Íránské islámské republiky).


Žádné komentáře:

Okomentovat