19.2.18

Petra Štefáčková: Výuka informační výchovy podle vědců ze Stanfordu

Falešné zprávy (fake news) se stávají všudypřítomným problémem. Ne vždy je snadné odlišit od sebe falešné a skutečné informace. Všude na internetu se najdou zdroje, které nám předkládají napůl pravdivé informace. Zavádějící lákavé titulky či manipulace s daty jsou v těchto případech naprosto běžné. Poznat důvěryhodné stránky, autory či celé weby vyžaduje v první řadě to, aby čtenář chtěl zjistit, zda jsou informace pravdivé. Často se mohou stránky tvářit velmi profesionálně, ale při bližším prozkoumání čtenář objeví, že jsou podporovány někým, kdo sleduje své vlastní zájmy. Je důležité vědět, odkud zprávy pocházejí a kdo je za ně zodpovědný.

Falešné zprávy (fake news) se stávají všudypřítomným problémem. Ne vždy je snadné odlišit od sebe falešné a skutečné informace. Všude na internetu se najdou zdroje, které nám předkládají napůl pravdivé informace. Zavádějící lákavé titulky či manipulace s daty jsou v těchto případech naprosto běžné. Poznat důvěryhodné stránky, autory či celé weby vyžaduje v první řadě to, aby čtenář chtěl zjistit, zda jsou informace pravdivé. Často se mohou stránky tvářit velmi profesionálně, ale při bližším prozkoumání čtenář objeví, že jsou podporovány někým, kdo sleduje své vlastní zájmy. Je důležité vědět, odkud zprávy pocházejí a kdo je za ně zodpovědný.

Mladí lidé jsou na internetu každý den, takže často přicházejí do styku s protichůdnými informacemi. Vědci Stanfordské historické vzdělávací skupiny (Stanford History Education Group) se pokusili tuto problematiku zmapovat a přijít s vhodným doporučením, jak důvěryhodné informace identifikovat. Základem byl výzkum [1], jehož respondenty byli žáci základních a středních škol, ale též vysokoškolští studenti z 12 amerických států. Obsahoval 56 úkolů přizpůsobených věku respondentů. Výzkum kombinoval práci na papíře s vyhledáváním informací online.

Popis vybraných úkolů

Pro každou skupinu respondentů byla vytvořena škála úspěchu. Ve všech případech byly výsledky mnohem horší, než výzkumníci očekávali. Úkoly se zaměřily na tři základní kompetence – identifikovat zdroj, vyhodnotit důkazy, najít jiné zdroje. Podívejme se alespoň na jeden příklad zadání v každé kategorii.

1. Identifikovat zdroj

Žáci středních škol dostali dva články. Jedním byla zpráva z tradičního vědeckého časopisu Science a druhým byl příspěvek sponzorovaný ropnou společností, označený jako „sponzorovaný obsah“ s viditelným logem společnosti. Žáci měli za úkol určit, který ze zdrojů je spolehlivější a proč.
Nativní reklama je novým druhem reklamy. Snaží se vzhledově podobat novinovým zprávám a je doplněna grafickou informací. Hlavním cílem je podporovat zdroj reklamy a ne informovat.
K vyřešení tohoto úkolu bylo třeba identifikovat, kdo článek vytvořil a jak by mohl být jeho obsah ovlivněn. Úkol vypracovalo více než 200 studentů a téměř 70 % vybralo sponzorovaný článek za spolehlivější zdroj. Jen 15 % žáků vyhodnotilo zprávu od ropné společnosti jako reklamu, která má podporovat tuto společnost.

Z výsledků vyplývá, že více než zdroj žáky zajímá grafické zpracování článku (sponzorovaný příspěvek obsahoval koláčový graf s údaji), zda jsou údaje založené na faktech, pro ně nebylo tak důležité.

2. Vyhodnotit důkazy

V dnešní době mají všichni uživatelé internetu možnost vyjádřit svůj názor k článkům, které si přečtou. Druhý úkol se proto zaměřil na schopnost žáků základních škol vysvětlit, které online komentáře jsou důvěryhodné a proč. Žáci měli prostudovat přeložený komentář z oblasti zdravotní péče a vyhodnotit, zda by získané informace použili do odborné práce.

Více než 40 % žáků ZŠ (201) uvedlo, že by informace použilo. Nejdůležitější pro ně byla shoda mezi tématem článku a komentářem. Dalším argumentem pro použití informací bylo, že v komentáři byla uvedena statistická čísla, a tudíž pro ně byl komentář důvěryhodný. Žáci se nezamysleli nad tím, kdo je autorem komentáře, kde vzal informace a statistické údaje. Nevadilo jim ani, že v komentáři nebyly použity žádné citace, ani nebyly uvedeny odkazy na zdrojové informace podporující daný názor.

3. Najít jiné zdroje

Tento úkol zacílil na ověřování informací z více zdrojů. Studenti vysokých škol dostali on-line článek, u kterého měli zjistit, zda je spolehlivým zdrojem informací na dané téma (minimální mzda v restauracích). Článek vypadal důvěryhodně, odkazoval na zprávy New York Times, vzhled webu byl profesionální a obsahoval všechny očekávané prvky. V informacích o společnosti se studenti mohli dočíst, že se jedná o projekt Institutu politiky zaměstnanosti. Odkaz na stránku instituce vypadal též velice důvěryhodně, byly zde i další výzkumné zprávy.

Pokud studenti vycházeli jen z informací, které získali z článku, mohli ho považovat za důvěryhodný. Nicméně když začali, hledali informace z jiných zdrojů, zjistili, že Institut je provozován firmou, která ve skutečnosti zastupuje majitele restaurací. Pouze 6 % studentů identifikovalo předložený zdroj jako nedůvěryhodný.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce.

Žádné komentáře:

Okomentovat