27.2.18

Ondřej Šteffl: Reakce na článek Cesta tam a zase zpátky

Ano, ScioŠkola není pro každého rodiče. Zpráva pana Skýpaly sice obsahuje několik chybných informací, ale to se týká jen konkrétních detailů. Celkové vyznění je jasné a vlastně i přesné - ScioŠkoly mají své cíle a své priority a plnění akademických cílů, jak jsou obvyklé na klasické škole (a které RVP ani nevyžaduje), mezi prioritami prostě není.

My jsme ten dopis podrobně okomentovali a v plném znění si jej povinně musí přečíst každý rodič, který hlásí dítě na ScioŠkolu. Následuje ukázka z dopisu včetně komentářů.

26. Vnitřní motivace je sice úžasný koncept, ale zcela upřímně, vnitřní motivací oplývá tak 20 procent dospělých. Natož u dětí, tam to procento nebude o nic vyšší. Nechat děti bez zpětné vazby, že se na něco vykašlat není v pořádku, spoléhat se jen na vnitřní motivaci, to podle mě neodpovídá realitě našeho světa. Ano, je skvělé, když ji někdo má. Ale to je menšina. Nehledě na to, že takto nefunguje ani reálný svět dospělých. Zkuste si v práci nějaký úkol nedokončit, že vás už nebaví… Bude to snad zaměstnavateli jedno?

Zde se objevuje klíčový názorový rozpor. ScioŠkola vychází z toho, že každý člověk se rodí zvídavý, vnitřně motivovaný k poznávání světa a k učení. Pokud je dítě v přirozeném prostředí (přirozeným prostředím ovšem není například obrazovka mobilu či počítače), neumí vlastně dělat nic jiného než se učit. Proto mu evoluce dala tak dlouhé dětství. Náš dospělácký pohled na projekt jako na práci, kterou je třeba dokončit, je v tomto ohledu nesprávný. Dítě (čím je menší, tím spíš) nedělá projekt kvůli jeho výsledku, ale proto, aby se něco naučilo. My dospělí ale často nevíme, co se učí. A snadno se může stát, že se to naučí dřív, než dokončí projekt. Proč by ho mělo dodělávat? Je to škola, je to většinou jen „jako“. Všimněte si, že většina dětských her nemá žádný výsledek a končí „jen tak“. Stejně si hrají mláďata jiných zvířat, která se jako mláďata učí, např. šelmy. A projekt je vlastně takovou komplikovanou strukturovanou hrou. Zcela jinou věcí je, že starší děti se mají také učit dokončovat svou práci. Pokud děti navrhnou a zorganizují petici na záchranu ohroženého stromu, je důležité, aby petici odevzdaly se všemi náležitostmi na správné místo.

Srovnávání školy s prací pokládáme za principiálně nesprávné a zavádějící. Řada lidí musí pracovat proto, aby vydělali peníze, a tudíž často jen s vnější motivací. To je příčina, proč má vnitřní motivaci snad jen 20 % dospělých. Druhá příčina pak může být v tom, že vnitřní motivaci během školní docházky ztratili, podle nás i proto, že je stále k něčemu nutili.

30. Jedním z takových témat byla matematika: uvedli jsme, že jsme domů koupili pracovní sešity běžné základní školy a syn si počítá příklady z ní.

Pro děti je neobyčejně problematické, pokud škola a rodiče nejsou ve shodě. Škola se ovšem v principiálních věcech nemůže přizpůsobovat jednotlivým rodičům. Normování podle ročníků, jak je uplatňuje klasická škola (ve 3. třídě vyjmenovaná slova, věta a souvětí, slovesa, ve 4. třídě: zaokrouhlování, čísla nad 10 000), pokládáme ve ScioŠkolách za nesprávné a pro mnohé děti za škodlivé (viz třeba studie polské psycholožky Edyty Kolczinské) stejně jako nutit dítě chodit dřív, než má zralý pohybový aparát. Je proto správné a žádoucí, aby rodiče, kteří chtějí klasický systém respektovat, do ScioŠkol své děti nedávali, a pokud se to stane, aby je převedli na jinou školu. Dělat doma něco jiného, než se děje ve škole, dětem rozhodně neprospívá.

32. Pomiňme fakt, že průvodci před dětmi o inspekci hovořili jako o infekci, a tudíž ji před očima dětí a priori shazovali. Špatné hlavně bylo to, že si škola s dětmi domluvila, co budou a naopak co nebudou během inspekce dělat. Děti se najednou učily po ročnících, i když tomu tak normálně není. Děti nesměly volně chodit do ředitelny, i když tam jinak běžně chodí.
33. Takovou výchovu k pokrytectví pochopitelně považuji za základní morální selhání ScioŠkoly.

Zde je zřejmé, že pan Skýpala měl nepřesné informace. Inspekce je pro každou ScioŠkolu výzvou, nikoli strašákem nebo směšností.

Komentář vedení olomoucké ScioŠkoly: Děti škola nenaváděla k žádné lži, učili a prováděli jsme standardně. Samozřejmě před inspekcí vznikaly mezi dětmi pověsti a koloval i vtip o tom, že přijde "infekce". To podpořil i obraz inspekce ve filmu Summerhill, který viděla většina dětí. Nervozita byla (především mezi dětmi), ale žádné Potěmkinovy vesnice jsme nestavěli. Ve skutečnosti probíhala návštěva inspekce velmi poklidně, na závěr pan hlavní inspektor poděkoval za možnost být mezi námi, dal nám slovní zpětnou vazbu a jeho projev byl odměněn potleskem celého shromáždění. Do ředitelny děti nemohly, neboť tam pracovala inspekce, která není na vpády děti zvyklá.

23. …projekt Měníme svět, v němž budou psát dopis Miloši Zemanovi, jak jsou nespokojeni s jeho vládnutím. … ale tahání desetiletých dětí do politiky, co ty o tom vědí? Mohou mít vlastní úsudek? Ani náhodou, udělají jen to, co zaslechnou od některého dospělého, ať už rodiče, učitele nebo někoho jiného. Zásadně nesouhlasím s takovým tématem školního projektu.

Komentář vedení olomoucké ScioŠkoly: “Projektové téma Měníme svět bylo zaměřeno směrem ven. Děti (společně s průvodci) diskutovaly, generovaly témata, která byla pro ně důležitá. Jeden čas bylo ve hře i zaslání veřejného dopisu prezidentovi, ale zůstalo pouze u toho, jelikož z diskuze vyplynulo, že o tématu nemáme dostatek relevantních informací.“

Důležitější je ovšem pro nás otázka, kdy děti budou mít vlastní úsudek, jak ho získají. A v tom se s panem Skýpalou rozcházíme. Podle našeho názoru, a z toho také vychází konstruktivistická pedagogika, všechny děti svůj úsudek mají a je třeba ho respektovat a pracovat s ním. Jistěže jsou témata, kde nemají dostatek informací, ale i to se musí děti učit rozpoznat. V tomhle konkrétním případě se to zřejmě podařilo.

Do školy nepatří stranická politika, to dokonce zapovídá předpis, ale pokud něco do školy patří, tak správa věcí veřejných = politika.

13 komentářů:

Ygrain řekl(a)...

"Stejně si hrají mláďata jiných zvířat, která se jako mláďata učí, např. šelmy."

Pane Šteffle, šelmy se hrou učí lovit, a kdyby na výsledku jejich učení nezáleželo, chcíply by hlady.

Dotáhnout práci do konce, dostát svému závazku, je vysoce potřebná sociální dovednost. Umět komunikovat s lidmi a pracovat v týmu je k ničemu, když se na vás tým nemůže spolehnout. Společnou prací na projektu se děti učí spoustu různých věcí, nejen danou látku, a zodpovědnost není ta nejméně důležitá.

Koneckonců, i ty šelmy se učí týmové práci a zodpovědnosti jedince - vlk, který v půlce vzdá štvanici, protože ho to přestane bavit, je totiž vlk, který nebude žrát, a v důsledku jeho absence možná nebude žrát ani smečka.

Josef Soukal řekl(a)...

Myslím, že by bylo dobré publikovat celý text.
Stále zůstává nejasné, zda tedy žáci Scioškoly výrazně zaostávají za svými vrstevníky v základních znalostech češtiny, angličtiny a matematiky.
Zajímala by mne i reakce p. Skýpaly. Byl o dopisu informován? Některá tvrzení, např. to o inspekci, se výrazně rozcházejí.

Pavel Doležel řekl(a)...

Jsem rád, že se nějaký takový pečlivý rodič, který se nechal nachytat, ozval. V zásadě přesně popisuje to, co si myslím od začátku. Výchozí předpoklady vzdělávání, které aplikují ScioŠkoly, jsou z mého pohledu nefalsifikovatelné. Ano, mohou být vhodné pro někoho, komu nezáleží na výkonu. Pokud mi půjde čistě o to, aby mé dítě někdo chválil a aby bylo spokojené (alespoň do nějaké chvíle, kdy se střetne s realitou), pak bych možná ScioŠkolu volil také. Z mého pohledu je to ale to nejhorší, co bych svému dítěti v oblasti vzdělávání mohl udělat. Respektuji ale volbu jiných rodičů. Jen si nejsem zcela jist, zda vědí, co dělají a zda svého rozhodnutí, podobně jako zmiňovaný rodič, nebudou v budoucnu litovat. Proto je dobře, že tyto informace někdo šíří a umožňuje tak lidem, vyhnout se zklamání, či nedorozumění.

Nowak řekl(a)...

Pan Šteffl nepřipouští žádnou chybu, žádný problém. Na rozdíl od pana Skýpaly neuvažuje o vstupním období vyladění systému, příp. rozdíly mezi Scioškolouv Olomouci a jinde.
Nové zaváděné alternativní školy by měly jistě velmi podrobně a kriticky zvažovat vývoj systému usnitř školy i ve spolupráci s dalšími podobnými školami, využívat kvalitní supervizi. Snas aspoň rámcově něco takového funguje i ve Scioškolách - je zarážející, že se pan Šteffl na to neodvolává. Hlavním heslem je pro něj odlišnost, což je jednoduché a zřejmě fungující obchodní heslo, které mnoha rodičům stačí.
(moji rodiče i můj dědeček mě jako malého leccos učili, co škola neříkala nebo jinak, po svém. Nemínili to jako kritiku školy, ale měli potřebu školu doplnit. Byli proto špatní?)

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Zkrátka každému vyhovuje něco jiného a díky bohu máme pluralitní vzdělávací systém. Všechny vzdělávací směry či pojetí jsou vůči sobě navzájem alternativní a měli bychom je popisovat a přijímat bez vymezování a domnělé nadřazenosti toho či onoho. Kritériem kvality (je-li kvalitou rozvoj) není alternativa (a už vůbec ne právní postavení zřizovatele), ale skeptická a empiricky ověřovaná inovace.

Josef Soukal řekl(a)...

OŠ v diskusi na FB:

Ondřej Šteffl Ale vždyť to všude píšu, že nelze podmínky, a tudíž ani výsledky a průběh srovnávat. My dlouhodobě směřujeme k snížení počtu průvodců na dítě a to až na úroveň veřejných škol. Hledáme postupy, kdy to jde. Ale je to ještě dlouhá cesta. Ale ani potom nebudou podmínky srovnatelné. Hlavní rozdíl není v počtu dětí na průvodce, ale rodinném zázemí dětí. Všechny ty děti jsou z rodin, kde je vzdělání ceněnou hodnotou. A i když někdy jinak, než si jí ceníme my (viz dopis pana Skýpaly), nejsou tma děti z rodin, kde se vzdělání pokládá za zbytečné.
-

Asi mám smůlu, první tři rozhovory s OŠ, které jsem si našel, se o tomhle specifiku sciorodičů nzemiňovaly.
Z čistě praktického hlediska jsou Scioškoly hlavně vysoce segregační.

mirek vaněk řekl(a)...

Vážím si toho, že pan Šteffl má svůj názor a nezapírá. Opravdu je přesvědčen, že má pravdu a jde si za tím. Je důležité, že oba články vyšly na světlo. Rodiče si budou moci udělat vlasní názor a podle toho se zařídit.
Já nejsem přesvědčen, že společnost bude přát liberalismu a osobní svobodě. A že současný free stav dlouho vydrží. Stačí se podívat na snahy politiků a finančníků dostat pod kontrolu média a internet. Problém touhy po moci, financích a majetku vždy převáží nad udržitelným rozvojem a tolerancí. A pokud budou naše děti chtít obstát v konkurenčním světě, budou muset být lepší a připravenější než ostatní.
Neřízená škola dle mého názoru nemůže fungovat. A zdánlivě svobodná a přívětivá škola klade na učitele i žáky mnohem větší nároky, než škola klasická. Musel by mít špičkově zaplacené špičkové lidi. A to se obávám, že nemá a mít nebude.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Doufám, že budou k dispozici data o tom, kam odešli po devátém ročníku absolventi scioškol. Pochybuji, že mají šanci zvládnout jakoukoliv odbornou školu. Žáci na základní scioškole nemají odborné předměty a mohou se volbou projektů některým oblastem soustavně vyhýbat. Ale je pravděpodobné, že rodiče s tím počítají. Však už se pro ně rodí střední scioškola a Kania zakládá cosi na základě akreditace z USA. Byznys plodí byznys.

poste.restante řekl(a)...

Od samého začátku tvrdíme totéž.
1. Scioškola není pro každého.
2. Vzdělávat motivované děti motivovaných rodičů je prosté a moc se při tom ani nedá pokazit.
3. Peníze navíc jsou vždycky někde poznat. Obzvláště v porovnání s veřejnou školou, kde peníze naopak několik desetiletí výrazně chyběly.
Pro názornost. Co je jednodušší? Postavit novou výrobní halu na zelené louce, nebo rekonstruovat staré provozy se starými zátěžemi a leckdy i kostlivci?

Pokud nemám pravdu, existuje jednoduchý důkaz, jak má tvrzení vyvrátit:
Třída úspěšných maturantů (včetně SM) - absolventů scioškoly na Chánově.

Do té doby: Skleník X bramborové pole na Vysočině.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

https://newrepublic.com/article/116015/sudbury-valley-school-alternative-education-right-my-kids

A jak dopadnou děti ze ScioŠkol se můžeme vsadit. Kolik kdo dáte?

Jirka řekl(a)...

Já tak stovku. Jsem učitel, musím živit rodinu a dětem dopřát vzdělání ve veřejném školství. Když se chci rozšoupnout, tak investuji do ZUŠky. Dětem to prospívá a Bělouna už jsem taky koupil.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Scioškola není pro každého.

To je ale hodně významné prohlášení, které by mělo býti zjeveno ze všeho úplně nejdřív. Pytlici měli zkraje takový neodbytný pocit, že jediný v této překotně měnící se době přijatelný a životaschopný typ školy je právě tento.
A tak by pytliky zajímalo, jestli lze některé principy scio školy implementovat i do běžné školy, aniž by se slétli inspektoří ze širokého okolí. Něco jako pytliky vysněná scio škola waldorfskoho typu s prvky montessori podle daltonského plánu. Jakože scio hodiny do každej dědiny! Nebo to je jako u Hejného metody z principu nekombinovatelné z běžným přístupem k výuce matematiky? To jest zapamatování, použití, pochopení, rozebrání, hodnocení, tvoření, a tak nějak podobně?
Pytlici uvítají existenci těchto škol v každém městě či obci, kde bude ze strany rodičů projeven zájem. Rádi by se dočkali i středních scio škol, a zejména pak vysokých. Třeba taková lékařská scio fakulta by se pytlikům obzvláště líbila. Představa, že budou pytlici ponecháni na operačním stole takříkajíc rozvrtáni s tím, že to scio chirurgy už nebaví, a přesouvají se dílem na infekční oddělení a dílem na patologii, je naplňuje nadšením až nezřízeným, protože by byli těmto scio lékařům takříkajíc v patách.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Scioškola není pro každého rodiče. Co se týká dětí, tak jde jen o výjimky, kde to není dobrá volba.

Okomentovat