9.2.18

Michaela Pixová: Rodina jako zátěž pro státní rozpočet

Stát by neměl rodinám upírat možnost umisťovat dvouleté děti do veřejných školek.

Z článku v A2larm.cz vybíráme:

Pakliže je žena nucena rodičovský příspěvek rozložit do tří let, měsíčně jí zůstává jen něco málo přes sedm tisíc Kč (a to ještě v tom lepším případě, kdy jí stát z důvodu nízkých předchozích výdělků nenařídí rodičovskou povinně rozložit do čtyř let a žít tak z peněz, které nevystačí ani na jídlo). Taková částka v dnešní době pokryje jen malé procento nákladů, které tříčlenná nebo čtyřčlenná rodina má. Je zde samozřejmě předpoklad, že rodinu finančně zajišťuje otec dětí. Všichni ovšem dobře víme, že pokud otec s rodinou žije, je zde nejméně dvoutřetinová pravděpodobnost, že jeho mzda je nižší než průměrná, tedy nižší než dvacet devět tisíc korun hrubého. I když v Česku muži nadále vydělávají více než ženy, existuje také mnoho otců, kteří berou jen mzdu minimální nebo nuzný tabulkový plat, pohybující se okolo šestnáct tisíc Kč měsíčně. Jak má šest nebo i více let na důstojné úrovni přežít rodina, jejíž měsíční příjmy jsou v lepším případě třiadvacet a v horším čtrnáct tisíc korun?(...)

Zároveň znám mnoho rodin, kterým se dítě v tomto věku podařilo do soukromé mateřské školy či jeslí úspěšně integrovat, ať už z nutnosti udržet si zaměstnání či z touhy po jiné náplni dne, než jakou nabízí utírání hovínek a rozlitých džusů. Toto řešení obvykle pro dotyčné mělo nulový, až záporný ekonomický přínos, neboť v Česku dosud panuje nepoměr mezi tím, kolik je zde kdo schopen vydělat a kolik stojí zdejší soukromé služby. A právě proto by stát neměl umisťování dvouletých dětí do státních školek bránit, ale naopak ho podporovat jako možnost (nikoli nutnost), aby rodiny měly šanci dosáhnout výdělků, za které se dá důstojně žít. Pokud naopak bude i nadále opakovat mantru o nepostradatelnosti maminek pro dvouleté děti, měl by tyto božské a pro lidské pokolení nezbytné osoby odměňovat částkou, která je adekvátní dnešním cenám. V současné době dělá z matek s malými dětmi bídáky pod hranicí chudoby.


Autorka je sociální geografka.



1 komentář:

poste.restante řekl(a)...

Je velmi smutné, když právě sociální geografka prezentuje takovéto názory.

Okomentovat