5.2.18

Michaela Bůnová: Alternativní školy děti mění. Opravdu se učí a nesnaží se jen zavděčit

Zajímalo je vzdělávání a přemýšleli o tom, kam dát děti do školy. A tak se rozhodli prozkoumat alternativní školy v České republice a napsat o tom knihu. „Vzdělávání dětem často znesnadňujeme. Děti se nejlépe naučí to, co zrovna cítí, že se učit mají,“ říká autorské duo Lucie Kramperová a Jan Kršňák. Kniha rozhovorů vychází 5. února.

Z článku v iDNES.cz vybíráme:

V čem jsou tedy podle vás jiné dovednosti a vědomosti dítěte, které projde alternativní školou?
Kramperová
: To nevíme, ale dá se usuzovat, že si bude vědomé toho, že může samo něco změnit. Že není všechno dané, ale je na něm, jak bude žít svůj život.
Kršňák: Bude umět komunikovat, sdělit to, co potřebuje a nechat toho druhého, aby řekl, co potřebuje on. Bude umět spolupracovat. Tím, že kolektiv je smíšených věků, děti se učí od sebe navzájem a průvodci se nad nimi nepovyšují, tak se nebojí dospělých a zároveň získají zkušenost, že se mohou učit také od mladších.

Některé děti ale budou chtít třeba přejít na víceleté gymnázium. Připraví je takové školy na jednotné přijímačky, které vyžaduje stát?
Kramperová
: Některé určitě. Pokud děti budou mít pocit, že je škola nepřipravila, tak se látku samy doučí. Podle mě ale není zásadní, jestli jde dítě na osmileté gymnázium, nebo se naučí být skvělým kuchařem a bude se v tomto svém směru dále celoživotně vzdělávat. Naopak si myslím, že čím víc se bude uvažovat o vnitřních motivacích dítěte, tím lépe. Pro mě otázka víceletých gymnázií není vůbec stěžejní.

Mělo by se celé školství ubírat alternativně?
Kramperová
: Mělo by se o něm víc přemýšlet a dělat konkrétní kroky, ne o něm jenom mluvit. V tuto chvíli stačí, že takové školy vznikají, celé školství se nezmění ze dne na den. Když bude přibývat lidí, kteří se do toho budou chtít zapojit, tak se systém postupně změní. Změna se neděje ze dne na den, pomalé kroky jsou lepší než zbrklé jednání nebo extrémní řešení. Dokážu si představit fungující rovnováhu v celém systému, tedy podíl státních škol a podíl inovativních škol, a tedy možnost volby pro rodiče. A dokážu si představit, že to celé státní autority podporují, nikoliv komplikují.(...)

Říkáte, že si rodiče cestu sami najdou. Znamená to, že alternativní školy zakládají oni pro své děti?
Kršňák
: Ano, ale nezakládají je, protože by byli proti systému, není to na truc. Jsou to rodiče, kteří si uvědomují, že se člověk učí celý život. Pro své děti chtějí školu, ve které nezažijí to, co zažili oni, a pokud takovou nenajdou, rozhodnou se založit školu sami a začnou se učit spolu s dětmi, protože v alternativních školách se učí všichni, i rodiče. Pro rodiče, kteří se nechtějí učit, to úplně není, protože alternativní školy rodinu změní. Rodiče se musí začít zapojovat, musí mít chuť dělat věci jinak a být se svými dětmi. Jsou to rodiče, kteří nechtějí odevzdat sedmileté dítě někomu, koho vůbec neznají.
Kramperová: Někdy se spojí třeba celé rodiny a školu založí. Takovým případem je Škola ZeMě, kdy se spojilo osm rodin, které se přestěhovaly a založily školu. Je to hluboký vnitřní krok za tím, jak chtějí žít své životy. Základem byla společná potřeba vědomě tvořit prostor pro své děti a pro děti rodičů s podobnými hodnotami. Má to určitý přesah a zároveň je to promyšlené.

4 komentáře:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"podíl státních škol a podíl inovativních škol"

Jaký jazyk, takové myšlení.

Radek Sárközi řekl(a)...

Spousta inovativních i alternativních škol je státní... Jsou státní školy montessori, waldorfské, začít spolu... ZŠ Londýnská a další jsou také státní.

Nicka Pytlik řekl(a)...

že to celé státní autority podporují

Vypadá to, že se začínají ve větší míře objevovat i státní autority dílčí či dokonce zlomkové. Kolikrát by se ale i jejich podpora hodila.

rodiče, kteří nechtějí odevzdat sedmileté dítě někomu, koho vůbec neznají

Odkladů základní školní docházky bude zřejmě čím dál, tím víc. A jak to měli ti starostliví rodiče se školkou? A jak to budou mít, nedejbože, v případě nemoci? Založí si alternativní nemocnici?
To je tak, když jedna ruka netleská.

Miloslav Novotný řekl(a)...

I vy alternativci, co vy všechno o dětech víte.

Co kdybyste se pokusili podívat pravdě do očí? Ano, vy dva, Kramperová a Kršňáku. Než si dovolíte to vydat s tečkou na konci, měli byste se vypořádat s otazníkem.

Takže pěkně po pořádku: Opravdu se učí a nesnaží se jen zavděčit?

Tušíte vůbec, že dítě zhruba do šesti let je někdo jiný, než dítě dospívající a dospělé?

Ten kardinální omyl je v nemístné extrapolaci optimální předškolní rodinné výchovy na celé dětství, a to dokonce všech dětí. Odtud už je jen krok k tomu nesmyslu: kdy chce, co chce, kde chce, s kým chce, chce-li vůbec. To není vzdělávání.

Proto se všichni tito "nadšenci" současně brání hodnocení, srovnávání, proto jim vadí jednotná maturita.

Strašit rodiče autoritami a chvástat se respektem není dobrá cesta ke vzdělání. Myslím, že by postačilo zůstat u odvěké vzájemné úcty.

Až na výjimky jsem si to užíval za minulé totality na škole osmileté, na průmyslovce i na ČVUT. Mnohým učitelům to se studem přiznávám dodatečně.

Okomentovat