9.2.18

Lucie Jarkovská: V mámině náruči a nikdy jinak

V senátní debatě o změně zákona garantujícího péči dvouletým dětem se střetly emoce a fakta. Emoce zvítězily.


Z článku v A2larm.cz vybíráme:

V senátu zazněla i pro Českou republiku nelichotivá statistická data. Lenka Formánková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR uvedla, že Česko dává na předškolní vzdělávání čtyřikrát méně, než je průměr OECD – hůř je na tom už jen Turecko a Mexiko. Je tedy s podivem, že za těchto podmínek máme vůbec tak kvalitní a dostupnou předškolní péči. Pokud ovšem stát pouze nařídí změnu a nepodpoří instituce v tom, aby tuto změnu mohly realizovat, nelze očekávat, že to stávající mateřské školy, už tak jedoucí nadoraz, bez mrknutí oka a bez protestů zvládnou. Veřejné slyšení tedy přineslo velmi relevantní připomínky k tématu zavádění míst pro dvouleté děti ve školkách či jeslích:

1) Zajistit dostatečné financování

2) Masivně podpořit různé formy péče o děti do tří let, které můžou potřebám takto malých dětí vyhovovat lépe než stávající mateřské školy – mikrojesle, jesle, dětské skupiny

3) Zajistit kvalifikační příležitosti pro pedagogiku dětí do 3 let

4) V žádném případě nespoléhat na kapacitu a flexibilitu stávajících mateřských škol, které jsou podfinancované a už nyní musí často improvizovat, aby zajistily kvalitní a bezpečnou péči a vzdělávání

5) Přizvat k řešení stávající instituce předškolní péče a vzdělávání, které mohou sdílet své zkušenosti, řešit participativně problémy, kterým čelí a které mohou být lokálně specifické

2 komentáře:

Radek Sárközi řekl(a)...

4x méně to rozhodně není... Zatímco ČR dává na předškolní vzdělávání 0,5% HDP, průměr EU a OECD činí 0,8 % HDP.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici sice nevědí o co přesně jde, a nebudou to ani nijak zvlášť zjišťovat, ale tak nějak intuitivně cítí, že ta naše tuti muti batolátka uvítají spíš hřejivé emoce, než strohá fakta.

Okomentovat