20.2.18

Komu vadí spolek učitelů Pedagogická komora?

K tažení proti vloni založenému spolku učitelů Pedagogická komora se po lednovém tendenčním ataku v měsíčníku Řízení školy k Unii CZESHA a Asociaci ředitelů základních škol připojila na sociální síti Facebook i exministryně Kateřina Valachová. Důvod je v podstatě jednoduchý: obě jmenované organizace dlouhodobě spolupracující s ministerstvem školství i s exministryní už nemohou vystupovat jménem učitelů a exministryně si stále připomíná loňské absolutní fiasko její poslední novely zákona o pedagogických pracovnících se zavedením kariérního řádu. Měsíčník Řízení školy pak nejspíše nechce přijít o příjem z reklamy...

Řízení školy se zeptalo na názor na spolek Pedagogická komora prakticky výhradně organizací, které kritizovala vloni na jaře iniciativa Pedagogická komora na sociální síti Facebook. Důvodem bylo kromě jiného i to, že vystupovaly jménem učitelů a angažovaly se v rámci všech legislativních změn za vlády ČSSD a za řízení rezortu ministrem Chládkem i ministryní Valachovou. Podrobně jsme o tom psali v článku Kdopak nám to tady mluví za učitele?. Unie školských asociací ČR - CZESHA má patnáct členských asociací většinou ředitelů nebo škol, z toho jen dvě, tedy Asociace ředitelů základních škol ČR a Asociace předškolní výchovy, sdružují základní a mateřské školy (respektive ředitele škol), které zaměstnávají zhruba tři čtvrtiny učitelů. Asociace ředitelů gymnázií a Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru z Unie školských asociací ČR - CZESHA vystoupily, protože proti majoritě asociací odborných škol evidentně neměly šanci. Přímo učitele v Unii školských asociací ČR - CZESHA má jako členy jen jedna! Samozřejmě i ředitel je učitelem, ale zcela určitě nemá právo mluvit za učitele své školy.

Největším školským spolkem je bezesporu Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který je profesním odborovým svazem, který sdružuje zejména zaměstnance ve školství, důchodce a nezaměstnané, kteří ve školství pracovali. V posledních 15 letech však poklesl počet jeho členů na zhruba polovinu, počet členů se udává 18-20000, počet aktivních učitelů je podle jednoho zdroje cca 9000, podle druhého je počet všech pedagogických pracovníků necelých 17000. Role odborů je ale odlišná od role odborné profesní organizace. Bohužel podle řady vyjádření členů je vedení školských odborů odtrženo od členské základny a o odborné názory členů se v posledních letech prakticky nezajímalo. Samo vedení školských odborů to v řadě prohlášení ostatně i nepřímo přiznává a chce tento stav změnit.

Spolků učitelů podle předmětů či jiného zaměření je několik desítek, největším je nejspíše Asociace speciálních pedagogů ČR se zhruba 600 členy. Například Jednota školských informatiků má členů přes 200, ale další organizace učitelů mají obvykle jen desítky členů. Počty členů spolků v posledních desítkách let klesají podobně jako u školských odborů. Paradoxem je, že ministerstvo školství stále respektuje a k jednání zve Asociaci pedagogů základního školství ČR, který podle všeho má jen necelou desítku členů a nevyvíjí už několik let žádnou činnost.

Odborným komentářem měl útok v měsíčníku Řízení školy zaštítit PaedDr. Tomáš Bouda, vedoucí Centra dalšího vzdělávání Ostravské university, který v článku Pedagogové všech směrů, spojte se aneb Subjektivní zamyšlení nad novými spolky Pedagogickou komorou a Učitelskou platformou kromě jiného uvedl: Mně by stačilo, kdyby se staly CZESHA, SKAV a ČMOS pro pedagogy atraktivnější, získaly nezpochybnitelný respekt u všech dalších aktérů vzdělávací politiky a využívaly aliančních strategií. Určitě v různé míře atraktivitu a respekt mají (u mě třeba SKAV), občas zaujmou stejná (nikoliv společná) stanoviska, ale kdyby to stačilo, nevznikaly by stále nové profesní spolky a asociace oslabující vliv pedagogů při tvorbě a implementaci vzdělávací politiky. Boudova úvaha má zásadní vadu, Unie školských asociací ČR - CZESHA a Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) nejsou organizace učitelů a učitelé tam nemohou přímo vstoupit. SKAV má sice 28 členských organizací, ale jen deset z nich jsou organizace i pro učitele. V Unii školských asociací ČR - CZESHA je taková organizace jen jedna. Většina organizací učitelů evidentně je mimo tyto organizace. Školské odbory můžeme s ohledem na pokles počtu členů označit jako pro učitele nedůvěryhodné.

Iniciativa Pedagogická komora vznikla před rokem jako diskusní skupina sociální síti Facebook, na jaře iniciovala nejprve výzvu senátorům k zamítnutí novely zákona o pedagogických pracovnících se zavedením kariérního řádu, kterou signovalo online téměř 5000 občanů a poté plnohodnotnou peticí sněmovně, kterou během dvou týdnů podepsalo přes 21000 učitelů z 1150 škol. Nepřijetí novely sice ovlivnily i blížící se volby, ale tak masivní akci učitelů zaskočila zřejmě všechny. Spolek Pedagogická komora byl následně zaregistrován v říjnu a aktuálně má přes 1800 členů, z toho přes 300 ředitelů.

Kateřina Valachová na sociální síti uvedla: "S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory a spory kolem této organizace, podobně jako sleduji ustanovování Učitelské platformy. Z mého pohledu platí, že růstem počtu organizací, které tak či onak zastupují učitele v jednáních se státní mocí, se tento stav většího slova a většího vlivu nedobere." Exministryně se mýlí podobně jako Tomáš Bouda, se státní správou dosud žádná profesní organizace pedagogických pracovníků dosud nejednala. Proces vzniku spolku Pedagogická komora byl zcela standardní a jediné spory se týkaly výhradně diskuse na sociální síti.

Takže jaká je odpověď na otázku z titulku? Spolek Pedagogická komora vadí všem organizacím, které dosud jednaly s ministerstvem školstvím jménem škol a a často i zcela neoprávněně jménem učitelů. Vadí i bývalým politikům a vedoucím představitelům ministerstva školství, kteří takový stav připustili. A v případě exministryně jde i o obavu, že se návratu do funkce již nedočká.



Žádné komentáře:

Okomentovat