14.2.18

ČT24: Matematik Dlab o Hejného metodě: Jen sebrané zkušenosti dobrých kantorů

Zdárné pochopení principů matematiky i větší oblibu tohoto předmětu mezi žáky samo o sobě nezajistí zavádění alternativních pedagogických postupů, rozhodujícím faktorem je kvalita učitelů. Ve vysílání ČT24 to prohlásil emeritní profesor matematiky Vlastimil Dlab, který se tak částečně distancoval od stále populárnější Hejného metody.



Z doprovodného článku na webu České televize vybíráme:

Světově uznávaný matematik, který přednášel na univerzitách v Japonsku, Spojeném království i Spojených státech a stal se také členem kanadské akademie věd, současně zpochybnil v Česku alternativní výuku matematiky od svého kolegy Milana Hejného, která upozaďuje výklad vyučujícího a dává větší prostor žákům, aby se matematických principů dobrali sami.

„Žádná nová metoda není. Je to sebrání zkušeností dobrých kantorů,“ prohlásil. „Mluví se o klasické (a Hejného) metodě. Metody jsou různé, učitelé jsou různí – a je důležité, aby byli různí a nebyli regulovaní. Učitelství není věda, to je umění, a je důležité, aby měli volnost, aby byli dobře připraveni a měli dobré základy z vysokých škol. Aby mohli začít učit.“




31 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...

Naprostý souhlas. To může nevidět jen někdo, kdo matematice vůbec nerozumí a nechápe ani základní principy vědeckého a matematického poznání.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Což ovšem nic nemění na skutečnosti, že tato metoda, obdobně jako mnohé jiné metody může být určitému typu žáků za určitých okolností ku prospěchu, jakkoli není všespasujícím způsobem všeobjímající, jak ji vidí ti odborníci na vzdělání, kteří už drahně let hledají univerzální prostředek, jak dosáhnout všeobecné vzdělávací blaženosti.
Pytlikům na této metodě ale naprosto zásadně vadí, že profesor Hejný není Fin.

Pavel Doležel řekl(a)...

Tak, že pitomci hledají panaceu, na to už jsme zvyklí. Hejného metoda nemá v zásadě žádný jiný problém, než ten, že se o žádnou metodu nejedná. Je to prostě sbírka didaktických pravidel a pomůcek, které mnozí učitelé užívají běžně.

Radek Sárközi řekl(a)...

Mně se ta metoda líbí - žáci vymýšlejí řešení rébusů a přesvědčují ostatní spolužáky, že jejich řešení je správné. Naučí se tím mnohem více než jen počítat...

Pavel Doležel řekl(a)...

Možná je to metoda, jak se naučit něco jiného, než matematiku - to nedokáži posoudit, ale rozhodně to není metoda, jak se naučit matematiku, nebo počítat. Ale to bych opakoval jednak sebe a jednak pana profesora Dlaba, nebo Luboše Motla.

Problém je asi v tom, že marketingově to působí. A jak už tomu tak bývá, tak zejména na ty, kteří nerozumí obsahu, takže jim nic moc jiného, než ten marketing, nezbývá.

Radek Sárközi řekl(a)...

A proč jsou žáci, kteří absolvovali výuku podle Hejného matematiky, nejlepší v matematických soutěžích?

krtek řekl(a)...

A je na to nějaká statistika, že jsou nejlepší? Já bych si tak jist nebyl.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Udává se, že nejlepší žáci (s nejlepšími výsledky v M) jsou, tuším, v Singapuru. Nemám statistiku, kolik škol v Singapuru učí matematiku podle Hejného.

Odhadoval bych ale, že se tam veřejně tolik lidí nechlubí tím, že neumí počítat a že rodiče své děti "nezrazují" řečmi o nepotřebnosti a v novinách se prostě do matematiky nešije, jako se nedávno dělo zde. Z učitelů matematiky se nedělají debilové a prostě se zřejmě přijal fakt, že "něco se naučit MUSÍ" možná i bez motivačních šaškáren.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Největší problém je ve zbožšťování určité metody. Setkala jsem se s tím především u metod výuky čtení. Mělo by se dbát na to,že každému vyhovuje něco jiného. Jenže u nás pořád a stále existuje hurá systém. Teď se všichni vrhneme na genetickou metodu, komenia scipt, hejného matiku......
U nás hejného učíme vždy jednu skupinu na druhém stupni. Pokud metoda nevyhovuje, dítě prostě nejde do klasické matiky. Nebo naopak. Vloni jsem dělala hodinu paralelního učitele v té skupině, mě se ta metoda líbí. Jenže, pokud dítěti není shůry dáno, nejde mu ani toto. Děti to většinou baví, ale mnozí mají problém s běžnými počty. Líbí se mi několikastupňový model obtížnosti. To by mělo být ve všech předmětech. Co se mi nelíbí je, že se hnusným způsobem vydělává na pomůckách. Aby čtverečkovaný sešit stál přes 70 korun, to je zhovadilost. Podobně je tomu u montessori pomůcek. Jsou nádherné, ale když hledám, co pokoupit pro dyskalkuliky, peníze z PO nestačí.
Kompromisem by asi mělo být využití úžasných názorných pomůcek v běžných hodinách, střídání běžného nácviku počtů a hejného úloh. Jedna paní učitelka to zkouší ve třetí třídě a jde to.A nemá ani žádné drahé školení k hejného matice. Ono se to dá nastudovat.
A to vidím jako další problém. Kurzy k hejného matice nebo montessori škole jsou drahé, sáhodlouhé. A mnohé metody jsou postaveny na tom, že když kurz neabsolvujete, nedostanete se k bezva pomůckám a metodickým materiálům. Na jednu stranu to chápu )každý se chce nějak živit), na druhou stranu to brání ve využití různých metod ve výuce, ikdyž by tohle právě bylo fajn.

Simona CARCY řekl(a)...

Nedala by se Hejného metodou učit i nějaká jiná věda než matematika? Namátkou fyzika, chemie a tak? Že už bychom měli rozdrbané úplně všechno, všechny postupy by byly relativizované a nic by nemělo svůj řád. Takový ideální chaos.

V. řekl(a)...

Naučí se tím mnohem více než jen počítat...
Děti to většinou baví, ale mnozí mají problém s běžnými počty.


Od tech beznych poctu se ale odviji mnoho dalsiho... pokud se zak musi soustredit na to, jak (cim) kratit zlomek, tak uz nema "kapacitu" premyslet nad tim, proc vlastne krati... nebo jak upravit zlomek, aby ho umel integrovat.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Aniž bych chytal za slovo, kouzlem nechtěného výše použité slovo "rébus" hloubku neporozumění zdůraznilo.

Mám za to, že tzv. Hejného matematika není matematikou, ale nanejvýš didaktikou matematiky, použitelnou na určitém vzdělávacím stupni, přičemž už na druhém stupni se může jednat o samoúčelnou extrapolaci, která by mohla dokonce překážet.

Křížovky a hlavolamy jsou skvělá věc, dokonce tu a tam poslouží jako učební pomůcka, ale české "učit" i "učit se" je něco jiného.

A když už si někdo vypůjčí nějaký přesně definovaný ustálený termín, např. "matematika", neměl by mu dodatečně podsouvat smyšlený obsah.

Matematika je exaktní věda s obrovským abstraktním aparátem. Tečka.

Kam vede to neustálé rozmělňování vzdělanosti na cimprcampr za účelem dalšího prodeje formou výživových doplňků?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici se už leta zabývají otázkou, kdy má smysl, aby dítě samo objevovalo něco už tisíckrát objevené, třeba že hlavou zeď neprorazíš nebo důkaz Poincarého věty, a nebo je to ztráta času, který pak může chybět pro směřování k virtuozitě, nebo k rozvoji v oblasti tvoření. Některé poznatky jsou jen obtížně přenositelné, namátkou 'neber si obdobného debila, jako je tvůj otec'. S jinými problémy nejsou. Viz 'mez stínu vrženého je stínem meze stínu vlastního'.
Pytlici hodlali využít růstu druhé vlny vnoučat k odhalení okamžiku, kdy dítě pochopí pojem čísla jako množství nebo pořadí. A tak při distribuci bombonů tyto důsledně přepočítávali nahlas, a nutili k tomu i ta nebohá děťátka. Když vyšlo najevo, že dítka vědí, že například pět bombomů jednomu je víc než tři bombony druhému, narazili na problém, že jim chybí diagnostický aparát k posouzení, jestli tomu doopravdy rozumí, nebo to mají nabiflované nazpaměť. A to prosím po víc než třiceti letech pedagogické praxe.
Problém moderního pojímání čehokoli spočívá zřejmě v tom, že se šmahem odmítá vše, co fungovalo tisíc let, protože se nabylo dojmu, že se předevčírem začal měnit svět, a to tak, že pozítří se změní překotně. Dřív otcové během pár let vtloukli do svých synů vše, čím se zabývali celý svůj život, a synové pak měli celý zbytek svého života na to, aby přišli na něco nového. Takže milé děti, zahoďte všechny kuchařky a jiné omezující návody. Však vy na to samy přijdete. To by v tom byl čert...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Velmi pěkně napsáno.

Jirka řekl(a)...

To je škoda, že to tady nikdo nečte, jak říká pan Petr. Myslím, že takhle polopatě by to pochopil i on nebo politici a úředníci na ministerstvu. Tolik různých pohledů a tolik shody. To bude nějaký komplot starých struktur. Dejte si Bacha.

Radek Sárközi řekl(a)...

Já preferuji metody montessori, pomůcky na matematiku mají opravdu skvělé. :-)

Eva Adamová řekl(a)...

Víte, co je diskuzích kolem Hejného metody nejzajímavější? Ze mezi jejími zastánci či spíše zastányněmi jsou z valné části učitelky prvního stupně, z nichž mnohé nikdy neměly matematické myšlení a na středních školách a možná už i na základkách nebyly v matematice nic moc, zatímco matikáři na druhých stupních a na středních škol, kteří středoškolské matematice rozuměli a šli ji dále studovat, protože je bavila, se k této metodě staví velmi rezervovaně. Není to nikomu ani trochu divné?

Jinak naprosto souhlasím s panem Novotným. Hejného metoda samoučení má své limity použití. Já osobně bych její strop tipovala na konec 7. třídy, a to nejen na základě struktury probíraného učiva, ale i na základě zkušeností kolegů, kteří tuto metodu na druhém stupni využívají.

Jiri Janecek řekl(a)...

Video jsem nesledoval, dost mne obohatila většina příspěvků v diskuzi...

Jen pro srovnání, ČŠ uvedla zprávu titulkem: "Přední český matematik Vlastimil Dlab: Za špatné výsledky žáků mohou nekvalitní učitelé."

Děkuji! Hezký den!!!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"Za špatné výsledky žáků mohou nekvalitní učitelé."

S tím nesouhlasím, i když asi všichni nebudou dokonalí.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Za špatné výsledky žáků, pokud za ně nemohou sami žáci, jejich rodiče a globální oteplování, mohou učitelé, pokud zakazují svým žákům učit se matematiku i mimo školu, a kteří, zjistí-li, že žáci matematiku na svojí úrovni ovládají, je seřvou do mrtě.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Jako obvykle se diskutuje o nástrojích a metodách, aniž byste si ujasnili, zda máte stejné cíle. Nemáte! Bohužel většinou chápeme své cíle vzdělávání (hodin matematiky) jako jedině možné a jedině správné.

Třeba "Matematika je exaktní věda s obrovským abstraktním aparátem. Tečka." To je sice pravda a profesor Hejný to jistě ví, ale rozhodně nemá v úmyslu to cpát všem dětem.

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Steffle, to že pan profesor Hejný si je vědom limitů své metody, zejména toho, že tato metoda není vhodná šmahem pro všechny děti, je vcelku známá věc. Jenže to to bohužel nekorespoduje s tím, co se kolem něho nyní děje. Nalepilo se a to bohužel příliš moho lidí, kterým vůbec nejde o děti, o zlepšení výuky matematiky a o využívání této metody s dětmi, pro které by to mohlo být přínosné, ale jde jim o kšeft. A pan profesor Hejný z toho nemá zrovna radost, protože mu tito lidé sice z počátku pomohli metodu prosadit, jenže se to všw vyvinulo jinak, než si představoval.

poste.restante řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Nicka Pytlik řekl(a)...

Jako obvykle se diskutuje...

Jako obvykle se všichni vyloženě těší, až jim podstatu problému konečně ozřejmí nějaký vskutku kovaný odborník na vzdělání. Pytlici kupříkladu mají jeden jediný cíl, protože jiný ani mít nemohou. Lépe nesmějí. To jest zkompetentnit žactvo v duchu školního vzdělávacího programu, který je v naprostém souladu s výstupy programu rámcově vzdělávacího.

profesor Hejný to jistě ví, ale rozhodně nemá v úmyslu to cpát všem dětem

Pytlici se chmurně zabývají otázkou, podle kterých kritérií si profesor Hejný vybírá děti, kterým to tedy cpe. Sami pytlici doposud nedospěli k pojetí matematiky jako exaktní vědy. U svých žáků se spokojí s úrovní počtů. To jest procenta, přímá úměra a tak nějak podobně. Štěstím se tetelí, pokud se zadaří i nějaká ta logika a zapamatování počtu čtyř a osmičlenných variací s opakováním z množiny dvou prvků.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytliky by s dovolením dost zajímala Dlabeho metoda.

poste.restante řekl(a)...

Profesor Hejný a lidé kolem něho mají v tuto chvíli především zájem propagovat tuto "metodu".
"Inovátoři" a "zachránci" našeho školství pak bez ohledu na to, zda je či není vhodná pro konkrétní žáky. Důležité je především vydělávat. A informace o používání té skvělé a zázračné Hejného matematiky právě na té naší "alternativní" škole je holt skoro stejně důležitá, jako nálepka od EDUINu "Rodiče vítáni".


pan profesor Hejný si je vědom limitů své metody, zejména toho, že tato metoda není vhodná šmahem pro všechny děti, je vcelku známá věc.

Každý, kdo strávil výukou dětí alespoň pět let ví, že žádná výuková metoda není univerzální.
Každý skutečný vědec vždy definuje okruh platnosti použité metody zkoumání.
Každý technik vždy stanoví, který okruh problémů je danou metodou řešitelný.

Takže bych si rád přečetl přímo od pana Hejného, kdy a v kterých případech jeho metoda vhodná není a používat by se neměla.
Kde najdu takový zdroj?
Na stránkách h-mat.cz jsem se dozvěděl pouze to, že metoda je vhodná pro všechny děti, ale ne pro všechny učitele.

Nicka Pytlik řekl(a)...

metoda je vhodná pro všechny děti, ale ne pro všechny učitele

Z tohoto výroku pytlici dovozují, že profesor Hejný je ochoten připustit, že někteří učitelé se matematiku už naučili i bez použití jeho metody.

Ygrain řekl(a)...

"Pytliky by s dovolením dost zajímala Dlabeho metoda."

Tu přece vídáme každý den, u žáků, kteří na všechno dlabou...

Miloslav Novotný řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Miloslav Novotný řekl(a)...

Pane Šteffle, cpát někomu něco je marketink. V tom jste mistr.

Abstraktní aparát matematiky je samo počítání v číselných soustavách, např. v té dávno předtereziánské desítkové, abstraktní aparát je lomený výraz, rovnice, algebra, přímka, plocha, rovina, prostor atd. Dočista stejně, jako bobři jsou abstraktním aparátem buddhismu a vydrobobři jsou abstrakcí štefflismu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Já bych hejného matiku nezatracovala ani neglorifikovala. U LMP dětí jsem se totiž naučila hledat. To jste v situaci, kdy máte pocit, že kdybyste si místo hodiny matiky raději četli detektivku, tak to vyjde na stejno. Jenže pak vás to chytne a řeknete si: sakra, jak já mám toho Frantu naučit....? A prostě zkouším. Někdy mám sice pocit, že už to není moje zásluha,ale že někdo nahoře se už nemohl koukat, tak zmáčkl čudlík, ale já mám radost, že Frantovi svitlo. Proto používám všechno, o čem se někde dočtu. U hejného se mi líbí pyramidky, autobus,pro starší i dlaždice a další.Prostě je to takové ozvláštnění nudného počítání(které je ovšem také potřeba).To samé v jiných předmětech.Některé děti si o to tzv. samy řeknou. To třeba když jsem se skoro půl roku snažila naučit dítě slabiky a nic. A pak jsem začala s postřehováním a bum. Jiné dítě samo začalo genetickou metodou. Je to prostě o tom, že když chci dítě něco naučit, občas to tou klasikou prostě nejde.

Okomentovat