27.2.18

Bob Kartous: Lysenkismus dneška aneb Existují desítky palčivějších problémů, než je znovuzavedení dílen a pozemků do škol

Vzpomínám na dílny s láskou. Většinou jsme hráli o to, kdo vydrží déle s prstem ve svěráku. Spolužák-rozhodčí utahoval a měřil čas. Na pozemcích jsme většinou do konce hodiny čekali, až nám učitel vydá hrábě, napsal jeden čtenář v diskusním fóru v reakci na „legislativní iniciativu“Asociace malých a středních podniků. Jejím cílem je znovuzavedení dílen a pozemků na základních školách.

Z článku v Lidových novinách/EDUin.cz vybíráme:

Pojďme se přesto zkusit podívat, jak by to mohlo probíhat, kdyby se ČR chovala jako vyspělá, nikoliv zaostalá země. V prvé řadě bychom se museli pozastavit nad tím, že rozvoj manuální motoriky má velmi pozitivní vliv na rozvoj mozku. A čím dříve se tak děje, tím lépe. To znamená, že důraz na práci rukou by byl kladen zejména v předškolním vzdělávání. Tam by směřovala první investice – do vybavení školek vhodnými stavebnicemi a rozvojovými hračkami a do vzdělávání učitelek tak, aby uměly dětem tyto činnosti zprostředkovat. V tomto věku se totiž tvoří vztah k manuální činnosti a roste potenciál „šikovnosti“. Ne na 2. stupni ZŠ, jak se domnívají Lysenkové. Na této úrovni ještě nemusíme nutně mluvit o technologiích, obejdeme se bez nich.

Se vstupem do základní školy a s tím, že děti v tomto věku už do styku s technologiemi přicházejí, by bylo dobré je postupně integrovat do pracovních činností. Lysenkové si to možná nepřipouštějí, ale on i ten mechanik-opravář bude muset při práci s traktorem používat počítač, jelikož traktor je dnes vysoce sofistikované zařízení s řídicí jednotkou a v budoucnu bude velmi pravděpodobně často řízen na dálku (jako třeba už v současnosti důlní bagry). Ona i ta zahradnice bude muset pracovat s počítačem, když bude v aplikaci navrhovat efektivní zavlažovací systém a programovat řídicí jednotku tak, aby systém efektivně fungoval.

V „chytrých“domácnostech budou domácí práce obsahovat zcela pochopitelně práci s aplikacemi. 3D tisk se stane běžnou součástí života. Má jistě velký smysl na toto děti ve školách připravovat. Začít ale musíme u řešení zásadního problému českého vzdělávání, a to je nedostatek investic, vize a koncepce. Do té doby, než se podaří tohle změnit, budou českému vzdělávání vládnout Lysenkové.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Když zloděj křičí, chyťte zloděje, jsou pytlici obzvláště obezřetní. U odborníků na vzdělání, audity a výzkumnou činnost na názorovém vzorku čítajícím počet štamgastů z hospody Na Růžku, kteří zasazují lysenky do dnešní doby, by bylo lze se nadíti, že ti odbodníci jsou schopni si poplést i mendely s mengeli.

'Lysenkismus nemůžeme brát jen jako příběh osobního prospěchářství v podmínkách politického teroru. Jde především o problém vnášení politických a filozofických prvků do vědy. Skutečná věda je nezbytně nepolitická, neideologická a nefilozofická.' Helena Sheehan

Z uvedeného citátu by pytlici mohli dovodit, že určitou poruchou lysenkovského spektra trpí sami kartousové. Tedy až na tu drobnost, že moderní výchova a vzdělávání vůbec žádnou vědou není. Jinak by cena Český Lysenko měla už dávno dalšího zdatného laureáta.

Okomentovat