12.2.18

bEDUin: Co přinesl týden 5. 2. – 11. 2. 2018 aneb Diskuse kolem předškolního vzdělávání ukazuje nekoncepčnost české vzdělávací politiky

Témata týdne:

Výrok týdne:

„Dnešní inkluzivní škola je odrazem složení společnosti. Znevýhodněné skupiny už nejsou ukryty v ústavech a zvláštních školách před zraky společnosti, jako tomu bylo před rokem 1989. Jsou zde s námi. A stejně jako se neuzavírá naše univerzita před rozmanitými talenty mnoha barev a postojů a cíleně poskytuje podporu těm, kterým osud nepřál, nemůžeme studentům říkat, že svět je jen jednoduchý a krásný..” Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty MU v Brně, ve vyjádření k nespokojenosti některých studentů s předmětem Asistentská praxe, v němž chodí studenti doučovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Novinky:

  • DVOULETÉ DĚTI, PŘEDŠKOLNÍ ROK VZDĚLÁVÁNÍ A TRVALÝ PROBLÉM ČESKÉ VZDĚLÁVACÍ POLITIKY: CHAOS
Senátní školský výbor otevřel rozpačitou iniciativu. Uspořádal setkání s názvem Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Setkání navazuje na petici z minulého roku, za jejímž vznikem stojí psycholog Marek Herman a speciální pedagog Jiří Halda. Cílem petice bylo přimět ministerstvo školství, aby zvrátilo novelu, podle které by rodičům vzniklo od roku 2020 právo na umístění dítěte do mateřské školy od dvou let věku. V silně emočně zabarveném textu se autoři petice zaštiťují blíže nespecifikovanými zjištěními o škodlivosti brzkého umístění dítěte do MŠ. S tímtéž závěrem skončilo i setkání v Senátu (ČT). Jménem některých svých členů se tak senátní školský výbor vyjádřil pro zrušení tohoto práva a podpořil legislativní návrh Václava Klause ml., předsedy školského výboru sněmovny (iDNES.cz). Ten ale zároveň obsahuje zrušení povinného posledního roku předškolní docházky, na čemž v senátu shoda nepanuje. Problém ale je, že ani politika vyspělých zemí, ani výzkum neukazuje na škodlivost zavedení práva na umístění dítěte do MŠ. Například The Study of Early Education and Development zpracovaná na 6 tisících dětech v Anglii podle deníku The Telegraph ukazuje na pozitivní přínos na socioemocionálního rozvoje a rozvoje kognitivních funkcí dětí, které byly ve dvou letech umístěny do školky, bez ohledu na míru jejich znevýhodnění. Právě snahou pomoci rodinám v existenční nouzi, zejména matkám samoživitelkám, byla novela motivována. Sociolog Dan Prokop upozorňuje na fakt, že matky samoživitelky patří v ČR k chudobou nejvíce ohroženým lidem (Britské listy). V tiskové zprávě upozorňuje EDUin, že představa petentů naprosto pomíjí sociální situaci řady rodin. EDUin dále kritizuje fakt, že místo analýzy problému chce parlament opět přistupovat k okamžitému legislativnímu řešení.
  • JAK DOKONALE UMÍ ČESKÉ ŠKOLSTVÍ VYTVÁŘET NEVZDĚLANCE?
Jsou to často velmi bystří kluci. Jenže na učilišti je řada učitelů považuje za „nevzdělavatelný materiál“ a podle toho k nim přistupují. V šestnácti letech jsou navíc už určitým způsobem zformováni předchozím vzděláváním. Protože neodpovídali normám, které v českém školství indikují vzdělávací potenciál, byli označeni za nestudijní typy a přijali tuto identitu. Není pak možné je motivovat k učení. Na alarmující stav vzdělávání na učilištích upozorňuje ve vysoce čteném článku na webu Rodiče vítáni učitelka angličtiny Andrea Svobodová. Na učilištích se vzdělává v programech bez maturitní zkoušky téměř 22 % žáků. Výroční zpráva ČŠI překvapivě v negativních zjištěních na úrovni středoškolského vzdělávání upozorňuje pouze na vysoký věk učitelů odborných předmětů a praktického vyučování a malý zájem odborníků z praxe. Audit vzdělávacího systému v ČR upozorňuje na několika místech na historicky přetrvávající strukturu středního školství a nevyhovující podíl všeobecného vzdělávání na odborně zaměřených středních školách.
  • BRANNÁ VÝCHOVA JAKO NÁSTROJ PROPAGANDY?
Motivace k vlastenectví a chuti bránit Českou republiku je hlavním leitmotivem ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové k zavedení branné výchovy ve školách. Se zavádějícím obrazem Tomáše Garrigue Masaryka v pozadí představila politička ANO vysoce loajální Miloši Zemanovi tento plán na Facebooku. V Duelu Seznam Zprávy se nad tímto tématem potkali náměstek ministerstva obrany Jakub Landovský a Bob Kartous z EDUin. Kartous zdůrazňoval, že s ohledem na současnou situaci, společenskou, bezpečností či politickou, by bylo v prvé řadě dobré, aby vznikla analýza, která nejprve identifikuje reálná rizika a jejich pravděpodobnost. Landovský tvrdí, že taková analýza údajně existuje. Kartous poukazoval na fakt, že branná výchova v roce 2018 by měla stát zejména na budování rezistence vůči dezinformacím, fyzické kondici a duchapřítomnosti v reálných mimořádných situacích, jak je chápe Zimbardův Projekt hrdinských imaginací. Landovský s tím souhlasil. Jak ale ukazuje komentář Aktuálně.cz, postava Karly Šlechtové a její náklonnost k nacionalismu otevírá otázku, co si vlastně pod brannou výchovou představuje
  • KLAUS JAKO ASIE, KANIA JAKO SEVEROATLANTICKÝ SVĚT: STŘET NAD SMYSLEM VZDĚLÁVÁNÍ
Václav Klaus ml. se v rozhovoru pro Frekvenci 1 vyjádřil v tom smyslu, že „alternativní školství je cestou do pekel“. Klaus přičítá toto riziko své představě o tom, že v tzv. alternativních školách si děti vybírají, co se budou učit a jsou kamarády a partnery učitelů. Podle Klause se to negativně projevuje v mezinárodním srovnání výsledků vzdělávání, kde vítězí asijské země. Na jeho rozhovor reaguje na Facebooku Ondřej Kania, zakladatel American Academy. Poukazuje jednak na fakt, že mezi nejlepšími zeměmi zdaleka nejsou jen asijské země a že tedy Klausova premisa neplatí. Dále vznáší otázku, jestli chce ČR následovat asijský přístup postavený na mechanickém drilu a potírání osobnostních odlišností, nebo raději bude následovat progresivní vzdělávací koncepce Estonska, Finska a Kanady, které se v PISE 2015 umístily mezi nejlepšími deseti zeměmi (porovnání úrovně matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti). Zajímavým studijním materiálem o alternativním školství může být kniha „Jak se učí živě?“ (iDNES.cz).

Inspirace z (a do) praxe:

Výběr z EDUkalendáře:

  • 13. 2., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Co je potřeba změnit na inkluzi?
  • 19. 2., 9.30, Praha, Konference Vzděláváním k toleranci
  • 20. 2., 17.00, EDUpoint Praha, Peďák+: Divadelní improvizace pro učitele
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

14 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Znevýhodněné skupiny už nejsou ukryty v ústavech a zvláštních školách před zraky společnosti... Jsou zde s námi.

No paráda. A kolik že na pedagogické fakultě páně děkana Němce studuje lehce mentálně zpomalených studentů?

Jak se z bystrých kluků stávají skladníci, nebo spíš nezaměstnaní.

Zajímavé čtení. Učitelka angličtiny Svobodová selhala na celé čáře. Jinak bystré kluky nedokáže vnitřně namotivovat k pilnému studiu světového jazyka, který jim do toho světa otevře dveře. A tak to všechno hodila na systém, a především pak na kolegy ze základních škol. Ti ty chlapce do jejich šestnácti let tak zdeformovali, že si už po celý zbytek život s nějakým celoživotním vzděláváním ani neškrtnou. Slečně kolegyni nezbude tedy nic jiného, než to jít na nějakou základní školu napravit.
A co kdyby se 'vtipní kluci na mopedu, co baví celou partu' přidali třeba k Suchánkovi s Genzerem? Nebo něco na ten způsob. Třeba by je vzali v eduinu...

Zimbardův Projekt hrdinských imaginací

V jaké že to hodnosti dokončil auditor Kartous základní vojenský výcvik?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

To je velmi "výživné" čtení, velmi nevhodné před spaním.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tak si shrňme soudruzi:
-odklad školní docházky
-dvouleťáci
-odklady zápisů
-povinnost posledního předškolního roku
-inkluze
-snaha o maturanta za každou cenu
Ňák se nám to nepovedlo, co?

Tak co jít vymýšlet nějakou další blbinu? Hlavně, že nás to živí.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Což takhle čtvrtý povinný jazyk, branně mediální výchova k rodičovství, pátá hodina tělocviku, zrušení povinné maturity z češtiny, výuka až od deseti hodin, půlhodinová vyučovací hodina, dvanáctiletá povinná školní docházka...

PUR řekl(a)...

Nicka Pytlik řekl(a)...

"Což takhle čtvrtý povinný jazyk, branně mediální výchova k rodičovství, pátá hodina tělocviku, zrušení ... "


Proboha mlčte ... než si toho někdo všimne a začne to prosazovat.

Petr řekl(a)...

Nebojte, zdejší diskutující trpí sice pochopitelnou iluzí, že mají světu co říct a že je celý svět poslouchá, ale naštěstí je to fakt jen přelud. Bůh nás chraň před tím, aby čeští učitelé řídili české školství.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Petr pán promluvil. Radujme se.

krtek řekl(a)...

Ano, Petře, zcela stačí, jak to (z)řídili političtí ministři.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Petře, my víme, že nás nikdo neposlouchá. To vrchnost dělala vždycky. Takoví ti nadlidé, co všechno ví a znají.
A máte pravdu, školství by měl řídit nějaký zemědělec nebo truhlář. Oni mají nadhled.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Ta Petrova arogance je mi nějak povědomá. To už jsme slyšeli: učitelé jsou negramotný póvl.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Bůh nás chraň před tím, aby čeští učitelé řídili české školství.

Při této příležitosti se pytlici dopustili zamyšlení nad otázkou, které ministerské opatření a kdy naposled omezilo pytliky v jejich práci, to jest učit žáky, způsobem, který uznají za vhodný, a to, co uznají za potřebné. Dopadlo to tak, že si nic nevybavili, ti pytlici. Což se týká státní správy a samosprávy ve školství komplet.
Ani to rozhodnutí, že se bude u osmi počítačů zkompetentňovat dvacet maturantů, navzdory oumyslu neomezilo pytliky, ale ty maturanty. Ani nepřítomnost žáků ve výuce, a ani jejich případný nezájem o cokoli pytliky neometuje. A tak ani zdejší diskutující na ministerstvu by pytliky jisto jistě neomezili. A pytlici sami sebe už tuplem ne...
Jestli by měl pámbu pytliky před někým chránit, pak by se pytlici pomodlili, aby to bylo před pitomci kdekoli.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Proč ohrožuje učitele syndrom vyhoření? Jedním z důvodů je nepřetržitá protiučitelská kampaň ze strany školských podnikatelů, tzv. expertů a arogantních diskutérů, jako je například nick Petr.

Nicka Pytlik řekl(a)...

V pytlickém vnímání světa je podstatnou příčinou onoho vyhoření setrvalý pocit marné, nikdy nekončící práce. Prvním zaznamenaným vyhořelcem by měl být nejspíš Sisyfos.
Peťové pytliky spíš pobaví.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Eduin a experti:
..."Lidé ,považovaní za experty, jsou vlivní lidé. Následujeme jejich rady, byť je původ expertů i jejich rad pochybný....Odhad říká, že bohatě placené rady finančních expertů nejsou k ničemu v podstatě více případech, než by kdo očekával. To znamená obrovský přesun bohatství do kapes "expertů", aniž by experti neboli finanční poradci sami riskovali. V jednom experimentu byl úspěšnější než poradci kocour, který volil možnosti zcela náhodně..." Následuje výčet a popis laboratorních experimentů v otázce rozhodování a vlivu tzv. expertů (z čehož vyplývá, že za experta se často lidé jen vydávají). Kupodivu vliv takových lidí je celkem velký. Teprve po opakované ztrátě zisku ostatními lidmi začíná klesat jejich vliv.
Citace z František Koukolík, Rozhodování, str. 155
Inteligentní člověk pochopí, že dané experimenty se vztahují obecně na všechny složky rozhodování, nejen finanční.

Okomentovat