5.2.18

bEDUin: Co přinesl týden 29. 1. – 4. 2. 2018 aneb Co přinesl Audit vzdělávacího systému? Chaos ve vzdělávací politice se prohlubuje


Témata týdne:

Výrok týdne:

„Známky by tolik neubližovaly, pokud by byla jasně nastavená kritéria hodnocení a děti by zároveň se známkou dostaly zpětnou vazbu. To znamená informaci o tom, v čem udělaly chybu, jak ji mohou napravit a v čem se mají zlepšovat. Když to tam chybí, nejsou známky nic jiného než princip cukru a biče.” Psycholožka Jana Nováčková k vlivu známek na vzdělávání a motivaci dětí k němu. U příležitosti pololetního vysvědčení vydaly Lidové noviny článek věnovaný hodnocení známkami a možným alternativám…

Novinky:

  • BILANCE NEGATIV A POZITIV V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ JE 29:13
EDUin vydal Audit vzdělávacího systému v ČR, každoročně aktualizovanou analýzu, která popisuje s odkazem na dostupné zdroje stav vzdělávacího systému a upozorňuje na události, které ho ovlivňují, případně ho v brzké době ovlivňovat budou. Audit vzdělávacího systému 2017 má ustálenou strukturu: SWOT analýza, události období předchozího roku, případně události probíhající, s hodnocením jejich vlivu na vzdělávání v ČR a přehled důležitých témat, jimž by se měla vzdělávací politika věnovat. Audit je předkládán nezávislým odborníkům, zabývajícím se ve své práci a aktivitách vzdělávací politikou. Po čtyřech letech tak audit představuje do hloubky propracovanou a zevrubně oponovanou analýzu, která ukazuje jak problémy, na nichž je odborná shoda, tak ty, u nichž uvnitř odborné komunity panuje kontroverze. Oproti auditu z roku 2016 došlo v aktuální analýze k otevření nůžek mezi pozitivy a negativy. Je to způsobeno jednak tím, že aktuální audit ve své hodnotící části obsahuje více událostí (zejména díky tomu, že předchozí vláda prosadila řadu legislativních změn, jejichž vliv je dlouhodobý) a také tím, že některé události mají výrazně negativní hodnocení, jako třeba existence víceletých gymnázií, prohlubování rozdílů mezi regiony ČR, plošné a povinné testování (přijímačky na SŠ, maturity), přetrvávající impotence vzdělávací politiky (potvrzená sněmovními i prezidentskými volbami). Audit je k dispozici v podobě obsáhlé analýzy s desítkami odkazů ke zdrojům a téměř dvěma sty poznámkami pod čarou, ve zkrácené, pro-executive podobě a dále ve tvaru přehledné infografiky. Zde je archiv předchozích vydání auditu.
  • NEJ ČESKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU: SHODA NA PLATECH UČITELŮ
Z Auditu vzdělávacího systému ČR vyplývá několik zásadních poučení o kondici českého vzdělávání, z nichž se dá vyvodit pravděpodobný scénář dalšího vývoje. Po letech odkládání došlo – stvrzeno volebními programy sněmovních voleb 2017 i vládním prohlášením (vlády v demisi) – na shodu v potřebě podstatným způsobem navýšit platy učitelů v regionálním školství. V porovnání s dalšími událostmi, které audit vyzdvihuje (infografika), lze tuto skutečnost hodnotit jako největší pozitivum ve vývoji vzdělávací politiky, byť neexistuje shoda na tom, jak výrazné by toto zvýšení mělo být a nepodařilo se vytvořit rámec pro hodnocení kvality učitelů (kariérní řád), díky němuž by bylo možné využít navýšení prostředků k odměňování těch učitelů, kteří v českém vzdělávání vytvářejí přidanou hodnotu. Zároveň se ale většina politických stran brání slibu navýšit celkové investice do vzdělávacího systému na úroveň odpovídající vyspělým zemím EU a OECD (statistiky OECD). V porovnání s vyspělými zeměmi, jako je třeba Finsko, ČR investuje zhruba o 2 % HDP méně, což je při slabším výkonu české ekonomiky rozdíl na úrovni více než 200 miliard korun ročně (a to při takřka polovičním počtu obyvatel ve Finsku oproti ČR). Proto ani shoda na navýšení platů učitelů není hodnocena jako čistě pozitivní položka auditu.
  • NEJ ČESKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU: MNOHOVRSTEVNÝ CHAOS VEDOUCÍ K PROTICHŮDNOSTI A NEEFEKTIVITĚ VZDĚLÁVACÍ POLITIKY
Audit vzdělávacího systému v ČR nemůže nabídnout příliš mnoho pozitivních hodnocení (infografika). Pozitiva převažují pouze v případě výše uvedené shody na platech učitelů, u tří dalších (akční plány, měnící se postoj lidí ke kvalitě vzdělávání a společné vzdělávání ve školách) je hodnocení z hlediska pozitiv a negativ vyvážené. U všech ostatních bodů převažuje hodnocení negativní. Nejvíce negativně vychází z auditu problém s víceletými gymnázii, u nichž nedávno zveřejněné výsledky výzkumu CLoSE neprokázaly významnou vzdělávací přidanou hodnotu, zato prokázaly silnou vazbu na sociální status. Dalším výrazně negativní okolností je varovně se zvyšující rozdíl mezi regiony v ČR. Audit si všímá zejména toho, že ČR je nevyváženě zatížena faktorem sociálního vyloučení (analýza sociologa Karla Čady) a toho, že jednotlivé kraje přistupují k rozvoji své vzdělávací soustavy s naprosto odlišnými vizemi (či spíše bez nich). Nedávno jsme upozorňovali na kontrast mezi Jihomoravským a Karlovarským krajem, kde na jedné straně lze vidět snahu kultivovat, na druhé decimovat. Výrazně negativní hodnocení si dále z auditu odnášejí plošné přijímačky na SŠ či selhání ve snaze prosadit kvalitativní měřítka pro hodnocení učitelů. Vše lze shrnout pod další negativně hodnocený fakt, a to je absence jakékoliv vize a z ní vyplývající strategie vzdělávací politiky v programech politických stran.
  • ZÁSADNÍ UDÁLOSTI ČESKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI
Audit ve své třetí kapitole upozorňuje na témata, jimž je nutné věnovat zvýšenou pozornost v následujících měsících a nabízí i konkrétní doporučení (pro-executive verze). V prvé řadě je to potřeba naplňovat stávající strategii vzdělávací politiky s horizontem v roce 2020 a nutnost pracovat na další dlouhodobé strategii, která bude stát na bezvýhradném závazku navýšit celkové investice do vzdělávacího systému na úroveň vyspělých zemí OECD. Velmi aktuální budou v roce 2018 stovky rekonkurzů na místa ředitelů škol v regionálním školství. Iniciativa Jihomoravského kraje ve snaze vybrat na střední školy, které zřizuje – v odůvodněných případech – ředitele na základě jejich pedagogických a manažerských kvalit, nikoliv na základě politické či jiné příbuznosti, je dobrým vodítkem pro plošné řešení. Mezi dalšími top tématy jmenujme potřebu zajistit finančně a metodicky pokračování progrese ve společném vzdělávání, a to ve stavu výrazného odporu populistů, dále probíhající revizi rámcových vzdělávacích programů s důrazem na vizi do budoucna a transparentnost, soustředění na druhý stupeň ZŠ a strukturu SŠ, případně využití hodnocení výsledků vzdělávání k efektivním změnám v cílech vzdělávání. Kontext a obsáhlé zdůvodnění najdete v kompletní verzi.

Inspirace z (a do) praxe:

Výběr z EDUkalendáře:

  • 6. 2., 17.00, EDUpoint Praha – Otevřená třída: Angličtina pomocí metody Storyline
  • 13. 2., 17.00, EDUpoint Praha – Akvárium: Co je třeba změnit na inkluzi?
  • 19. 2., 9.30, Praha – Konference Vzděláváním k toleranci
videoshrnutí beduina č. 5:


Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

13 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Britské listy mluví o Fake News? A co byly jejich zprávy o přílivu vzdělané střední vrstvy?

Nicka Pytlik řekl(a)...

informaci o tom, v čem udělaly chybu, jak ji mohou napravit a v čem se mají zlepšovat

Mohla by psycholožka Nováčková uvést alespoň dva, tři příklady učitelů, kteří takové informace dětem i jejich rodičům zcela běžně neposkytují?

Finsko... volí seriózního prezidenta.

Tak tady pytlikům došla řeč.
Takže i s prezidentem jsou na tom líp. A jak to mají s předsedou vlády?
My tu máme tak mizerné školství, že ve Finsku mají jistě i tu vodu čistější.

Josef Soukal řekl(a)...

informaci o tom, v čem udělaly chybu, jak ji mohou napravit a v čem se mají zlepšovat

Mohla by psycholožka Nováčková uvést alespoň dva, tři příklady učitelů, kteří takové informace dětem i jejich rodičům zcela běžně neposkytují?
-
Bohužel stále ještě takoví učitelé jsou: Např. napíše se slohovka, žák ji dostane na pět minut do ruky, na zhodnocení nedostatků či předností prací je dalších pět minut - pro všechny...
Ale paní doktorka jako obvykle paušalizuje; pokud se učitel chová jako učitel, tedy v duchu Pytlikovy poznámky, známka nikoli "tolik neškodí", ale prostě neškodí; škodí naopak zastírání jasného faktu umíš/neumíš, znáš/neznáš (zjednodušuji hodnotící stupnici). Ale diskuse s nováčkovskou frontou nikam nevedou, sám jsem si je na různých fórech několikrát vyzkoušel.

V. řekl(a)...

vzdělanější výrazně častěji volili proti Zemanovi, méně vzdělaní pro něj.
A čo taķé si predstavujete pod pojmom vzdělanější?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Příklady dobré praxe nejsou ničím jiným, než masírovací propagandou.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Pro srovnání s extremismem p. Nováčkové doporučuji v UN o motivaci aktuálně Mertina.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jsa dlouhodoběji upoutána na lůžko, využívám toho k četbě odborné literatury. V současnosti František Koukolík: Rozhodování.
Tak pánové a dámy z Eduinu, ono to rozhodování je proces poněkud složitější, zabírající cca 300 stránek. Ten argument s vidláky a nedovzdělanci je dost laciný. Ono to je fakt o hodně složitější. Ale pseudoargumenty se hodí. Třeba jako nutnost okamžitě začít ve školách masírovat nějakou propagandou nebo ještě lépe, dodat nějaké to dražší školeníčko o správné demokracii, té nejsprávnější.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A ještě k těm Finům: V posledních parlamentních volbách získali Praví Finové přes 17 % hlasů (podle Wikipedie), tedy jen nepatrně méně než u nás SPD a KSČM dohromady. Zdá se tedy, že Finové a Češi smýšlejí dost podobně.

(Z diskuse na BL)

Pavel Doležel řekl(a)...

Já vím, že to není úplně korektní reakce, ale mně stačí Kartouse vidět a mám jasno. Ta moudra, která píše, to už je jen důsledek stejného procesu, který vedl k jeho vizuální stylyzaci. Jsou to neskutečné, hloupé a na absolutním nepochopení postavené bláboly. Jediné, za co bych snad mohl panu Kartousovi poděkovat je skutečnost, že vyhrál Miloš Zeman prezidentské volby, protože on je jedním z těch, kteří k tomu velmi přispěli. Podobně jako Saša Mitrofanov a podobní "myslitelé".

Pavel Doležel řekl(a)...

Ten blud, který si Kartous sám vytvořil a kterým dokolečka sám sebe krmí, je zřejmě nevývratný. Intelektuálnímu ignorantství zdar.

Nicka Pytlik řekl(a)...

napíše se slohovka, žák ji dostane na pět minut do ruky, na zhodnocení nedostatků či předností prací je dalších pět minut

Jak to chodí u slohovek pytlici nevědí přesně. Počítají ale, že učitel nejlépe červenou propisovačkou označí místa výskytu nedostatků či chyb. I s krátkým komentářem. A žák má jistě i možnost se případně zeptat, pokud tomu nerozumí, nebo chce-li upřesnit, jako to mělo být správně, a nebo alespoň lépe. Tak to chodí například u pytliků v informatice. Zpravidla i s předvedením možného řešení problému. Není-li o rozsáhlejší diskusi ze strany žáků zájem, pak se nediskutuje. Je-li zájem, pak se naznačují další varianty a tak nějak podobně. To je přece běžný postup.
V každém případě se tím auditem zrevidovaly účty. Lépe, zase se vyřídily účty s veřejným školstvím jako ale doopravdy s nepříjemnou konkurencí.

Josef Soukal řekl(a)...

Můj komentář byl právě o tom, že někteří žákům nevysvětlují nic. Snad jen ty červené vpisy mají nějakou sdělovací hodnotu. Jinak ovšem viz druhá část komentáře.

Josef Soukal řekl(a)...

A. Mitrofanov patří k několika málo komentátorům, které ještě čtu. S Kartousem nesrovnatelné. Viz např. https://www.novinky.cz/komentare/461431-ocima-sasi-mitrofanova-duel-detaily-zasahy-fauly.html

Okomentovat