22.1.18

Ze sociálních sítí: Diplomka slečny Hýžové

Rozhovor s Tomášem Grimem Soumrak českého školství? je stále tématem diskusí na sociálních sítích i jinde...




Celý text Tomáše Grima:

Dovolím si reagovat na ty vzácné komentáře, že práce V. Hýžové, kterou diskutuju v rozhovoru, odpovídá požadované kvalitě didaktických prací, nebo je dokonce skvělá. Opravdu?

Skvělost práce se tedy pozná podle překlepů, bezobsažných vět, chybně formátovaných grafů, tabulek i odkazů na literaturu? Gramatických chyb, za které se vyhazuje z češtinářské písemky na základní škole („Každý takový detail zvyšuje napjetí a zapojení žáků“, s. 48)? V době, kdy funkcí „Pravopis a gramatika“ ve Wordu lze každý text vyčistit za pár minut, je neomluvitelná jakákoli chyba; práce plná chyb jasně hlásí „kašlu na to“. A student, který na to kašle na vysokou školu nepatří, natož aby obhájil.

Dobře forma není vše; takže obsah: chybně designovaný experiment (to, že dělá „experiment“ píše sama V. Hýžová, s. 9; naběhla si sama), absence analýzy dat (k čemu je pak „experiment“?) nebo zkopírovaní všech výsledků z tabulek do psaného textu a tedy jakýsi „vnitřní plagiát“? (poslední stačí samo o sobě jako důvod k vyhození minimálně práce, nebo rovnou studenta ze školy).

A že je práce užitečná? Mám vyjádření od kolegy z jiné pedagogické katedry jiné univerzity: ta práce je – podle něj – zcela bez praktického významu a u nich by takové téma, kdyby s ním přišel student, žádný školitel nepřijal. Názory o údajné užitečnosti tedy nejsou úplně reprezentativní.

Hlavní je ale něco jiného: názor, že práce je ok, plyne jen z toho, že komentujete posty, které jste si nepřečetli, nebo jen nepozorně a proto diskutujete věci, o kterých jsem vůbec nemluvil (ale tváříte se, jako kdyby tomu tak bylo).

Mně nevadí nějaké všeobecné požadavky na didaktické práce a jejich opodstatněnost. Ty ať jsou takové, jaké chtějí didaktici na té které katedře. A to je právě jádro pudla: vadí mi nepravdivé tvrzení katedry botaniky PřF UP se sídlem v Holicích v Olomouci (této konkrétní instituce) že práce V. Hýžové údajně splnila, cituji sám sebe (protože čtete nepozorně) "oficiální požadavky, že práce má být na úrovni "současné vědy" ". Jaké vědy? Nikoli „didaktické“ jak někteří chybně tvrdíte: katedra botaniky PřF UP má svoje vlastní pravidla. Abyste jejich ne/naplnění mohli posoudit, museli byste si přečíst učebnici E. Tkadlece, kde ty požadavky jsou (jiný doporučený zdroj k psaní diplomky na katedře botaniky PřF UP se sídlem v Holicích v Olomouci studenti nemají). Jinak jakákoli diskuze postrádá smysl.

Četli jste tu učebnici, prosím? Chápu, že většina lidí jí asi v knihovničce nemá. Ale to nakonec nevadí: mám sbírku několika desítek učebnic, jak psát diplomky a články, a všechny uvádějí stejné požadavky – učebnice E. Tkadlece je velmi reprezentativní obecnému úzu (Neubráním se ironii: že by na didaktické práce byly jiné požadavky formátování grafů apod.? Přesvědčte mě – pošlete mi učebnici, kde je didakticky vše jinak :–).

Každopádně jsem přiložil (k postu i rozhovoru) soubor s diplomkou V. Hýžové, kde jsem bod po bodu s odkazem na konkrétní strany v učebnici prof. Tkadlece vysvětlil, proč práce NESPLŇUJE TY KONKERÉTNÍ POŽADAVKY, KTERÉ SI KATEDRA, KDE BYLA PRÁCE OBHÁJENA, SAMA VYTÝČILA. Katedra botaniky si na stížnost a veřejnou ostudu naběhla sama.

Vaše obhajovací argumentace jsou tedy zcela mimo to, co jsem diskutoval (a nic jiného diskutovat nebudu). Opravdu nevím, jak to sdělit jasněji.

Moji kolegové to myslím sdělili neméně jasně:

doc. Pavel Drozd (prorektor OSU, Ostrava)
„Didaktika je z převážné části experimentální vědou a tady studentka jednoznačně prováděla experiment (i když popis "Studentka se pokusila aplikovat metodu použitou v jednorázovém populárně vzdělávacím projektu do podmínek výuky základního a středního školství" je naprosto chybný, protože cíl nesmí být "pokusit se aplikovat" a v podstatě by zde mělo být hodnocení jejího pokusu aplikovat metodu). Sama školitelka uznává, že studentka vyhodnocení nezvládla a to je dost zásadní.“

doc. Marek Eliáš (vedoucí Life Science Research Centre, PřF OU, Ostrava)
„diplomka slečny Hýžové je podle všeho typická sračkoidní nic nového nepřinášející slátanina, jakých se v rámci didaktických oborů vytvářejí v ČR každý rok mraky.“

prof. František Marec (ředitel Entomologického ústavu AV ČR, České Budějovice)
„to jsem nebyl schopen dočíst; vydržel jsem do strany 14 a narazil na frázi "Akce. Časově omezená událost trvající bez přerušení několik hodin až tři týdny." To mi stačilo, číst takové blábolení o ničem, na to fakt nemám čas“

prof. Adam Petrusek (proděkan pro vědu, PřF UK, Praha)
„Ta didaktická práce ... je smutné, ze v takové podobě to jakýkoli školitel pustí k obhajobě“

(TG: tyto reakce jsou vám jistě dobře známé, když jste si rozhovor, k němuž nedílně patří přílohy, tak pečlivě přečetli)

3 komentáře:

Miloslav Novotný řekl(a)...

Pane Grime, sociální sítě mi nechutnají, tak Vám odpovím zde. Opravdu se jedná o soumrak českého školství?

Když ve vzdělávací soustavě NĚKDO, NĚKDE, NĚCO dělá NĚJAK, a to tak, že nedobře, jedná se o soumrak oné soustavy, nebo ji jen NĚKDO, NĚKDE, NĚJAK poškozuje, případně se na ní projevuje NĚJAKÝ nebo NĚČÍ škodlivý vliv?

V symbióze se zajisté velice dobře vyznáte. Když bych si, jen tak pro názornost, svévolně ten přírodovědný termín vypůjčil pro znázornění vztahu soužití společenského, vidím, že se zase tak moc nevyznáte.

Připustil byste, že vzdělávací soustava existuje v symbióze se společností, jíž je odvozenou součástí? Pak nám prosím sdělte, kde se podle Vás na své pouti od východu k západu jeví být z pohledu oné společnosti slunce. Opravdu zapadá jen nad "školstvím"? A jen nad "českým"?

A také byste mohl poradit, co si s tím má školství počít. Začít vybírat školné?

mirek vaněk řekl(a)...

Pane Novotný. V něčem máte pravdu oba. Záleží na úhlu pohledu. Podle někoho nad školstvím Slunce zapadá a podle jiných vychází Slunce pokrokových změn.
Vztah školství a společnosti bych jako symbiózu rohodně nepoužil.

Rozhodně ale souhlasím s tím, že systém je špatný. Protože, ti co to chtějí dělat pořádně jsou vnějšími podmínkami tlačeni k zhůvěřilostem. A vnější podmínky nastavuje stát a politici. Není to jen věc jedoho učitele či jedné školy.
Chybí kontrola výstupů vysokých škol. Jinak je to fabrika bez výstupní kontroly placená od kusu a ne od kvality.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Pane Vaňku, myslím, že si rozumíme.

K panu Grimovi jsem se vyjádřil obšírně již u původního článku, převzatého z Vesmíru.

Myslím, že chybí hlavně zpětná vazba. Výstupní kontrola je pouze snímačem odchylek.

Ten problém vidím takříkajíc u protějších dveří. Kontrola výstupů s následným "vyházením", pramení z neznalosti procesu "výroby". Vy sám jistě víte, že kvalita nevzniká kontrolou, ale musí se vytvořit. Proto si myslím, že především chybí kontrola vstupů na školy nejen vysoké, ale i střední.

To si troufám tvrdit mj. i na základě poznatků z obou zde avizovaných rozhovorů s panem Grimem. Je-li k "vyházení" téměř celý ročník, je něco shnilého v celém systému.

Okomentovat