2.1.18

Vojtěch Berger: Dobrá škola se dá vybudovat za pět let, Česko ale musí konečně začít. Co zachrání naše vzdělávání?

Česko má poslední šanci na reformy v oblasti vzdělávání, které mu umožní reagovat na globální výzvy. Posledních 17 let jsme doslova promarnili, upozorňuje studie Aspen Institute. Zvlášť zdůrazňuje, jak málo času se na středních školách věnuje mediální výchově. A že jsou na tom čeští učitelé platově skoro nejhůř ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Migrace, hybridní konflikty i otevřené války, klimatické změny. Stěžejních procesů, které vyvolávají nepředvídatelné události, je ve světě řada. Státy na ně můžou buď pasivně reagovat, bránit se jim, nebo se naučit z nich těžit. Přesně to ale podle studie Česko v tuhle chvíli neumí. Do značné míry za to může zanedbané školství.

Česká republika se momentálně chlubí nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé EU. Jak křehké je to prvenství ale ukazuje následující tabulka (znázorňuje podíl pracovních míst, jejichž existenci může ohrozit pokračující automatizace výroby).

Zdroj: OECD, Tabulka: Aspen

„Zaniklá pracovní místa nejsou nahrazována novými ve smyslu stejné či obdobné práce s drobnou obměnou kvalifikace, nýbrž vzniká práce diametrálně odlišná, co se předpokladů týká. Trend, který technologie zahájily, vyprazdňuje oblast středních kvalifikací, kdežto nově vzniklá pracovní místa vyžadují převážně vyšší kvalifikaci, v menším procentu (v některých odvětvích) také nižší,“ píše s odvoláním na statistiky OECD Aspen.

Právě na produkci středních kvalifikací je ale české školství dlouhodobě založeno, protože je výrazně vychýlené do odborné oblasti na úkor všeobecného vzdělávání, konstatuje Aspen.
„Vzdělávací systém historicky předpokládá, že většina lidí jej opustí po střední škole. Změny v ekonomice a na pracovním trhu ukazují, že bude třeba tuto strukturu výrazně změnit,“ dodává.

Selhání škol bude společnost bolet

To, do jaké školy rodiče děti pošlou, má taky přímý vliv na jejich pozdější chování coby voličů. Aspen argumentuje výsledky Studentských voleb pořádaných pravidelně společností Člověk v tísni. Ukazuje se v nich, že středoškoláci do velké míry volí podle svého socioekonomického statusu.

Zatímco podpora krajně populistického politického projektu SPD Tomia Okamury na gymnáziích byla minimální, na učilištích byla v roce 2017 tato strana druhá nejpreferovanější, a to hned za hnutím ANO Andreje Babiše.

Zdroj: OECD, Tabulka: Aspen

Školy jsou přitom jediným místem, kde „dochází k intenzivní interakci mezi různými sociálními vrstvami, a měly by přirozeně být nositelem sociální koheze a její reprodukce,“ tvrdí studie.
Jinými slovy – už ve školách se určuje, jestli žáci později budou chápat důležitost společenské soudržnosti, a tím i ovládat schopnost definovat, co je pro společnost důležité – zdaleka ne jen ve vzdělávání, ale třeba i v energetice, zdravotnictví, dopravě a taky v demokratickém uspořádání státu.

Zároveň s tím se na středních školách věnuje jen minimální pozornost mediální výchově, v průměru jen čtyři vyučovací hodiny za celé středoškolské studium.

Aspen proto doporučuje zásadně posílit občanské vzdělávání. „Demokracie není samoudržitelná, a pokud převládne „alternativní“ vidění reality nad skutečností, stane se rázem velmi křehkou,“ stojí v dokumentu.

Zdroj: Median, Tabulka: Aspen

Dvacet let na změnu

Lepší školství, a tím i lepší společnost ale nemůže být zadarmo – týká se to hlavně platů učitelů. „ČR ostudně zanedbává vzdělávací systém, mezi vyspělými zeměmi OECD a EU je společně s Maďarskem a Slovenskem na konci pomyslného žebříčku v tom, kolik procent HDP do vzdělávání vkládá,“ píše Aspen.

Nutná je taky změna struktury vzdělávácího systému – aby lépe reagoval na zmíněnou polarizaci, kdy na jedné straně ekonomika nevyžaduje tolik středně kvalifikovaných, zato mnoho vysoce kvalifikovaných i mnoho nejméně kvalifikovaných pracovníků.

To všechno se neobejde bez odpolitizování ředitelských pozic na školách. Ředitel by měl být hlavně kvalitní pedagogický manažer. A měl by mít vyšší plat než dnes.

Dobrá škola se podle Aspenu pod dobrým ředitelem dá vybudovat za pět let a změny by se v systému pozitivně projevily za 20 let.



Text je výběrem ze studie zpracované pro výroční konferenci Aspen Institute Central Europe, jejíž byl HlídacíPes.org mediálním partnerem.aspennew


Text byl původně publikován na HlidaciPes.org (pravidla pro přebírání obsahu).

2 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...


Migrace, hybridní konflikty i otevřené války, klimatické změny ... to vše by se měl dle autora článku dopodrobna znát každý absolvent školy. Fajn, a teď by nám autor mohl ještě říct, jakým způsobem tyto znalosti zvýší uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

Nicka Pytlik řekl(a)...

jakým způsobem tyto znalosti zvýší uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

To je ovšem ošemetná otázka...
Na trhu tlučhubů by se ale jejich šance zvýšily určitě!
Konzultantů a vedoucích komunikace není nikdy dost.

Okomentovat