3.1.18

Tomáš Bouda: Pedagogové všech směrů, spojte se aneb Subjektivní zamyšlení nad novými spolky Pedagogickou komorou a Učitelskou platformou

Volby přinesly nebývalou frekvenci témat o vzdělávání v médiích. Nyní je po volbách, boj o mocenské pozice střídá starost o programy, zájem o vzdělávání slábne (známé „odvolávám, co jsem slíbil“?). Ještěže máme polemiky doprovázející vznik Pedagogické komory (PK) a Učitelské platformy (UP). Jde zde o moc či o programy? Jistě o obojí. Proč oba spolky vznikly? Aby něco prosazovaly, ovlivňovaly, zajišťovaly – a to bez moci a vlivu nelze. Snaží se být řádnými aktéry vzdělávací politiky (zdůrazňuji slovo politiky).

Z článku v Řízení školy vybíráme:

Již v roce 1990 představitelé 12 pedagogických iniciativ založili Pedagogickou unii. Dnes je většina profesních sdružení zastoupena Unií školských asociací ČR (CZESHA, 16 asociací) a Stálou konferencí asociací ve vzdělávání, z. s., (28 členů). Zastupují snad všechny oblasti vzdělávání a mohly by se směřováním a složením docela dobře doplňovat. Takže funkční stav? Ne tak docela. Akčnost je oslabována nedostatečnou profesionalizací managementu sdružení, neexistencí alespoň malého týmu plně se věnujícího zajišťování potřebné agendy. A že jí v dynamickém a disharmonickém vývoji školství od roku 1989 je! Stanoviska přece musejí být včasná, agregovaná, komplexní, prodiskutovaná, podložená argumenty… Už v roce 1997 upozorňoval Karel Vašta, že „asociace se nejdřív musí stát silnějšími a zprofesionalizovat se. Musí být atraktivní pro řadové učitele a poskytovat výhody i služby. Pak mohou zaujmout širokou základnu, stát se skutečnými zástupci pedagogů a ve formě sdružení asociací seriózně působit jako partner ministerstva“ (Učitelské listy, červen 1997). Dodávám, že nejen ministerstva. Například při projednávání zásadní školské problematiky při reformě veřejné správy to měli politici při bezhlavé devoluci správy školství relativně snadné, když odborná sféra, tj. školská administrativa, experti, ale také školské asociace, byla málo slyšet.(...)

Sloučí-li PK několik tisíc pedagogů (etablované 3 000 členů na Slovensku jsou výmluvné), pak bude při počtu učitelů (ne všech pedagogů) přesahujícím 120 000 zastupovat jen těch několik tisíc svých členů, nikoho dalšího. Nevstoupím i proto, že konsensus se tvoří diskusí, ne tlakem, a diskuse je podmíněna kvalitou, nikoliv kvantitou. Připomněl bych slova jednoho z iniciátorů Pedagogické unie v roce 1990, který zdůrazňoval: „Nepočítáme s masovým členstvím, protože není zárukou žádné kvality, ba spíše naopak. Počítáme s nejschopnějšími pedagogy, kteří budou ochotni věnovat úsilí nad rámec svých pracovních povinností“ (Jindřich Kitzberger, Učitelské noviny, 1990, č. 30). Dodám, že jsem diskutoval s několika signatáři petice proti kariérnímu řádu, z nichž ani jeden jeho legislativní úpravu neznal; stačilo jim, co se o této systémové změně říká, píše (kým? – viz efekt potvrzovacího zkreslení). Učitelská platforma by měla mít jasno, proč dříve neuspěly podobně zaměřené spolky – Asociace profese učitelství, Učitelské profesní sdružení, zúženě i Asociace školských manažerů – a čím se bude udržovat, až odezní vymezování se proti aktivistickému panu Sárközimu a spol. Stanoviska paní Mazancové, předsedkyně UP, znějí přesvědčivě, ale troufám si tvrdit, že nadšením a energií se UP od předchozích iniciativ neodlišuje, a připomenu, že zdůrazňované sociální sítě jsou sice výborným, ale jen nástrojem.

Mně by stačilo, kdyby se staly CZESHA, SKAV a ČMOS pro pedagogy atraktivnější, získaly nezpochybnitelný respekt u všech dalších aktérů vzdělávací politiky a využívaly aliančních strategií. Určitě v různé míře atraktivitu a respekt mají (u mě třeba SKAV), občas zaujmou stejná (nikoliv společná) stanoviska, ale kdyby to stačilo, nevznikaly by stále nové profesní spolky a asociace oslabující vliv pedagogů při tvorbě a implementaci vzdělávací politiky.

3 komentáře:

Radek Sárközi řekl(a)...

Učitelé si jasně vybrali Pedagogickou komoru - už se jich přihlásilo více než 1.600 během listopadu a prosince 2017. :-)

http://www.pedagogicka-komora.cz/

Jana Karvaiová řekl(a)...

Souhlasím s několika myšlenkami:
-měli bychom se spojovat, ne rozdělovat. jsme vzdělaní lidé a měli bychom tušit, že čím více lidí bude propojeno, tím více názorů (často i zcela protichůdných) se bude vyskytovat. S tím bychom se měli naučit pracovat a nebrat to jako překážku

-bohužel, souhlasím i s myšlenku, že mnoho sdružení a asociací jede jen díky pár nadšeným lidem, kteří jsou ochotní dělat něco navíc. Zbytek se veze a rád, hlavně, když to přináší vybojované bonusy různého druhu. Proč něco dělat, když do za mě někdo udělá? To vidím jako problém největší
-skepticismus mnoha pedagogů dosáhl takové míry, že mi někdy připadá jako kolektivní syndrom vyhoření. Bohužel, zasloužilo se o to ministerstvo v čele tolika ministrů, že už je ani nevyjmenuji.Každý se chtěl jen proslavit, vše jede na politické struně a to lidi znechucuje nejvíce. Nás dole se nikdo neptá, nebo se ptá jen na oko, aby se vytvořilo alibi.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"Mně by stačilo, kdyby se staly CZESHA, SKAV a ČMOS pro pedagogy atraktivnější"

Atraktivnější? Byl bych raději, kdyby se staly věrohodnými. Totiž že opravdu stojí za učícími učiteli. Ale na to je u tohoto trojlístku pozdě.

Okomentovat