28.1.18

Novinky.cz: Téměř milión žáků ZŠ dostane vysvědčení. Část rodičů by jakákoli hodnocení zrušila

Příští týden se bude na základních a středních školách rozdávat pololetní vysvědčení. Konkrétně na ZŠ obdrží klasifikaci dle Českého statistického úřadu více než 900 tisíc žáků. Ne všichni rodiče si však přejí, aby jejich děti byly známkovány či jinak hodnoceny, pokud o to samy neprojeví zájem. Jde o příznivce takzvaného unschoolingu – konceptu, který upřednostňuje vzdělávání řízené přímo dětmi. Vysvědčení i jiná hodnocení pro své děti tito rodiče běžně odmítají.


Z článku na Novinky.cz vybíráme:

Je samozřejmě otázka, zda by na něco takového byla společnost připravená – a zda by to i pro některé děti nebylo až „příliš alternativní“. Slovní hodnocení se může proto jevit jako jakýsi „kompromis“. Určitá forma zpětné vazby je vždy důležitá.

Když je iniciativa proti zažitému známkování a obecně jakémukoli hodnocení, jakou formu zpětné vazby si tedy představuje? A jak se pak pozná, jestli to žák umí, či nikoli?

„Jak vy poznáte, zda něco umíte, či nikoli?“ reagovala Staňková na doplňující dotaz Novinek. „Jde o to, že žádná lidská bytost nemá právo hodnotit jinou lidskou bytost. Zpětnou vazbou myslíme kupříkladu jakékoli rozhovory, reakce okolí a podobně. Tedy jsme v principu proti tomu, aby kdokoli komukoli určoval, co má umět a kdy.“

9 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Ono by to známkování nebylo až tak velkým problémem, kdyby z jedniček pro své Mařenky s culíky případně s namodro obravenými vlasy a pro své Pepíčky s ďolíčky případně s piercingem v nose sami rodiče neudělali zlaté tele a brali známkování trochu s nadlehledem.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Část rodičů by jakákoli hodnocení zrušila.

Jakoukoli klasifikaci žactva by zrušili všichni pytlici!
Jako přípravnou fázi vedoucí ke zrušení jakýchkoli školních povinností, včetně povinné školní docházky. Pytlici se díví čím dál, tím více, že davy rodičů-voličů v tomto smyslu už dávno nebuší holemi na vrata toho marietereziánského paláce v Karmelitské ulici...

Eva Adamová řekl(a)...

Rodiče nebudou bušit na žádná vrata, protože většina z nich někde v posledním koutku své duše tuší, že by si se svými pubertálními dětmi a jejich vzděláváním sami neporadili.

Pavel Doležel řekl(a)...

Nikdo nebude určovat těm dětem, kdy a co by měly umět. To je jasné. Na to nemá nikdo právo. A mně zase nikdo nebude říkat, na základě čeho si mám vybírat zaměstnance do své firmy. Určitě to nebude podle toho, kolik mají názorů a jak sami sebe hodnotí.

Ygrain řekl(a)...

Souhlas, paní Adamová - známky je třeba brát s nadhledem. Nevím proč, spousta lidí má pocit, že pokud známka není jednička, je něco strašně špatně. Často na mě rodiče kulí oči, když synka chválím, že je šikovný a snaživý a má pěknou trojku, protože se tak nějak vytratilo z obecného povědomí, že trojka znamená "dobře". Známky je třeba posuzovat vzhledem k tomu, na co dítě má, ale rozhodně mu nepomůže, když bude utvrzováno v představě, že všechno zvládá, až najednou narazí na situaci, kterou nezvládne, a bude se strašně divit.

Nicka Pytlik řekl(a)...

pokud známka není jednička, je něco strašně špatně

Jak se to vezme, z které strany, a za jakých okolností.
Pytlici si vzpomínají, jak kdysi chválili jedno děvče, jak moc se v té zpropadené matematice zlepšilo. Ale vždyť jí pořád vychází čtyřka, namítali spolužáci. Ale teď má tu čtyřku už konečně správně, upřesnili pytlici.
Podle školního řádu má ten, kdo dosáhne úspěšnosti 85 % nárok na hodnocení výborně. No paráda. Pětaosmdesáti procentní účinnost brzd je, pravda, pořád lepší než například čtyřicetiprocentní. Pokud bude v silničním provozu každé sedmé vyřešení dopravní situace na křižovatce nesprávné, doporučují pytlici radši nevyjíždět. Když před rokem vyšlo najevo, že zastavení krvácení v dutině břišní není na sto procent, šli pytlici znovu na operační sál ještě té noci.
Škola je ale něco jiného. Tady jde o to, jestli se žák ze svého nedostatku nebo přímo chyby poučí pro příště, a nebo ne. Známka sem, známka tam.
Námitka, že především rodiče potřebují tu zcela komplexně kopletní informaci, je oprávněná. Jen si pytlici říkají, k čemu jim ta informace bude, pokud už dávno nerozpoznali, že jim doma vyrůstá trdlo. A rodiče se zhusta, a mnohdy i dost nevybíravě, domáhají pěkných známek i pro to trdlo. Pytlici si ani nevzpomínají, že by se zmínění rodiče někdy zajímali o to, co jejich dítka umí, nebo neumí. Svoje úsilí spíš vyvíjeli na odstanění pytliků z cesty svých dítek k certifikátu o dosaženém vzdělání.

V. řekl(a)...

Určitě to nebude podle toho, kolik mají názorů a jak sami sebe hodnotí.
Ovšem při vstupu na úřednická místa ve státní správě... a do některých "firem" žijících z dotací...

Miloslav Novotný řekl(a)...

To jsou jen přežvýkané plky toho pisatele brožurek (bez celerů) Petera Graye, jak děti nemá nikdo učit. Když, tak Šteffl pomocí průvodců. Učí se prý samy, jsouce k tomu naprogramovány.

Tak znovu:
Vzdělání není osobní rozvoj Romulů, Remů a ostatních Tarzanů. Individuální není ani učení samouků, pokud používají učebnice.

Vzdělávání je mezigenerační předávání poznání nastupující generaci, čili v dané komunitě věc veřejná. Je-li komunitou stát, odpovědnost za vzdělávání je na něm.

Někdy se mi zdá, že ty alternativy mazaně prosazuje ministerstvo školství, aby tu odpovědnost za (ne)dosažený stav šikovně přehrálo na občany.

Tentokrát musím přiznat, že nadpis je výstižný. Příjemcem a cílovou skupinou oněch vzdělávacích marketérů jsou přece rodiče. Oni jsou nakonec plátci školného, že?

poste.restante řekl(a)...

Předřečníci byli natolik výstižní, že už skoro nemám co dodat.

Snad jen, že když:
„Jde o to, že žádná lidská bytost nemá právo hodnotit jinou lidskou bytost.
,
tak pak nějak nechápu, za co a proč vlastně paní Staňková případně dostává plat, když by se měla spokojit s rozhovorem a reakcí okolí.

Tedy mně aspoň obě tyto otázky vrtají hlavou:
1. Za co?
2. Proč vlastně?

Okomentovat