25.1.18

Lenka Weichetová: Kancelářské programy Češi zvládají, ale programování ne

Zatímco základní práci s Excelem využívá dnes již více než polovina pracujících, programování je stále výsadou pouze technicky zdatných jednotlivců. Běžné činnosti, jako je kopírování souborů či složek, provádělo v posledním roce 74 % zaměstnaných a instalaci softwaru či aplikací 45 % z nich. Programování, ať už v práci, či ve svém volném čase, se ale věnovalo pouze 5 % z této skupiny.

Nejvyšší podíly osob počítačově gramotných nalezneme ve kvalifikovaných profesích. To platí jak pro používání základní znalosti, jakou je přenos souborů mezi zařízeními, tak pro složitější dovednosti, jako jsou práce s tabulkovým procesorem či programování. Mezi manažery nalezneme 91 % takových, kteří v posledním roce přenášeli soubory mezi různými zařízeními, tabulkový procesor využilo 82 % z nich a v programovacím jazyku psalo 6 %. Ještě více používali tyto dovednosti specialisté z různých oborů. Na druhém konci kvalifikační škály se nacházejí pomocní a nekvalifikovaní zaměstnanci, z nichž přenášela soubory mezi různými zařízeními pouze polovina, tabulkový procesor využila pětina a programování se věnovalo méně než jedno procento.

Kromě rozdílů mezi různě kvalifikovanými pracovníky nalezneme odlišnosti v počítačových dovednostech také mezi pracovníky různého pohlaví. Statistická čísla dokládají, že tahouny IT profesí jsou opravdu muži. Programování používá 8 % pracujících mužů, ale pouze 1 % pracujících žen. Avšak nejsou to jen náročnější počítačové dovednosti, které muži ovládají častěji. I základní úkon, jakým je např. přesouvání souborů z jednoho zařízení na druhé, využijí častěji pracující muži než ženy (80 % mužů vs. 72 % žen).

Využívání kancelářského softwaru podle typu zaměstnání (v %)
Využívání kancelářského softwaru podle typu zaměstnání (v %)

Jak jsou na tom studenti

Z hlediska budoucího zapojení do trhu práce jsou počítačové dovednosti u této skupiny vysoce poptávané. Osoby ve věku 16–24 let, které se připravují na své budoucí povolání, převyšují v počítačové gramotnosti jak průměr všech osob, tak i skupinu zaměstnaných. Většinou používají více elektronických zařízení – 81 % z nich používá notebook, 40 % tablet a 87 % telefon s přístupem na internet. Není tedy překvapivé, že si 94 % studentů přenáší soubory mezi těmito zařízeními. Další dovednosti využijí studenti při svém studiu. V textovém procesoru píše 89 % z nich, programování se věnuje desetina studentů. S prezentačním softwarem pracovaly v posledním roce dvě třetiny studentů, což je přibližně dvakrát více než mezi zaměstnanými.

Počet IT odborníků roste, ale pořád je jich málo

Stále větší digitalizace ekonomiky vyžaduje rostoucí počet specialistů v oblasti IT – jen za posledních 10 let se jejich podíl zdvojnásobil (z 1,8 % zaměstnaných osob v roce 2006 na 3,6 % v roce 2016). Stále je ale IT odborníků nedostatek. Mezi firmami, které zaměstnávají IT specialisty, jich 29 % hlásí, že měly v posledním roce problémy s obsazením míst pro IT odborníky. Na základě údajů z minulých let také víme, že podíl firem s těmito problémy každoročně roste. V roce 2011 mělo potíže s obsazením IT pozic pouze 14 % firem, které zaměstnávaly IT odborníky. To je o polovinu méně než v současnosti.

Programování v zemích EU, 2017 (% z jednotlivců 16–74 let)
Programování v zemích EU, 2017 (% z jednotlivců 16–74 let)
Na stejný problém upozorňuje mezinárodní srovnání napříč Evropskou unií, které ukazuje, že Češi zaostávají především v náročnějších počítačových dovednostech, jako jsou pokročilá práce v tabulkovém procesoru či programování. Zatímco v ČR v roce 2017 používalo složitější funkce v Excelu či jiném tabulkovém procesoru pouze 19 % osob ve věku 16–74 let, v Evropské unii takové funkce využilo 25 % osob stejné věkové kategorie. Programování se v České republice věnovalo 4,3 % osob z dané věkové skupiny a v EU28 to bylo 6,1 %. Vinou nízkého podílu, a tedy i počtu programátorů mají firmy v České republice nedostatek kvalifikovaných sil pro svůj rozvoj v oblasti elektronizace. Nejsou ale samy. S nedostatkem IT odborníků se potýkají i další státy Evropské unie. Dle zjištění Eurostatu se IT profesí nedotkla ani ekonomická krize – od roku 2006 vykazuje zaměstnanost v IT profesích nárůst průměrně 3 % za rok.

Naopak, v případě základních dovedností, jako jsou kopírování složek či jednoduché úkony v Excelu či Wordu, si Česká republika nestojí špatně. Soubory nebo složky si v posledních 12 měsících kopírovalo 64 % Čechů ve věku 16–74 let, tj. o 4 p. b. více, než je průměr EU. Textový procesor použilo 58 % Čechů z této věkové skupiny. Průměr EU je přitom 53 %. A Excel či jiný tabulkový procesor využilo 44 % Čechů v daném věku oproti 38 % osob ze všech zemí Evropské unie.

Podíl firem, které mají problémy s hledáním IT odborníků
Podíl firem, které mají problémy s hledáním IT odborníků

Programování se věnují hlavně Seveřané

Při pohledu na jednotlivé státy EU vidíme, že na evropské špici v počítačové gramotnosti stojí obyvatelé Lucemburska, Nizozemska a severských zemí. Například Excel využívá alespoň na základní úrovni 69 % Lucemburčanů ve věku 16–74 let, mezi Nizozemci je tento podíl 57 %. Programování se věnuje 14 % Dánů a 11 % Švédů. Naopak nejméně lidí počítačově gramotných žije v Rumunsku a Bulharsku.

Autor: Lenka Weichetová, oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ

Převzato z webu Statistikaamy.cz

21 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Programování, ať už v práci, či ve svém volném čase, se ale věnovalo pouze 5 %

Představa lékaře nebo úředníka, který si v pracovní době zaprogramuje zčerstva, se pytlikům jeví jako přinejmenším fascinující. Nebo jinak. Co si realizátorka toho výzkumu kartousovského střihu představuje pod pojmem programování?

Radomír Palát řekl(a)...

To je asi ta představa programujícího prvňáčka svého nového robota pro domácí úkoly....

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Zřejmě kvalitní výzkum :-)

Jiri Janecek řekl(a)...

Bohužel ne Eduin nebo ČŠI, ale i ČSÚ...

Jinak z té dálky, co jsem k programování kdy přiblížil, bych řekl, to je aplikace věcí jako nerovnosti s lomenými výrazy, negace složených výroků či problémy s parametrickou závislostí... A k tomu pamatování si, která proměnná nese v který okamžik jakou hodnotu, a obvykle poměrně striktní dodržování formálních pravidel jazyka.

Trápilo někdy někoho, kolik procent populace nezvládá nerovnosti s lomenými výrazy, negace složených výroků, řešení problémů s parametrem? Nedejbože pamatování si čehokoli nebo dodržování jakýchkoli pravidel...

mirek vaněk řekl(a)...

Kdo tento výzkum prováděl a jakým způsobem?

To se ptali v dotazníku Kopírujete si složky na počítači?
Ověřili si, že dotazovaný ví, co je to složka?

Podle čerstvých zkušeností našich Iťáků, překvapivé množství žáků po ZŠ zvládá bravurně hrát hry, ale má problém zkopírovat složku.

krtek řekl(a)...

A to, že pracuji v tabulkovém kalkulátoru nebo textovém editoru neznamená, že s nimi pracovat umím. Výzkum by měl posadit lidi k počítači a nechat je udělat ECDL testy - kdo zvládne, patří do kategorie umí (i když i to je jenom zlomek činnosti s těmito programy), kdo nezvládne, neumí.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tuhle si pytlici zakopírovali pár složek, a byli z toho úplně celí gramotní. Ale jinak celkem nic moc. A tak se spolu s odborníky na vzdělání ptají ti pytlici, budou jim v té dnešní překotně měnící se době ty složky vůbec k něčemu? Co nevidět jim kdejaká umělá inteligence všechno vysložkuje sama... a ráda!
A co se tedy myslí tím programováním?
Trošku to připomíná scénu z filmu Knoflíkáří:
"Kdy jste naposledy programoval? Zuby, ráno, jste si čistil? A češete se vy vůbec?"

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"Tuhle si pytlici zakopírovali pár složek,..."

Kde jsou ty doby, kdy se nekopírovaly složky, ale adresáře.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jóóó! Příkazy md, dir, xcopy, move... pytliky píchlo u srdéčka.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Sorry jako,ale veřejně prohlašuji, že nemám potřebu programovat.
Oprava: programuji například víkend (kdy žehlit, kdy upéct bábovku), to zvládám lehce.

Pavel Doležel řekl(a)...

"A to, že pracuji v tabulkovém kalkulátoru nebo textovém editoru neznamená, že s nimi pracovat umím. Výzkum by měl posadit lidi k počítači a nechat je udělat ECDL testy - kdo zvládne, patří do kategorie umí (i když i to je jenom zlomek činnosti s těmito programy), kdo nezvládne, neumí."

Krtku, vy jste se snad zbláznil... Jaké testy? Myslíte ten imperialistický prostředek k třídění dětí? Prostředek centralizace a laťkovací úchylky několika úchylných překapacitovaných kapacitek? Jaképak umí-neumí? Všichni umí. Jen někteří měli nepodnětné prostředí a někteří jsou kulturně podmíněni. Testů netřeba. Hezký den!!!

Pavel Doležel řekl(a)...

Paní Karvaiová, jasně, že ne všichni musí umět programovat, nicméně jedna věc je na programování nenahraditelná - obzvláště u osob, kterým nebylo shůry dáno. Počítač je totiž velmi kruté zrcadlo (aniž by to dělal záměrně) a ukáže vám, kdykoliv se mýlíte, předpokládáte něco, co nebylo řečeno, nebo říkáte něco jiného, než co si myslíte, že říkáte. Kolikrát jsem se chytal za hlavu, jaký jsem debil. Toto nedocenitelné poznání - když už nic jiného - zjevně mnoha lidem bez programovacích dovedností a zkušeností zatraceně chybí.

Jana Karvaiová řekl(a)...

To jsem rada, ze se nechytam za hlavu sama. A slovo debil se take obcas objevi, a vubec se tim neurazim.

Ygrain řekl(a)...

" I základní úkon, jakým je např. přesouvání souborů z jednoho zařízení na druhé, využijí častěji pracující muži než ženy "

Ve stejné profesi, nebo napříč profesemi? Protože pokud je to napříč profesemi, nevypovídá to lautr o ničem.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Což by ale také mohlo znamenat, že ženy uloží paracovní soubory už napopravé správně a že všechno stihnou udělat v pracovní době, takže si nemusejí práci tahat domů, a mohou se věnovat svým dětem, aby nebyly funkčně zanedbané tak, jako jejich otcové.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Zjištění, že pomocní dělníci užívají kancelářské programy méně než specialisté je opravdu objevné. Dík.

krtek řekl(a)...

"Krtku, vy jste se snad zbláznil... Jaké testy?"
Děkuji, už mi to začínalo chybět ;-)
---
Já jenom jsem chtěl poukázat na to, že i někteří zdatní uživatelé Wordu zarovnávají mezerníkem a tabulátorem a upravovat po nich text je řehole i pro odborníky.

Charlie řekl(a)...

Já jenom jsem chtěl poukázat na to, že i někteří zdatní uživatelé Wordu zarovnávají mezerníkem a tabulátorem a upravovat po nich text je řehole i pro odborníky.

Kdysi dávno jsem před zveřejněním na webu takovéto kontroly resp. opravy po druhých dělal také. Pak jsem všechny seznámil s tím, že tato praxe končí, a že za pravopis, gramatiku a typografické základy odpovídají sami. Pak jen stačí zveřejnit článek, na začátek doplnit kdo jej napsal a připravil ke zveřejnění a čekat. Do 14 dní až měsíce se dostaví první kvalitativní skok. Přece jen papír snese všechno, ale veřejně dostupný web? To už je jiné kafe.

Pavel Doležel řekl(a)...

Word je zodpovědný za to, že jsem o dva centimetry vyšší, protože jsem z něj vyrost.

Když čtu diplomky napsané ve Wordu, tak mě bere čert. Bohužel pro tajného, mě zase vždy vrátí, nicméně já už jedině LaTex. Word nebrat - vraždím.

Eva Adamová řekl(a)...

Co si autorka představuje pod pojmem programování?

Přepínání programů v televizi...

Charlie řekl(a)...

Když čtu diplomky napsané ve Wordu, tak mě bere čert.

Mají-li diplomky kvalitní obsah, jsem ochoten přivřít oko a čerta ukecat. Bohužel čím dál častěji ho přivolávám i při prohlížení různých návrhů letáků, oznámení, péefek a podobných tiskovin, jejichž tvorby se chápou s nadšením nevídaným stále větší amatéři.

LaTEX není špatný, ale mám raději Scribus a z profi programů inDesign.

Okomentovat