2.1.18

Bořivoj Brdička: Role školy v přípravě na budoucnost

Zpráva o tom, jak si budoucí vývoj školství představují odborníci, kteří publikují v blogu prestižního World Economic Forum.

Tomu, jaký vliv má současný odhad budoucího vývoje světa na školství, se věnujeme poměrně často. Není divu, protože právě tento výhled je asi největším katalyzátorem změn v oblasti školství a nejspíše hlavním odůvodněním potřebné inovace zastaralých kurikulárních dokumentů, která je první nutnou podmínkou pro modifikaci změn v požadavcích na kvalifikaci absolventů škol vstupujících na trh práce (Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci?). Jedním z hodnotných zdrojů relevantních informací, které ukazují směr, je známá organizace snažící se ovlivnit budoucí vývoj světa spojením známých osobností politiky, byznysu a akademického sektoru – World Economic Forum (WEF). Na jeho blogu se v nedávné době objevilo hned několik na vzdělávání orientovaných příspěvků. Nejaktivnější jsou dva autoři – Stephane Kasriel a Adam Jezard.

Stephane Kasriel je ředitelem agentury Upwork, která je sama o sobě velmi zajímavá. Na mezinárodní úrovni zprostředkovává spojení zájemců o práci z domova (na volné noze) s firmami, které takovou práci nabízejí. Asi nelze pochybovat o tom, že Stephane má přehled, kolik takových nabídek existuje a jaká kvalifikace je pro takovou výdělečnou činnost online potřebná. Své předpovědi budoucnosti vtělil do 4 bodů [1]:
  1. Dokážeme-li zodpovědně řídit inovace, nevyvolá nastupující umělá inteligence a robotika (průmysl 4.0) masovou nezaměstnanost, naopak vytvoří více míst.
    Stephane připomíná, že strach z toho, že nás technologie připraví o práci, tu je již dlouho, a nenaplnil se. Automatizace v minulosti pracovní místa spíše vytvářela. Detailně to rozvádí ve dvou dalších příspěvcích – 6 způsobů, jak zajistit, aby umělá inteligence přinášela práci více lidem a Budeme do roku 2030 všichni svými vlastními šéfy? Je třeba si uvědomit, že změna skutečně přichází, ale není v počtu pracovních míst, nýbrž v potřebných schopnostech lidí. Musíme umět spolupracovat se stroji, které nejdříve nahradí běžné rutinní činnosti. Již dnes se na trhu práce jasně projevuje hlavně nedostatek kvalifikace zájemců.
  2. Města (kraje) si budou konkurovat v získávání talentovaných obyvatel.
    Stephana k tomuto přesvědčení dovádí logická úvaha. Velké firmy (korporace) si vybírají místo pro své závody stále více podle toho, kde se vyskytuje kvalifikovaná pracovní síla. Mnohem důležitější než různé úlevy poskytované místními úřady pro ně do budoucna bude, zda lze na místě sehnat vhodné zaměstnance. Města proto budou nucena vytvářet takové podmínky, aby v nich kvalifikovaní obyvatelé rádi zůstávali. Jako aktuální příklad uvádí boj o to, kde si Amazon postaví v USA svou další centrálu. Všichni se předhánějí v daňových úlevách, jen starosta San Diega na to jde jinak – snaží se atraktivními podmínkami pro život přitahovat kvalifikované potenciální zaměstnance. Více v TED přednášce Julia Gila Future tech will give you the benefits of city life anywhere.
  3. Do roku 2027 bude většina zaměstnanců v USA na volné noze.
    Vyplývá to z vlastního výzkumu Upwork, v němž se též uvádí, že již dnes je to celých 36 %, mezi mileniály téměř polovina. Tento vývoj je zcela v souladu s předchozími body. Právě nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců vede firmy ke snaze, tam, kde je to možné, hledat řešení jednorázovým angažováním někoho, kdo pracuje online a disponuje potřebnými schopnostmi (referencemi). Takový člověk pak může bydlet kdekoli, nejspíše tam, kde se mu líbí nejvíce.
  4. Vzdělávání musí překročit známé hranice.
    Dochází-li ke změně výukových cílů (potřebujeme nové kompetence), je třeba modifikovat též vzdělávací systém. Podle Stephana je současný stav nevyhovující. Škola musí naučit žáky propojovat znalosti různých předmětů při řešení současných problémů světa. Stephane přitom doporučuje podporovat snahy různých inovátorů zakládajících nové školy, typicky orientované na přírodní vědy a technologie. Blíže v příspěvku CNN – Are these the schools of the future?
To už se ale dostáváme k druhému v úvodu ohlášenému autorovi WEF. Je jím Adam Jezard, zkušený pracovník agentury Formative Content, který se specializuj na analýzu dat a přípravu kampaní podporujících záměry zákazníků. Ve svých dvou nedávných příspěvcích rozebírá potřebu změnit školství.

První se zabývá tím, proč je nutné v současné době věnovat školství zvýšenou pozornost [2]. Vychází z letošní zprávy UNESCO Global Education Monitoring (GEM), která ukazuje, jak je důležité, aby někdo za kvalitu škol a výukové výsledky zodpovídal. Rozhodně ale nedoporučuje měřit úroveň žáků plošnými znalostními testy a za nedostatečné výsledky činit zodpovědnými učitele, což je bohužel docela běžná praxe v mnoha zemích (33 % zemí OECD), která však ve svých důsledcích poškozuje celý sektor. Takto vyvolaná nedůvěra k učitelům vede ke zvětšování rozporů. Zmiňováno je např. Řecko, kde podobný postup paralyzoval celé školství na mnoho let.
Zpráva doporučuje zavádět opatření, která zvyšují odbornou úroveň učitelů a důvěru veřejnosti v jejich schopnosti. Za příklad je jako vždy dáváno Finsko. Navrhuje za celkový stav školství vést k zodpovědnosti hlavně vládu a příslušné úřady.

GEM 2017/8 animation – Accountability in Education: Meeting our commitments


Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Žádné komentáře:

Okomentovat