22.1.18

bEDUin: Co přinesl týden 15. 1. – 21. 1. 2018 aneb Jaké jsou podle prezidentských kandidátů tři největší problémy ve školství?

Témata týdne:

Výrok týdne:

„Občas se mě lidi ptají, jestli škola má být taková, že jsou s ní děti takhle v pohodě. Jestli je to něco naučí, když nemají hromadu domácích úkolů a místo dohody pořádný dril. Nemám dojem, že by se Vojta potřeboval učit pod nějakým ještě větším tlakem, už tak je stejně jako jeho spolužáci jako houba, která nasává všechny informace, které se kolem nich točí.“ Patrick Zandl popisuje zkušenost s tím, když škola dokáže dítě nadchnout (FB).
  • STAV INOVACÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ V ČR: NOMINUJTE NA CENU EDUÍNA 2017
EDUin spustil nominace do ocenění Eduína za rok 2017. Jde v pořadí o 5. ročník ceny, která se snaží posvítit si – v pozitivním slova smyslu – na lidi, organizace a projekty, které se snaží posunout české vzdělávání vpřed prostřednictvím neotřelých nápadů, nových přístupů, otevíráním nových témat, propojováním dříve oddělených dimenzí. Za rok 2016 získaly cenu odborné poroty Mapa společenských stereotypů (centrum současného umění DOX), projekt Příběhy našich sousedů (Post Bellum) a také pravidelná mezigenerační setkání „Povídej“ (Mezi námi). Součástí Eduíny je však také hlasování veřejnosti, kde uspěl projekt studentského spolku Výluka, projekt Badatelna (Masarykova univerzita) a také další počin téže univerzity, soutěž Science Slam. Do Auly slávy za celoživotní přínos vzdělávání byl uveden profesor Jan Sokol. V současnosti běží nominace do ročníku 2017, nově proti minulým ročníkům lze v kategorii ZOOM získat finanční podporu na další rozvoj a účast v akcelerátoru, nominovat i zpestřit tak mapu inovací v českém vzdělávání můžete i vy. Směle do toho…
  • JE INKLUZE PŘÍKLADEM CHAOTICKÉ VZDĚLÁVACÍ POLITIKY?
Ondřej Šteffl, majitel společnosti Scio, v období mezi svátky publikoval v Hospodářských novinách text, v němž se snaží na příkladu inkluze ukázat, jak chaotická je vzdělávací politika v ČR. Inkluze byla podle Šteffla špatně připravena (chyběly analýzy proveditelnosti), špatně implementována (měla být podle Šteffla nejprve vyzkoušena v jednom kraji) a odhady financování selhaly. Vyjádření ministra školství Plagy (ve vládě bez důvěry), že bude inkluzi revidovat, by mělo být samozřejmostí u dalších zásahů do vzdělávání. Na text reagoval na serveru Hospodářských novin Bob Kartous. Kartous oponuje Štefflovi v pohledu na inkluzi, uvádí, že je součástí platné strategie vzdělávací politiky, byla součástí agendy 6 vlád a zdaleka nezačala v roce 2016, jak Šteffl nepřímo implikuje. Poukazuje na obsáhlou zprávu ČŠI o stavu společného vzdělávání ve školách. Vyvrací Štefflovu domněnku, že vztah veřejnosti k inkluzi je způsoben její realizací, jakožto politizací tématu a zneužitím ze strany populistů. Problémy nekoncepčnosti vzdělávací politiky vztahuje k celkovému stavu posttotalitní společnosti, nikoliv ke zdánlivě unikátním problémům vzdělávacího subsystému. Mezi tím MŠMT stále sbírá příklady dobré praxe ve společném vzdělávání. Za poslední týdny přibyly zkušenosti studentky střední školy Karolíny Kupcové, ředitelky společnosti Rytmus Pavly Baxové, herečky Yvetty Blanarovičové, Marie Holé, matky dítěte s Downovým syndromem, Babety Rašovské, která provozuje školku Sovička a naposledy Kateřiny Hoření, mladé ženy s Downovým syndromem.
  • PREZIDENTSKÉ VOLBY A VZDĚLÁ(VÁ)NÍ
Tradiční model školy, kde je student hodnocen za to, co se „našprtal“, je nevyhovující. Neznamená to ale, že bude pouze na žákovi či studentovi, co se naučí, a co ne. Stát má garantovat kvalitu vzdělávání a hledat optimální cestu různorodosti. Rozpoznat individuální nadání a rozvíjet ho má být cílem vzdělávání. To je zároveň předpoklad snahy umožnit dětem zažít úspěch ve vzdělávání. Bez dobře zaplacených učitelů to ale není možné. Tolik shrnutí postojů, které prezentuje kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. Postoje Miloše Zemana v ucelené podobě k dispozici nejsou. Vyjádřil se v minulosti, že nepodporuje domácí vzdělávání, jde údajně o módní trend (ČTK). Nepodporuje ani inkluzi, odmítá ji dokonce jako nebezpečnou, naposledy v projevu před sněmovnou (Aktuálně.cz). Pro Blesk se prezident vyjádřil k platům učitelů, berou příliš málo (na rozdíl od soudců). Srovnání obou kandidátů nad vzděláváním nabízí v Perpetuu Štěpán Kment. Proběhly studentské prezidentské volby, pořádané Člověkem v tísni. V nich zvítězil s velkou převahou Jiří Drahoš, nicméně vzorek škol nereprezentuje rozložení českého vzdělávacího systému. Drahoš vítězí u žáků gymnázií a SOŠ, žáci učilišť preferují Miloše Zemana. To odpovídá i rozložení dospělých voličů dle vzdělávání. Zemana volí výrazně méně vzdělaní lidé, u Drahoše je situace inverzní. Učitelé z Učitelské platformy se prezidentských kandidátů zeptali, jaké identifikují tři největší problémy ve školství. Zemanův tým na otázku neodpověděl, pouze zmínil podporu zvýšení učitelských platů, Jiří Drahoš svůj názor na problémy ve školství sdělil.
  • NEJISTOTA VZDĚLÁVACÍ POLITIKY A JEJÍ KONTINUITY V ČR TRVÁ
Poslanecká sněmovna ve svém hlasování odmítla většinou poslaneckých hlasů vyjádřit důvěru vládě Andreje Babiše (ČT). Současná vláda a její ministři tak budou v pozicích pouze do okamžiku jmenování vlády v druhém pokusu, k čemuž ale dojde až po prezidentských volbách. Nejistota o budoucí vládě v ČR tak trvá. Současný prezident Miloš Zeman již prohlásil, že druhý pokus opět poskytne Andreji Babišovi, ale pouze za předpokladu, že bude mít k dispozici dostatek hlasů k získání důvěry ve sněmovně (ČRo). Nejistotu ale zvyšuje fakt, že sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání ve věci podezření z dotačního podvodu v případě kongresového centra Čapí hnízdo. Prezidentský kandidát Jiří Drahoš prohlásil, že trestně stíhaného člověka sestavením vlády nepodpoří. Z toho mimo jiné vyplývá, že budoucnost vzdělávací politiky (např. řešení inkluze, slib navýšení platů učitelů, práce na další strategii vzdělávací politiky atd.) budou odloženy na okamžik sestavení vlády s důvěrou, případně na výsledek předčasných voleb. Mezi tím probíhají kroky, které nejistotu zvyšují. Podle Aktuálně.cz Úřad vlády chystá jmenování Michala Šmucra poradcem Andreje Babiše pro školství. Jde o spoluautora volebního programu strany SPD Tomia Okamury. Legislativní aktivitu vyvíjí Václav Klaus ml., předseda školského výboru sněmovny, který předkládá novelu rušící povinný předškolní rok vzdělávání a právo na umístění dítěte do MŠ od 2 let věku.

Inspirace z (a do) praxe:

Výběr z EDUkalendáře:

  • 23. 1., 17.30, EDUpoint Praha – Učitelský večer
  • 1.2., 9.00, Praha, Konference Zahrada hrou
  • 6. 2., 17.00, EDUpoint Praha – Otevřená třída: Angličtina metodou storyline
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Xenofobie roste v ČR nejrychleji u vzdělaných. Největší míru strachu z neznámého projevují lidé s nižším vzděláním.

Tak to ti vzdělaní doženou lidi s nižším vzděláním co nevidět.

Okomentovat