9.1.18

Alžběta Medková: Zabíjí rychlá doba češtinu? Z jazyka mizí přesné popisy přírody i lidské povahy

„Dnešní doba je tak rychlá, že přestáváme rozlišovat jemné významy slov,“ domnívá se lingvista Michal Křen. Mnoho výrazů z jazyka nakonec úplně zmizí. Jde to s češtinou z kopce, když už nepoužíváme pět výrazů pro mlhu, nebo je to přirozený vývoj? A jaká slova jsou aktuálně na seznamu ohrožených druhů?



Z článku na webu Radia Wave vybíráme:

Psaný ani mluvený jazyk se ale neřídí přesnými pravidly, funguje spíš jako živý organismus. Stává se tak, že slova, která by se teoreticky měla běžně vyskytovat, protože popisují existující jevy, vymizela. „Napadají mě slova apanáž nebo deputátník. Deputátník pracuje za byt a stravu. To je dnes také běžné, třeba když vyjedete někam na humanitární misi, kde nedostáváte plat. Deputátník ale nikdo neříká,“ myslí si Křen. Jiné výrazy zase změnily význam a většina lidí to ani netuší, to je příklad slova rozšafný. „Původně to znamenalo rozvážný. Pak se zřejmě používalo méně a lidé přesně nevěděli, s čím si ho spojit, a dnes znamená něco jako bodrý. Ale je možné, že každá generace vnímá to slovo jinak.“

Stejně jako vymírající živočišné druhy i mizející slova mají šanci na záchranu a velký návrat, který často udiví i jazykovědce. Například nový občanský zákoník resuscitoval výrazy, které už byly prakticky mrtvé. „Jsou to slova jako pachtýř nebo obmyšlený. Zákoník jim dal novou přesnou právní definici, takže už je neznají jen historičtí lingvisté, ale i právníci, a možná se zase vrátí i do běžné řeči. Ale abych řekl pravdu, tak ani já sám nevím, co znamená pachtýř, pravděpodobně něco jako nájemce.“ Jiným příkladem je slovo žufánek, které ožilo, protože se stalo obchodní značkou.

Žádné komentáře:

Okomentovat