15.12.17

Výzkum CLoSE ukázal, že přidaná hodnota může být vysoká na víceletých gymnáziích, i na základních školách

Víceletá gymnázia navštěvují žáci z podnětnějšího rodinného zázemí. Žáci na gymnáziích mají výrazně lepší výsledky, což je způsobeno jejich výběrem a podporou v rodině. Mezi 6. a 9. ročníkem všechny školy posunuly žáky v testovaných oblastech. Míra přidané hodnoty se však liší mezi školami. Existují základní školy i víceletá gymnázia s podprůměrnou přidanou hodnotou. Když v modelu přidané hodnoty zohledníme lepší rodinné zázemí žáků gymnázií, nenajdeme významné rozdíly v přidané hodnotě základních škol a víceletých gymnázií v matematice ani v jazykových dovednostech. Vyšší přidanou hodnotu víceletých gymnázií jsme potvrdili ve čtenářské gramotnosti. Z hlediska rozdílů ve výsledcích děvčat a chlapců jsou naše výsledky podobné s výsledky jiných výzkumů. Chlapci mají lepší výsledky v matematice, děvčata ve čtenářské gramotnosti a ve znalostech českého jazyka. Nové však je zjištění o posunu žáků v těchto oblastech mezi 6. a 9. ročníkem. Chlapci se zlepšují více než dívky v matematice, ale také ve čtenářské gramotnosti. Naopak dívky se zlepšují více v jazykových dovednostech.

Rozsáhlý a dlouhodobý výzkum CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education) vědců z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy zjistil, že gymnázia navštěvují především žáci z podnětného rodinného zázemí. Ve výzkumu se potvrdilo, že gymnazisté dosahují výrazně lepších výsledků v testech než žáci základních škol. Díky výběru žáků a příznivému rodinnému zázemí dokonce průměrný výsledek žáků víceletých gymnázií v primě je na stejné úrovni jakou dosáhne průměrný žák na základní škole v 9. ročníku (tedy o čtyři roky vzdělávání později). Nicméně průměrný přírůstek vědění žáků, či posun ve znalostech mezi 6. a 9. ročníkem na ZŠ a žáků mezi primou a kvartou víceletého gymnázia je podobný. Na všech školách (základních i na gymnáziích) došlo mezi 6. a 9. ročníkem k měřitelnému posunu během čtyř let vzdělávání. Míra přidané hodnoty školy se však mezi jednotlivými školami (jak mezi základními školami, tak mezi gymnázii) značně liší. Žáci na víceletých gymnáziích dosahují většího posunu ve výsledcích, ten je však vysvětlitelný především lepším rodinným zázemím dětí (podpora rodiny), a pozitivním vlivem vrstevníků, tedy tím, že se děti s vyšším sociálně- ekonomickým statusem pravidelně potkávají ve škole a vzájemně se pozitivně ve vztahu ke vzdělávání ovlivňují. Cílem měření přidané hodnoty je očistit výsledky žáků právě o tyto složky, které nejsou výsledkem pedagogického působení školy. Po pečlivějším očištění výsledků o příznivost sociálně ekonomického statusu žáků a sociálního složení školy se ukazuje, že gymnázia nemají vyšší přidanou hodnotu než základní školy v matematice a jazykových dovednostech (pravopis, gramatika a stylistika). Přidaná hodnota víceletých gymnázií i po očištění výsledků o efekty rodinného zázemí se ukázala být v oblasti čtenářské gramotnosti. Platí, že velkou část posunu žáků lze připsat sociálnímu složení žáků ve školách a že školy se stále více a více liší tím, jaké děti je navštěvují (výsledky mezinárodních výzkumů). Vyšší průměrný sociálně-ekonomický index školy vyčerpá velkou část posunu žáků. To ve větší míře platí právě o gymnáziích. Zde se ukazuje, že ani tak nezáleží, zda je žák na víceletém gymnáziu nebo základní škole, ale zda je na škole prestižní, soukromé, výběrové či gymnáziu, které navštěvují žáci ze vzdělanějších rodin. Mezi gymnázii se pak nejspíš jedná o prestižní a velmi výběrová gymnázia.

Z hlediska efektů pohlaví dosud mezinárodní výzkumy pravidelně upozorňují na skutečnost, že chlapci dosahují lepších výsledků v matematice a děvčata ve čtenářské gramotnosti. Nicméně podíváme-li se na posun chlapců a děvčat mezi 6. a 9. ročníkem, najdeme větší měřený přírůstek znalostí a dovedností u chlapců jak v matematice, tak i ve čtenářské gramotnosti. Naopak v oblasti jazykových dovedností (znalostí pravopisu, gramatiky a lexikologie) se výrazně více posouvají děvčata.

Z toho může plynout, že pokud postavíme přijímací testy na střední školy spíše na znalostech jazyka než na porozumění textu, můžeme tím posílit efekt genderu a vyšší úspěšnosti dívek v testech českého jazyka, než kdybychom se více zaměřovali na čtenářskou gramotnost.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy realizovala dlouhodobý výzkum, jehož cílem bylo zmapovat přidanou hodnotu základních škol a víceletých gymnázií. Výzkumu se zúčastnilo více než 6000 žáků na základních školách a víceletých gymnáziích, kteří byli testováni v matematice, čtenářské gramotnosti a jazykových dovednostech (pravopis, gramatika, lexikologie) na počátku 6. ročníku ZŠ a primy VG (v roce 2012) a následně na konci 9. ročníku ZŠ a kvarty VG (v roce 2016). Žáci zároveň vyplnili dotazníky, ze kterých jsme byli schopni zjistit, jaký je sociálně ekonomický status (dále jen SES) rodiny, ze které pocházejí (tedy dosažené vzdělání a prestiž povolání rodičů, počet knih v domácnosti). V této analýze pracujeme s daty 5229 žáků z celkem 408 tříd ze 180 škol, kteří byli přítomni ve škole v době testování v 6. i 9. ročníku a můžeme tak vyjádřit míru posunu těchto žáků za období 4 let vzdělávání a zároveň uvažovat o příspěvku školy k tomuto posunu, po očištění od vlivů rodiny (tzv. přidané hodnotě).

Sociální složení žáků na základních školách a víceletých gymnáziích

Charakteristiky žáků na základních školách a víceletých gymnáziích v tomto souboru prezentuje tabulka 1.


Sociálně-ekonomický status rodiny zahrnuje nejvyšší dosažené vzdělání a prestiž povolání rodičů a zároveň počet knih v domácnosti. SES1 označuje pětinu rodin s nejnižším SES, naopak SES 5 označuje 20 % rodin s nejvyšším SES.

Data zřetelně dokládají, že na víceletých gymnáziích studují žáci z podnětnějšího rodinného zázemí. Když rozdělíme žáky dle sociálně-ekonomického statusu rodiny (SES –kombinace vzdělání rodičů, prestiž povolání a počet knih v domácnosti) do pěti skupin, 68 % žáků gymnázií tvoří žáci z dvou nejvyšších skupin, zatímco na základních školách je žáků s takto podnětným rodinným zázemím jen 28 %. Naopak, ze dvou pětin žáků z rodin s nižším sociálně- ekonomickým statusem jich je na gymnáziích jen necelých 16 %, zatímco na základních školách tvoří tito žáci polovinu žáků. Když status žáků zprůměrujeme za školu a vyjádříme tak sociálně-ekonomické složení žáků celé školy (druhá část tabulky 1), je patrné, že na gymnáziích je 60 % škol s průměrným SES žáků z nejlepší pětiny a další třetina škol z druhé pětiny. Naopak dvě třetiny základních škol se nacházejí ve dvou nejnižších pětinách sociálně-ekonomického statusu žáků. I mezi základními školami existují obrovské rozdíly v sociálním složením žákovských kolektivů. Vidíme, že 13 % z nich má podobné složení žákovských kolektivů jako gymnázia. Jedná se zpravidla o školy výběrové či s výběrovými třídami (školy s rozšířenou výukou jazyků, matematiky, aj.) a školy soukromé, které vybírají poplatky za studium.

Výsledky děvčat a chlapců v testech a rozdíly v posunu žáků/žákyň mezi 6. a 9. ročníkem

Z tabulky 1 je patrné, že na gymnáziích studuje více děvčat (51 %) než chlapců. Obdobně i mezi nově přijatými žáky do 1. ročníků víceletých gymnázií dle statistik MŠMT je více děvčat (54 %) a stejný podíl děvčat (54 %) je i mezi všemi žáky víceletých gymnázií.

Jak se liší výsledky děvčat a chlapců v testech? V souladu se zjištěními z mezinárodních výzkumů platí, že dívky mají lepší výsledky ve čtenářské gramotnosti a chlapci v matematice. V našem výzkumu jsme navíc zjišťovali i jazykové dovednosti (pravopis, gramatiku, lexikologii), kde měly dívky lepší výsledky. Rozdíly mezi děvčaty a chlapci jsou navíc větší v testu jazykových dovedností než ve čtenářské gramotnosti. Tato zjištění platí pro výsledky žáků v 6. i 9. ročníku (viz Tabulka 2 a 3).


Rozdíly mezi chlapci a děvčaty v jednom testu potvrzují i jiná zjištění pro ČR, nicméně nově můžeme na základě longitudinálních dat sledovat, zda se chlapci nebo dívky v čase více zlepšují (viz Tabulka 4). Chlapci se zlepšují více v matematice (rozdíly se prohlubují), ale také ve čtenářské gramotnosti (rozdíly se zmírňují). Naopak děvčata se zlepšují více v jazykových dovednostech (rozdíly mezi chlapci a dívkami se prohlubují).


To může mít i důležité indikace pro vzdělávací politiku. Vzhledem k tomu, že povinné přijímací zkoušky na střední školy obsahují test z matematiky a českého jazyka a test z českého jazyka kombinuje jak zjišťování čtenářské gramotnosti (v menší míře), tak i jazykové dovednosti (ve větší míře), naše data naznačují, že taková skladba testu může více zvýhodňovat dívky. Toto by bylo třeba ověřit na datech u úspěšnosti v jednotlivých úlohách v přijímacích testech CERMATu. Pokud by se výsledky potvrdily, mohlo by to vést k další podrobnější diskusi o skladbě testů a jejich dopadů na výsledky přijímacího řízení.

Přidaná hodnota víceletých gymnázií a základních škol

Způsobů výpočtů přidané hodnoty je celá řada a mohou přinést odlišné výstupy. Vyžaduje aspoň dva body měření u stejných žáků, pro zobecňování potřebujeme navíc reprezentativní výběr škol a žáků. V tomto jsou data našeho výzkumu v ČR jedinečná a jiná podobná nejsou k dispozici. Při zjišťování přidané hodnoty je cílem očistit efekt školy od efektů vnějších vlivů, kterými je právě proces selekce a odlišné sociálně ekonomické zázemí jednotlivých žáků a školních kolektivů. Následující grafy ukazují výsledky žáků (po převedení na společnou škálu pomocí statistických technik IRT – teorie odpovědi na položku) v třech zkoumaných oblastech – matematice, čtenářské gramotnosti a jazykových dovednostech (pravopis, gramatika a stylistika).

Graf 1. Skóre všech studentů v 6. a v 9. třídě dle typu školy (první zleva - matematika, prostřední - čtenářská gramotnost, pravý - jazykové dovednosti)


Z grafů je patrné, že žáci víceletých gymnázií (okrová barva) mají lepší výsledky než žáci základních škol (růžová barva), jak v 6., tak i v 9. ročníku. Dokonce je patrné, že žáci základních škol po čtyřech letech studia nedosáhnou ani stejného průměrného výsledku, jako žáci gymnázií v primě. To je ovšem dáno pouze tím, že mezi žáky základních škol je velký podíl žáků z méně podnětného zázemí, kteří snižují průměr základních škol. Když však porovnáme podíl žáků víceletých gymnázií (VG) a základních škol (ZŠ) ve skupině žáků s nejlepšími výsledky (nejlepších 20 %), vidíme, že je mezi nimi také 11 % žáků základních škol (podrobně výsledky v Tabulce 5). To jsou však popisné údaje, nikoliv vyjádření přidané hodnoty. Naopak i mezi gymnazisty se nachází 11 % žáků (ve čtenářské gramotnosti dokonce 13 % žáků), kteří mají výsledek v testu 9. ročníku nižší než 40. percentil všech zkoumaných žáků. To ukazuje, že na víceletých gymnáziích jsou také žáci, kteří mají podprůměrné výsledky.



Cílem měření přidané hodnoty je očistit výsledky žáků právě o tyto složky, které nejsou výsledkem pedagogického působení školy. Po pečlivějším očištění výsledků o příznivost sociálně ekonomického statusu žáků a sociálního složení školy se ukazuje, že gymnázia nemají vyšší přidanou hodnotu než základní školy v matematice a jazykových dovednostech (pravopis, gramatika a lexikologie). Přidaná hodnota víceletých gymnázií i po očištění výsledků o efekty rodinného zázemí se ukázala být v oblasti čtenářské gramotnosti. Platí, že velkou část posunu žáků lze připsat sociálnímu složení žáků ve školách a že školy se stále více liší tím, jaké děti je navštěvují, což potvrzují naše analýzy dat z mezinárodních výzkumů. Vyšší průměrný sociálně-ekonomický index školy vysvětlí velkou část posunu žáků. To ve větší míře platí právě o gymnáziích. Zde se ukazuje, že ani tak nezáleží, zda je žák na víceletém gymnáziu nebo základní škole, ale zda je na škole prestižní, soukromé, výběrové či gymnáziu, které navštěvují žáci ze vzdělanějších rodin. Mezi gymnázii se pak nejspíš jedná o prestižní a velmi výběrová gymnázia, která mají vyšší přidanou hodnotu.

Výzkum CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education) je podpořen Grantovou agenturou ČR v rámci projektu „Vztahy mezi dovednostmi, vzděláváním a výsledky na trhu práce: longitudinální studie“, na kterém spolupracují Národohospodářský ústav AV ČR, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Národní vzdělávací fond.

Analýzu a interpretaci výzkumu prováděli:
David Greger, Patrícia Martinková, Adéla Drabinová, Martin Chvál, Jana Straková

Na tvorbě testů dále spolupracovali:
František Brož, Martina Kekule, Veronika Laufková, Karel Starý, Hana Voňková

6 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Ještě bych rád věděl, jak byl definován "lepší učitel".

"Víceletá gymnázia mají v průměru lepší učitele, na druhé straně ale větší třídy, takže se tato výhoda srovnává, poznamenal Daniel Münich z think-tanku IDEA Akademie věd."

Nowak řekl(a)...

Lepší učitelé? Ano, někdy. Ředitel G má šanci se rozhlédnout po okolí a přetáhnout dobré učitele ze ZŠ. Někdy se to daří. Ale leckdy ze ZŠ na G nechtějí zrovna ti nejlepší. A ředitelé G nejsou těmi největšími experty na výběr nejlepšího uchazeče o místo. A v čem jsou učitelé G případně lepší? Měli by asi znát víc do hloubky obor. Ale být na 8-letém G tím nejlepším učitelem pro žáky primy a zároveň pro maturanty, to snad nejde.

Eva Adamová řekl(a)...

No to jsme se toho zase dozvěděli. Prý na gymplech je více žáků s lepším socioekonomickým zázemím, je tam víc děvat než chlapců a chlapci dosahují lepších výsledků v matematice, zatímco děvčata v českém jazyce. Tato zjištění jsou natolik evidentní s dlouhodobě známá, že je vcelku zbytečné za podobné výzkumy utrácet peníze.

A zjištění, že posun žáků na osmiletých gymnáziích očištěný od vlivu socioekonomického prostředí není vyšší než u žáků základních škol, je natolik umělý konstrukt až z toho člověka mrazí. Zajímalo by mne zda k podobnému očištění došlo i u žáků ZŠ, protože i tam najdeme řadu žáků, a to zejména v menších městech a na vesnicích, kteří mají rodinné zázemí velmi slušné.

A u tohoto: "Díky výběru žáků a příznivému rodinnému zázemí dokonce průměrný výsledek žáků víceletých gymnázií v primě je na stejné úrovni jakou dosáhne průměrný žák na základní škole v 9. ročníku (tedy o čtyři roky vzdělávání později)." by mne zajímalo, jak to zjišťovali. To jakože průměrný primán dosáhne stejného výsledku např. při úpravách lomených výrazů či řešení rovnic s neznámou ve jmenovateli než průměrný deváťák? Tak to bych opravdu chtěla vidět. Jestli on nebude problém v tom, že tyto testy nutně musí být postavené tak, že zjišťují spíše studijní předpoklady než to, k čemu by žáci měli procesem vzdělání dospět. A to, že žáci osmiletých gymnázií mají v průměru studijní předpoklady vyšší, je zase natolik evidentní, že je jakýkoliv výzkum zbytečný.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Učitel na gymnáziu se stává automaticky lepším v okamžiku překročení prahu gymnázia. Je podobně lepší jako německá prodavačka proti české nebo německý dělník ve Volkswagenu proti tomu ve Škodovce...


Co píše Nowak, dává smysl, přesto ("myslím") to platí v menší míře, než by se očekávalo (podle pozorování na několika gymnáziích).

Nicka Pytlik řekl(a)...

nejlepším učitelem pro žáky primy a zároveň pro maturanty

Představou výborného učitele jsou pytlici fascinováni od jaktěživa. Mívali pocit, že se k této metě blíží, když se jejich osobní hodnocení blížilo, jak říkají výzkumníci, řádu šesti tisíc v dobách, kdy to byla asi tak třetina platu. Časem ovšem ti pytlici dospěli k názoru, že než cokoli jiného je u učitele ceněna jeho prospěšnost pro ředitele školy. To jest třeba, že dítka místních elit prospívají bez ztráty květiny.
Ovšem být nejlepším učitelem, tedy takovým, kterému není ve sboru rovno, to je už mimo i poměrně velkou fantazii, která je pytlikům až bytostně vlastní. Zažít alespoň pět minut takové rozkoše se jim ale asi už napoštěstí. Pytlici by skoro řekli, že jsou vnímáni jako docela přijatelní učitelé v době, kdy jsou z nějakého důvodu mimo zkompetetňovací proces.
A tak by si po těch letech řečí o oněch dobrých učitelích mohl někdo sednout a už konečně sepsat pár kritérií. Kdokoli z těch, kteří mají rozpoznávání dobrých učitelů v popisu práce. Třeba proto, aby mohli jejich práci řádně ocenit a uvádět je jako příklad ostatním. Pytlici se už nemálokrát dotazovali, co činit, aby i oni mohli být pojímáni jako dobří učitelé, ale tato informace nejspíš podléhá vyššímu stupni utajení, na který pytlici nemají příslušnou prověrku.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Lepší učitelé? Ano, někdy.

Takže i vy, Nowak, víte, co je lepší učitel?

Okomentovat