1.12.17

Renáta Zahořáková: Žákovské samosprávy ve vybraných zemích Evropy

Tato práce se zabývá tématem žákovských samospráv ve vybraných zemích Evropy. V každé sledované zemi je zkoumáno právní zakotvení žákovské samosprávy a její práva vůči vedení školy, to vše především v rámci středního vzdělávání. Země, ve kterých byly informace vyhledávány, jsou Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko, Francie a Norsko. Pro možnost srovnání byly zpracovány také informace o České republice. Míra zapojení žáků se liší podle věku, aktivity žáků, typů škol atd., existuje několik modelů participace žáků na životě škole.


Závěr

Míra právní úpravy žákovských samospráv se ve vybraných zemích liší, takže zatímco v České republice nebo například ve Francii právní předpisy pouze říkají, že žáci mají právo zakládat žákovské samosprávy a podrobněji jejich postavení neupravuje, v ostatních srovnávaných zemích jsou práva a povinnosti žákovských samospráv definovány podrobně, včetně například volby jednotlivých členů, jejich počtu atd. Další otázkou je, zda jsou návrhy a názory žákovské samosprávy pro vedení školy závazné a musí k nim při svém rozhodování přihlížet. Toto je vysloveně uvedeno v případě České republiky, právo spolurozhodování mají v některých případech také žákovské samosprávy v Rakousku, ovšem ve Francii, Norsku, Polsku, na Slovensku ani ve zvolených spolkových zemích Německa není uvedeno, že by vedení školy muselo návrhy a názory žákovské samosprávy brát v úvahu.




Zdroj: Parlamentní institut

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

A už si žákovské samosprávy středních škol alespoň v některé z těch zemí zrušily povinnost chodit do školy každý den? Pokud ne, tak k čemu jsou tedy? Nechtějte pytlikům na nos navěšet bulíky, že žáci horečně pracují na vylepšení vlastního zkompetentňování. To by pytliky skolilo dočista.

Okomentovat