22.11.17

Výsledky PISA 2015 - Týmové řešení problému

Česká školní inspekce zveřejňuje národní zprávu obsahující výsledky mezinárodního šetření PISA 2015 v oblasti týmového řešení problému. Součástí zprávy jsou zjištění z dotazníkového šetření a zpráva také podrobněji představuje typy dotazníků používaných v rámci mezinárodního šetření PISA.

Z úvodu Mgr. Tomáše Zatloukala, ústředního školního inspektora, vybíráme:

Zveřejnění výsledků tří hlavních sledovaných oblastí PISA 2015 (přírodovědná, matematická a čtenářská gramotnost) proběhlo v prosinci roku 20161. Publikování mezinárodních výsledků oblasti týmového řešení problému OECD naplánovala o rok později. Ve druhé národní zprávě z cyklu PISA 2015 jsou uvedena některá zjištění týkající se výsledků jak zúčastněných zemí, tak i českých žáků.

První kapitola je věnována týmovému řešení problému. Protože se jedná o naprosto novou oblast, je velká pozornost věnována vymezení a definici oblasti a základnímu seznámení s metodikou a konstrukcí použitých testových úloh. Součástí publikace je ukázka části scénáře úlohy, která ilustruje, jak je testová úloha sestavená a jak žák může testem procházet.

Ve druhé kapitole jsou představeny mezinárodní výsledky včetně výsledků českých žáků. Výsledky jsou prezentovány dvěma způsoby. Pomocí bodového skóre a na základě zastoupení žáků v úrovních schopnosti. Jsou uvedeny některé vybrané ukazatele: srovnání výsledků dívek a chlapců v doméně, srovnání výsledků žáků ve všech zjišťovaných oblastech, relativní výsledky zúčastněných zemí a rozdíly ve výsledcích žáků uvnitř škol a mezi školami.

Důležitou pravidelnou součástí projektu PISA je soubor kontextuálních dotazníků, které umožňují propojit úspěšnost žáka v testech například s informacemi o jeho zázemí, o škole, výuce, školním klimatu a mnohými dalšími. Třetí kapitola je proto zaměřena na výsledky dotazníkového šetření především ve vztahu k oblasti týmového řešení problému. Představena jsou zjištění ze žákovského i učitelského školního dotazníku. Protože je naší snahou zvýšit povědomí o sledovaných tématech a možnostech, jak získaná data analyzovat a interpretovat, byla pro účely této zprávy podrobně

Shrnutí

Vedle pravidelného sledování přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti jsou v projektu PISA zařazovány i tzv. inovační oblasti (domény), které OECD považuje za klíčové pro úspěšné a produktivní zapojení žáků do společnosti. Inovační oblastí v cyklu PISA 2015 byla oblast schopnosti týmového řešení problému, jež volně navázala na doménu individuálního řešení problému šetřenou v předchozím cyklu v roce 2012.

Žáci z České republiky dosáhli v oblasti týmového řešení problému výsledku na úrovni průměru zemí OECD, podobně jako žáci z Norska, Slovinska, Belgie, Islandu, Portugalska, Španělska a vybraných provincií Číny.

Ačkoli se může zdát, že právě oblast týmového řešení problému je z hlavních gramotností sledovaných projektem PISA nejbližší matematické gramotnosti, ukazuje se, že není možné hovořit o jednoznačné souvislosti výsledků v matematické gramotnosti a výsledků v oblasti týmového řešení problému.

Česká republika se řadí mezi země, pro které je průměrný bodový výsledek v oblasti týmového řešení problému o něco lepší než průměrný bodový výsledek ve třech hlavních gramotnostech.

Ve všech zúčastněných zemích mají v oblasti týmového řešení problému dívky statisticky významně lepší výsledky než chlapci.

Porovnáním rozdílů ve výsledcích uvnitř škol a mezi školami se opět potvrdilo, že se Česká republika řadí k zemím, kde výsledky žáků záleží na tom, do které školy žák chodí.
Inovační oblast týmového řešení problému představuje specifickou oblast, která přesahuje rámec jedné předmětové oblasti.

Čeští žáci se v míře spolupráce s ostatními neliší od průměru OECD. Dvě třetiny českých žáků se domnívají, že práce ve skupině (týmu) zvyšuje jejich vlastní efektivitu práce. 72 % žáků pak pracuje raději ve skupině než samostatně a obdobný podíl žáků se domnívá, že skupinová (týmová) rozhodnutí jsou lepší než rozhodnutí jednotlivce.

Necelá polovina patnáctiletých žáků v České republice navštěvuje školy, kde jim učitelé zadávají krátké skupinové aktivity jednou týdně nebo častěji. Delší skupinové projekty jsou zadávány výrazně méně často – pouze 11 % českých žáků navštěvuje školy, kde jsou jim zadávány několikatýdenní projekty jednou za čtvrt roku a častěji.

Lepších výsledků dosahují v České republice, stejně jako v průměru zemí OECD, žáci z velkých měst s více než sto tisíci obyvateli ve srovnání s jejich vrstevníky z obcí do tří tisíc obyvatel. Rozdíl činí v případě českých žáků 49 bodů, což je v mezinárodním srovnání nadprůměrná hodnota.