13.11.17

UZS ČR: Není tedy možné, aby školské poradenské zařízení při doporučení výše úvazku asistenta pedagoga přihlíželo pouze k potřebě přímé pedagogické činnosti, když je povinnou součástí práce asistenta pedagoga i tato činnost nepřímá


K předloženému návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, uplatňuje Unie zaměstnavatelských svazů ČR následující připomínky zásadního charakteru.

Stanovisko k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných


K předloženému návrhu uplatňujeme následující připomínky zásadního charakteru.


1.  Rozdělení asistentů pedagoga do dvou skupin s ohledem na vymezení jeho hlavních činností 

Přestože chápeme důvody vedoucí k návrhu na rozdělení podpůrného opatření asistent pedagoga do dvou skupin s ohledem na náročnost jím vykonávané práce, obáváme se, že navrhované vymezení není jednoznačné a bude způsobovat značné aplikační problémy školským poradenským zařízením při rozhodnutí, „jaký“ asistent pedagoga má být v konkrétním případě doporučen. 

Zdůrazňujeme, že vodítkem pro školská poradenská zařízení (v součinnosti se školou či školským zařízením) při doporučení „varianty“ asistenta pedagoga nemůže být to, jaké vzdělání má aktuální osoba, která by funkci asistenta pedagoga měla zastávat. Naopak, nejprve je z pracovněprávního i odborného hlediska nezbytné určit, jaké činnosti má daná osoba jako podpůrné opatření vykonávat, a“jaký“ asistent pedagoga tedy bude k podpoře žáka nezbytný, a teprve následně bude škola případně „hledat“ osobu splňující odpovídající podmínky odborné kvalifikace (případně bude v některých případech nucena i k využití tzv. krajní nouze podle § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících). 

Přestože je zřejmé, že rozdělení činností vychází z platného katalogu prací závazného pro veřejné školství, z praktického pohledu se vymezené činnosti značně prolínají a není vůbec zřejmé, v čem má spočívat hlavní „kvalitativní“ rozdíl. Žádné vodítko bohužel neposkytuje ani odůvodnění návrhu. Ze stávajícího praktického pohledu se nám jeví, že do skupiny „nižšího“ asistenta pedagoga by náležely pouze případy asistentů pedagoga podle § 18 vyhlášky č. 27/2016 Sb. či stávající „školní asistenti“ obsažení v šablonách z OP VVV, kteří jsou nyní zcela formálně považováni za nepedagogické pracovníky (jejich stávající platové ohodnocení v rámci evropského projektu je však nesrovnatelné s navrhovanou NFN „nižšího“ asistenta pedagoga). 

V žádném případě nelze podle našeho názoru do kategorie „nižšího“ asistenta automaticky zahrnovat asistenta pedagoga ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona (čemuž by mohla nasvědčovat formulace „při práci se skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří vyžadují zvýšenou pozornost“ uvedená v návrhu § 5 odst. 4 písm. a), byť nikoliv § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících), pokud bude ve výjimečných případech doporučen jako podpůrné opatření s NFN. U těchto asistentů pedagoga sice nejsou předpokladem akademické znalosti na vysoké úrovni, na druhou stranu musí umět pracovat s odbornými speciálně pedagogickými disciplínami (náhradní komunikační systémy – VOKS, znakování, globální učení, koncept bazální stimulace, ovládat hru na hudební nástroj, být fyzicky zdatní, často jít do rizik spojených s hraničními „zdravotnickými úkony“ jako je krmení pegem, zvládat agresívní stavy žáků apod. 

Vzhledem k tomu, že se v tomto ohledu jedná o zásadní koncepční změnu s rozsáhlými pracovněprávními i finančními důsledky, je nezbytné rozdělení činností velice důkladně promyslet a již nyní v odůvodnění návrhu jednoznačně metodicky odlišit, v jakých konkrétních situacích bude školské poradenské zařízení v součinnosti se školou a školským zařízením doporučovat „vyššího“ či „nižšího“ asistenta pedagoga. 

2. Rozsah podpory asistenta pedagoga 

Zásadním způsobem nesouhlasíme s formulací „Rozsah podpory: úvazek nezbytné přímé pedagogické činnosti při výuce podle potřeb žáka“. Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem ve smyslu § 2 zákona o pedagogických pracovnících, a je tak v souladu s § 22a tohoto zákona povinen v pracovní době konat jak přímou pedagogickou činnost, tak činnosti související, a to v souladu s rozvržením týdenního rozsahu ze strany ředitele školy nebo školského zařízení. Jako pedagogický pracovník je tak asistent pedagoga v nepřímé činnosti povinen zejména činit přípravy na přímou pedagogickou činnost, vykonávat dohled nad dětmi a nezletilými žáky, účastnit se DVPP, porad pedagogických pracovníků, konzultací se zákonnými zástupci apod. Toto vše je zákonnou povinností asistenta pedagoga a musí být vykonáváno v rámci jeho pracovní doby.  

Nehledě na skutečnost, že přímo v návrhu § 5 odst. 3 a 4 vyhlášky jsou uvedeny mezi hlavními činnostmi obou úrovní asistenta pedagoga i činnosti svým charakterem „nepřímé“ (zejména pod písmeny b)). Není tedy možné, aby školské poradenské zařízení při doporučení výše úvazku asistenta pedagoga přihlíželo pouze k potřebě přímé pedagogické činnosti, když je povinnou součástí práce asistenta pedagoga i tato činnost nepřímá.  

Zároveň návrh nesouladně užívá pojem „úvazek“. Tento pojem je nezbytné chápat jako délku stanovené týdenní pracovní doby ve smyslu § 79 zákoníku práce, nikoliv jako rozsah přímé pedagogické činnosti (pojem úvazek je ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. užíván i u jiných personálních podpor – tlumočníka, přepisovatele, speciálního pedagoga či školního psychologa, u nichž zcela jistě nelze tento pojem chápat jinak než ve smyslu § 79 zákoníku práce). Dále není zřejmé, od jakého rozsahu přímé pedagogické činnosti je stávající návrh počítán (připomínáme, že nařízení vlády č. 75/2005 Sb. stále u asistentů pedagoga stanoví tento rozsah značným rozpětím, přičemž se nevztahuje na školy a školská zařízení nezřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí). 

Rozšíření spektra možných úvazků asistenta pedagoga (ve stávajícím smyslu délky stanovené týdenní pracovní doby) lze v zásadě uvítat. Na druhou stranu navrhujeme ještě jednou zvážit, zda je skutečně efektivní tyto úvazky stupňovat po 0,05, zejména s ohledem na reálné možnosti školských poradenských zařízení propočítat odpovídající úvazek takto přesně a zároveň flexibilně s ohledem na možné změny v potřebě práce se žákem (i v průběhu školního roku). Zejména úvazek 0,95 u 4. stupně PO se jeví v zásadě jako nesmyslný. 

3. Počet souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě 

Nesouhlasíme s paušálním snížením počtu souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě ze 4 na 3, a to jak v běžných třídách školy (s výjimkou „spádových“), tak ve speciálních třídách a školách, a to bez ohledu na konkrétní organizační, bezpečnostní či pedagogickou situaci v dané třídě či finanční zajištění dopadu. 

V praxi skutečně nastávají situace, kdy je přítomnost 4 pedagogických pracovníků ve třídě nezbytná (příklad: rehabilitační třída základní školy speciální - kumulace 4 vozíků, 4 žáci jsou epileptici s kombinovaným postižením, další 2 s těžkým mentálním postižením, na třídě pracují 4 pedagogičtí pracovníci; je „standardní“, že v případě záchvatu agresivity některého z žáků takovéto třídy jej 3 pedagogičtí pracovníci drží i 0,5 hodiny a čtvrtý pečuje o ostatní žáky). 

Snížení maximálního počtu souběžně působících pedagogických pracovníků ze 4 na 3 by paradoxně mohlo vést k dalšímu prodražení systému, neboť zejména speciální školy budou nuceny vytvářet ještě méně početné třídy, neboť z pohledu bezpečnosti a pedagogické náročnosti nebudou schopny ve 3 pedagogických pracovnících třídu „zvládnout“ – dojde k rozdělení takovéto třídy do 2 tříd s doplněním několika žáků, přičemž v každé pak budou 3 pedagogičtí pracovníci (celkem tedy 6 místo 4, z toho 4 asistenti pedagoga místo 3). 

Požadujeme tedy ponechání možnosti souběžného působení 4 pedagogických pracovníků v jedné třídě – samozřejmě však bez bezprostředního dopadu do finančních prostředků státního rozpočtu. 

4. Přechodná ustanovení 

Z právního i věcného pohledu lze souhlasit a pochopit návrh, podle kterého se snížená NFN (ve smyslu snížení platového stupně u 8. platové třídy, ze kterého se NFN u asistentů pedagoga počítá) u asistentů pedagoga použije již na stávající asistenty pedagoga doporučené jako PO před změnou vyhlášky. Z důvodu efektivity nakládání s finančními prostředky státního rozpočtu by se tak automaticky, bez nutnosti jakéhokoliv úkonu ze strany školského poradenského zařízení, školy či krajského úřadu od 1. 1. 2018 snížila poskytovaná NFN na asistenta pedagoga o stanovenou přiměřenou částku odpovídající aktuálním analytickým datům MŠMT. 

Za velice problematický však považujeme dovětek v bodě 2. přechodných ustanovení – „které je tomuto podpůrnému opatření svou povahou a účelem nejbližší.“. Uvedené by mohlo nasvědčovat tomu, že by mohlo docházet již i u stávajících PO k posouzení charakteru práce asistenta pedagoga a k případnému „přeřazení“ asistenta pedagoga z vyšší kategorie do nižší pro účely NFN již od 1. 1. 2018. Odůvodnění návrhu sice u všech asistentů počítá po přechodné období s asistenty podle § 5 odst. 3 vyhlášky, samotný text vyhlášky však umožňuje dvojí výklad. Navrhujeme tak v přechodných ustanoveních výslovně stanovit, že u stávajících asistentů pedagoga se použije po dobu platnosti doporučení školského poradenského zařízení NFN pro asistenty pedagoga podle § 5 odst. 3, ve znění novely vyhlášky. 

K vypořádání připomínek je kompetentní: Pavla Katzovápavla.katzova @soukromeskoly.cz.  





Zdroj: odok.cz (titulek redakce)

Žádné komentáře:

Okomentovat