4.11.17

P-KAP: Strategie úspěšných? Rozvoj polytechnického vzdělávání

Pokud chceme aspirovat na víc než na montovnu Evropy, potřebujeme rozvíjet polytechnické vzdělávání. Tímto termínem se označuje provázaný komplex vzdělání technického, přírodovědného a environmentálního.

Polytechnické vzdělávání znamená nejen osvojování si technických vědomostí, dovedností a návyků, vytváření vztahu k technice, rozvíjení schopnosti technického myšlení, ale i porozumění základním pojmům a zákonům přírodních věd, schopnost využívat přírodovědné znalosti a dovednosti při řešení konkrétních problémů a při odpovědném rozhodování v profesním i osobním životě. To vše s přihlédnutím k potřebám ochrany životního prostředí a péče o něj.

Toto pojetí polytechnického vzdělávání se prosazuje ve vyspělých zemích a směřuje od abstraktních výkladů, biflování obrovského množství faktů a mechanicky naučených pouček, jimž žáci nerozumějí, k většímu zaměření na běžný život, vyššímu zastoupení praktických činností, osobních zkušeností a ke zvýšení důrazu na interdisciplinární vztahy (ve škole jde například o těsnější mezipředmětové vazby, projektovou výuku napříč předměty, spojování jednotlivých předmětů do bloků aj.).

Střední školy v centru zájmu

Významnou roli v rozvoji polytechnického vzdělávání sehrávají střední školy díky tomu, že se mohou rozkročit směrem ke školám základním i vysokým. Rozsáhlé celorepublikové šetření Národní ústavu pro vzdělávání publikované v 2016 ukázalo, že 83 % středních škol považuje spolupráci se základními školami (např. sdílení dílen či laboratoří) za důležitou (v součtu odpovědí velmi důležité, spíše důležité), motivační akce pro žáky těchto škol vnímá jako významné dokonce 93 % škol.

Spolupráce s vysokými školami je velmi důležitá pro 23 % a spíše důležitá pro 48 % škol – uvážíme-li, že v souboru jsou zahrnuty školy od gymnázií po učiliště, jsou čísla celorepublikově vysoká.

Využití reálných témat, která do výuky přinášejí sociální partneři (vysoké školy, vědecká pracoviště, firmy aj.) vítá 80 % škol.

Školní akční plán pomůže efektivně spojit jednotlivé pozitivní kroky

Už téměř před dvěma lety si školy začaly uvědomovat, že při snaze o zlepšování úrovně polytechnického vzdělávání se neobejdou bez vlastní koncepce rozvoje, která vychází z analýzy současného stavu – důležitá byla pro 71 % škol v ČR. Většina z nich však v té době takovou koncepci neměla a podnikala spíše jednotlivé, nesystematické kroky ke zlepšení této oblasti.

Školní akční plány či plány aktivit, tedy strategické plány rozvoje školy, jsou dobrou příležitostí, jak izolované pozitivní aktivity propojit tak, aby co nejefektivněji směřovaly ke stanovenému cíli. Z 1360 středních a vyšších odborných škol bylo ke konci října rozhodnuto zpracovat svůj strategický plán rozvoje 558 škol, 279 tuto možnost zvažuje. Národní ústav pro vzdělávání prostřednictvím projektu P-KAP (podpora krajského akčního plánování) nabízí všem odbornou podporu v podobě seminářů, konzultací, metodických videí, příkladů inspirativní praxe a prostoru pro sdílení zkušeností.

Zajímavé inspirace:

Gymnázium Nový Jičín (Moravskoslezský kraj): Žáci se mohou seznámit se třemi výzkumnými pracovišti – díky Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně si vyzkoušejí, jak vypadá analytická chemie v praxi, Ostravská univerzita doplňuje praktické zkušenosti žáků s vědeckou prací v oblasti fyziky a Laboratoře Agel jim umožní poznat současné cesty v biologickém výzkumu. Základním školám gymnázium nabízí např. projektové hodiny a tematické dny.

Gymnázium Na Zatlance (Praha): Obsahové provázání předmětů se promítlo do tvorby alternativního školního vzdělávací programu ALT. Místo klasických vyučovacích předmětů se žáci učí v integrovaných tematických blocích. Blok nazvaný „přírodní vědy“ zahrnuje fyziku, chemii, biologii, fyzickou geografii, environmentální výchovu, informační a výpočetní techniku (velmi úzce tedy souvisí s pojetím polytechnického vzdělávání). V září byla poprvé otevřena jedna třída v programu ALT – zájem výrazně překročil kapacitu volných míst.

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín (Zlínský kraj): Společnou smlouvu o partnerství uzavřela škola se 14 firmami už v roce 2008, později ji otevřela i dalším zájemcům. Partnerské firmy přinášejí do výuky témata, která řeší v praxi. Žáci v rámci středoškolské odborné činnosti chodí do provozů a pokoušejí navrhnout vlastní řešení. Jeden z významných firemních partnerů školy, Austin Detonator, uspořádal pro žáky Talent Camp s mentory firmy.

Střední průmyslová škola chemická Pardubice (Pardubický kraj): Škola společně s firmou Synthesia a Fakultou chemicko-technologickou UP a pod záštitou Svazu chemického průmyslu ČR pořádají již 10 let celostátní popularizační soutěž „Hledáme nejlepšího mladého chemika“ pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ.

Zdroj: NÚV

4 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

"Rozsáhlé celorepublikové šetření Národní ústavu pro vzdělávání publikované v 2016 ukázalo, že 83 % středních škol považuje spolupráci se základními školami (např. sdílení dílen či laboratoří) za důležitou."

No tak, to jsem se opravdu pobavila. Bodejť by to SŠ nepovažovaly za důležité, když by si bez projektů, kde byla spolupráce se ZŠ nutnou podmínkou, dílny a laboratoře nutným zařízením nevybavily ani náhodou. Jinou kapitolou je ale názor ZŠ, kterých se v celorepublikovém šetření nikdo na nic neptal. ZŠ totiž sloužily v oněch projektech jenom jakýsi nezbytný ocásek, peníze z toho neviděly žádné, byť podle výzev i mohly, ale to by SŠ nesměly být nenažrané. Jediné, co absolvovaly bylo pár výjezdů do dílen a laboratoří, které jim rozbombardovaly vlastní výuku.

Eva Adamová řekl(a)...

A ještě trochu jinak. SŠ si z oněch projektů vybavily dílny a laboratoře, na což měly dostávat průběžně peníze ze státního rozpočtu, ale nedostávaly je, a my se budeme holedbat, že bůhvíjak rozvíjíme polytechnickou výchovu.

Jiri Janecek řekl(a)...

By mne zajímalo, kdo takové jalové texty za to NUV píše... To je dobré snad jen na větné rozbory a vzorce souvětí.

K té spolupráci ZŠ-SŠ či SŠ-VŠ... Má vůbec něco takového smysl podporovat? Není to trochu diskriminační vůči echt-venkovským základkám či vůči nekrajskoměstkým středním?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Má vůbec něco takového smysl podporovat?

Vše, co může posloužit jako záminka k počerpání fondů, smysl má nemalý.
Především pak, že se ty fondy daří počerpat řádně. Postatné je dostat fondí peníze do oběhu jako slušnou obživu pro zaměstnance mnoha institucí, popřípadě jako zajímavý přivýdělek k stálému platu pro ty, kteří jinak nemají tak říkajíc do čeho píchnout, a nebo bez rozpaků přerozdělí svoje pracovní povinnosti mezi podřízené.
A nepočerpáme-li my, počerpá někdo jiný. To by ale byla věčná škoda.

Okomentovat