13.11.17

Karel Vancl: Scratch jako nástroj pro začátky s programováním

Aplikaci Scratch je možné využít nejen k programování her, ale například i k tvorbě interaktivního umění. Nabízí alternativu pro ty, kteří jsou hraním her již přesyceni a rádi by se posunuli dál či do jiné oblasti IT. Začít je možné doma či při výuce ICT ve škole. Možnosti, které program nabízí, jsou velice široké a je na každém, jestli se dokáže změnit v „programátora“ a vytvoří něco pro druhé. Já sám jsem se se Scratchem seznámil teprve nedávno. Aplikace mne zaujala a vyzkoušel jsem si vytvořit program. Je velice příjemné, když vše funguje, jak má. V současné době se chystám své programátorské choutky rozšiřovat.


Co to je a jak to vzniklo?

Sratch je z anglického jazyka přeložitelné jako poškrábat, škrábanec, hrabat, drápat, drbat, čmáranice či škrtnutí (Slovník CZIN). Všechny tyto překlady nabízejí vysvětlení ve smyslu podráždit svou mysl. Termín je odvozen od techniky označované jako „scratching“. Třeba diskžokejové ji používají, smýkají-li gramofonovou deskou vpřed a vzad, čímž generují různé zvuky. V informatice to znamená opakované využívání programů nebo jejich částí, které lze kombinovat, sdílet a přizpůsobovat jiným účelům.

Scratch je vizuální (a vlastně i objektový) programovací jazyk, který umožňuje vytvářet programy manipulací s grafickými prvky (obrázky). Vznikl v MIT Media Lab jako nástupce známého Papertova Loga. První verze (Scratch 1.0) je datována do roku 2003 (viz Wikipedie). V roce 2007 pak byly spuštěny webové stránky, na nichž mohou uživatelé ukládat a sdílet své projekty. Od roku 2013 je k dispozici značně vylepšená verze 2.0, která funguje i v internetovém prohlížeči, tedy online, bez nutnosti instalace na vlastním počítači.

Projekt vznikal pod vedením Mitchela Resnicka a finančně byl podporován americkou Národní vědeckou nadací (National Science Foundation). Hlavním cílem bylo přilákat mladé lidi k základům programování. V současné době je využíván ve více než 150 zemích a je dostupný ve 40 jazycích.

Pro koho je a jaké jsou jeho možnosti využití?

Scratch byl vytvořen pro věkové rozmezí 8 až 16 let, ale jak to tak bývá, našli v něm zálibu i jiní. Program je zdarma ke stažení, lze ho využívat též online. Stačí se zaregistrovat a stáváte se uživatelem, a vlastně též součástí velkého týmu. Na webu naleznete jak postupy pro začátečníky, tak projekty ostatních, kteří je nabídli ke sdílení. To považuji za velmi přínosné, protože tak lze snadno získat inspiraci pro vlastní projekt. Scratch 2.0 využívá stále rozšířený Adobe Flash Player ve verzi 10.2 a lze ho spustit v prohlížečích Chrome 7, Firefox 4 nebo Internet Explorer 7 a novějších.

Ve školství si umím představit, že se Scratch stane (i díky tomu, že je zdarma) běžně využívanou aplikací při výuce. Dostatečným důvodem je to, že „programování“ bývá stále častěji součástí školního vzdělávacího programu. Každá škola může mít požadavky na zvládnutí různých úrovní programování jiné. Začíná se pokusy se zadáváním příkazů, rozpohybováním postaviček či změnou pozadí a lze dospět až k vytvoření vlastní počítačové hry či výukového programu. Využití ve školství je i v dalších předmětech. Ekologické a matematické programy uvedené již v článku Tomáše Krisla z roku 2013 jsou toho jasným důkazem. Je jisté, že díky zájmu a ochotě zapálených učitelů bude podobných sdílených výtvorů čím dál tím více.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce.

2 komentáře:

Pavel Böhm řekl(a)...

Moje dcera "objevila" Scratch někdy v pěti nebo šesti letech a velmi ji to okouzlilo. Ráda si s tím hraje.

Několik myšlenek (zkušeností) se Scratchem:

- pro Scratch je potřeba, aby dítě umělo už aspoň trochu číst... existuje ale i Scratch Junior, který si mohou užít i výrazně mladší děti

- jsou tam pěkně udělané (anglické) tutoriály; dceři jsem ukázal nějaké základy co a jak, pak už jsem se jen těšil z toho, jak se zbytek učí bez mé pomoci z těch tutoriálů, ačkoliv anglicky neumí... samozřejmě toho ještě moc ve skutečnosti neumí, je ještě maličká a dělá taky spoustu jiných věcí než je Scratch (což jsem rád)

- jde to přepnout do češtiny, ovšem když jsem to udělal, hned jsem toho zalitoval... mohl jsem to využít jako přirozenou pomůcku pro výuku angličtiny... jakmile ovšem Terka zjistila, že to může mít pohodlně česky, neměla chuť se trápit s angličtinou... jediná výjimka je, když používá ty anglické tutoriály, to si to pak přepíná taky do angličtiny, aby to měla stejné a líp se jí s tím pracovalo (tak aspoň něco)... je samozřejmě otázka, zda by stejně i bez mojí pomoci brzy nepřišla na to, že to přepnout jde...

- dá se doinstalovat rozšíření ScratchX, které umožňuje se Scratchem používat některé senzory od Vernieru (aktuálně sonar a teploměr)... naprogramoval jsem pro děti jednoduchou hru, ve které letí čarodějnice na koštěti a musí se vyhýbat překážkám... ovládá se to celé pohybem ruky nad sonarem (takový Vernier Kinect :)) ... užili jsme si s tím spousty legrace a Terka se následným zkoumáním a opracováváním toho mého kódu naučila plno věcí i s přesahy do matiky a tak... prostě Scratch je skvělý motivátor dětí a máme ho rádi

Pavel Böhm řekl(a)...

Tak co se týká připojování Vernieru ke Scratchi, situace se od jara výrazně zlepšila, jak jsem právě zjistil. Kromě teploměru a sonaru lze připojit dalších 26 senzorů :). Kdyby to někoho zajímalo:
https://www.vernier.com/engineering/scratch/
http://verniersoftwaretechnology.github.io/scratch-vernier-go-extensions/

Když už jsem se takhle dostal k tématu propojování senzorů Vernier s roboty a programováním, tak by někoho mohlo zajímat také:

1. Vernier a LEGO roboti (aktuálně 43 senzorů kompatibilních s EV3):
https://www.vernier.com/products/interfaces/bta-nxt/

2. Vernier a Arduiono:
https://www.vernier.com/engineering/arduino/

3. Vernier a programování vlastního softwaru pro senzory v C++, .NET či LabVIEW:
https://www.vernier.com/downloads/software-development-kits/

4. Bastlení vlastních senzorů pro Vernier:
http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=197
https://www.vernier.com/support/sensor-pinouts/

Okomentovat