18.11.17

Jaroslav Mašek: Code Week 2016 aneb Jak jsme se neučili programovat

V evropském týdnu kódování (Code Week), konaném pravidelně kolem poloviny října, či v tom světovém (Hour of Code), pořádaném vždy druhý týden v prosinci, se od učitelů obvykle očekává, že přitáhnou studenty k programování. Protože, kdy už jindy? Co když ovšem učíte studenty oboru programování a navíc v posledním ročníku střední školy? Pak se možná začnete na celé téma dívat trochu z druhé strany.

Code Week a jak jej zařadit do výuky

Sedím v křesle a vymýšlím přípravu pro následující týden. Snažím se uvažovat v kontextu. Co se odehraje ve světě ICT v nadcházejících dnech a týdnech a jak to dostat do mého aktuálního tematického plánu. Fakta se přede mnou postupně zjevují a moc nadějně to nevypadá:
  • proběhne Code Week,
  • začínám týden výukou předmětu Aplikace se studenty 4. ročníku oboru IT,
  • počet studentů: 2 skupiny po 15 studentech,
  • časová dotace na skupinu: 90 minut/týdně,
  • studenti programují již od 1. ročníku (C++, C#, Java, PHP),
  • já nejsem programátor a programování učím jen na úrovni bloků (Blockly, Scratch, LabVIEW).
A téměř okamžitě vyvstávají zásadní otázky a spolu s nimi i odpovědi:
  • Co já mohu v programování učit tyto studenty? Nic.
  • Co oni mohou naučit mě? Hodně.
  • A dokázali by naučit něco i někoho jiného? To je otázka za milion korun.

Code Week 2016 nebude tentokrát jen o programování

Přicházím do třídy a seznamuji své studenty s právě začínající akcí Code Week 2016. Není to něco, o čem by už dříve neslyšeli od mých kolegů a kolegyň v předchozích letech. Na začátku čtvrtého ročníku střední školy, oboru IT, bych se hodně divil, kdyby tomu bylo jinak. Za dosavadní tři roky studia si vedle programování v C++, C# a Javy postupně prošli všemi těmi Code.org projekty, Scratchem i prostředím LEGO Mindstorms LabVIEW. S tím jsem tak trochu počítal a vlastně jsem v to dokonce tiše doufal.

Vidím na nich, že zrovna nadšením nepřekypují. Jejich výrazy ve tvářích mi napovídají, na co asi myslí: zase další psaní kódu, jako bychom toho neměli dost v samotném předmětu Programování.
„Tentokrát to uděláme jinak,“ obracím se k nim a jdu rovnou k věci.

„Vaším úkolem bude vytvořit online kurz, ve kterém se pokusíte naučit jeho účastníky programovat ve vámi vybraném programovacím jazyku.“

Zírají na mě a já si uvědomím, podle toho, jak se tváří, že tu máme první problém, se kterým jsem dopředu nepočítal. Nikdy žádný online kurz netvořili, a jak vzápětí zjistím, jen dva z nich nějaký online kurz v minulosti absolvovali. Napadá mě, že nejlepší bude začít stručným představením konceptu MOOC.

Detailní plán projektu Code Week online kurzy

Následně je seznámím s naším novým projektem, který nazvu Code Week online kurzy, jehož cíle jsou:
  • naučit programovat jiné,
  • naučit se připravit, vytvořit a spravovat online kurz,
  • naučit se pracovat projektově,
a chci po nich, aby:
  1. vytvořili 2–4členné týmy,
  2. zvolili si téma (co budou chtít účastníky kurzu naučit) a cílovou skupinu (pro koho bude kurz určen),
  3. navrhli tři úvodní lekce výuky programování dle předem dané struktury, charakteristické pro online kurz, obsahující:
    • seznámení s tématem lekce
    • představení teorie
    • ukázka vzorových úloh
    • připravení úloh k procvičení
    • ověření pochopení probraného tématu
    • vyhodnocení a postup do další lekce  
  4. vybrali si prostředí pro tvorbu online kurzu, které jim bude nejvíce vyhovovat (sám doporučím Edmondo a Schoology, ale nechám na nich, aby se s nimi seznámili sami),
  5. dle bodu tři naplnili kurz jednotlivými lekcemi s připraveným obsahem,
  6. kurz otestovali v roli účastníků,
  7. pozvali do kurzu své spolužáky a mě, coby první, testovací účastníky kurzu, kteří jim dají zpětnou vazbu,
  8. nasdíleli konečnou verzi vzorového, připraveného kurzu do společného prostoru.
Na závěr stanovuji časový rozsah projektu, 4 x 90 minut, podrobně takto:
  • 1. setkání (ve zbývajícím čase) realizovat bod 1 a 2
  • 2. setkání – bod 3 a 4
  • 3. setkání – bod 5 a 6
  • 4. setkání – bod 7 a 8  

Jak to dopadlo

Čekal jsem od studentů víc po všech stránkách: stránce odborné (naučí víc a půjdou do větší hloubky), obsahové (naplní všechny sekce dané kapitoly, viz bod 3 výše) a nakonec i té formální (podobou a strukturou kurzu). Byl jsem zklamán.

A také jsem očekával větší nasazení a zaujetí tématem. Byl jsem zklamán podruhé.

Nemohl jsem se, jako už tolikrát v minulosti z jiných tříd, zbavit pocitu, že studenti udělali jen to nejnutnější, aby splnili úkol, bez jakýchkoliv ambicí kurz rozšířit a nakonec otevřít široké veřejnosti.

Přesto jsem nikdy v průběhu projektu ani po něm nenabyl pocitu, že tvořit online kurzy v rámci Code Weeku je špatným nápadem. Opět, jako už v minulosti tolikrát, mi v konečném důsledku nešlo až tolik o samotný obsah jednotlivých kurzů jako o to, co si studenti z celého projektu odnesou a jestli jim to celé v budoucnu k něčemu bude.

Závěrečná poznámka

Vzhledem k datu realizace projektu (říjen 2016) nejsou již kurzy dostupné k nahlédnutí. Myslím, že to tolik nevadí. Mnohem důležitější je myšlenka na trochu jiné pojetí týdne kódování, možná jen pro specifickou skupinu studentů. I když, kdo ví?

Reflexe:

Viz kapitola Jak to dopadlo.

Převzato z RVP.CZ

MAŠEK, Jaroslav. Code Week 2016 aneb Jak jsme se neučili programovat. Metodický portál: Články [online]. 16. 11. 2017, [cit. 2017-11-19]. Dostupný z WWW: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/21395/CODE-WEEK-2016-ANEB-JAK-JSME-SE-NEUCILI-PROGRAMOVAT.html. ISSN 1802-4785.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

studenti udělali jen to nejnutnější, aby splnili úkol

Vy jste, pane Mašku, v podstatě až neskutečně úspěšný učitel.
Co by za to pytlici kolikrát dali, kdyby žáci splnili úkol.
Viz 'práci, kterou žák neodevzdá, nelze klasifikovat'...

Okomentovat