2.11.17

Jana Straková, Jaroslava Simonová, David Greger: Ověření konceptu akademického optimismu na českých školách druhého stupně povinného vzdělávání

Výzkumy efektivity školního vzdělávání poukázaly na význam přesvědčení a postojů učitelů pro vyučování a učení žáků. Přesvědčení a postoje zásadně ovlivňují chování učitelů a jejich přístup k žákům a jejich rodičům. Změna přesvědčení je nezbytným předpokladem pro změnu práce učitelů a vzdělávání obecně. Přesvědčení učitelů jsou v pedagogickém výzkumu konceptualizována mnoha různými způsoby, tato studie si klade za cíl lokalizovat nástroje na měření konceptu akademického optimismu. Akademický optimismus je konceptualizován ve dvou podobách – jako kolektivní charakteristika pedagogického sboru a jako individuální charakteristika každého jednotlivého učitele – a kombinuje tři důležité aspekty učitelova profesního kréda: vnímání vlastních učitelských dovedností a možností pedagogické práce, důvěru k žákům a jejich rodičům a důraz na studijní výsledky.

Studie lokalizuje oba koncepty a klade si za cíl vybrat vhodnější z nich pro české prostředí. Zároveň zkoumá souvislost mezi akademickým optimismem a výsledkem žáků. V analýzách jsou využita data z šetření na 39 základních školách získaná od 325 učitelů a 1316 žáků 9. ročníků v rámci šetření projektu Kalibro v roce 2016. Dvouúrovňová konfirmační analýza ukázala použitelnost obou modelů, přičemž vhodnějším pro české prostředí se jeví model individuální. Dvouúrovňové strukturní modelování neprokázalo na tomto limitovaném výběru žáků souvislost mezi akademickým optimismem a výsledky žáků v matematice, tuto souvislost bude nutno ověřit na reprezentativním výběru s využitím testů více zohledňujících současnou kurikulární normu.




Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.

Převzato z vědeckého časopisu České pedagogické společnosti Pedagogická orientace

3 komentáře:

mirek vaněk řekl(a)...

No dobře. Takže ověří známý fakt, že spokojený a dobře naladěný a motivovaný učitel má lepší výsledky. Asi to ještě nikoho nenapadlo ověřit. Co s tím?

Nebylo by lepší zkoumat něco méně zřejmého?

V. řekl(a)...

Cílem těchto výzkumů přece není něco zjistit, ale vykázat činnost - vědecké (?!) tituly se vždycky hodí. A čerpat granty, dotace, pobídky ... se taky vyplatí.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Tohle ti grantoví čerpadláři smolí pro ministerstvo školství, které se potácí ode zdi ke zdi?
„Studie lokalizuje oba koncepty a klade si za cíl vybrat vhodnější z nich pro české prostředí.“ A dále „Změna přesvědčení je nezbytným předpokladem pro změnu práce učitelů a vzdělávání obecně“
Nebo: „Toto téma je velmi relevantní pro současnou situaci v českém vzdělávacím systému, kdy je České republice opakovaně vytýkáno, že není schopna poskytnout kvalitní vzdělávání romským žákům (např. Amnesty International, 2015).“
Také vnímáte tu povýšenou aroganci na studii zúčastněných neučitelů vůči učitelům a současně jejich servilnost vůči zahraničním páníčkům, protiprávně mustrujícím české národní školství ?
Mohl by se k posledně citované nehoráznosti vyjádřit sám pan ministr profesor Štech a porovnat, jak je na tom s poskytováním kvalitního vzdělávání romským žákům např. školství francouzské?
Jen na okraj k poznámce pod čarou 2: Pro termín "self-efficacy" neexistuje ustálený český překlad, poněvadž je to v novořeči vyjádřený sociálně-inženýrský nesmysl, jenž má umožnit nemožné - subjekt má referovat sám o sobě, aby se to mohlo "objektivně" statisticky zpracovat za účelem prodeje, s přidanou hodnotou následného použití proti subjektu. Něco na způsob: Přiznejte se, nic se vám nestane.

Okomentovat