20.11.17

Dopis Svazu českých knihkupců a nakladatelů se zavádějícím výkladem autorského práva

Ředitelům českých škol rozeslal Svaz českých knihkupců a nakladatelů, z. s., dopis s informacemi, údajně vycházejícími z posudku Ústavu státu a práva AV ČR, který si nechal vypracovat. Předseda představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka vyzývá ředitele, aby s těmito informacemi seznámili pedagogický sbor. Podle našeho názoru jsou některé zaslané interpretace autorského práva poněkud zavádějící a jsou i v částečném rozporu s jinými již publikovanými výklady.

Čtenáři nám scan dopisu Svazu českých knihkupců a nakladatelů zaslali a v diskusi na sociálních sítích vzbudila především tato pasáž:


Ve vztahu k rozmnožování (kopírování) na papír pro vlastní vnitřní potřebu školy platí v souladu se stanoviskem Ústavu státu a práva, že vnitřní potřeba školy je dána maximálně v rámci okruhu pedagogických pracovníků školy, a to pouze pro účely přípravy pedagogů, nikoliv k poskytování kopií žákům (žák není součást školy jako právnické osoby). Vždy je však třeba brát v potaz, zda – především s ohledem na počet takto pořízených kopií - nedojde k překročení limitů pro možnost uplatnění zákonné licence (§ 29 autorského zákona). V jehož důsledku by takové užití bylo protiprávní. 

V uvedeném výkladu jde o kopírování celého díla.

Názor na kopírování části díla jsme nalezli ve výkladu Adély Faladové v materiálu Vybrané otázky autorského práva pro potřeby škol na webu RVP.cz (celý dokument ve formátu PDF):

Není však vyloučeno, aby pedagog zkopíroval přiměřeně rozsáhlé části učebnic či jiných materiálů a využíval je při výuce (např. zkopíroval článek v časopise a rozdal jej žákům/studentům k rozboru obsahu, vyhledávání gramatických jevů, k překladu apod.).

Totéž platí o jednotlivých cvičeních v učebnicích, obrázcích apod. Žáci/studenti si mohou sami (pro osobní potřebu) pořizovat rozmnoženiny učebnic (vypůjčených ve školní či jiné knihovně či od spolužáka), které mohou použít opět jen pro osobní potřebu (pro studium). Nemohou je však např. dále množit i pro další spolužáky apod.

Již výše byly zmíněny tzv. náhradní odměny, příslušející autorům a dalším nositelům práv z titulu tohoto rozmnožování pro osobní, resp. vlastní vnitřní potřebu. Tyto odměny zaplatí fyzická osoba, popř. právnická osoba, pořizující si rozmnoženinu díla, a to v ceně přístroje (pořídí-li si kopírku
domů či takzvaně do firmy) nebo v ceně za kopii (v copyshopu apod.).

Zde je třeba zdůraznit znění příslušného paragrafu autorského zákona o citacích:

§ 31 Citace

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,

b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,

c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;

vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.

Například pracovní list obsahující výňatky z díla nebo drobná celá díla můžeme považovat za odborné dílo.

A je třeba zdůraznit i závěrečnou část posudku Ústavu státu a práva AV ČR:


2 komentáře:

mirek vaněk řekl(a)...

Dva právníci, tři názory. Pravdu bude mít soud.

Michael Buban řekl(a)...

V čem je výklad Mgr. Krausové zavádějící? Drží se přece pouze toho, co se píše v §30 - 31 AZ: Kopírovat lze pouze pro osobní či vnitřní potřebu fyz. nebo práv. osoby nebo pro potřebu výuky. Pak jde jen o šíři toho, co pokládáme za potřebu výuky. A jelikož výuka končí na konci semestru či šk. roku, pak učitel, který si od žáka nevyžádá vrácení rozmnoženiny díla, použil dílo nezákonně.

To spíše u Faladové vidím jisou nekonzistenci v kontextu citovaného úseku na str. 38, kdy v jednom odstavci tvrdí, že škola nesmí kopírovat celé knihy a v dalším připouští, že škola může kopírovat články. Autorské dílo však není autorským dílem jen díky svému rozsahu!

Toto nepíšu proto, že bych si to tak přál, ale proto, že takovýto AZ je. Již jen fakt, že školy musí hledat kličky v zákoně a dohadovat se o sporných výkladech, pokládám za pobuřující.

Okomentovat