7.11.17

Dnešní Plus: Veřejné gymnázium zkouší učit inovativně. „Máme studenty s vnitřní motivací,“ vysvětluje učitel

Učit se ve škole bez pevně daných předmětů a s přestávkami, jak se to studentovi zrovna hodí? V soukromých školách už podobné inovativní postupy nejsou až tak divné, ve veřejných se v Česku podobné výukové metody objevují velmi zřídka. Na pražském Gymnáziu Na Zatlance se od září odvážili stát průkopníky a od září otevřeli zřejmě vůbec první alternativní třídu hned vedle tříd, kde standardně zvoní a studenti se připravují na jednotlivé předměty, jak tomu bylo už za Marie Terezie.




Doprovodný článek na webu Českého rozhlasu Plus

12 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Veřejné gymnázium zkouší učit inovativně.

Ale jaké pak 'zkouší'. Tak buď se učí, a nebo se neučí.
Pokud ovšem někdo spatřuje jako inovativní metodu výuky skutečnost, že ve škole nezvoní zvonek, nebo že se žák nají, napije nebo si dojde na záchod, když má hlad, žízeň nebo potřebu, pak pytlici cítí potřebu říci, že se jedná ne o metody, ale o organizaci výuky.
Tohleto funguje u pytliků už dobrých dvacet let, a skutečně na to musí bý ale setsakramentská odvaha. Ale určitě ne větší, než ze sebe dělat ve veřejném prostoru pitomce.
A kolik mají v Zatlance žáků s vnitřní motivací? U pytliků takové mají všechny. Není pytlikům známo, totiž, že by některý z žáků skládal, a složil přijímací zkoušky proti svojí vůli.
Až neinovativní dítka zjistí, že inovativní spolužáci ze sousední třídy tráví čas výuky povětšinou ve školním bufetu, mají v Zatlance co skoro inovativní celou školu.

V. řekl(a)...

alternativní třídu hned vedle tříd, kde standardně zvoní

Zvukova izolace musi byt v tom pripade dost kvalitni. Klobouk dolu.

Ygrain řekl(a)...

"že se žák nají, napije nebo si dojde na záchod, když má hlad, žízeň nebo potřebu"

Ano, v tomhle jsem taky inovativní :D Pravidla jsou jen dvě - svačina nesmí šustit a při společné činnosti musí být volná mluvidla. Jinak ať si konzumují, co a kdy se jim zachce, protože když to budou mít zakázané, budou akorát odčerpávat kapacitu mozku na to, jak by si potají ukousli nebo sněním o tom, kdy si budou moci ukousnout. Když jim to rovnou dovolím, zbude víc mozkové kapacity na to skutečně podstatné, a dokud odvádějí výkon, je mi srdečně jedno, jestli přitom něco konzumují.

S tou vnitřní motivací to ale není tak jednoduché - existuje silný motivující vnější faktor, který se jmenuje rodiče a kterému většina studentů podléhá. Pravda, stalo se nám jednou, že rodič dovezl studenta na reparát, ale nedokázal ho přimět, aby vstoupil do učebny, ale to už je poněkud extrémní případ.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Dovolím si přihřát si své drzé přesvědčení, že motivace je z podstaty jen vnitřní, proto je zavádějící ji tak označovat. Vede to jen k marnému hledání jakési neexistující motivace vnější, která ovšem není a nemůže být motivací, ale jen podnětem, popudem, motivem, stimulujícím vznik skutečné motivace jako vnitřní síly určité velikosti a směřování.

Když jsem kdysi toto kacířské "silově-vektorové" pojetí motivace použil na České škole, utřel mě nějaký pan Václavík, že prý jeden dánský profesor popsal dvacet teorií motivace.

Od té doby hledám dvacet teorií relativity, dvacet teorií Velkého třesku, dvacet teorií strun (to by snad šlo zbortěním harfy), a nikde nic.

Odpověď na otázku, jaká motivace vzniká současným působením tří "vnitřních" a pěti "vnějších" motivací, mi ten pán dluží dodnes.

Jiri Janecek řekl(a)...

Já chodit na Zatlanku do zvonící třídy a přečíst si ten článek, tak dostanu pocit, že jsem ten lempl bez vnitřní motivace... Mít nějakou, tak o ni přijdu...

mirek vaněk řekl(a)...

Otázkou je, jak moc jim ta vnitřní motivace vydrží. A co budou umět. Když se budou učit to, na co mají chuť, tak zákonitě dříve nebo později je chuť přejde.
Začátky vypadají vždy krásně. Ale řádné vyhodnocení takových metod jsem ještě nikde neviděl. Ani soukromé školy hlásající pokrok od rána do večera řadu let nikde nepublikují podrobný rozbor úspěchů a rizik.
Vycházím z předpokladu, že pokud by se taková metoda osvědčila a byly jasné průkazné pozitivní výsledky už by si na tom spousta lidí budovala vědeckou kariéru. Pokud tomu tak není, někde je asi dost nezamaskovatelná chyba.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Inovací nejvyšší úrovně je zrušení povinnosti do školy docházet vůbec.
I u střední školy bez ohledu na skutečnost, že žák je žákem nějaké školy.

CatCatherine25 řekl(a)...

Je zajímavé, čemu všemu se dá říkat alternativní třída.

Vl.Václavík řekl(a)...

Říká se, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Ale v poslední době se těch vlaštovek - snah o inovativní (alternativní) postupy ve vzdělávání, objevuje už hodně. Stačí chvíli pozorně brouzdat po internetu.
Je zákonité, že vlna inovací dorazila i na výše uvedené gymnázium. Určité věci je třeba ve škole dělat jinak, než tradičně. Když to říkají sami studenti, tak je kdekdo z moudrých dospělých setře. Když k tomu poznatku dospějí vyučující, je to jiné. Podle mě program ALT Na Zatlance uspěje a bude ve svých principech inspirací pro další školy.
K příspěvku pana Novotného:
Je přece rozdíl, zda student - studentka pracuje na nějakém úkolu proto, že musí, nebo proto, že sám - sama chce. V mozku probíhají odlišné pochody, to patřičně vzdělaní učitelé vědí.
Co je popudem k jednání, nechť si každý vyvodí po svém. Ale než někdo začne konstruovat vlastní teorie motivace, doporučil bych všimnout si anglických pojmů intrinsic/extrinsic motivation

Nicka Pytlik řekl(a)...

v poslední době se těch vlaštovek - snah o inovativní (alternativní) postupy ve vzdělávání, objevuje už hodně

Pytlici se nemohou dočkat, až těch vlaštovek bude v hlavním vzdělávacím proudu konečně celé hejno, a pytlici se jako zavilí herbartovci stanou alternativou.

zda student - studentka pracuje na nějakém úkolu proto, že musí

Pytlici si nejsou jisti, zda autor této doměnky v Česku pobýval minulých pár let. Jakýpak úkol, a jaképak musí? Neodevzdaná práce žákova, nemůže být klasifikována.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Pane Václavíku, neustále mi vracíte nikam nevedoucí postřeh, že jedni to vidí tak, jiní onak, a není výjimkou, že mnozí naopak. Ztrácí se Vám to v překladu. Kéž by všichni ti přežvýkavci Maslowa skutečně pochopili jeho přínos. Jenže oni potřebují být citováni a mít možnost o něco opřít svou reformátorskou seberealizaci.
Podsouváte mi vnitřní motivy a vnější stimuly jako nějaké dva druhy motivací. Je marné Vám vysvětlovat, že plurál je v této souvislosti nesmysl. Motivace je až to, co se mnou pohne, ne to, co na mne odkudkoliv doráží. Jen těch vnitřních motivů může působit současně celá řada, nemluvě o bezpočtu stimulů vnějších.
Proto je to tak důležité v pedagogické praxi. Učitel učí a současně k učení stimuluje. Zná své žáky, ví, obrazně řečeno, co na koho platí. To není manipulace, to je naopak to pravé „respektování“. Ostatně např. Montessori škola není nic jiného. Opět je to stimulace na základě pochopení.
Všiml jste si vůbec, že do Montessori škol chodí žáci takříkajíc „Montessori“ rodičů? Sounáležitost a návaznost stimulace učitele a rodiny je to, co je potřeba pěstovat v každé škole. Právě to však vy profesionální reformátoři boříte svým účelově černobílým pojetím motivace. Nevyjadřuji se k důvodům, které vás k tomu vedou. Odmítám však takové počínání pokládat za přínos.
Ten, kdo nerozlišuje způsob, jímž si dítě pro sebe objevuje svůj svět, od skutečnosti, že vzdělávání dětí je mezigenerační předávání vědomostí a poznatků, ocitá se, lhostejno zda bezděčně či vědomě, v postavení škůdce vzdělávání. Proto ten všudypřítomný neziskově nevládně koordinovaný tlak na ponechání dětí jejich nikým neovlivňované „seberealizaci“ ve školách. Nejde o nic menšího než o záměr zpřetrhat onu mezigenerační štafetu poznání, která z podstaty je založena na národním základě. Pokud se to podaří, národy zmizí jak pára nad hrncem. Proto byl dosazen Komárek na ČŠ a Dienstbier s Valachovou do vlády ČR.

Nicka Pytlik řekl(a)...

tlak na ponechání dětí jejich nikým neovlivňované „seberealizaci“

Pytlici by tento v překotně měnící se době moderní trend zkompetentňování posunuli přes srřední školy až na školy vysoké. V takové medicině by se to vyloženě patřilo.

Okomentovat