3.11.17

ČŠI: K povinnosti vypracovávání domácích úkolů

V řadě diskusních fór rodiče i učitelé probírají problematiku povinnosti vypracovávání domácích úkolů a jejich hodnocením a klasifikací. Někteří rodiče se obrátili i na Českou školní inspekci. Přinášíme jednu z odpovědí.


Dobrý den,

k Vašemu dotazu, který jste zaslala České školní inspekci, úvodem upozorňujeme, že Česká školní inspekce není oprávněná posuzovat konkrétní případy (vyslovovat názory a stanoviska) pouze na základě jejich popisu bez vykonání inspekční činnosti přímo ve škole.

V obecné rovině sdělujeme, že žádný právní předpis se zadáváním, hodnocením a klasifikací domácích úkolů výslovně nezabývá. Jeden z cílů školského zákona však směřuje k možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí odpovědnosti za své vzdělávání, obdobně Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, jehož obsah je závazný pro přípravu školního vzdělávacího programu, např. předpokládá, že v průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat. Takové cíle jsou nepochybně nejenom v zájmu žáka, ale i jeho zákonných zástupců, kteří odpovědně plní své rodičovské povinnosti v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. I v tomto smyslu lze připustit účelnost samostatné práce žáka při řešení domácích úkolů kromě potřeby „aby se žák přiměřeně připravoval na výuku“, a lze také konstatovat, že v obecném pojetí není oblast přípravy žáka v domácím prostředí související s jeho vzděláváním v rozporu s právními předpisy.

Školský zákon však v § 30 stanoví, že ředitel školy vydá a zveřejní na přístupném místě ve škole školní řád, a prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance a žáky školy a o jeho vydání a obsahu informuje také zákonné zástupce nezletilých žáků. Ve školním řádu ředitel školy stanoví mimo jiné i podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, a současně školní řád obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a výchovy žáků včetně výchovných opatření.

Podle ustanovení § 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, vychází hodnocení výsledků vzdělávání žáků z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. Jak již bylo výše uvedeno, pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení a kritéria pro hodnocení.

Školní řád je významný dokument školy, který jsou povinni respektovat všechny osoby zainteresované na vzdělávání. Školský zákon proto v § 167 a 168 také upravuje zřízení školské rady v pravomoci zřizovatele školy s tím, že k členům školské rady náleží i zvolení zákonní zástupci žáků. Školská rada se podílí na správě školy, a k jejím pravomocem náleží např. schvalovat školní řád a pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a výchovy žáků, vyjadřovat se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, a také podávat podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli a dalším zainteresovaným orgánům.

V případě zjištěných problémů a nežádoucího postupu ze strany pedagogických pracovníků mají zákonní zástupci možnost obrátit se, buďto individuálně nebo prostřednictvím školské rady, na ředitele školy (nejlépe písemnou, prokazatelnou formou) a požadovat vyjádření v dané záležitosti a o nápravu situace. Podle § 21 školského zákona mají zákonní zástupci nezletilých žáků právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována patřičná pozornost

Ředitel školy je podle § 164 školského zákona odpovědný za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání, rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a výchovy ve škole a je odpovědný za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání. Přistupuje-li ředitel školy k řešení problémů liknavě nebo je jeho postup neúčinný, lze podat stížnost na ředitele školy, a to nejlépe inspektorátu České školní inspekce příslušnému podle sídla školy. Adresy uvedených inspektorátů jsou zveřejněny na webových stránkách České školní inspekce http://www.csicr.cz/cz/KONTAKTY/Krajske-inspektoraty.

Mgr. Soňa Vápeníková
referentka školství, výchovy a vzdělávání

17 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

On dnes ještě někdo zadává domácí úkoly? Proč?

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Občan může být k něčemu nucen pouze zákonem. Protože na to žádný zákon není, nikdo nemůže být nucen dělat domácí úkoly. Naproti tomu instituce (škola) může dělat jen to, co jí zákon ukládá. Škola tedy poskytuje vzdělávání jako školskou službu, a to pouze v době, která je k tomu určena. Školní řád může řešit pouze to, co se odehrává ve škole (včetně školních akcí). Domácí úkoly mohou být pouze věcí dohody obou stran, tedy školy a rodičů.

Učitelka ZŠ řekl(a)...

Takže z nás učitelů ti, kteří přijdou a ve své pracovní době splní povinnosti ŠVP (které vychází z RVP) a půjdou dál.... Buď to někdo pobere nebo nepobere. Protože povinností rodičů je posílat děti do školy, to je ukotvené v zákoně, ale děti se vzdělávat nemusí, pokud nechtějí, to ukotvené v zákoně také není.
Přestávám tuto společnost chápat.....

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nelze nikoho přimět ke vzdělávání se proti jeho vůli. Každý má právo být nevzdělaný.
Učitel musí respektovat oprávněné potřeby dítěte, a nesmí jít proti oprávněným zájmům zaměstnavatele, což znamená, nemít žádné problémy. Vnímavý učitel se pak stává učitelem prospěšným, tedy i nadtarifně hodnoceným.
Starostliví rodiče zpravidla sami rozpoznají, kde jejich děti botka tlačí, a zařídí jim doučování, jak se v dobrých rodinách sluší a patří. Čímž dětem vytvoří dostatečný prostor k tomu, aby mohly v době výuky před svými vrstevníky náležitě machrovat a zdárně se tak zařadit do hlavního vzdělávacího proudu.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Školní řád může řešit pouze to, co se odehrává ve škole (včetně školních akcí). Domácí úkoly mohou být pouze věcí dohody obou stran, tedy školy a rodičů."

No, školní řád tedy může umožnit učiteli zadat (ve škole) žákům práci k samostatnému vypracování...
Umístěním svého dítěte do školy s takovým školním řádem rodiče dohodu o domácích úkolech akceptují...
---
I když teda bych mnohem radši bych o takové samozřejmosti a nezbytnosti pro vzdělávání jako jsou domácí úkoly vůbec nediskutoval (a to jak pro biflovací model, tak pro zkompetentňovací proces)...
Učitel cizího jazyka, matematiky a na základní škole i češtiny, který nezadá každou hodinu žákům přiměřený úkol k samostatnému vypracování je modernistický patlal...

Nicka Pytlik řekl(a)...

"Školní řád může řešit pouze to, co se odehrává ve škole..."

Tak, a teď jsou pytlici v koncích i s tou svoují logikou.
Proč je škola povinna prokazatelně poučovat žáky o tom, jak se mají chovat v době školních prázdnin, připadně volna ředitele školy, a dokonce snad i v době státem uznávaných svátků, a činit o poučování zápis do třídní knihy.
Nedej bože, aby nebožák učitel opomněl žákům zakázat skákání do silážních jam za úplňku pak zejména, ve vichřici lézti na stožáry pro vyvěšování práporů, přilévat benzín do ohně a odsekávat si sekerou prsty na levé ruce. Pro leváky pak na ruce pravé.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Výše uvedenou povinnost škola opravdu nemá. Netuším, proč se to dělá. Nedělejte to :)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Možná bychom měli psát poučení i pro státem uznávanou sobotu a neděli.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Výše uvedenou povinnost škola opravdu nemá.

Vedoucí pracovníci na tom trvají a pravidelně to třídním učitelům připomínají.
Znamená to snad, že je to projev svévole, a nebo snad dokonce projev nějakého rozmaru?
U ředitelů škol, kteří lamentují nad byrokratickou zátěží, které je odvádí od jejich poslání, tedy garance optimálního zkompetentňovacího procesu, by to bylo poněkud svérázné pojetí participace na dosažení společného cíle.
Jakože velocipedista. Nahoře se hrbí, dole šlape. Klasika.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Svévole, rozmar, neznalost, strach, stereotyp, rozšířený omyl, alibismus - a nejspíš kombinace všeho. Ať vám to dotyčný vedoucí pracovník ukáže v zákoně :).

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlikům to nevadí. Z třídnicví byli pro svoji neschopnost nějakou třídu zvládnout vyvázáni už před mnohými lety. Nad to pytlici poučují žáky tuze rádi.
A tak kromě zápisu o poučení žáků o pravidlech provozu v odborné učebně, o bezpečnosti a o ochraně jejich zdraví a majetku, o protipožárnárních opatřeních a poskytování první pomoci, a o tom, že žáci jsou průběžně přezkušování, činí zápis i o poučení žáků o pravidlech o bezpečnosti a ochraně zdraví při pořizování podkladů k zpracování projektu 'Člověk ve fotografii'. Konkrétněji pak, že žák v procesu fotografování nevstupuje na živé železniční tratě a zábradlí mostů, že není přípustná manipulace s řeznými nástroji a šroubováky proti člověku, zejména proti obličeji a očím pak zvláště. A tak nějak podobně.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

"No, školní řád tedy může umožnit učiteli zadat (ve škole) žákům práci k samostatnému vypracování...
Umístěním svého dítěte do školy s takovým školním řádem rodiče dohodu o domácích úkolech akceptují..."

1) Nemůže. Školní řád může řešit jen to, k čemu má zákonné zmocnění.

2) Umístěním dítěte do školy rodiče nemohou akceptovat jednání školy, které je v rozporu s právním řádem.

3) Nepolemizuji s užitečností či nezbytností domácích úkolů, ale popisuji jejich vymezení v právním řádu. Neříkám, jestli se mi to líbí.

Nicka Pytlik řekl(a)...

pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení a kritéria pro hodnocení

A to by pytliky zajímalo, jestli pravidlo hodnocení práce žáka, které je vyžadováno ze strany ředitele školy směrem k pedagogickému sboru, musí být být obsaženo i v pravidlech hodnocení žáků, a tedy být součástí školního řádu.
Konkrétně se jedná o pravidlo, že pokud samostatná školní práce není žákem odevzdána, nemůže být učitelem hodnocena.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Pane Pytlíku, ve Vašich jiskřivých formulacích se trochu ztrácím, jakkoli je rád čtu. Pokud tomu dobře rozumím, odpovídám, že každé pravidlo hodnocení musí být v klasifikačním a tedy školním řádu a konkrétně Vámi uvedené pravidlo (poslední věta) takto znít může. Postrádám kontext, který by vysvětloval, proč neodevzdaná školní práce není klasifikována nedostatečnou, což je asi nasnadě. Ale třeba je to někde jinde...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici si při čtení stanoviska školní inspekce vzpomněli na případ, o kterém vyprávěl jednoho pošmourného dubnového odpoledne neteři sousedova švagra jakýsi ošuntělý člověk v cukrárně v Kardašově Řečici. Ředitel jakési blíže neurčené školy vyvázal žáky studijní skupiny z povinnosti odevzdat jednu část téměř měsíčního projektu, který byl povětšinou zpracováván ve škole při běžné výuce. Když vyšlo najevo, že žáci nehodlají odevzdat ani tu druhou samostatně hodnocenou část projektu, bylo formulováno pravidlo, že práce žáka, která nebyla odevzdána, nemůže být klasifikována, což ovšem v aktuálně platném klasifikačním řádu zmíněno nebylo, a lze předpokládat, že doposud zmíněno není.
Učitel daného předmětu to nemohl patrně tak nějak pochopit, a tak se na pedagogické radě dotazoval, jestli to platí i o případně neodevzdaném testu, slohové práci nebo neochotě žáka se nechat přezkoušet. Vzhledem k tomu, že pedagogický sbor prý vůči tomu nepatřičnému učitelovu štourání zůstal pasivně rezistentní, tak ten nešťastník svého pobloudilého jednání zanechal. Učitel byl údajně necelé dva měsíce před uzavřením klasifikace vyměněn, a jeho nástupci se prý podařilo zajistit dostatečné množství klasifikačních podkladů, takže se ani ty mizerní známky z předchozího teoretického testování nijak výrazně neprojevily, a žáci mohli být prý celkově hodnoceni výborně.
Ale věřte vyprávění neznámého člověka z cukrárny, která už dobrých osm let neexistuje.

Jirka řekl(a)...

Já bych i věřil. Asi se jedná o Gymnázium Chvojkovice-Brod. No, zřejmě slušnej ústav, no!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Zřejmě.
Ale do žádných větších akcí se pouštět nebudeme. Ono se vlastně nic až tak mimořádného nestalo.

Okomentovat