13.10.17

Ze sociálních sítí: Podle čeho vlastně vybírat vhodné poslance?

Jak se blíží volby, tak si přemýšlím, podle čeho vlastně vybírat vhodné poslance...

Vezmu to stejně, jako jsem radila dětem, jak si vybrat povolání. Zásadní je dát na jednu stranu požadavky, úkoly, nároky určité profese, na druhou schopnosti, zájmy, dovednosti... toho, kdo by to měl dělat. Když to ladí, volba by měla být v pohodě.



Další část textu:

Vyjděme tedy z toho, co mají dělat poslanci, co má být jejich úkolem. Poslanecká sněmovna je orgán zákonodárný, mají tedy na starosti zákony, jejich schvalování, někdy i vytváření, úpravy, opravy, pilování formulací... Takže by asi bylo celkem vhodné, aby měli poslanci přehled o stávající legislativě. Sice musí rozhodovat o zákony ze všech oblastí a oborů a nelze mít přehled o všem, ale alespoň v některé oblasti života, v některém oboru by měl mít dobrý přehled každý z poslanců. Pokud to tak není, tak nově zvolený poslanec zasedne do lavice a bude čekat, co mu kdo předloží, potom bude hlasovat podle toho, co mu poradí poradci (ale neumí vůbec posoudit jejich kvalitu), určí rodná strana, podstrčí lobbisti... Poctivější se pokusí něco dostudovat, ale to bude za běhu zvládat dost obtížně.

Co z toho plyne? Kouknu, jestli má strana na kandidátních listinách odborníky, lidi, kteří vědí, o čem mluví, mají své názory podloženy praxí, znají svůj obor do detailů, ví, v čem spočívají problémy, co už se vyzkoušelo a neosvědčilo, co by pomohlo... Pokud se některým oborem zabývá delší dobu a pořádně, bude mít přehled i o legislativě, která se k tomu vztahuje.

Pokud má strana sympatické názory, ale ty vznikají od stolu, ať v kavárně, v hospodě nebo na universitě, chybí ten fortelný základ, na kterém lze tvořit zákony pro život. Hrozí, že zase stvoří něco, co bude život jen komplikovat, i když to možná budou dělat v dobré víře...

Tak si to jdu ještě jednou projít, koho tam ti lišáci mají ;-)

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Zásadní je dát na jednu stranu požadavky, úkoly, nároky určité profese, na druhou schopnosti, zájmy, dovednosti...

To prý říkal jeden chlapík, když se oženil, že si udělal přehled pro a proti. Měl tam prý napsáno ve sloupci pěkně pod sebou:
Není moc hezká,
není moc chytrá,
není moc bohatá,
není moc pracovitá,
není moc zábavná...
A proč jsi se tedy oženil, ptali se jej kamarádi. No, v tom druhém sloupci, povídá chlapík, jsem měl napsáno:
Moc ji miluju!

Okomentovat