2.10.17

Tomáš Feřtek: Jak se hledá ministr školství mezi mimoni aneb Důvody k optimismu

„Co si myslíte o standardech ve vzdělávání?“ Politik se zamyslí. „To máte jako ve zdravotnictví. Stát vám garantuje standard. Za nadstandard si musíte připlatit.“ Kupodivu se nikdo tomu pánovi v tyrkysově modré košili s bílým límečkem, který si právě plete hodinky a holinky, nesměje nahlas. Jmenuje se Josef Dobeš a za dva měsíce se stane ministrem školství.

Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Samozřejmě, že řeči o návratu k ponkům a osnovám, rušení inkluze a zbytečně velkém počtu maturantů tu také slyšíte, ale obvykle z úst komunistů, případně nově vznikajících populistických stran, mezi něž bohužel nenápadně směřuje i ODS. Ostatní diskutují přece jen kompetentněji.

Ať už se řeší inkluze, povinná maturita z matematiky, jednotné přijímačky, platby vysokým školám, padají i rozumné návrhy a poučené komentáře. Pokud se tedy chceme na svět dívat optimisticky, dá se konstatovat, že za těch osm let se informovanost a kvalifikovanost politiků přinejmenším v téhle oblasti výrazně zlepšila.

A kromě jiného vyrostla nová generace rodičů – voličů, kteří mají do značné míry jasno, jaké školy pro své děti chtějí, a jsou stále více slyšet. Jenže to také znamená, že od zmateného blábolení k věcnější debatě a poučenější veřejnosti vedla osmiletá cesta. Což není zrovna málo, zvláště s ohledem na to, jak rychle se mění svět, na který mají školy děti připravovat.


1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

od zmateného blábolení k věcnější debatě

Takový proces se dá nastartovat u jednoho každého odborníka na vzdělání, konzultanta a auditora tím, že si sundá máslo z hlavy. Zvláště pak dnes je to vyloženě rozmařilost.

s ohledem na to, jak rychle se mění svět...

Naštěstí je tu dost pitomců, kteří melou a melou a melou... a vytváří v tom vývojovém chaosu nezpochybnitelnou stabilitu, o kterou se můžeme opřít bez obav.
Pevný bod, který se v daném zobrazení vzdělávací vize zobrazuje sám na sebe. Tedy bod samodružný. Pro lepší představu to funguje obdobně jako samosprašnost. Expert si opylí bliznu výlevy cizí fantazie, které pak považuje za svoje vlastní a jednoznačně i původní. Tak, milé děti, slovy kreslíře Kantorka, a až blbost odkvete, přijdou plody.

Okomentovat