4.10.17

Ondřej Neumajer: Školy neučí informatiku – brzy se to změní

Je stále obtížnější predikovat, jak budou budoucí technologické objevy ovlivňovat naše životy, jak do nich zasáhne prodlužující se věk a stárnutí populace, jak migrace… Školní vzdělávání, které má pro budoucnost připravovat mladou generaci, stojí před stále komplikovanějším úkolem.

Zatímco práce vědců, lékařů, farmářů či učitelů projde zásadními změnami a bude vyžadovat nové dovednosti, je pravděpodobné, že práce profesionálních řidičů, taxikářů, pokladních či pracovníků většiny rutinních činností nebude potřeba vůbec nebo jen ve specifických příležitostech. Bude automatizována, vykonávána roboty řízenými softwarem a umělou inteligencí.

Obsah výuky na základce

Základní škola se kromě osvojování základních dovedností snaží prostřednictvím vzdělávacích předmětů vytvořit u žáků vhled do základů klíčových vědních oborů. Žáky vyučujeme základům matematiky, fyziky, chemie, geografie… Učíme je tak, aby získali základní kompetence v daných oblastech, které budou potřebovat pro svůj osobní život a v budoucnu na ně mohli případně navázat studiem na školách vyššího typu, kde již do tajů daných vědních oborů proniknou hlouběji.

Zatímco budoucnost mnohých povolání je nejistá, odborníci se shodují na tom, že obor informatiky a digitálních technologií má v budoucnosti své místo jisté. A paradoxně právě základy tohoto oboru český vzdělávací systém zatím úspěšně ignoruje.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (mimo jiné: platný od roku 2005) dává školám povinnost učit informační a komunikační technologie, tzv. ICT, pouze jednu hodinu týdně v jednom ročníku na prvním a v jednom na druhém stupni. Běžná základní škola tak vyučuje ICT jednou týdně v pátém ročníku a jednou týdně v sedmém ročníku. Z devíti let základní školy se s ICT jako předmětem zájmu setkávají žáci povinně celkem pouze ve dvou hodinách povinné týdenní dotace. Pro srovnání, výuky českého jazyka musí školy zařadit 48 hodin, matematiky 35, hudební a výtvarné výchovy 22, tělocviku 20. Odpovídá tato dvouhodinová dotace významu oblasti digitálních technologií v dnešním světě?

To však není jediný problém této oblasti. Současné pojetí školního ICT se zaměřuje na základy informační gramotnosti, tedy na práci s textem v textovém editoru, s tabulkami v tabulkovém procesoru, vyhledávání na internetu… Na skutečnou podstatu vědního oboru informatiky se prostoru nedostává. Majoritě českých žáků se tak vyhnou základy algoritmizace, logického myšlení či principy programování. Osvícení ředitelé mohou některé tyto oblasti zařadit například do matematiky nebo hodinovou dotaci navýšit, mnohé děti do takových škol ale prostě nechodí.

Ministerstvo na tom pracuje

V roce 2014 vláda schválila Strategii digitálního vzdělávání, která má tento problém jako jednu ze svých tří klíčových priorit řešit. Ostatně, podle mezinárodního srovnávacího výzkumu již v roce 2015 šestnáct z jednadvaceti evropských států oblast tzv. informatické myšlení do svých školních kurikul zařadilo.

Národní ústav pro vzdělávání zpracoval návrh, jak by to se školskou informatikou mělo vypadat. Důležité je, že se nesnaží řešit problém pouze mechanickým navýšením počtu vyučovacích hodin (o které panuje mezi vzdělávacími obory velká rivalita), ale rozděluje obsah oboru ICT na více částí. Dnes upřednostňované základní dovednosti práce s počítačem by si měli žáci rozvíjet v předmětech, kam dané dovednosti logicky vždycky měly patřit. Například strukturace textu a základy typografie do českého jazyka, elektronické zpracování tabulek, diagramů a grafů do matematiky, digitální mapa a GPS do zeměpisu, chování na sociálních sítích do výchovy k občanství. Uvolněná vzdělávací oblast ICT by se přejmenovala na Informatika a ICT (stejně to dnes již funguje na gymnáziích) a její obsah by se kromě nezbytných základů práce s počítačem zaměřoval na základy algoritmizace a programování, informační systémy, data informace a modelování.

Pokud vás děsí představa výuky programování malých dětí, dejte si tu námahu a podívejte se, co to dnes znamená. Od nudného psaní příkazů do příkazové řádky a robota Karla prošly výukové nástroje zásadním vývojem. Dnes existuje nepřeberné množství nástrojů, které u dětí hravou formou rozvíjejí základy algoritmizace. Desítky grafických nástrojů umožňují žákům vyprávět digitální příběhy, animovat postavičky, spouštět různé akce na základě různých událostí, výsledky zveřejňovat online… Moderní edukační robotika se svými robotickými stavebnicemi zase osvobozuje tuto výuku od práce pouze s počítačem, žáci mohou konstruovat a následně učit své roboty novým kouskům a navíc si tím i zlepšovat jemnou motoriku při jejich sestavování. Lego WeDo, MindStorm, Merkur Robot – Alfa, Ozobot, Bee-Bot, prostředí jako Scratch (Junior), Kodu, Minecraft nebo weby jako code.org, codeweek.eu, ibobr.cz… to jsou nástroje hravého vzdělávání, které nejsou určené intelektuální elitě, ale zvládnout je mohou všichni žáci.

Ministerstvo školství již rozjelo aktivity, díky kterým za přispění evropských fondů vzniknou pro učitele učebnice, metodické příručky, elearningové kurzy a prezenční semináře, popularizační a osvětová videa. To vše má rozšířit řady učitelů, kteří se informatickému myšlení věnují. V příští vlně grantových žádostí by se školy mohly potřebným digitálním vybavením začít vybavovat.

Cílem uvedených změn není vychovávat programátory, ale dát mladé generaci možnost nahlédnout pod pokličku toho, jak všechny ty technické vymoženosti, které nás obklopují, a sítě, ve kterých tráví mladá generace významnou část každého dne, vlastně fungují. Tedy analogicky to samé, co dělá školská matematika, fyzika, chemie, geografie…

Digi kompetence učitelů

A ještě jedno je jisté. Pokud má náš vzdělávací systém více zohledňovat přicházející éru, která masivně využívá digitální technologie, budou do jejích tajů muset proniknout všichni učitelé. Přijde-li v budoucnu někdy opět na pořadu dne tvorba standardu učitele, bez oblasti digitálních dovedností se takový standard prostě neobejde.

Psáno pro Bulletin NIDV věnovaný Strategii digitálního vzdělávání, říjen 2017.

28 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Takhle zdařile se pytlici už dlouho nenasmáli.
Jako stendap numero by to nemuselo být špatné.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ja se teda moc nesmala. Kdyz si uvedomim, jak priserne jsou skoly vybavene... Vcera jsem shanela stavebnice. Ne na programovani, uplne by me stacilo , aby je deti montovaly. Skoro nic. A kdyz tusim, kolik stoji Lego nebo Merkur( majice v rodine kluky), ani se nedivim. A stavebnice s moznosti programovani? Jezis marjaaaa, kde brat a nekrast. Vzdyt i ty ucebny IT jsou vlastne permanentne zastarale, sit se nam obcas otvira deset minut. Vyukove Sw stolete. Kdybych jen ja , special, chtela zaplatit multilicenci napr. Vcelky( uzasny program pro dys vady), je to pouhych 25000 na pet let pro 30 deti.

Václav Nádvorník řekl(a)...

Dobrý den,
prosím autora o jednoduchou odpověď na dvě otázky:
1) V jakém předmětu na základní škole se budou učit základy ovládání kancelářských programů. Nikoli procvičování a jejich praktické používání, ale opravdu ovládání.
2) Když do školního kurikula přidáváme obsah týkající se programování, co se ze školního kurikula odebere, nebo zda se zvýší počet hodin dětí ve škole. Ve zkratce - přidávám programování ve Sratch, uberu Vladislava Jagelonského, nebo láčkovce?
Celá tato snaha skupiny informatiků, která sice má hlavu a patu a které svým způsobem i fandím ještě nikdy nedala odpověď na tyto dvě otázky a nekouká na RVPZV jako na celek, ale pouze z pohledu jednoho oboru.
Jedna poznámka pod čarou. Máte ověřeno, že využití ICT v hodinách matematiky, češtiny atd je z prostorových a organizačních důvodů plošně řešitelné. Opravdu je tolik škol, které mají učebny (ať již pevné, či mobilní) s 28 počítači, případně bude financována výuka na dělené hodiny těchto předmětů.

Václav Nádvorník řekl(a)...

Paní Karvaiová,
včelka zlevnila. Pro 30 dětí na 5 let je to za 12000 Kč. https://www.vcelka.cz/skoly
Ale to nijak nezpochybňuje Váš další text. Jen pro informaci.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Věřím, jenže mě PPP napíše na jedno dítě 500,- a za to nemůžu koupit ani tu jednoroční pro jedno dítě. A jak moc bych chtěla.

V souvislosti s programováním, protože so nejsem zcela jistá. Ten nějaký program by ale asi mělo mít i doma dítě na počítači,ne? Aby mohlo procvičovat nebo dělat úkoly. Je součástí multilicencí i instalace na domácí počítače? Pokud ne, kdo by to dětem kupoval, nebo jsou to programy free?

Václav Nádvorník řekl(a)...

Paní Karvaiová. Pro diagnostikované poradnou mají zvláštní cenu 1500 Kč na dva roky. U nás to děláme tak, že v rámci konzultace PPP se školou před vydáním doporučení (což by podle pravidel měli dělat vždy) se s nimi domluvím aby v těch případech, kdy je to třeba napsali na výukový program 1500 Kč a mám pro ně licenci. Ale nejsme speciální školy, ale normální základka.

Janek Wagner řekl(a)...

Přeposílám kolegovi ze Včelky Michalovi Zwingerovi odkaz na tuhle diskusi.

Na webu https://www.vcelka.cz/skoly uvádějí na konci stránky i Tipy pro zajištění financí:

- Licenci pro aplikaci Včelka lze hradit v rámci Rozvojového programu MŠMT - „Podpora vybavování škol kompenzačními pomůckami pro žáky se zdravotním postižením“
- Včelku lze pro školu pořídit v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti z Podpory škol formou projektů zjednodušeného vykazování - EU Šablony pro MŠ a ZŠ (více zde)
- Licenci pro aplikaci Včelka lze také pořídit v rámci výzvy č. 02_16_37 Podpora žáků se zdravotním postižením
- Včelku jako kompenzační pomůcku lze pořídit i jako součást Výzvy Č. 46 INFRASTRUKTURA ZÁKLADNÍCH ŠKOL
- Základní školní licenci na 12 měsíců lze získat také propagací aplikace Včelky mezi rodiči na Vaší škole. Pro více informací se obraťte na kontakt níže.

U vás se nic z toho nedá použít?

Janek Wagner řekl(a)...

A ještě k tomu programování: například Scratch je bezplatná online aplikace (https://goo.gl/YulMCZ), která běží v prohlížeči na libovolném PC. Metodiky výuky pro 1. stupeň prezentoval v Praze nedávno prof. Kalaš, podrobnosti přineseme v článku ještě v tomto týdnu.

Václav Nádvorník řekl(a)...

Problémem rozhodně není programovací jazyk. Scratch je super, zdarma, jen nevím, jak běhá na ipadech (myslím že nikoli). Tam jde třeba code.org. Ale problém je hlavně kdy, kde, kdo a místo čeho to učit.

Janek Wagner řekl(a)...

Pro iOS je zatím náhradou Pyonkee (https://wiki.scratch.mit.edu/wiki/Pyonkee), nová HTML5 verze Scratch 2.0 se intenzivně vyvíjí.

Doporučuji zatím záznam zářijové pražské přednášky prof. Kalaše o metodice výuky ve Scratch na http://www.skolni.tv/2017/09/ivan-kalas-skusenost-s-programovanim-v.html.

Janek Wagner řekl(a)...

Ještě k pohledu na "RVP ZV jako na celek": zažil jsem přípravu bohužel jen před více než deseti lety přípravu RVP G, kde zástupci ostatních oborů ICT bez ohledu na ttehdy probíhající SIPVZ naprosto "zasklili" a na poslední chvíli jen díky iniciativě JSI získal tento vzdělávací obor alespoň jednu disponibilní hodinu... Je mi zcela jasné, že bez rozsáhlé mezioborové diskuse a z ní vzniklého konsensu to nepůjde. Na rozdíl od původní přípravy RVP ZV a G mají nyní informatici jasnou koncepci, na které se pracuje již dlouho.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ne bohužel, ani jeden z programů (šablon) nemáme.
S poradnou jsem již mluvila, slíbili ale nesplnili, budu muset znovu intervenovat.

Jinak milí kolegové, u nás je zcela jedno, jestli ios nebo android - my nemáme tablety žádné. Jen PC. Pro 2-3 žáky najednou jeden. Běžná škola. Já bych třeba uvítala aspoň dva tablety s iOS, protože jsou tam supr prográmky pro komunikaci, pro autíky apod. Jenže pro autíka na specce mi ho dnes nikdo nenapíše, prý máme dostatečný normativ. Ha ha.
Inovace jsou tak rychlé, že když nakoupíte nějaký program letos, možná už za dva roky vám nebude v novém prostředí fungovat. je to holt byznis, to chápu, ale co nadělám.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici pořád ještě lapají podechu. Hek, hek... taková drobná lapálie.

Jana Karvaiová řekl(a)...

No já bych si ve školství představovala leccos. Od služebního telefonu (na každé z našich budov - máme 4), po služební auto, přes dostatek propisovaček a kopírovacích papírů až po placení veškeré mé (a samozřejmě nejen mé) práce. A bych nemusela nosit do práce pomůcky a knížky. A ono by toho bylo, takže v této chvíli mě fakt netrápí, jestli žáci budou umět programovat. Kéž by uměli aspoň násobilku nebo vyjmenovaná slova, popřípadě hledat v anglickém slovníku.Jestliže programování, tak jako volitelný nebo nepovinný předmět. Ti,co neumí ani v devítce znásobit dvě víceciferná čísla nebo nedají jednoduché slovní úlohy, ti to snad nemají zapotřebí.

Václav Nádvorník řekl(a)...

Paní Karvaiová, respektuji Vás jako učitele ve škole, kde převládají děti s SPU. Ale opravdu je třeba o výuce programování uvažovat na běžných základkách, jako o povinnosti. Svět se mění a programování na něj obecně připravuje. Samozřejmě se to netýká dětí, co neumí násobit, ale musíme tvořit RVP na průměrné dítě. Bohužel se v rámci inkluze to změnilo a vaše děti se musí učit dle rvp, nikoli dle jeho přílohy, což je nelogické.
Vize volitelnosti předmětu je nereálná. To by mohl být volitelný třeba dějepis. K čemu je mi, že se děti učí o Vladislavu Jagelonském, když neumí násobit?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A kdo to bude učit? Ty zástupy ajťáků křičící pod okny škol, "my chce učit"?

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Pan kolega Sotolář ukázal největší slabinu těchto vizí. Od listopadu t. r. školství nabízí začínajícímu učiteli 26 020 hrubého ve 12. platové třídě. Průměrný brutto měsíční plat softwarového inženýra v ČR je přitom 55 816, programátora 41 106, IT analytika 45 049 atd. Už je vidím, jak se ženou s nadšením do školních učeben.

Jirka řekl(a)...

Pane Nádvorníku, zdaleka nejde jen o žáky s SPU. Každý rok zkouším na volitelném předmětu (žáci si jej sami vybrali) zaujmout žáky programováním nejen ve Scratchi. Ti nejnadanější říkají, že je to těžké a zdlouhavé. Ostatní se snaží, seč mohou, ale nadšení vzhledem k vynaloženému úsilí a chabým výsledkům rychle opadá. Jako jazykář bych to přirovnal ke snahám udělat s každého žáka základní školy "Evropana" ovládajícího tři jazyky. Ten druhý se sice už nějaký rok učí, ale výsledky asi nikoho nezajímají. Pro mnoho žáků je problém čeština, noční můra angličtina a druhý cizí jazyk je zbytečně ztracený čas. Je to dáno nejen rozptylem nadání jednotlivých žáků, ale dnes především výchovou k nepráci. Rozvoj informatického myšlení mohu podporovat během jakéhokoliv předmětu a činnosti, ale učit všechny žáky povinně základům programování považuji za další zbytečné zvěrstvo páchané na neviňátkách. Pomněte, že ve školách právě zuří inkluze po česku. Druhý jazyk jsme "museli" kvůli Unii. Programování zkuste kvůli nám jen pilotně na odpovídajícím vzorku a dlouho dumejte nad reálně dosaženými výsledky. Pokud dojdete k přesvědčení, že za všechno mohou jen učitelé, pak rád uvolním místo těm mladším.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici dohýkali, a teď už zase jen ty chmury.
Oprostí se od vzpomínání na to, jaký že byl postoj autora článku k té neuvěřitelně zpackané pozici informačních a komunikačních technologií v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy v dobách, kdy mnozí poukazovali na to, že míra té hlouposti je i na naše poměry až fascinující.
O robotizaci a umělé inteligenci se hovoří už tolika let, že pytlici zůstávají docela klidní. I prostá náhrada zdejších nemehel a pitomců ještě neméně tolik let potrvá. Expertí všeho druhu si všimli, že se svět, pámbu s námi, mění, a ztratili nerv, že o pracně budované pozice tlučhubů by přijít mohli. Pytlici by je rádi ubezpečili, že jim až tak velké nebezpečí nehrozí. Kdo by jejich náhradou tratil čas. Nad to, generátory nic neříkajícího textu jsou k mání už běžně.
A tak pytlici už jen ze zvyku připomenou, že strategie se zaobírá cíli, kterých se má dosáhnout, ale o způsobu jejich dosažení hovoří taktika. O rozprostranění dílčích témat vzdělávací oblasti ÍKáTé do jiných předmětů se plaměně rokovalo už prve, a prd z toho pošlo. Obdobně dopadly veškeré pokusy o elektronizaci výuky, její mikroprocesorizaci, informatizaci, internetizaci, webizaci, interaktivizaci, tabletizaci, mobilizaci a digitalizaci. O koberečkizaci, kompetentizaci, gramotizaci, konkurenceschopizaci, autoevaluatizaci a skupinové individualizaci už ani nehovoře. Takže na řadu teď přicházi robotizace a programatizace. No paráda.
Pytlici dodnes vzpomínají na poněkud v obličeji brunátné kolegyně, které si do po odpoledních hlavy štosovaly významy všech pěti bitů příznakového registru procesoru Intel 8080A a goutůovaly v bejziku, až se jim od klávesnic prášilo, protože jim pár pitomců nakukalo, že bez toho z nich moderní učitelky nikdy nebudou.
Už se někdo alespoň orientačně zamyslel nad tím, jak se všechny ty vynaložené miliardy promítly do povznesení vzdělanosti našich budoucích živitelů. Ony se nakonec ani do povznesení promítat nemusely, pokud se odrazily přinejmenším v nezhoršování stavu. Ať si každý pro svoji práci používá nástroje dle vlstní potřeby a prospěšnosti, ale ať probůch nevyhlašuje na potkání, že kdo je také nepoužívá je diletantské pako.
Robůtci jsou vynikající věc, ale tvrdit, že je to jediný způsob, kterák se dobrat manuální i myšlenkové zručnosti je vyloženě nesmysl. A osočovat příkazovou řádku z nudnosti je přinejmenším hloupé.
Podstata všeho, i autorovy obživy, se skrývá ve větě: 'V příští vlně grantových žádostí by se školy mohly potřebným digitálním vybavením začít vybavovat.' A navázáním famozně propracovaného systému jalových školení.
Esenciální neznalost problematiky pak čiší z tvrzení: 'Pokud má náš vzdělávací systém více zohledňovat přicházející éru, která masivně využívá digitální technologie, budou do jejích tajů muset proniknout všichni učitelé.' Digitální technologie nejsou totéž co digitální technika, zdůraznila dnes žákyně sekundy v rámci diskuse o pojmech a dojmech v hodině vyučovacího předmětu Využití digitálních technologií. Ne všichni učitelé musejí být nutně výrobci a vývojáři, připodotýkají pytlici.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Nadvorniku. Jako skolni special mam tu cest chodit do hodin zcela beznych trid zakladni skoly. Tudiz jsem se vyjadrovala k te casti zaku , ktere muzeme nazvat napr. " normalni" nebo " nepostizeni". Nekdy mam totiz pocit, ze by do me osobni pece mela patrit polovina tridy. Proto vnucovat zakum programovani je nesmysl. V budoucnosti se nebude jen programovat. Uz dnes chybi lide, co by vam rucne oprevili auto nebo presadili kytky.

Ygrain řekl(a)...

Zcela souhlasím s paní Karvaiovou, stejně jako s vyjádřením Jirky o druhém jazyku. Pro mnoho žáků je to zcela vyhozený čas a námaha. Nemůžou a nebudou to umět všichni.

Václav Nádvorník řekl(a)...

Souhlasím se všemi předchozími.
Programování je těžké a nezvládnou jej všechny děti a pro mnoho dětí vyhozený čas. Tvrdím však, že práce s výrazy a grafy funkcí v matematice je těžká a nezvládnou ji všechny děti, polovina znalostí z historie je těžká a nezvládnou ji všechny děti. To samé platí o přírodopisu, zeměpisu, českém jazyce, fyzice a nedej bože i chemii. Také je pro mnoho žáků těžké správně kreslit. A co pro nesportovní děti, není těžký tělocvik?
Tvrdím a na zkušenostech se stovkami žáků u nás na škole po několik let (od 4. do 7. ročníku) že minimálně projít hodinou kodu (code.org) je možné, většinově zábavné, nijak náročné. Zvládli to i žáci, kteří na běžné hodiny potřebují asistenta pedagoga. Programování dnes není pascal, fortran, basic atd, ale něco trochu jiného, zvláště na úrovni ZŠ. Nejde o to vychovat programátory a kodéry, ale rozvíjet děti.
Jen mám obavu z technického zabezpečení a z toho, že se opět něco do RVP přidává a nic neubírá.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"Jen mám obavu z technického zabezpečení a z toho, že se opět něco do RVP přidává a nic neubírá."

Tak, tak. A navíc tu obchází strašidlo branné výchovy a nedávno si odborníci postěžovali, jak chabé znalosti mají žáci z astronomie.

mirek vaněk řekl(a)...

Ono by to chtělo místo hezkých velkých vizí trochu peněz. A občas vyrazit i mezi lidi a někdy dokonce i do školy mezi žáky a učitele.

Nicka Pytlik řekl(a)...

nezvládnou jej všechny děti a pro mnoho dětí vyhozený čas

Což se dá říci, jak patrno, o lecčems. Vdydycky se najde něco, co člověk zvládne, a co nezvládne.
Otázka zní, je-li cílem, aby to za každých okolností zvládl dokonale a bezezbytku. A pak také, jestli se dá dopředu říci, že to zvládne, a nebo nezvládne alespoň částečně. Otázku toho, co komu k čemu kdy bude, pytlici neřeší. To přenechávají expertům jako berličku k podpírání jejich pracně budovaných chrámů vzdělanosti.
Pytlici by řekli, že není až tak důležité, kdo co může, nebo nemůže, ale kdo co chce, a nebo nechce. A nevidí mnoho důvodů, proč by si i lidé bez špetky hudebního sluchu nemohli chutě zazpívat. Tedy v hodně hlubokém lese, samozřejmě.

Nicka Pytlik řekl(a)...

by to chtělo místo hezkých velkých vizí trochu peněz

Prý někde leží ladem miliardy na vysokorychlostní internet. A ležet zřejmě i nadále budou, než nám je seberou, a nebo než je zase někdo prošustruje a dílem rozkrade.

David Hawiger řekl(a)...

Dobrý den všem,
s dovolením položím otázku, zda "školská informatika" potřebuje výraznou aktualizaci (ať už ve stávajících RVP nebo v rámci chystané velké revize).

Zazní-li reakce, že to není potřeba, pak si s největší pravděpodobností nebudeme rozumět.

Jako jeden z těch, který spolupracuje na zde diskutované změně "výuky informatiky", k danému úkolu přistupuji tak, že se musí jednat o významnou změnu (možná to bude na dalších 15 let) a tudíž ji v této fázi nelze omezovat úvahami o způsobech její implementace.
Druhým krokem musí být předložení "obsahové změny" k odborné diskusi. Tudíž ani tato fáze by neměla být příliš zatížena debatou o dostupnosti potřebných zdrojů. Nicméně jedním z cílů této debaty by mělo být určení priorit a tedy i rozfázování změny.
Až po této debatě je na místě optimalizovat/redukovat navrhovanou změnu právě v souvislosti dostupností zdrojů, které buď již k dispozici jsou (počty učitelů a jejich způsobilost, průměrný počet hodin informatiky na 2.stupni i těch disponibilních apod.) nebo které jsou dosažitelné (například navýšení počtu hodin na 1.stupni, smysluplné investice do techniky apod.).

Václav Nádvorník řekl(a)...

Davide,
jako člen JŠI si dovolím oslovit jen křestním jménem. Odpověď na první otázku je ANO. Ale bohužel nikdo z tvůrců změny mi na žádném fóru neodpověděl na mé dvě otázky, položené nahoře. Prosím tede alespoň Vás, zkuste na to odpovědět.
S čím ale nesouhlasím je to, že nejdříve budeme vymýšlet změnu a teprve poté řešit, jestli je realizovatelná (Tak parafrázuji váš text) Rakto opravdu pracovat nelze, nebo lze, ale poté žádná změna nebude funkční.
Proto jestli dělátě změnu "bez omezování úvahami o způsobu implementace" pak mi vaše revize nepřijde příliš reálná a tím se mohu uklidnit, protože nikdy nebude použita.
Trochu mi to připomíná volební slib pana Macha, který tvrdí, že propojí dálnicemi všechna krajská města mimo Prahu, neboli přímou dálnici mezi Jihlavou a ČB atd... Prostě krásná vize, ale utopistická a v časovém horizontu 10 let zcela nereálná. Tak na mne nyní působí vize této pracovní skupiny, která (nebo alespoň někteří z jejích členů) tvoří změnu, bez úvahy nad způsobem její implementace a nyní ani o úvaze nad dostupností zdrojů.

Okomentovat