24.10.17

MŠMT krajům: Cílem stávající právní úpravy § 16 školského zákona bylo zlepšit a finančně podpořit tzv. společné vzdělávání

Dopis náměstka pro řízení sekce vzdělávání Václava Pícla vedoucím školských odborů krajských úřadů svědčí o snaze Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy redukovat náklady na podpůrná opatření. Zároveň je nepřípustným diskriminačním výkladem zákona a podzákonných předpisů.


Praha, 25. září 2017

Č. j.: MSMT-23991/2017-1

Vážená paní ředitelko, Vážená paní vedoucí, Vážený pane vedoucí,

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Vám tímto zasílá 12. úpravu rozpočtu v roce 2017 pro RgŠ ve správě územních samosprávných celků.

Při této úpravě rozpočtu ministerstvo vycházelo ze schválených kroků cílené podpory společného vzdělávání v roce 2017 (č.j. MSMT - 37684/2016 - Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů na rok 2017). Tato 12. úprava rozpočtu vychází z poskytovaných podpůrných opatření vykázaných školami a školskými zařízeními ve výkazu R44–99 za měsíc Srpen 2017. Na rozdíl od předchozích úprav obsahuje navíc odpočet 4/12 objemů normované finanční náročnosti těch podpůrných opatření, které vykázaly školy a školská zařízení, která jsou zřízena podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, ve znění pozdějších předpisů. K této úpravě přistoupilo ministerstvo z těchto důvodů:

  1. cílem stávající právní úpravy § 16 školského zákona bylo zlepšit a finančně podpořit tzv. společné vzdělávání, tj. vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žáků“) individuálně integrovaných do hlavního vzdělávacího proudu. Znamená to tedy, že vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v hlavním vzdělávacím proudu má ze strany ministerstva plnou podporu,
  2. zákonná úprava sice umožňuje přiznat a poskytovat podpúrná opatření i žákům vzdělávajících se ve speciálních třídách a školách, ale to ve zcela výjimečných případech, neboť podmínky ve speciálních školách a třídách jsou již primárně nastaveny pro skupinové vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, k tomuto účelu byly zřízeny a vybaveny, a to jak po stránce personální, tak i po stránce materiální. Financování speciálních tříd a škol vždy bylo a je plně v kompetenci krajských úřadů, a to formou jak příplatků k základní částce normativu, tak i formou dofinancování z rezervy (zejména asistentů pedagoga či dalšího pedagoga působícího ve speciální třídě).


Celková výše 12. úpravy je ve výši 507 292 489 Kč, z toho ostatní neinvestiční výdaje činí 32 205 000 Kč.

S pozdravem

Václav Pícl

Ředitelkám a ředitelům krajských úřadů, Vedoucím odborů školství krajských úřadů


1 komentář:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tedy nepodporujeme speciální školy.
Mám k dispozici normativy.
Základní škola - např. mentálně postižený žák = 0,8 násobek normativu navíc plus další možné NFN prostředky (pomůcky, asistent)
praktická škola - stejný násobek normativu (0,8),ale bez možnosti nebo zcela výjimečně, jak píše Pícl, na jiné položky.

I mentálně retardovaný pochopí, že se jedná o protiprávní a diskriminační jednání. není pravda, že by speciální školství bylo tak výborně materiálně zásobeno, jak se pan náměstek snaží někomu nakukat. Nehledě na to, že pomůcky, učebnice apod. stárnou.Nemluvím již o speciálních pomůckách pro sluchaře nebo zrakově postižené, kteří potřebují často speciální PC vybavení a SW. To stárne hodně rychle a je to o mnoho dražší, než běžné sw pro běžné školy. kde na to ty školy budou brát? nehledě na to, že stejný materiál je pro jednoho žáka na běžné škole je o hodně dražší, než když to ve speciální škole používá více žáků.Ale to zřejmě nikomu nevadí.

Okomentovat