9.10.17

Miloš Rathouský: MŠMT bude vždy schopno využít názorové nejednoty v řadách učitelů

V současné době spontánně vznikají dvě pedagogická sdružení – Pedagogická komora (PK) a Učitelská platforma (UP). V této souvislosti připravila Asociace češtinářů malou anketu a s prosbou o vyjádření oslovila některé kolegy aktivně se účastnící diskusí na téma školství a vzdělávání nebo osobnosti věnující se tak či onak dané oblasti. Přinášíme první odpovědi.

Miloš Rathouský, zástupce ředitelky sekce pro oblast vzdělávání Svazu průmyslu a dopravy ČR, odpověděl mezi prvními.

Spontánně vznikají dvě učitelská (či především učitelská) sdružení. Domníváte se, že se jim skutečně podaří posílit roli učitelů při utváření a projednávání zásadních školských a vzdělávacích rozhodnutí?

Každé tříštění učitelských sil při formování silné profesní organizace považuji za snižování vlivu takovéto organizace. To, zda se podaří zesílit hlas řadových učitelů směrem k MŠMT, vládě a Parlamentu, závisí na tom, zda tato organizace bude mít dostatečný počet členů, dostatečné demokratické postupy formulování cílů a stanovisek a zejména dostatečně charizmatické vůdčí/mluvčí osobnosti, které mohou oslovit média (v tom případě by se své roli měli věnovat na 100% a ne jen po konci pracovní doby). Aktuálně je jasně vidět, že MŠMT bude vždy schopno využít názorové nejednoty v řadách učitelů k tomu, aby postavilo různé proudy učitelů proti sobě a tím oslabilo možný tlak terénu na přehodnocení svých ministerských rozhodnutí (jak je v současnosti vidět na příkladu PK a UP, příp. ignorování další učitelské skupiny, UPS).

Které z cílů obou sdružení byste preferovali? A které podle vás mají největší šanci na naplnění?

Vzhledem k tomu, že Svaz průmyslu a dopravy je zástupcem jiné skupiny, tj. zaměstnavatelů, nebráníme se spolupráci s reprezentací učitelů na úrovni všech pracovních skupin či týmů tripartity, na něž jsme přizýváni. Nicméně z naší strany (i na základě hlasování v rámci našeho Expertního týmu pro vzdělávání) nijak aktivně nevystupujeme do procesu sebeorganizace učitelů. Obecně zastávám názor, že cíle sdružení by měly být definovány vnitřní demokratickou diskuzí členů k jednotlivým návrhům, tak jak je v současnosti vidět u PK.

Vidíte v koncepcích a stanovách obou sdružení něco problematického? (Odkazy na příslušné dokumenty ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.)

Po přečtení koncepcí a stanov obou připravovaných spolků mi dokumenty PK přijdou jako lépe a obecněji zpracované, vzhledem k cílům učitelské organizovanosti. Oproti nim dokumenty UP obsahují již apriorně stanovené některé cíle (zrušení státních maturit a jednotných přijímaček, vytvoření Národního programu vzdělávání, znovupřipravení kariérního řádu ad.), což mi nekonvenuje s přesvědčením, že cíle učitelského sdružení by měly být (průběžně) definovány vnitřní diskuzí a konsenzem mezi jednotlivými členy. Pokud bych byl pedagogickým pracovníkem (kterým v současnosti již nejsem) a měl si vybrat, přihlásil bych se spíše k členství v PK.

Zdroj: Asociace češtinářů pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0), titulek redakce.

1 komentář:

tyrjir řekl(a)...

Souhlasím až na to, že Pedagogická komora se měla jmenovt Učitelská. Viz diskuse v České škole.

http://www.ceskaskola.cz/2017/10/ve-skolach-neni-prostor-pro-rozvoj.html

Okomentovat