20.10.17

Martin Mikuláš: Cíle iniciativy Pedagogická komora jsou konkrétnější

V současné době spontánně vznikají dvě pedagogická sdružení – Pedagogická komora (PK) a Učitelská platforma (UP). V této souvislosti připravila Asociace češtinářů malou anketu a s prosbou o vyjádření oslovila některé kolegy aktivně se účastnící diskusí na téma školství a vzdělávání nebo osobnosti věnující se tak či onak dané oblasti. Přinášíme první odpovědi.

Martin Mikuláš, VŠ pedagog, autor učebnic a developer v oblasti vzdělávání, poskytl rozsáhlé odpovědi.

Spontánně vznikají dvě učitelská (či především učitelská) sdružení. Domníváte se, že se jim skutečně podaří posílit roli učitelů při utváření a projednávání zásadních školských a vzdělávacích rozhodnutí?

Stále ještě věřím, že k pozitivním změnám v českém školství může dojít. Zda se to podaří právě těmto spolkům, nevím. Velice bude záviset na jejich vedení a na složení jejich členské základny. V Česku je stále mnoho servilních pedagogů, kteří jednají až příliš konformně s politickou reprezentací, pro kterou je kvalita našeho vzdělávacího systému jen deklarovaným předvolebním slibem. Některé osobnosti, které stojí v pozadí těchto spolků, nejsou respektovanými odborníky v oblasti školství, a lze se tedy domnívat, že pedagogickou, natož širší veřejnost neosloví. Dále se obávám, že profesních spolků existuje v českém školství až příliš mnoho a další štěpení tomuto stavu neprospěje. Nejednoty a servilnosti značné části českých učitelů zatím naši politici mistrně využívají.

Které z cílů obou sdružení byste preferovali? A které podle vás mají největší šanci na naplnění?

Některé cíle těchto spolků jsou jistě chvályhodné, jiné lze považovat za naivní. Cíle iniciativy Pedagogická komora jsou konkrétnější. Její snahu o legislativní ukotvení skutečné komory českých pedagogů lze považovat za dobrý počin. Velice bych si přál, aby se právě tento cíl brzy naplnil. Určitě souhlasím i se snahou Učitelské platformy obnovit diskusi o zavedení kariérního řádu. Diferenciaci v odměňování čeští učitelé potřebují stejně jako vizi svého kariérního postupu. Obávám se ale, že aktivita některých pedagogů, která vedla k odmítnutí původního návrhu řádu v předvolebním období, vedla nejen k politickému odmítnutí konkrétního návrhu, ale k odmítnutí celé myšlenky. Pokud za novými iniciativami stojí lidé, kteří nebyli schopni přijmout původní konsensus pedagogické veřejnosti a profesních sdružení na kariérním řádu, neočekávám jejich schopnost dospět ke konsensu ani v ostatních aktivitách.

Vidíte v koncepcích a stanovách obou sdružení něco problematického? (Odkazy na příslušné dokumenty ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.)

Cíle učitelské platformy jsou velice heterogenní. Zrušení přijímacích zkoušek a státních maturitních zkoušek by bylo krokem zpět. Roztříštěné testování ponechané v rukou jednotlivých škol vedlo v minulosti k neporovnatelnosti hodnocení žáků z různých škol, a v důsledku k jisté nespravedlnosti v jejich hodnocení. Nestandardizované testování nelze znovu přijmout i s ohledem na uznatelnost českých kvalifikací v mezinárodním kontextu. Výsledky standardizovaného testování potřebují všichni aktéři ve školství. Absence státem řízeného přijímacího řízení ve spojení s kapitační platbou je navíc příčinou nedůstojného přetahování škol o žáky, což v důsledku vede ke zhoršování kvality českého školství (snižování úrovně vzdělávacích standardů).

Učitelská platforma chce sama založit jakousi profesní komoru, čemuž příliš nerozumím. Profesní komoru musí založit a legislativně definovat zákonodárci. Jistě ji nezaloží žádné občanské sdružení či profesní spolek. Další cíle se mi jeví jako velice vágní. Snad se časem vytříbí do konkrétnější podoby.

Jako kontroverzní se jeví i zvyšování pravomocí ředitelů škol. Tyto snahy by v žádném případě neměly vést k dalšímu omezení nezávislosti pedagogů. Tu je naopak nutné posílit. Čeští učitelé už nesmí být rukojmími ekonomických zájmů škol, jejich zřizovatelů a ředitelů.

Některé cíle (např. změny v oblasti financování regionálního školství) zcela chybí. Vzhledem k rostoucí agresivitě některých žáků a rodičů rovněž postrádám iniciování diskuse o zvláštním úředním statusu učitele s výraznější, právně zakotvenou ochranou. Absentuje také snaha o posílení reflexe pedagogického, psychologického, oborového a oborově didaktického výzkumu školami a učiteli. Učitelé se musí stát skutečnými profesionály. K tomu nebude stačit jen formální založení jejich profesní komory.


Zdroj: Asociace češtinářů pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0), titulek redakce.

6 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...

Do spolku Pedagogická komora se přihlásilo 900 pedagogů
http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/10/do-spolku-pedagogicka-komora-se.html

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Jsou všechny stávající profesní organizace dané zákonem?

Radek Sárközi řekl(a)...

České profesní komory zřízené zákonem
Česká advokátní komora
Česká komora architektů
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Exekutorská komora
Komora auditorů ČR
Komora daňových poradců ČR
Komora patentových zástupců
Notářská komora ČR
Česká lékárnická komora
Česká lékařská komora
Česká stomatologická komora
Komora veterinárních lékařů ČR
http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/03/jake-uz-jsou-profesni-komory-v-ceske.html

Robert Čapek řekl(a)...

Kromě zjevných omylů je viditelný obrovský paradox. Vzdělávací developer :-) uvádí: "V Česku je stále mnoho servilních pedagogů, kteří jednají až příliš konformně s politickou reprezentací, pro kterou je kvalita našeho vzdělávacího systému jen deklarovaným předvolebním slibem." OK, ministr je politikem, někdo je prý "servilní". A o několik řádků dále developer horuje pro stání přijímačky, státní testy a brání se předávání pravomocí ředitelů. To je protimluv. Buď se školy od státu co nejvíce emancipují (a tedy i od vlivu politiky), nebo vše možné bude řídit stát - reprezentovaný tou kritizovanou "politickou reprezentací".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Např. u daňových poradců je uvedeno "Daňové poradenství je v České republice regulovaná činnost, upravena zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poraců, v aktuálním znění." Regulovaná činnost. Je s tím srovnatelná činnost učitelů? Nebo dokonce činnost pedagogů v (nej)širším slova smyslu (prosazovaná právě se ustanovující PK)? Má některá z těchto komor 100 - 150 000 členů? (Daňových poradců je na 5 tisíc.)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Vzdělávací developer uvádí

No jo, vlastně... developer v oblasti vzdělávání.
To jako, že návrhář nebo vývojář v této oblasti, či snad stavebník a prodejce vzdělávání? To by pytlici mohli být klidně developeři v oblasti brambor a řepy.

Okomentovat